|
| |
|
|
Aktivisté na cestách za zapatisty
Kuřík, Bohuslav ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Práce "Aktivisté na cestách za zapatisty" vsazuje dosavadní výsledky mého výzkumu mezi aktivisty v Chiapase a v Německu do současných teoretických rámců. Na jejich základě a v dialogu s daty z terénů rozpracovává adekvátní analytické koncepty, které umožňují studovat výjezdy aktivistů za zapatisty do jihomexického Chiapasu. Teoretické ukotvení nachází v teoriích globalizace a sociálních hnutí a snaží se navázat na koncepty tzv. neozapatistických sítí, které se rozvinuly po celém světě kolem mexických indiánských povstalců - tzv. zapatistů a do kterých dočasně vstupují i zkoumaní středotřídní aktivisté z Německa na svých cestách do státu Chiapas. Zaměřuje se na povahu těchto půlročních pobytů aktivistů s důrazem na proměnu imaginativního vědění světa aktivistů na prožívané vědění světa v prostředí exotiky, chudoby a zapatistické resistence.
|
|
|
Nocování ve velkoplošných zvláště chráněných územích: vztah ochranářského a bivakujícího subjektu
Holubová, Anna ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Peřina, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce pojednává o střetu ochrany přírody a krajiny s rekreačním využíváním přírody. Tento střet je zkoumán na vztahu mezi "ochranářským subjektem" a "bivakujícím subjektem" v kontextu ecogovernmentality neboli posunu přírody do sféry vládnutí. Cílem práce je představit více kosmologií ochrany přírody mimo tu dominantní - ochranářskou a porozumět jejich vztahu. Práce je rozdělena na dvě části - část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je věnována teorii subjektivity a konceptu ecogovernmentality v kontextu vybraných etnografických výzkumů. Empirická část je věnována etnografickému výzkumu bivakujících. Výsledky výzkumu jsou založeny na komparaci dat získaných etnografickým výzkumem s abstrahovanými figurami "ochranářského subjektu" - tak jak ho vymezují návštěvní řády chráněných oblastí a Zákon o ochraně přírody a krajiny, a "bivakujícího subjektu" - utvářeného pobyty v přírodě či skautskou výchovou. Výsledkem práce je zjištění podobnosti obou subjektů, které se z velké míry překrývají, byť ne zcela. Bivakující se spíše než s ochranářskými regulemi dostávají do konfliktu s turisty, vůči kterým se vymezují. Toto vymezení zároveň využívají jako argument pro ospravedlnění svých vlastních aktivit.
|
|
| |
|
|
Sucho bylo, je a bude. Nebo ne? Etnografický výzkum vybraných městských vinic v Praze
Koubková, Tereza ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Sokolíčková, Zdenka (oponent)
Tato diplomová práce spadající pod obor environmentální antropologie se zabývá antropologickými souvislostmi sucha na vybraných vinicích v Praze. V rámci výzkumu v této práci provádím etnografickou sondu do části českého vinařství a na základě metod zúčastněného pozorování a polostrukturovaných rozhovorů popisuji každodenní vznikání vína na vinici Grébovka a souvislosti sucha na několika pražských vinicích. Z výzkumu vyplývá, že vinaři spravující tyto vinice pociťují sucho v různé míře a jejich odpovědi na tento jev v podobě běžných zemědělských adaptačních mechanismů jsou ovlivňovány faktory, které plynou především ze samotné povahy vinařské práce, z lokálních podmínek a specifik těchto městských vinic a z působení všech aktérů, kteří na vinici tvoří síť, v jejímž rámci jsou provázáni mezi sebou a interagují. Tyto lokální rozměry a souvislosti sucha jakožto jednoho z důsledků změny klimatu reflektuji v širším kontextu (antropologie) změny klimatu a na základě výzkumu diskutuji především problematiku vědeckého předpovídání, jež se mnohdy může výrazně lišit od vizí jednotlivých lidí. Pro vhodné odpovědi na důsledky změny klimatu je však nezbytná její akceptace, tedy důvěra v její vědecké předpovídání. Proto je dle mého názoru při nedůvěře v tyto dlouhodobé předpovědi podnebí nezbytné zkoumat důvody,...
|
|
| |
|
|
Řeka klidná, řeka divoká: Etnografický výzkum kolem řeky Otavy
Mottlová, Tereza ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Sosna, Daniel (oponent)
Řeka klidná, nebo řeka divoká? Jak to s Otavou tedy je? Trápí obyvatele města Sušice více sucho, nebo povodně? Ve své diplomové práci jsem chtěla zjistit, jak se lidé, kteří žijí v úzkém vztahu s řekou, vypořádávají s extrémy, které pravidelně řeka v podobě záplav přináší. Zajímalo mě, jestli místní usedlíci a správa města vůbec hrozbu povodní identifikují a může-li být jejich vztah k řece v tomto směru užitečný i jiným. Kromě toho jsem se zabývala projevy klimatické změny u nás, a to konkrétně právě extrémními výkyvy počasí jako jsou záplavy a sucho. Snažila jsem se zjistit, jestli a jak místní reflektují klimatickou změnu skrze své žité zkušenosti s povodněmi a suchem. Metodou mého výzkumu byla etnografie. Během šestiměsíčního výzkumu jsem trávila čas se zahrádkáři, kterých se v posledních letech kriticky dotýká sucho, ačkoli mají zahrádky kousek od řeky, s usedlíky, kteří pravidelně v menší či větší míře zakouší záplavy, a se zástupci městské správy, u kterých mě zajímalo především to, jak se jejich expertní pohled snoubí s letitými zkušenostmi. Díky zvolené metodě jsem měla možnost proniknout do světů aktérů a pochopit kontext vztahů, které jsem studovala. Zjistila jsem, že žít v kontaktu s povodněmi není tak dramatické, jak se neznalému pozorovateli může zdát. Dokonce z výzkumu vyplývá, že...
|
|
|
Revolutionary Amoebas: Political Versatility as the Art of Resistance in Contemporary Germany
Kuřík, Bohuslav ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent) ; Feinberg, Joseph Grim (oponent)
Tato disertace se zajímá o to, jaký druh sebe sama a techniky vzdoru si člověk osvojuje, aby byl revolucionářem na současném Západě. Text vychází z dlouhodobého terénního výzkumu, který jsem prováděl mezi lety 2008 a 2015 a během kterého jsem mladé aktivisty z Německa následoval na demonstrace, do riotů, přímých akcí, vězení, na internetu, univerzitách, domů, do domů rodičů a během solidárních cest do Mexika, Argentiny, Izraele/Palestiny, Dánska či Itálie. Zjistil jsem při analýze, že koncept politické proměnlivosti mi je nápomocný, protože zkoumaní buřiči se dnes stávají revolučními amébami. Revoluční améby disponují schopnostmi diskutovat na univerzitách či ve veřejných debatách, psát texty, mluvit, stejně tak ale umí argumentovat mimo diskurz házením kamenů, pálením aut v riotech, organizováním přímých akcí, ničením korporátního majetku, bitím neonacistů, atakováním ultranacionalistů či aktivní obranou před policií. Jako občané rozvinuté liberální demokracie, améby vstupují do veřejných debat, výměn názorů, přesvědčují lidi svými kritickými argumenty a někdy i volí. Mimo to se ale zajímají o politickou činnost považovanou za nelegální. Mnoho z nich ví, jak získat granty a jiné zdroje od státu, Evropské unie, občanských nadací a jak tyto prostředky použít pro boj ...
|
|
|
Samizdat v post-digitální době: Vliv nového materialismu na proměnu zinové scény a subkulturního kapitálu
Hroch, Miloš ; Turek, Pavel (vedoucí práce) ; Kuřík, Bohuslav (oponent) ; Charvát, Jan (oponent)
Tato disertační práce zkoumá roli materiálu v šesti vybraných zinech ze subkulturních, uměleckých a aktivistických kruhů. Práce se zabývá tištěn konceptů alternativních médií, podává stručný přehled teoretických perspektiv na ziny od subkulturních studií přes fan studies a participativní kulturu. Kriticky se vůči konceptům h pohledů, převážně ukotvených ve starém (post marxistickém) materialismu: konkrétně o reflexi post které dovolují přehodnotit roli materiálu v produkci a distribuci zinů. Případová studie kombinuje důrazem na materiál s etnografií prostorů, kde se ziny tvoří a předávají. S produkce a snaží se dojít k radikální kontextualizaci provozu mezi těly materiály, stroji a nakonec kapitály (ekonomickými i subkulturními). Aparát umožňuje zkoumat proměňující se roli zinů v digitální době, kdy se z rozsévačů informací mění v emocí a doteku. Dále umožňuje argumentovat, že materi zinové kultuře všudypřítomný hlubší průzkum materiality odhalí nové souvislosti zinové tvorby.
|
|
|
Ayahuascový neošamanský habitus v ČR aneb co musí člověk udělat, aby se mohl stát ayahuascovým neošamanem
Herrmann, Natanael ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Horák, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, co musí člověk udělat, aby se mohl stát ayahuascovým neošamanem, respektive jaký specifický ayahuascový neošamanský habitus musí člověk nabýt, aby mohl být považován za neošamana a byl schopen provozovat ayahuascové rituály. K tomu jsou použity metody karnální etnografie a autoetnografie. Ayahuascové rituály jsou zasazeny do širší antropologické teorie přechodových rituálů a v rámci karnální etnografie se zkoumají metodou pozorovaného zúčastnění, přičemž jsou též využity polostrukturované rozhovory s neošamany. V rámci autoetnografie autor zakoušel neošamanský habitus sám na sobě, což mu umožnilo lehce nahlédnout do jinak nepřenositelné struktury neošamanského habitu. Na základě výzkumu se ukázalo, že pro ayahuascový neošamanský habitus jsou klíčové tři základní roviny, tedy rovina "extatická", "didaktická" a "materiální" avšak jejich formy jsou u každého neošamana rozdílné, což mají na svědomí jejich specifické životní trajektorie. Výsledný rituál je pak produktem specifické brikoláže každého neošamana a mísí se v něm prvky a techniky různých tradic a kultur. Klíčová slova šaman, šamanismus, neošaman, neošamanismus, ayahuasca, habitus, karnální etnografie, autoetnografie, rituál, přechodový rituál
|
host ::
RSS.