|
|
Využití didaktických pomůcek ve výuce dějepisu-vizuální pomůcky
Vitouchová, Zdeňka ; Mikeska, Tomáš (oponent) ; Parkan, František (vedoucí práce)
Cílem této práce je zjistit, zda a za jakých podmínek má používání učebních pomůcek vliv na efektivitu výuky dějepisu. Dějepis jako vyučovací předmět má charakter převážně slovního vyučování a podle mého názoru správné používaní různého druhu vyučovacích pomůcek, především vizuálních pomůcek, přispěje efektivněji k dosažení cílů ve vyučování a zároveň k intenzivnějšímu osvojení příslušných klíčových kompetencí u žáků. Nejsem v žádném případě příznivcem inovace za každou cenu, každá vizuální pomůcka musí být začleněna do vyučování smysluplně, a proto má práce zahrnuje teoretickou i praktickou část. Chci v této práci nabídnout takové možnosti, které povedou k efektivnímu využití různého druhu pomůcek a ke zkvalitnění výuky dějepisu a to na 2. stupni základní školy (resp. i na nižším gymnáziu) a na vyšším stupni gymnázia.
|
|
|
Jak vyučovat o holocaustu
Hupková, Soňa ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Rigorózní práci jsem nazvala " Jak vyučovat o holocaustu"- metodické náměty a věnuji se v ní v první řadě problematice zpřístupňování informací na toto téma. Práci jsem rozdělila na 2 části. V první části práce se věnuji metodikám, projektům a konceptům vyučování školských i mimoškolských institucí, které mají jako hlavní prioritu svého působení vyučování o Židech, židovské kultuře, diskriminaci, předcházení patologickým jevům ve společnosti a varování před uniformitou, která může za určitých okolností vést "totalitě". Soustředila jsem se na průzkum literatury věnované problematice holocaustu na trhu z hlediska její využitelnosti a také jsem se věnovala průzkumu učebnic vydaných před a po roce 1989 stejně jako jejich schopností zpřístupnit informace o holocaustu. V druhé, praktické části se věnuji otázce zájmu o problematiku výuky o holocaustu na VŠ v ČR a dotazníkové akci na třech různých středních školách, která mi poskytla základní rámec o tom, jak žáci vnímají problematiku holocaustu. Cíl mé práce je tedy jednoduchý a je možné jej shrnout do jedné otázky: "Jak vyučovat o problematice holocaustu na druhém stupni ZŠ a SŠ tak, aby žáci pochopili kontext, který toto téma obnáší, aby se v tématu orientovali, kriticky mysleli a dokázali svoje poznatky využít v praktickém životě tak, aby nedělali hanbu sobě a...
|
|
|
Příbramský časopis Horymír v období 1871 - 1891
Černá, Růžena ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Význam tisku jako pramene a jako fenoménu spoluvytvářejícího dějinný vývoj je jednoznačně uznáván. Ve vývoji české žurnalistiky je počátečním mezníkem rok 1719, kdy začaly v Praze vycházet první české periodické noviny. Ze skromných začátků se v období národního obrození vyvíjejí noviny s buditelskými, osvícenskými a vzdělavatelskými cíli. Po zavedení ústavnosti v 60. letech 19. století se z nich stávají skutečné politické orgány, které jsou mluvčím již cílevědomé české buržoazie a jejich jazykových, národních a státoprávních nároků. Českou žurnalistiku pak po několika desetiletí představují mladočeské a staročeské listy. Po pádu punktací se žurnalistika dále diferencuje. S novými politickými stranami vznikají i nové politické noviny, vedle kvantity se mění i kvalita žurnalistiky.
|
|
|
Vývoj mladoboleslavského hradu 10. - počátek 17. století
Beránek, Bořivoj ; Ferstl, Roman (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Závěrem bych rád zhodnotil výsledky své diplomové práce, kterou j s em se pokusil projít dějinami a stavebním vývojem hradiště, hradu a zámku v Mladé Boleslavi. Ačkoli v roce 1934 slavilo město Mladá Boleslav 700 let od svého založení a roku 1984 si připomínala 750. výročí, mohla by se přihlásit k daleko staršímu vývoji, který sahá až do hloubi 10. století. Snad už k roku 950, kdy se v saských pramenech připomíná "Nový hrad", různými autory (Šimák, Kalista, Turek) spojovaný právě s hradištěm na Mladé Boleslavi. Pak by nejstarší dějiny místa mohly vypadat následovně: V roce 936 Boleslav I. likviduje charvátské hradiště na Chlumu a nechá vybudovat hradiště nové v blízkosti starého, ale v méně exponované poloze. K roku 950 nalézáme na tomto novém hradišti Boleslavova syna (asi budoucího Boleslava II.), patrně coby správce údělu, údělného knížete. Nový hrad se stává správním centrem celé oblasti a v j e h o bezprostřední blízkosti vzniká podhradí, tržní osada. Jak bylo řečeno výše (kap. 2. 2.), není nutné za každou cenu ztotožňovat rané boleslavské dějiny s tímto datem a ujímat se dodnes nejasné lokalizace "Nového hradu" (když už, tak spojovaného spíše se Žatcem). Plně postačí z j i š t ě n í , že boleslavské přemyslovské správní hradiště plně fungovalo v závěru 10. věku.
|
|
|
Město Tábor a jeho role v době třicetileté války.
Šmejkal, Jan ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Třicet let trvající válečný konflikt, který se rozhořel na konci druhého desetiletí sedmnáctého století mezi habsburským panovníkem a českými stavy a postupně přerostl v rozsáhlou válku celoevropského významu, zanechal výraznou stopu ve všech místech a krajích, do nichž zavítal nebo se jich přinejmenším dotkl. Bylo tomu tak i v případě významného jihočeského Tábora, který byl válečným požárem přímo zasažen hned dvakrát, poprvé v roce 1621, když jej obléhali císařští a podruhé na samém sklonku války v roce 1648, když jej dobyla švédská vojska. Hradiště Hory Tábor, které bylo jednou z klíčových součástí obranného systému království a nejlépe opevněným bodem v jižních Čechách, mělo za úkol střežit dopravní spojnici ve směru Praha - Linec a ochraňovat obyvatelstvo jižních Čech před útokem nepřítele. V klíčových momentech v roce 1621 a potom v roce 1648 přesto neodolal útoku císařských, ani Švédů a v obou těchto nejdůležitějších případech podlehl. Pokaždé se tak stalo po boji proti silnějšímu protivníkovi, v němž město buď zůstalo ve svém zápase osamoceno a opuštěno politickými spojenci, nebo nedostalo včas nezbytnou vojenskou pomoc. V obou případech město muselo na obětní oltář války položit životy svých obyvatel a hospodářské hodnoty všeho druhu. Mimo tyto dvě zásadní vojenskohistorické události Tábor své...
|
|
|
Plavání a zdravotně postižení v historických kontextech
Štěpánek, Luděk ; Miler, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Název práce Plavání a zdravotně postižení v historických kontextech Title Swimming and the Disabled in the Context of History Cíle práce: Prostudování tématicky relevantních historických publikací, objektivní vyložení získaných faktů a jejich interpretace v příslušných úhlech pohledu jednotlivých pracovních oborů. Metoda: Historická studie Výsledky: Podání celkového a komplexního pohledu na plavání jako tělesných aktivit jedinců se zdravotním postižením v převážně Evropských historických souvislostech vztahu společnosti s jedinci se zdravotním postižením, plaveckých aktivit jedinců bez postižení a zdravotních tělesných aktivit včetně současného pohledu. Klíčová slova: historie, plavání, zdravotně postižení, sportovní hry, tělesná výchova, sport, společnost
|
|
|
Historie a význam plavání v dějinách lidstva
Voříšková, Martina ; Miler, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Název práce Historie a význam plavání v dějinách lidstva History and Importance of Swimming in the Development of Mankind Cíle práce Shromáždit dostupné informace o historickém vývoji plavání u nás a ve světě a pomocí rešerše převážně zahraniční literatury se zaměřit na počátky tohoto fenoménu v předantickém a antickém období dějin lidstva. Dalším cílem bylo obohatit předkládaný textový materiál o obrázkovou dokumentaci, která by ho vhodnou formou znázornila a doplnila. Metoda K zachycení vývoje plavání od jeho úplného počátku v chronologické posloupnosti je použita metoda historická. Konečným cílem této metody je zobrazit celek v jeho hlavních rysech tak, aby bylo možno lépe a přehledněji proniknout k jeho poznání, struktuře a vývojovým tendencím. Výsledky Osvětlují nejstarší kapitoly dějin plavání od jeho počátků a přináší podrobnější obraz o roli a významu tohoto fenoménu v době předantické a antické. Klíčová slova Doba antická, doba předantická, historie, plavání, vývoj.
|
|
|
Hospodářsko-sociální poměry v Kostelci nad Labem 50. a 60. let 17. století
Rejšek, Martin ; Ferstl, Roman (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Třicetiletá válka a její dopad na nejrůznější vrstvy obyvatel je tématem, které stále není badatelsky ukončenou kapitolou. Zkoumání hospodářských dějin v 2. polovině 17. století se těší zvýšenému zájmu o danou problematiku. Můžeme se setkat se studiemi staršího data, které ovšem nevyhovují metodickým přístupem. Tyto práce jsou obdivuhodně pestré, podepřené celou řadou archivních materiálů,1 ale stále postrádáme dílčí studie sociálně-hospodářského charakteru. Přístup к menším hospodářským celkům a jejich zevrubná analýza je ovšem pouhým základem celkové přehledu historické epochy, která byla v dílčích momentech převratná pro vývoj celé Evropy. I v mikrohistorii se setkáváme s rozdílnými přístupy. Můžeme pracovat s konkrétními událostmi a zasazovat jejich význam do kontextu větších celků (např. velkostatek, kraj, region apod.), nebo se snažíme postihnout přímo události těchto celků nadřazených té nej základnější mikrohistorii. Tato práce si neklade za cíl být kompletním pojednáním o problematice královských měst v Polabí v 17. věku. Snaží se být předpokladem pro další poznání, možností к podepření, vyvrácení, nebo korigování názorů a interpretací učiněných v souvislosti se zkoumáním větších celků. Studie chce směřovat к poznání sociálněhospodářské situace v Kostelci nad Labem. Pro poznání a pochopení poměrů...
|
|
|
Křivoklátsko, jeho historie, významné osobnosti a možnosti využití ve výuce vlastivědy
Staňková, Blanka ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
Cílem mé diplomové práce je vypracovat přehled vývoje křivoklátského regionu, do něhož zahrnuji obec Křivoklát a její nejbližší okolí, sestavit program pro žáky 1. stupně ZŠ, který bude realizován v hodinách prvouky a vlastivědy, a ukázat možnosti využití regionální historie ve výuce vůbec. Protože pojem Křivoklátsko je příliš široký, rozhodla jsem se ve své práci zaměřit pozornost především na hrad a obec Křivoklát a na obce v nejbližším okolí. Jedná se o obce, které spádově patří ke zdejší základní škole - Branov, Karlova Ves, Městečko, Nezabudice, Roztoky a Velká Buková. Především dětem z těchto škol je práce určena. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Významná poutní místa, zvyky a tradice Šluknovského výběžku
Ritschelová, Šárka ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
Tato práce mi přinesla plno nových poznatků a obohatila mě v mnoha směrech. Díky ní mi bylo umožněno proniknout do tajů historie Šluknovského výběžku a objevovat tak jeho skrytou krásu dávných časů. Každý, kdo přemýšlí nad naším krajem, si musí být vědom citlivosti tohoto území. Dříve tak úspěšný, nyní zapomenutý - dříve hustě osídlený, dnes téměř poloprázdný. Šluknovský výběžek prožil svou vrcholnou slávu ještě za Rakouska-Uherska. Mnoho obcí dosáhlo rozkvětu na přelomu století a před 1. světovou válkou. Drtivá většina tehdejšího obyvatelstva měla německý původ. Po vzniku ČSR velká část obyvatel německé národnosti usilovala o odtržení "Sudet" a jeho přičlenění k Rakousku-Uhersku. Léta hospodářské krize měla na tento kraj velmi neblahý dopad. Obyvatelstvo zde nežilo ze sklizní, ale především z práce v továrnách, což zapříčinilo velkou chudobu a bídu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.