|
| |
|
|
Rawls a Nozick: Teorie spravedlnosti a její kritici
Rod, Marek ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Hlavním cílem práce je co nejstručněji představit teorii spravedlnosti jako slušnosti v knize Teorie spravedlnosti Johna Rawlse a srovnat ji s kritikou v knize Anarchy, State and Utopia Roberta Nozicka. Cílovou skupinou je čtenář, který již má pojem o Teorii spravedlnosti, ale tento nepřesahuje hloubku encyklopedického hesla. První část popisuje hlavní myšlenky v Teorii spravedlnosti: její vymezení, dva principy spravedlnosti, tvořící její jádro a Rawlsovu interpretaci původního stavu, tedy mechanismu, kterým Rawls k dvěma principům dospívá. Druhá část popisuje čtyři základní body kritiky, které vůči Teorii spravedlnosti vznáší Nozick: nepoužití společenských mikrostruktur při tvorbě teorie, zvýhodňování již zvýhodněných jedinců ve společnosti, neposkytnutí dostatečné alternativy vůči Rawlsovým dvěma principům a potlačování vrozených vlastností pro jejich morální arbitrárnost. Konec druhé části nabízí srovnání obou názorů z pohledu třetí osoby, Michaela Sandela.
|
|
|
Čapkovo pojetí pravdy a každodennosti
Černá, Zuzana ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Diplomová práce se zamýšlí nad filozofickým základem Čapkových próz. Nejprve se zabývá osobností Karla Čapka a jeho ovlivněním pragmatismem a poté se snaží rozebrat filozofii pragmatismu teoreticky. Práce se zaměřuje především na prózy Boží muka, Kniha apokryfů, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, Život a dílo skladatele Foltýna, ve kterých hledá Čapkovy stanoviska pravdy a poznání. Působení vlivu pragmatismu na Čapkovu osobnost a jeho vlastní pojetí této filozofie je demonstrováno na ukázkách. Práce rovněž poukazuje na humanistické hodnoty, které Čapek zastával a následně je projektoval do svých próz.
|
|
|
Evropské osvícenství 18. století
Vodička, Bohumil ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zabýval tématem Evropské osvícenství 18. století. Zabýval jsem se obecnou charakteristikou osvícenských myšlenek. Zaměřil jsem se na myšlenku civilizace, význam míru v osvícenské filozofii a příklon osvícenství k racionalitě. Zabýval jsem se podmínkami udržení míru v Evropě, dokonalejšími formami spravování věcí veřejných, náboženské toleranci a ideou společného evropského trhu. Dále jsem se zabýval názory jednotlivých osvícenců v Anglii, ve Francii a v Německu. Soustředil jsem se především na Lockovy, Voltaireovy, Kantovy a Herderovy názory.
|
|
|
Rozdíly v chápání ctnosti u Platóna, Aristotela a Aurelia Augustina
Kavanová, Blanka ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Bakalářská práce: Rozdíly v chápání ctnosti u Platóna, Aristotela a Aurelia Augustina Jméno: Blanka Kavanová Fakulta: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra občanské výchovy a filosofie Rok: 2011 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá vývojem a rozdíly v pojetí ctnosti u Platóna, Aristotela a Aurelia Augustina. První část práce je věnována Platónovu pojetí čtyř základních ctností, tedy rozumnosti, spravedlnosti, statečnosti a moudrosti. V souvislosti s nimi je nastíněno také platónské pojetí dobra, duality světů, duše a péče o ni. Ctnost je u Platóna pojímána jako areté, tedy celková dobrost. Ve druhé části je Platónovo pojetí srovnáváno s představami jeho žáka, přítele a kritika Aristotela. Aristotelovo pojetí vychází z lidské zkušenosti a smyslového světa. Klíčovými pojmy jeho etiky jsou činnost, slast, blaženost a střednost. Ctnosti dělí na mravní, tedy zvykové, například statečnost, spravedlnost a uměřenost, a ctnosti rozumové, tedy naučitelné, ke kterým řadí umění, vědění, rozumnost, moudrost a rozumění. Třetí část práce je věnována srovnání antického, zejména platónského myšlení s etickým myšlením vznikajícího křesťanství, reprezentovaným Aureliem Augustinem. Klíčovým pojmem Augustinova pojetí ctnosti je Boží milost jako nezasloužený Boží dar. Důraz je kladen na čtyři klasické ctnosti,...
|
|
|
Ideologie liberalismu aneb ideologie po svém konci
Korda, Tomáš ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce začíná Benjaminovým chápáním pravdy a jeho metodou konstelace, jež k ní vede. Metodu napojuji na akt pojmenování, který odvozuji z pojetí subjektu v německém idealismu. Metoda je nutný předpoklad pro vlastní konstelaci liberální ideologie. Soudobý liberalismus tak nejen nesymbolizuje čas po "konci ideologie", ale dokonce dobu, kdy ideologie nabyla své nejefektivnější formy. "Pravda se stala nejefektivnější formou lži." V tomto duchu pokračuji kritikou postmodernismu jako ideologie pozdního kapitalismu. Závěrem nastiňuji způsob překonání postmodernismu pomocí "rizikového myšlení", které zůstává věrné dialektice. Jen imanentní kritika a nikoli normativní kritika postmodernismu rozhýbává ideologií způsobené strnulé poměry.
|
|
| |
|
|
Filosofie Sørena Kierkegaarda a její využití ve výuce filosofie na středních školách
Jarolímková, Tereza ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá filosofií Sørena Kierkegaarda z pohledu budoucí učitelky. První část práce podává teoretický přehled základních myšlenek dánského filosofa, založený na komparaci s dalšími významnými filosofy. Druhá část pak nabízí rozbor možného využití Kierkegaardovy filosofie při výuce na středních školách. V této části jsou přesně vymezeny výukové cíle pokrývající klíčové kompetence stanovené v Rámcově vzdělávacím programu pro gymnázia a konkrétní postupy v hodinách, které umožňují jejich dosažení.
|
|
|
Filosofie a etika Ladislava Klímy
Kratochvíl, Jan ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce se zabývá dílem českého spisovatele a filozofa Ladislava Klímy. Ústředním tématem je rozbor jím vytvořeného filozofického systému, který nazývá egosolismus. V první části je kriticky rozebrána metoda, kterou Klíma ke svým závěrům dospěl a je zvláště přihlédnuto k jeho pojetí "univerzálního vědomí" a času. Práce rovněž zachycuje Klímův přechod od teoretického myšlení k formulaci určitých etických zásad, které pak autor během svého života praktikoval. Dále je celý systém posouzen z hlediska myslitelnosti a jsou rozkryty některé vnitřní kontradikce, jež prokazují na to, že se jedná spíše o určitou specifickou konfesi, než o snahu přinést určitý vnitřně soudržný systém výpovědí Dále práce zkoumá, nakolik Klímovy myšlenky vycházejí z autorů, v jejichž souvislosti se o Klímově díle obvykle mluví. Srovnává se především Klímovo a Schopenhauerovo pojetí vůle, dále Klímovo a Nietzscheho pojetí času. V druhé části jsou rozebírány především autorovi etické závěry a rady, jeho kritika křesťanství a přístup ke smrti a smrtelnosti. Je zde snaha ukázat, že i přes verbálně ostrou kritiku Klíma přejímá mnoho z náboženských forem myšlení, když se pokouší pojímat své Já (ústřední pojem egosolismu) jako určitou představu Boha. Poslední část je věnována určitému nástinu duchovního ovzduší, v němž Ladislav Klíma tvořil a...
|
|
|
Etika Henriho Bergsona
Čurda, Vojtěch ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
V této práci se zabýváme etickým systémem francouzského filosofa 19. století Henriho Bergsona. V úvodu práce se zabýváme filosofickým kontextem 19. století a analyzujeme Bergsonovu filosofii v jeho pracích (Čas a svoboda, Duchovní energie) s přihlédnutím k etickým problémům, které zde řeší. Jádrem práce je rozbor jeho etické studie Dva zdroje morálky a náboženství. Tady se zabýváme způsobem, jímž řešil i náboženské a sociologické otázky.
|
host ::
RSS.