Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 32 záznamů.  začátekpředchozí13 - 22další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Validizační studie testu cesty (TMT A) u schizofrenie
Zouzalová, Žaneta ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (oponent)
Diplomová práce představuje Test cesty - část A jako nástroj pro posouzení kognitivního deficitu u schizofrenie. Kognitivní deficit je jedním z jádrových příznaků schizofrenie, který hraje významnou roli ve výsledném psychosociálním fungování člověka s tímto onemocněním. Z tohoto důvodu má smysl věnovat pozornost efektivitě intervencí zaměřených na zlepšení kognitivních funkcí a kvalitní diagnostice. V práci jsme ověřovali validitu tohoto nástroje při měření kognitivního deficitu u schizofrenie. Zjistili jsme, že test dobře rozlišuje mezi klinickou a zdravou populací (n=332). Lidé s onemocněním schizofrenie podávali signifikantně horší výsledky oproti zdravým dobrovolníkům v proměnné čas. Rozdíl v počtu chyb v testu jsme mezi skupinami nezjistili. V ROC analýze jsme ověřili, zda je test dostatečně senzitivní a specifický. Hodnota AUC vyšla dostatečně vysoká jak pro věkovou skupinu 18-44, tak pro jednotlivé věkové podskupiny. V regresní analýze jsme odhadli rozdíl v čase splnění TMT-A, kterým se klinická populace odlišuje od zdravé při kontrole vlivů vybraných demografických proměnných, jedná se přibližně o 11,9 sekundy. Vzhledem k obecné povaze TMT-A jsme při interpretaci cut-off skóru i rozdílu v čase v TMT-A plynoucího z regresní analýzy obezřetní, neboť jak víme, psychomotorické tempo je...
Kognitivní distorze v textech expresivního psaní u depresivních pacientů v interkulturním kontextu
Goláňová, Ivana ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (oponent)
Deprese jako nejrozšířenější psychické onemocnění má na svědomí invaliditu velkého množství osob, proto je potřeba věnovat pozornost jeho diagnostice a léčbě. Součástí široké depresivní symptomatologie je také kognitivní deficit narušující optimální fungování poznávacích funkcí jedince včetně narušení myšlení. Toto narušení je pak možné pozorovat také v psaném projevu pacientů. Expresivní psaní jako užitečná terapeutická technika by mohlo přinést možnost identifikovat kognitivní distorze prostřednictvím psaného textu. Tyto distorze se mohou projevovat ve vyšší prevalenci slov absolutních, slov na sebe zaměřené řeči (SFL) projevujících se často osobními a přivlastňovacími zájmeny či emočně negativními slovy. Naopak by se v textech depresivních mělo objevovat málo slov emočně pozitivních a kognitivních. Výzkumná část práce byla uskutečněna v interkulturním kontextu, proto jsou čtenáři na pozadí aktuálních teorií přiblíženy kultury, ve kterých výzkum probíhá, a to Česká republika a Mexiko. Výzkumná část vytváří podklad pro slovník, který je dále možné využívat pro studium daného fenoménu. Statistická analýza potvrzuje ekvivalenci tohoto fenoménu v obou vzorcích s výjimkou SFL, které je u mexické skupiny pravděpodobně vlivem gramatiky vyšší. Výzkum ukazuje na signifikantně vyšší užití zvolených...
Depresivní symptomatika u pacientů trpících obstrukční spánkovou apnoi
Kolečkárová, Sandra ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (oponent)
Práce se zabývá zmapováním depresivní symptomatiky u pacientů trpících obstrukční spánkovou apnoe. Předmětem teoretické části je objasnění obou onemocnění zvlášť, tedy deprese a obstrukční spánkové apnoe, dále je předloženo rozpracování komorbidní koexistence těchto nemocí, společné patofyziologické souvislosti i možnosti léčby. Zahraniční studie poukazují na vysokou prevalenci této komorbidity, také na riziko komorbidní deprese a obstrukční spánkové apnoe zejména z hlediska diagnostiky a včasné intervence, dále compliance a adherence k léčbě. Vlastní výzkumné šetření provedeno na malém klinickém vzorku neprokazuje incidenci depresivní symptomatiky, nicméně poukazuje na trend zvyšující se míry depresivního prožívání v závislosti na tíži onemocnění obstrukční spánkové apnoe. Vedlejším nálezem práce je také zjištění, že psychomotorické tempo je nepřímo úměrné tíží onemocnění, což může poukazovat na schopnost adaptace a subjektivně vnímaný diskomfort. Klíčová slova: Depresivní symptomatika, obstrukční spánková apnoe, CPAP, compliance, adherence
Subjektivní vnímání léčby osobami se schizofrenním onemocněním
Veselková, Miroslava ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (oponent)
Cílem této diplomové práce je představení současných trendů v léčbě schizofrenie a zprostředkování zkušenosti osob se schizofrenním onemocněním s léčbou během hospitalizace. Teoretická část se skládá ze dvou kapitol. První z nich stručně charakterizuje schizofrenii a popisuje, jakým způsobem může toto onemocnění ovlivnit kvalitu života. Druhá kapitola pojednává o formách léčby, které jsou v současné době pokládány za nejvhodnější a prezentuje to, jak vnímá léčbu tato skupina nemocných. Empirická část vychází z kvalitativní metodologie. Výzkumu se účastnilo 9 osob se schizofrenním onemocněním ve věku 19-43 let podstupujících stabilizační fázi léčby v rámci hospitalizace. Data byla získána pomocí polostrukturovaných hloubkových rozhovorů a následně byla analyzována metodou interpretativní fenomenologické analýzy. Na základě analýzy byly identifikovány dvě tematické domény: zkušenost respondentů s léčbou během hospitalizace a zkušenost respondentů s intervencemi nabízenými v průběhu hospitalizace. Zjištěné výsledky jsou popsány a také diskutovány s výzkumy, které se zabývají podobnou tématikou. Klíčová slova schizofrenie, léčba, vnímání léčby, psychosociální intervence, kvalita života
Role mikrobiomu v etiopatogenezi psychických poruch
Krejčí, Kateřina ; Červinková, Monika (vedoucí práce) ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje roli střevního mikrobiomu v etiopatogenezi psychických poruch. Popisuje komunikační osu mezi mozkem, střevem a jeho mikrobiomem, tzv. "microbiome-gut-brain axis". Práce zmiňuje též důležité signální látky, které tuto komunikaci zprostředkovávají, roli hypotalamo-pituitárně-adrenální osy, její spojitost s imunitním systémem a stresem. Další část práce popisuje roli střevního mikrobiomu v etiopatogenezi vybraných psychických poruch. Je objasněno, jaký dopad může mít narušení rovnováhy mikrobiomu na duševní zdraví. Prostor je věnován i novým přístupům k léčbě těchto poruch za využití znalostí o střevním mikrobiomu, zejména potenciálnímu přínosu probiotik. Navrhovaný výzkum by se zabýval účinností probiotik v léčbě deprese. Klíčová slova střevní mikrobiom; "microbiome-gut-brain axis"; psychické poruchy; deprese; probiotika
Etické otázky v psychoterapii: postoje, zkušenosti a rozhodování
Kročková, Nikola ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Tato práce se zabývá etikou v psychoterapii. V teoretické části jsou představeny oba tyto obory a specificky se zmiňuji o jednotlivých etických dilematech, se kterými se psychoterapeut během své práce může setkat (duální vztahy, mlčenlivost, respekt ad.), profesním postojům a zdrojům v rozhodování etických dilemat. Výzkumná část popisuje realizovaný kvantitativní výzkum, který mapuje zkušenosti a postoje 64 psychoterapeutů vůči různým etickým otázkám a zdroje, kterých využívají při rozhodování etických dilemat. Mezi výsledky práce patří pořadí etických otázek dle toho, nakolik je psychoterapeuti zažívají, a dle toho, jak moc ne/etické popisované chování hodnotí. Uvedeny jsou otázky, které jsou z etického hlediska sporné. Jedna z ověřovaných otázek, zdali vyšší četnost zkušenosti psychoterapeutů vede k více extrémnímu hodnocení etičnosti jednotlivých situací, podpořena nebyla (průměrný korelační koeficient=0,064). Naopak předpoklad, že čím více se psychoterapeuti s danou eticky náročnou situací setkávají, tím spíše je jejich postoj vůči ní více etický, byl podpořen středně silným vztahem (průměrný korelační koeficient=0,316). Jako téměř většinově nejvíce používaným zdrojem při rozhodování etických dilemat byly psychoterapeuty označeny vlastní etické normy (46,9 %). Výsledky byly interpretovány a...
Exekutivní dysfunkce u poruch schizofrenního spektra
Horáková, Anna ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (vedoucí práce) ; Dvořáková, Zuzana (oponent)
Schizofrenie je ze značné části geneticky podmíněná. Jednou z heritabilních charakteristik této poruchy je kognitivní deficit, který je do jisté míry detekovatelný i u zdravých sourozenců jedinců se schizofrenií. Jedním z kognitivních deficitů, který je dle recentních výzkumů rovněž kandidátem na to být považován za specifickou heritabilní charakteristiku, je i exekutivní dysfunkce. Exekutivní dysfunkce je korelována se změnami funkční konektivity ve specifických neurálních okruzích. Funkční změny jsou v této bakalářské práci diskutovány a asociovány s výsledky v neuropsychologických testech. Předložený návrh výzkumného projektu si klade za cíl replikovat exekutivní dysfunkce (konkrétně v doménách inhibiční kontroly, pracovní paměti a kognitivní flexibility) u jedinců s diagnózou schizofrenního spektra a jejich příbuzných prvního stupně. V případě replikace tohoto výsledku by exekutivní dysfunkce a její neurální koreláty mohly být považovány jako validní endofenotyp potenciálně využitelný v diagnostice a prevenci této závažné poruchy. Klíčová slova exekutivní dysfunkce, endofenotyp, poruchy schizofrenního spektra, schizofrenie, MRI
Bipolární afektivní porucha: věk nástupu jako indikátor průběhu nemoci
Urbanová, Kateřina ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (oponent)
Bipolární afektivní porucha je velmi dynamické onemocnění, které je ovlivňováno nespočtem faktorů. Jedním z těchto faktorů je věk nástupu. Věk nástupu u bipolární afektivní poruchy může hrát velkou roli v jejím průběhu, závažnosti a počtu relapsů, počtu hospitalizací nebo reakci na stabilizátory nálady. Dalšími faktory, které jsou ovlivňovány věkem nástupu jsou například myšlenky na sebevraždu či pokus o sebevraždu. Cílem této práce je prozkoumat a prokázat vliv věku prvního příznaku na průběh bipolární poruchy. V rámci kvantitativního výzkumu 116 respondentů vyplnilo dotazník o vlastním průběhu bipolární afektivní poruchy. Brzký věk nástupu (≤ 19 let) signifikantně koreloval s delším intervalem mezi prvním příznakem a návštěvou lékaře, prvním příznakem a první diagnózou a prvním příznakem a diagnózou bipolární afektivní poruchy. Nebyly nalezeny žádné statisticky signifikantní vztahy mezi věkem nástupu a počtem hospitalizací či závažností nemoci. Ačkoli nebyl prokázán vliv věku nástupu na průběh a závažnost nemoci, tato oblast by měla být více probádána, jelikož by mohla napomoci lepší optimalizaci léčby této poruchy.
Validizační studie Dotazníku psychotických prožitků (QPE)
Schinková, Kristýna ; Höschlová, Eva (vedoucí práce) ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (oponent)
Psychotické prožitky se objevují napříč diagnostickými skupinami i u zdravé populace, ovšem současné metody na jejich mapování bývají navrženy pouze pro určitá onemocnění. Tato diplomová práce proto představuje novou metodu - Dotazník psychotických prožitků (QPE), který je možné použít nezávisle na diagnóze. V teoretické části budou představeny jednotlivé druhy halucinací a bludů, včetně málo zkoumané vnímané přítomnosti. Bude popsán výskyt těchto jevů u různých onemocnění, zejména u onemocnění schizofrenního okruhu, a taktéž u ne-klinické populace. Představíme aktuálně používané metody, které psychotické prožitky mapují a porovnáme je s QPE. Na konci teoretické části bude představen Dotazník psychotických prožitků spolu s prozatím zjištěnými psychometrickými vlastnostmi jeho anglické verze. Výzkumná část se zaměřila na prověření reliability a validity české verze QPE. Studie se zúčastnilo 146 respondentů s onemocněním ze schizofrenního okruhu a 147 zdravých respondentů. Ověřovali jsme reliabilitu metodou test-retest, shodou posuzovatelů a vnitřní konzistenci dotazníku. Validita byla zjišťována konstruktová a kriteriální. Sledovali jsme faktorovou strukturu dotazníku a jeho senzitivitu a specifitu. Součástí bylo také zmapování výskytu jednotlivých psychotických prožitků u klinické i ne- klinické...
Vztah mezi halucinacemi a self-disturbance u pacientů se schizofrenií
Melicharová, Julie ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (oponent)
Schizofrenie je spojená s narušením všech psychických funkcí, ať už se jedná o myšlení, řeč, motivaci, vnímání nebo celkové prožívání světa a sebe sama. V teoretické části je popsán průběh schizofrenie a její symptomy se zaměřením na sluchové halucinace, se kterými má nějakou zkušenost zhruba 70% lidí se schizofrenií. Hlavním přínosem teoretické části je pak shrnutí pojmu self-disturbances, které zahrnuje například ztrátu kontroly nad částmi psychického prožívání, rozvolnění hranic mezi jedincem a okolním světem a další podobné aspekty, které jsou pro člověka, jenž je nezažil, takřka nepředstavitelné, a i pro jedince, kteří narušení prožívání svého já zažívají, jsou těžko popsatelné. V práci jsou přiblíženy teoretická východiska pojmu self-disturbances i aktuální přístup a zároveň jsou popsány dosavadní poznatky. V první části výzkumu bylo ověřeno, že nově vytvořený nástroj pro měření self-disturbances dosahuje dostatečné vnitřní konzistence. Výsledky další části pak potvrdily, že míra self-disturbances se liší mezi pacienty se schizofrenií a zdravými dobrovolníky a to i ve všech jednotlivých oblastech. Poslední výzkumná část nalezla určité souvislosti mezi aktuálně prožívanými auditivními i vizuálními halucinacemi a prožíváním self-disturbances. Konkrétně se pak například ukazuje, že...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 32 záznamů.   začátekpředchozí13 - 22další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.