|
|
Specifika diagnostiky školní zralosti u dětí s mentálním postižením
Klausová, Markéta ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku diagnostiky školní zralosti u dětí s mentálním postižením. Práce se věnuje teoretickým poznatkům ve vztahu k předškolnímu věku a také konkrétně u dětí s mentálním postižením. Popisuje školní zralost dítěte a pohled na ní u nás i v zahraničí. Zahrnuje také problematiku školní zralosti u dětí s mentálním postižením. Práce se dále zaměřuje na diagnostiku školní zralosti a na prostředky a nástroje, které jsou při diagnostice školní zralosti využívány. Práce dále přibližuje principy dynamické diagnostiky, jako možného přístupu k diagnostice školní zralosti u dětí s mentálním postižením. Cílem práce je zmapovat postupy pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center pro děti a žáky s mentálním postižením, které jsou využívány k diagnostice školní zralosti u dětí s mentálním postižením a tyto postupy mezi sebou porovnat. Klíčová slova: dítě předškolního věku, dítě s mentálním postižením, školní zralost, diagnostika školní zralosti, dynamická diagnostika.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sexualita osob s mentálním postižením a poruchami autistického spektra v pobytových zařízeních v jižních Čechách
Beránková, Veronika ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Název: Sexualita osob s mentálním postižením a poruchami autistického spektra v pobytových zařízeních v jižních Čechách Autor: Bc. Veronika Beránková Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jan Šiška, Ph.D. ABSTRAKT Tato práce řeší přístup k sexualitě osob s mentálním postižením a poruchami autistického spektra v zařízeních poskytující pobytové služby na území jižních Čech. Konkrétně nás zajímá, zda se se sexualitou klientů pracuje či nepracuje a jak. Zvolený výzkumný problém jsme vyřešili pomocí rozhovorů s pracovníky zařízení poskytující pobytové služby. Následně jsme provedli analýzu rozhovorů kódováním a kategorizováním výpovědí. V konečné fázi nám z analýzy rozhovorů vyvstaly hlavní zájmy respondentů a jejich postoje k tématu sexuality. V práci jsme vytvořili přehled, jak se v jednotlivých zařízeních pracuje se sexualitou klientů s mentálním postižením a poruchami autistického spektra a jaké jsou jednotlivé přístupy. Přínosem této práce je snaha o osvětlení námi zvoleného tématu jak široké veřejnosti, tak samotným zařízením poskytující sociální služby. KLÍČOVÁ SLOVA Mentální postižení, poruchy autistického spektra, sexualita, pobytová zařízení, sociální služby.
|
|
|
Reflexe vlastního postižení u jedinců s dětskou mozkovou obrnou jako součást školní a sociální integrace
Kudláček, Miroslav ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Jankovský, Jiří (oponent) ; Hájková, Vanda (oponent)
Studie si klade za cíl vytvořit teorii reflexe postižení u jedinců s dětskou mozkovou obrnou. V další části si studie klade za cíl analyzovat vliv reflexe na školní a sociální integraci takto postižených jedinců. Teoretickými východisky jsou sociální konstruktivismus, sociální model postižení, vývojová psychologie Jeana Piageta a poststrukturalistické koncepty těla. Metodologická část je založená na výzkumném konceptu Grounded Theory (zakotvená teorie). Studie analyzuje tři oblasti života postiženého jedince - rehabilitaci, školní docházku a každodenní aktivity. Rehabilitaci jsme pojali jako soubor diskursivně formovaného vědění dle konceptu M. Foucaulta. Analýzy vedly k závěrům, že významnou roli při reflexi postižení zaujímají rehabilitační a kompenzační pomůcky, které formují tělo postiženého jedince. Zároveň však tyto pomůcky spolu s tělem postiženého jedince formuje prostor, ve kterém se tento nachází. V oblasti školní docházky studie ukazuje, že integraci/inkluzi dětí s dětskou mozkovou obrnou jako průnik rozdílných a mnohdy protichůdných diskursů, které toto postižení utvářejí. V oblasti každodenního života je postižení nahlíženo jako součást identity, která vzniká lidským jednáním ve veřejném i soukromém prostoru.
|
|
|
Speciálně pedagogické důrazy při podpoře dospělých osob s těžkým mentálním a kombinovaným postižením
Satková, Marie ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
ANOTACE: Diplomová práce se zabývá konkrétními d razy speciáln pedagogické podpory poskytované osobám s t kým mentálním a kombinovaným posti ením v dosp lém v ku. Cílem práce bylo zjistit, jaká jsou specifika terapeutické podpory dosp lých osob s t kým hendikepem a jak profesionálové p izp sobují odbornou pé i skute nosti, e jsou jejich klienti dosp lí. K získání dat pro ú ely diplomové práce byl veden kvalitativn zam ený výzkum prost ednictvím polostrukturovaných rozhovor s pedagogy a pracovníky v sociálních slu bách, kte í se dlouhodob v nují dosp lým osobám se záva ným hendikepem. Data byla vyhodnocena metodami otev eného a axiálního kódování, které jsou sou ástí zakotvené teorie. K dal ím metodám sb ru dat vyu itých pro zpracování práce pat ila obsahová analýza odborné literatury, obsahová analýza dokumentace u ivatel slu eb a zú astn né pozorování. Ze získaných dat vyplývá, e odborná podpora dosp lých osob s mentálním a kombinovaným posti ením musí zohled ovat jak konkrétní úrove vývojových pot eb t chto jedinc , tak jejich fyzický v k. Podstatnou slo kou pé e profesionál je vytvo ení vztahu k osob s posti ením jako k rovnocennému partnerovi.
|
|
|
Využití hiporehabilitace u dětí s poruchami chování a ADHD
Lukáš, Martin ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Hiporehabilitace se stává stále více oblíbenou terapeutickou metodou a nejrozšířenější formou animoterapie. Pojem hiporehabilitace je široký a zahrnuje v sobě čtyři základní podobory. Nejčastěji využívaným avšak nejméně popsaným je obor, který se do roku 2011 nazýval léčebné pedagogicko-psychologické ježdění a nyní je rozdělen na dva obory s názvy psychoterapie pomocí koní (PPK) a aktivity s využitím koní (AVK), které se však stále mísí a jsou realizovány souběžně. PPK a AVK se v případě dětí školního věku využívá především u poruch chování a ADHD. Diplomová práce má za cíl zhodnotit míru efektivity hiporehabilitačního programu u dětí s těmito diagnózami. Výzkum byl realizován ve Středisku hiporehabilitace Pirueta, které působí v rámci Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod. Hlavní metodou výzkumu bylo pozorování pěti probandů v rámci jednoho uceleného hiporehabilitačního programu. Na začátku a na konci programu byla zadána vyučujícím pěti probandů posuzovací škála, která byla doplňující technikou výzkumu poskytující vstupní a výstupní diagnostiku z pohledu třídního učitele. Data z vlastního pozorování se přibližně z 90% shodovaly s výsledky, které poskytlo srovnání vstupních a výstupních posuzovacích škál. V průběhu programu všichni klienti dosáhli zlepšení v oblasti sebejistoty, dodržování...
|
|
| |
|
|
Osoby s narušenou komunikační schopností v ordinaci praktického lékaře
Trčková, Květa ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Souhrn Název bakalářské práce: Osoby s narušenou komunikační schopností v ordinaci praktického lékaře Autorka práce: Mgr. Květa Trčková Katedra: Katedra speciální pedagogiky Studijní obor: Speciální pedagogika Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D. Bakalářská práce je věnována problematice narušení komunikační schopnosti, jak se s ní setkává ve své ordinaci praktický lékař pro dospělé, zejména samotné četnosti těchto pacientů s ohledem na věk, pohlaví a aktivní logopedickou péči. Práce je členěna na část teoretickou a na část výzkumnou. Teoretická část práce popisuje charakteristiky těch druhů řečového postižení, se kterými se praktický lékař ve své praxi běžně setkává. Více prostoru je věnováno afázii vzhledem k navazujícímu kvalitativnímu výzkumu. Výzkumná část se člení na kvantitativní výzkum, který má za úkol ověřit stanovené hypotézy a na kvalitativní výzkum, který prostřednictvím pěti kazuistik ukazuje narušení komunikační schopnosti z bližšího pohledu. Výzkumný soubor tvořila skupina 1054 pacientů, kteří se (většinou opakovaně) dostavili v rozmezí 22 měsíců do ordinace praktického lékaře pro dospělé. K ověření byly stanoveny čtyři hypotézy, k nimž provedené zkoumání umožnilo provést tyto závěry: Hypotéza H 1: Minimálně každý desátý člověk, který přichází do ordinace praktického lékaře,...
|
|
| |
host ::
RSS.