|
|
Adaptivní agenti a emoce
Kadlec, Rudolf ; Kryl, Rudolf (oponent) ; Brom, Cyril (vedoucí práce)
Tato práce zkoumá možný přinos emocí pro autonomní adaptivní agenty pracující v prostředích podobných skutečnému světu. Emoce u živých organismů vznikly jako jeden z mechanismů adaptace na okolní prostředí a je proto na místě klást si otázku zda by se jim podobné mechanismy nedaly přenést i do modelů autonomních agentů. V rámci práce byl implementován model etologicky inspirovaného agenta používajícího algoritmus zpětnovazebního učení. Emoce v něm ovlivňují vyvážení mezi průzkumem nových strategií a využíváním strategií již známých (tzv. "explore/exploit problem"). Negativní emocionální hodnocení současného počínání vede ke změně strategie výběru akcí. V některých typech prostředí dosahovala emocionální varianta agenta lepších výsledků než neemocionální, v jiných se ale očekávání nepotvrdila. Nestabilita výsledků je pravděpodobně zapříčiněna neoptimální parametrizací celého modelu.
|
|
|
Spolupracující dvojice do Unreal Tournamentu
Burkert, Ondřej ; Yaghob, Jakub (oponent) ; Brom, Cyril (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na problematiku týmové spolupráce dvou agentů v prostředí hry Unreal Tournament (UT) v základním týmovém módu hry. Řešil jsem hlavně realizace autonomního chování, komunikace, synchronizace důležitých informací a implementace taktických operací. Vhodné využití lepší informovanosti agenta vede ke zlepšení jeho herních dovedností a uvěřitelnosti. Projekt byl implementován na platformě tvořené spojením hry UT, middleware Gamebots, architektury pro návrh logiky agentů POSH a middlewaru Pogamut. Po úspěšné implementaci jsem provedl sadu testů, kterými jsem zjišťoval dopad některých postupů na chování agentů. Zjistil jsem, že míra spolupráce ovlivňuje výsledný herní projev. Dvojice agentů, která spolupracuje jen na základě předávání informací, se ukázala jako velmi efektivní a vhodná pro daný mód hry.
|
|
| |
|
|
Mapování, zpracování a reprezentace map pro Unreal Tournament boty
Gemrot, Jakub ; Brom, Cyril (vedoucí práce) ; Yaghob, Jakub (oponent)
Ve většině komerčních her se pro pohyb počítačem ovládaných postav ve hře využívají navigační body. Z navigačních bodů se vytváří souvislý graf, který pokrývá nejdůležitější místa ve hře, kam postava může dojít. Se zvyšujícím se výkonem stolních počítačů se začínají používat sofistikovanější postupy pro pohyb postav, jmenovitě pak metoda NavMesh. NavMesh je množina konvexních polygonů souvisle pokrývající místa ve hře, kudy postavy mohou chodit. Tento postup používají například nedávno vydané tituly Half-Life 2 a F.E.A.R. Bohužel tyto komerční produkty nejsou přístupny akademické sféře, a tak neexistuje možnost pro experimentování s NavMesh jako podkladem pro pohyb počítačem ovládaných postav ve hře. Možnost ovládat postavu však existuje pro starší hru Unreal Tournament, který používá navigační body. V práci diskutuji výhody NavMesh oproti starší metodě navigačních bodů. Přínosem této práce je možnost automatického generování NavMesh pro mapy Unreal Tournamentu. NavMesh vytvářím prostřednictvím algoritmu z oblasti počítačové grafiky pro převod prostředí Unreal Tournamentu z CSG reprezentace do hranové reprezentace, ze které lze již jednoduše zkonstruovat NavMesh. Součástí práce je také demonstrace použití takto vytvořeného NavMeshe pro navigaci postavy na mapách pro Unreal Tournament.
|
|
|
Boti do Unreal Tournamentu s emočním modelem.
Bída, Michal ; Brom, Cyril (vedoucí práce) ; Holan, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá využitím emocí v umělé inteligenci v počítačových hrách. Bude zkoumán možný přínos emocí pro umělou inteligenci z hlediska lepší imitace lidského chování. Cílem práce je implementace emočního modelu v prostředí hry Unreal Tournament (projekt UT Emotion Bots) a zhodnocení jeho vlastností a vhodnosti pro simulaci emocí v FPS hrách. Práce dále představí platformy použité při vývoji UT Emotion Bots a zhodnotí jejich vhodnost pro vývoj umělé inteligence.
|
|
|
Hierarchical reactive planning with transions
Mikula, Tomáš ; Bojar, Ondřej (oponent) ; Brom, Cyril (vedoucí práce)
Hierarchické reaktívne plánovanie (HRP) je oblúbená metóda pre riadenie správania umelých bytostí. Výhodou HRP je, že sa v ňom i komplexné správania zapisujú pomerne jednoducho. HRP má však v určitých situáciach problémy s biologickou vierohodnosťou. Toto je zčasti spôsobené tým, že sa v HRP obtiažne zapisujú tzv. prechodné správania a odloženie správania. Prechodné správania sú krátke činnosti, ktoré by simulované bytosti mali vykonávať medzi dvoma hlavnými správaniami a zabezpečiť hladký prechod medzi nimi. Odloženie správania je vhodné v prípade, keď bežiace správanie bude čoskoro končiť a preto by nemalo byť prerušené. V tejto práci rozšírime model HRP o prechodné správania a odloženie správania a popíšeme implementovaný prototyp.
|
|
|
Animovaná díla a edukace
Javora, Ondřej ; Brom, Cyril (vedoucí práce) ; KOUTSKÝ, Pavel (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se zabývá vztahem animovaných děl a edukace. Stěžejní pozornost je za prvé věnována významným tendencím v historii edukačních animovaných děl. Za druhé otázce, zdali jsou animovaná díla vůbec vhodná k edukačním účelům, na kterou nachází veskrze kladnou odpověď. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá historickým vývojem animovaných edukačních děl a stručně mapuje tuto oblast animované tvorby. Druhá kapitola rozebírá specifické vlastnosti animace a možnosti jejích výrazových prostředků ve vztahu k edukačnímu využití. Třetí kapitola je stručným úvodem do oblasti kognitivní psychologie, která poskytuje cenné poznatky o funkcích lidské mysli. V centru zájmu stojí vlastnosti lidské paměti a procesu učení, které se nějakým způsobem vztahují k zapojení animace. Čtvrtá kapitola svým způsobem rozvádí kapitolu třetí, přičemž se opírá o práci amerického psychologa Richarda E. Mayera. Předmětem zájmu jsou praktické způsoby jakými s animací nakládat tak, aby docházelo k efektivnějšímu učení.
|
|
|
Episodická paměť pro virtuální postavy
Pešková, K. ; Brom, C. ; Lukavský, Jiří
Episodická paměť je z psychologického hlediska pamětí na osobní události. Problematika episodické paměti v kontextu virtuálních lidí zatím nebyla příliš studována, navzdory tomu, že je poměrně klíčová pro věrohodnost postav z výukových simulací, virtuálního dramatu a určitého typu počítačových her. Postava bez episodické paměti například nedokáže odpovědět na otázku, co dělala včera, a bude mít problém s delším přerušováním úkolů, protože jí informace o přerušeném úkolu vymizí z krátkodobé paměti. Příspěvek předkládá původní symbolický model episodické paměti pro virtuálního člověka vycházející z Gibsonovy teorie afordancí a diskutuje prototypovou implementaci. Zabývá se jak aspekty uvěřitelnosti, například tím, jestli postava dokáže odvyprávět svůj „denní příběh“, tak technickými otázkami ohledně velikosti paměti a rychlosti přístupu. Příspěvek se též dotýká fenomenologického rozměru modelu a dále diskutuje rozdíly mezi zapomínám episod, jak ho popisuje psychologie, a zapomínáním navrženým v modelu.
|
|
|
Psychika virtuální bytosti
Brom, C. ; Lukavský, Jiří
Virtuální bytosti nachází uplatnění v počítačových hrách, ve filmu, výuce i terapii. Tyto bytosti potřebují svůj funkční model psychiky – potřebují zpracovávat signály z prostředí, stanovovat své bezprostřední cíle a na základě toho jednat. Cílem příspěvku je vymezit pojem virtuální bytosti a ilustrovat na konkrétním projektu – IVE – možnost modelovat chování jednoduchých bytostí. Virtuální bytosti v mají v tomto projektu tři základní charakteristické rysy: 1) jejich vnímání vychází z Gibsonova konceptu afordancí, 2) jejich jednání je rozvrhováno pomocí Belief-Desire-Intention teorie M. E. Bratmana, 3) chování bytostí v odlehlých částech světa je možné zjednodušovat podle Level-of-Detail techniky.
|
|
|
Proč je hranice mezi virtuální bytostí a jejím světem neostrá
Brom, C. ; Lukavský, Jiří
V roce 2005 byl na MFF UK vyvinut softwarový projekt IVE – inteligentní virtuální prostředí. Jedná se o simulátor rozsáhlého virtuálního světa obydleného virtuálními bytostmi. Za účelem technického řešení problémů spojených s projektem jsme navrhli model ISMA („intention – suitability – materialisation – advice“), který je novou technikou pro representaci virtuálního světa. Model staví na Gibsonově teorii afordancí a Bratmanově teorii praktického rozhodování. Postupně se ukázalo, že některé výsledky projektu mají i psychologickou a filosofickou interpretaci. V článku nejprve představíme projekt IVE a model ISMA a poté se budeme zabývat tímto „netechnickým“ aspektem projektu.
|
host ::
RSS.