|
|
Vzdělávání žáků se sluchovým postižením na základních školách
Tureckiová, Wanda ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Práce se zabývá vzděláváním žáků se sluchovým postižením na základních školách, konkrétně v Jihočeském kraji. Specificky se zaměřuje na jejich inkluzivní vzdělávání. V kapitolách práce popisuje jednotlivé struktury sluchového analyzátoru, charakterizuje stupně sluchového postižení a do konkrétních kategorií rozděluje osoby se sluchovým postižením. Stěžejní součástí práce je kapitola zaměřující se na vzdělávání žáků se sluchovým postižením. Věnuje se nejenom vzdělávání v systému speciálního školství, ale primárně se zaměřuje na jejich studium v hlavním vzdělávacím proudu. Pro tento systém vzdělávání je důležité správné určení podpůrného opatření, jehož jednotlivé stupně jsou klíčové pro zajištění vhodné podpory u jednotlivých žáků. Cílem práce bylo zmapovat průběh inkluzivního vzdělávání žáků se sluchovým postižením na základních školách v Jihočeském kraji. Zaměřením bylo posoudit negativa a pozitiva inkluze a vliv sluchového postižení na komunikační a sociální schopnosti těchto žáků. Při sběru dat byly využity metody rozhovoru, pozorování a dotazníkového šetření, účastníky výzkumu byli rodiče a pedagogičtí pracovníci vzdělávající žáky se sluchovým postižením. Získaná data byla následně použita do případových studií, které hlouběji informují a popisují průběh vzdělání u konkrétních žáků se sluchovým...
|
|
|
Čtení knih u žáků se sluchovým postižením
Götzová, Tereza ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá čtenářstvím žáků se sluchovým postižením, jejich oblibou čtení knih na 2. stupni základní školy pro sluchově postižené vzhledem k jejich specifikům, která vyplývají z jejich postižení. Nejprve je práce věnovaná čtenářské gramotnosti a čtenářství obecně, jeho ukotvení ve vzdělávání a pohledu na sluchové postižení v rámci dvou disciplín. V rámci práce jsou také popsány nejznámější výzkumy týkající se čtenářské gramotnosti a čtenářství. Poté jsou témata čtenářství a čtenářská gramotnost úzce zaměřena na žáky se sluchovým postižením, což také úzce souvisí s problematikou nabývání jazyka majority u osob se sluchovým postižením i kvůli rozdílům mezi českým jazykem a českým znakovým jazykem. Dále je zařazena analýza dat a interpretace výsledků výzkumného šetření, které bylo uskutečněno na základních školách pro sluchově postižené prostřednictvím dotazníků pro žáky a jejich pedagogy. Z výstupů výzkumného šetření lze vyvodit některá specifika typická pro neslyšící žáky ve vztahu k četbě, ale také shodné prvky, které byly nalezeny při porovnání s výzkumem čtenářství u slyšících žáků v České republice.
|
|
| |
|
|
Přístupy k rozvoji komunikačních dovedností žáků mladšího školního věku
Přibylová, Šárka ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se týká komunikačních dovedností žáků mladšího školního věku v běžné základní škole. V práci jsou sledovány expresivní i receptivní složky řeči a pokroky v nich dosažené. Teoretická část se zaměřuje nejprve na komunikaci obecně a vymezení termínů s ní souvisejících. Rovněž je zde popsána narušená komunikační schopnost a její jednotlivé druhy jsou blíže rozepsány. U jednotlivých druhů jsou uvedeny symptomy, diagnostika a prevence. V neposlední řadě se teoretická část zabývá vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Rovněž jsou přiblíženy termíny, které se tohoto tématu dotýkají a následně jsou detailněji rozpracována podpůrná opatření či pomůcky. Výzkumná část se pomocí smíšeného výzkumu (kvalitativní i kvantitativní) zaměřuje na žáky mladšího školního věku, kteří navštěvují běžnou základní školu. Jsou pozorována specifika, která se objevují v komunikačních schopnostech těchto dětí. Šetření je realizováno ve dvou etapách v časovém horizontu čtyř měsíců, aby bylo možné sledovat případné pokroky. Výsledky jsou prezentovány jak kvalitativně, tak kvantitativně. Kvantitativní formou je u jednotlivých cvičení zaznamenáno, kolik žáků dané cvičení zvládlo, či nezvládlo. Dále jsou kvalitativní formou zaznamenány jednotlivé odpovědi žáků, a jejich srovnání v rámci obou...
|
|
|
Rozvoj motoriky a percepčních schopností u dětí s vývojovou dysfázií
Novotná, Kateřina ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na rozvoj motoriky a percepčních schopností u dětí s vývojovou dysfázií. Teoretická část stručně vymezuje pojmy komunikace a narušená komunikační schopnost. Nabízí popis základní problematiky týkající se vývojové dysfázie, její etiologii, symptomatologii, vymezuje typy vývojové dysfázie a její diagnostiku a terapii. Dále stručně popisuje motoriku a percepční schopnosti. Praktická část práce je zpracována jako případová studie chlapce s vývojovou dysfázií. Výzkumné šetření je kvalitativní a je zde využito pozorování, polostrukturovaný rozhovor s matkou a analýza lékařských zpráv. Cílem práce bylo ověřit autorem vypracovaný soubor cvičení a zjistit, zda jsou tato cvičení přínosná pro děti s vývojovou dysfázií. KLÍČOVÁ SLOVA vývojová dysfázie, percepční schopnosti, motorika, komunikace, narušená komunikační schopnost
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Případová studie sourozenců s mentálním postižením v pěstounské péči
Dudová, Daniela ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Bakalářská práce zachycuje život dvou sourozenců, kteří byli vzati z dětského domova a byli umístěni do pěstounské péče. Následně jim byla diagnostikována mentální retardace, konkrétně středně těžká mentální retardace. Bakalářská práce se zaměřuje na popsání mentálního postižení, jeho klasifikaci, etiologii, typické znaky a projevy mentální retardace. Také popisuje možnosti vzdělávání a pracovního uplatnění osob s mentálním postižením. Dále se věnuje typům náhradní rodinné péče, kde se konkrétně nejvíce zaměřuje na pěstounskou péči, mimo jiné je zahrnuta legislativa, která úzce souvisí s tímto tématem a historie náhradní rodinné péče. V druhé části práce je popsán život sourozenců v pěstounské péči, pomocí rozhovorů s pěstouny a samotnými sourozenci. Je tak ukázán běžný život této rodiny, každodenní úskalí a překážky, s kterými se musí vyrovnávat a problémy, které musí řešit. Pěstouni popisují období, kdy se rozhodli pro pěstounskou péči, dále průchod dětí školským vzdělávacím systémem, jejich vyhlídky a plány do budoucna. Také sourozenci se vyjadřují k tématům blízké budoucnosti, popisují běžný den ve škole, domácí práce, s kterými pomáhají doma. Hlavním cílem práce je poukázat na výhody a značné nevýhody a nedostatky v pěstounské péči konkrétně u dětí s mentální retardací, což by mohlo přispět k...
|
|
| |
host ::
RSS.