|
|
Postavení Nejvyššího soudu v americkém politickém systému a význam jeho rozhodování pro politický proces ve Spojených státech amerických.
Zástěra, Martin ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Cílem této práce je podat analýzu postavení Nejvyššího soudu v politickém systému Spojených států amerických a dále pojednat o vlivu rozhodování této instituce pro politický proces v zemi. Otázkou, na kterou by tato práce měla nalézt odpověď, je to, zda je Nejvyšší soud ve Spojených státech amerických institucí více politického charakteru než je tomu u obdobných institucí ve Velké Británii a na evropském kontinentu a do jaké míry jeho rozhodování ovlivňuje politický proces v zemi. V souvislosti s tím jsou také zdůrazněny klíčové faktory, které determinovaly jeho postavení a předurčily odlišný vývoj oproti Evropě. V úvodní kapitole jsou načrtnuty základní charakteristiky anglosaské tradice ústavního soudnictví, která se nejvýznamnější měrou podílela na koncipování postavení Nejvyššího soudu ve Spojených státech amerických. Tato je porovnána s tradicí kontinentální Evropy, přičemž mým záměrem je především odlišit oba koncepty a upozornit na podstatné rozdíly mezi nimi. V této kapitole jsou zdůrazněny také faktory, které se rozhodující měrou podílely na odlišném vývoji ústavního soudnictví na americkém a evropském kontinentě. Následující kapitola je věnována postavení Nejvyššího soudu v americkém systému, který byl koncipován jako systém brzd a protivah, ve kterém se jednotlivé složky moci mezi sebou...
|
|
|
Presumpce nelegitimity státní moci
Gregárek, Matěj ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Práce zpochybňuje "mýtus snadné legitimace" a argumentuje ve prospěch opatrnější přístupu vůči nedobrovolným společenským uspořádáním tím, že přesouvá důkazní břemeno ve prospěch individuálních práv. každé jednání státu by mělo být považováno za nepřípustné, pokud není prokázáno bez důvodných pochybností, že je naprosto nezbytné. s předpokladem existence individuálních práv jakožto počátečním bodem, práce se zabývá pokusy odvodit státní legitimitu z individuálních práv. Nakolik shledává tyto pokusy jako neúspěšné, dochází k závěru, že jediným způsobem, jak zajistit státu legitimitu je skrze kompromis mezi individuálními právy a praktickými problémy. avšak mají-li si individuální práva zachovat určitou váhu, tento kompromis musí být něčím limitován, proto práce dále rozebíra problematiku "nezbytných a vhodných zásahů" a koncept ideologie jako faktor, který determinuje a v konečném důsledku omezuje státní moc.
|
|
| |
|
|
Severoitalští Bojové a otázka původu středoevropských oppid
Kysela, Jan ; Bouzek, Jan (oponent) ; Salač, Vladimír (vedoucí práce)
Předmětem této práce je otázka původu zaalpských2 pozdně laténských oppid, či přesněji jedna teze, vypracovaná v odpověď na tuto otázku. Tato teorie, nacházející inspirační zdroj středoevropských oppid v severní Itálii v oblasti osídlené keltským kmenem Bojů nalezla zejména mezi českými badateli určitý ohlas: stala se základním stavebním kamenem modelu, který byl vypracován pro vznik oppid v Čechách a který lze vzdor některým námitkám, které vůči němu byly vysloveny3 s určitou nadsázkou označit za oficiální postoj české archeologie k dané otázce. Nesdílím myšlenkovou šablonu, na jejímž základě byla tato teorie vypracována, a přesto (a tím spíš) považuji za zajímavé, nahlédnout ji znovu prost tohoto interpetaačního klíče, prověřit její jednotlivé prvky a argumenty, otázat se, nakolik průkazné jsou samy o sobě, nakolik lze jeden s druhým spojovat a nakolik nosné pak jsou jako celek.
|
|
|
Vliv volebního systému na politické složení Senátu Parlamentu ČR v prvních dvou cyklech senátních voleb
Lacina, Tomáš ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Volby do horní komory Parlamentu ČR jsou jediným případem, kde se v České republice objevuje většinový volební systém, konkrétně dvoukolový většinový systém s uzavřeným druhým kolem. Práce analyzuje vliv tohoto volebního systému na politické složení Senátu PČR v prvních dvou cyklech senátních voleb, tedy v období vymezeném prvními volbami do Senátu v roce 1996 a volbami v roce 2002, kdy se Senát poprvé po třetinách obnovil. Po teoretickém úvodu zabývajícím se dvoukolovými většinovými volebními systémy a jejich účinky na chování voličů a na stranické systémy se práce zaměřuje především na kritérium volební účasti, na volební podporu jednotlivých politických stran a její reflexi v konečných volebních ziscích těchto stran. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Rozdíly v hlasování v Parlamentu ČR: senátoři a jejich vazba na politické strany
Kačena, Lukáš ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Práce se zabývá rozdíly v hlasování mezi stranickými kluby v Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky. Především se věnuje senátorům a jejich vazbám na politické strany. Autor formuluje tři základní hypotézy. Předpokládá, že senátoři jsou při hlasováních více nezávislí na svých stranách než poslanci. Také se snažil ověřit tezi, že stranické kluby v obou komorách parlamentu jsou více jednotné při důležitějších hlasováních (například o zákonech apod.). Dále předpokládá, že počet křesel vládních stran nemá vliv na setrvání vlády v úřadu ani na její legislativní činnost. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické autor stručně popisuje strukturu a složení českého parlamentu, následně se věnuje výsledkům průzkumu zaměřeného na roli poslanců a senátorů z jejich vlastního pohledu. Také je popsána teorie James N. Druckmana a Michael F. Thiese o vlivu bikameralismu na vznik a udržení vlády. V analytické části autor shrnuje výsledky vlastních analýz i ve vztahu k hypotézám stanoveným na začátku. Na základě porovnání tzv. Rice indexu jednotnosti při hlasování dospěl autor k závěru, že senátoři jsou při hlasováních méně jednotní než poslanci. Toto tvrzení může být podpořeno i faktem, že na rozdíl od poslanců, u senátorů neplatí obecné pravidlo větší jednotnosti při důležitějších hlasováních. Závěrem...
|
|
|
Svoboda projevu a její teoretické aspekty v judikatuře (nejvyššího soudu USA, evropského soudu pro lidská práva, ústavního soudu a nejvyššího správního soudu)
Holubová, Eliška ; Kysela, Jan (oponent) ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce)
SVOBODA PROJEVU A JEJÍ TEORETICKÉ ASPEKTY V JUDIKATUŘE Nejvyššího soudu USA, Evropského soudu pro lidská práva, Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu) ANOTACE: Diplomová práce s názvem "Svoboda projevu a její teoretické aspekty v judikatuře (Nejvyššího soudu USA, Evropského soudu pro lidská práva, Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu)" se zabývá politickou karikaturou jako specifickým typem svobody projevu a jejími judiciálními důsledky v komparativním kontextu. Obecná část (kapitoly II. - IV.) vysvětluje pojem, teoretická a filozofická východiska svobody projevu, její legální a soudcovské limity a vymezení karikatury jako satirického žánru na pomezí uměleckého a politického projevu. Podíváme-li se blíže na obsah jednotlivých kapitol, kapitola II přichází s teoretickou, historickou a filozofickou reflexí svobody projevu, kapitola III zkoumá hranice svobody projevu v právním rámci a judikatuře vybraných soudů, zatímco kapitola IV obsahuje systematický rozbor karikatury v rámci žurnalistické teorie včetně principů fungování a významu. Zvláštní část (kapitoly V. - VIII.) se věnuje rozboru české, evropské a americké judikatury v oblasti politické karikatury. Páteř práce tvoří analýza a kritika soudních rozhodnutí, zkoumám, jakým způsobem politická karikatura napíná či překračuje ústavní...
|
|
|
Princip přednosti evropského práva a právní řád ČR
Ondřejková, Jana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
102 Závěr Tématem práce byl princip přednosti evropského práva a právní řád České republiky. Zvolené téma je již svým vymezením nutně zakotvené v několika rovinách - národní, evropské i mezinárodní, a v jejich vzájemných kombinacích. Zde byl kladen důraz na vztah evropského a národního práva, ale uveden byl i princip přednosti ve vztahu právo evropské a mezinárodní a nepřímo působí i na vztah práva vnitrostátního a mezinárodního, jemuž byla věnovaná nejmenší pozornost, ačkoli představuje stále aktuálnější otázku nejen ve vztahu ke Světové obchodní organizaci (WTO), GATT či OSN. Rovněž samotné téma alespoň v úvodu vyžadovalo odhlédnutí od tradiční kontinentální právní teorie vnitrostátního práva vzhledem ke specifickému politickému vývoji evropské integrace různě vzájemně reagujícímu s judikaturou ESD. Evropská právní teorie pěstovaná v členských státech se snaží teprve ex post, a mnohdy až od počátku devadesátých let dvacátého století, dát minulým událostem konsistentní význam, popsat je svými zavedenými termíny a začlenit je do svého původního systému právních řádů národního a mezinárodního. Činí tak zejména přiznáním různé míry autonomie právu evropskému. Následně si musí proto vymezit i svůj postoj ke vzájemnému vztahu evropského a národního práva na existující škále od federalismu po pluralismus. Tyto...
|
|
|
Rousseauova právní a společenská filosofie
Chválek, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Ve své práci jsem samostatně shrnul obsah díla O společenské smlouvě a záměrně jsem (ze systematických důvodů) k němu nepřidával žádné komentáře. Jelikož jsem v rámci své práce považoval tuto teorii za vzorně ucelenou, vycházel jsem z toho, jako by mohla být ideálním vzorem pro dokonalou legitimitu. Ve druhé kapitole jsem se pak zabýval její neproveditelností, kterou považuji za prakticky zjevnou, a dále důsledky, které z toho vyplývají. To však neznamená, že nemůže být výchozím vzorem, z kterého si i další teorie berou poučení a rozvíjí ji. Základním nedostatkem by bylo asi nerozvedení dělby moci, což se ale domnívám vyplývá právě ze způsobu vystavení celé teorie a proto se touto otázkou ani příliš nezaobírám. Dále jsem vedl samostatnou úvahu o domněnce, že nejen takový společenský řád, jaký známe, ale už i společenský řád Rousseauovy doby a vůbec vznik myšlenek díla Společenské smlouvy je umožněn jen určitými technickými podmínkami. Tato úvaha byla jen mírně načrtnuta a jistě skýtá široké pole působnosti. V rámci práce je jejím účelem napadnutí myšlenky přirozenosti takového řádu nebo práva. Autor si je vědom významu slova přirozený nebo přirozenoprávní, resp. jeho možností, ale vzhledem k možnostem obecnosti tohoto obecného pojmu se ho snaží stavět do nového kontextu nebo úhlu pohledu. Jako technicky co...
|
|
|
Návrat k ontologickému pojetí přirozeného práva
Kvapil, Lukáš ; Kysela, Jan (oponent) ; Wintr, Jan (vedoucí práce)
Jde též o tuto společnost. Jestliže nebojuje za své členy, kteří za ni bojují, je k ničemu. Pokud zná svou hodnotu, v zájmu jejího přetrvání obětuje jednotlivce, kteří ji ohrožují. Tak tomu bylo vždy ve všech společnostech, které chtěly přetrvat. Jde jen o to, že například za komunismu režim likvidoval ty, kteří společnost ani její členy neohrožovali a chtěli naopak její zlepšení. Vládnoucí elita však nesnesla kritiku a tak odstranila její nositele. Zaměnila však zásadním způsobem hodnoty. 6. Závěr a poděkování Mým tématem byl návrat k ontologickému pojetí přirozeného práva. K čemu jsem se ale vlastně vracel? Z vědců se k němu hlásili převážně filosofové, jejichž pojetí bylo výrazně užší, než jak jsem ho vypracoval já. Nevracel jsem se ale primárně k pojetí jednoho autora, ale k pojetí ideálnímu. Protože to však není rozpracováno ve větší míře, alespoň jak by bylo žádoucí, byl můj návrat spíše jen prvním pokusem o důkladnější prozkoumání přirozeného práva z ontologického pohledu, hlavně co se materie týče. Omezil jsem se z toho důvodu na otázky palčivé a sporné. Pozitivní vymezení, oproti negativnímu, je navíc opravdu náročné.165 Dávám proto ke zvážení, že jsem do jisté míry musel prezentovat a obhajovat vlastní názory, které nejsou ani současnou vědou definitivně objasněny a uzavřeny, často dokonce sporné....
|
host ::
RSS.