|
|
Zmrhaná, vyšikovaná, (při)vandrovalá, Žena a sexuální delkvence v raném novověku
Niklová, Kristýna ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Zmrhaná, vyšikovaná (při)vandrovala, Žena a sexuální delikvence v raném novověku. Práce pojednává o sexuálních deliktech v Čechách v raném novověku z hlediska normativů i soudní praxe. Důležitou součástí práce je analýza dobových slovních obratů užívaných k popsání sexuálních deliktů. Zvláštní pozornost je věnována problematice smilstva a prostituce ve vztahu k ženám a s tím souvisejícímu tématu sexuální cti. Jedna z hlavních otázek práce zní: Kde vedla pomyslná hranice mezi smilstvem a prostitucí?
|
|
| |
|
| |
|
|
Conquista a kulturní vzorce
Kozina, Václav ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Hlavním tématem mé diplomní práce je interpretace kulturních jevů, ke kterým docházelo při kulturním střetu Evropy a Ameriky v období španělské conquisty, pomocí koncepce kulturních vzorců (odvozené z amerického konfiguracionismu, zejména z práce R. Benedictové). Popisuji kulturní vzorce čtyř různých kulturních prostorů (podobně jako Ruth Benedictová ve své knize Kulturní vzorce): 1. pozdně středověkého Španělska; 2. aztéckého Mexika; 3. inckého Peru, 4. antilských ostrovů. Můj výklad ukazuje radikální odlišnosti různých kulturních vzorců společností, které v době conquisty přišly do kontaktu, a jejich vzájemné komparace odhalují příčiny tragických důsledků španělského dobývání Ameriky.
|
|
|
Historická antropologie snu
Jirsová, Kateřina ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Zaoral, Roman (oponent)
Esej na téma historická antropologie snu je spíše teoreticky zaměřenou prací, která se snaží sny nazírat netradičně jako předmět zájmu historicko antropologických úvah, se zaměřením na středověk. Zpracovává různé teorie snů od antiky po osvícenství, rovněž s přihlédnutím k psychoanalýze respektive analytické psychologie 20. století, dále se věnuje především středověkému pojetí snů, vizí. Analytická část práce se zabývá prorockými sny arcibiskupa Jana z Jenštejna (14. století).
|
|
|
Zahraniční studijní pobyty 1. generace Gollovy školy
Fapšo, Marek ; Horský, Jan (oponent) ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaobírá tématem tzv. Gollovy školy. Konkrétně mapuje zahraniční studijní cesty některých Gollových studentů (Josef Pekař, Josef Vítězslav Šimák, Jaroslav Bidlo a Ladislav Hofman), jež zasazuje do širšího kontextu dlouhého 19. století. Cílem bylo podat několik možných náhledů na koncept Gollovy školy, která nemusí být vnímána jen jako metodologické uskupení, ale může být nahlíženy i z mimovědeckých pozic. Do popředí zde vyvstává osobnost Jaroslava Golla jako svébytného učitele, jeho organizační schopnosti, sociální síť osobních vztahů apod. To všechno se podílelo na konstituování skupiny kolem Jaroslava Golla, jež vešla do dějin dějepisectví pod názvem Gollova škola.
|
|
|
Otázka československého revizionismu. Problematika vývoje marxistického myšlení mezi lety 1948 až 1959
Tauchman, Jaroslav ; Horský, Jan (oponent) ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce)
Předkládaná studie se zabývá vývojem českého marxistického myšlení v padesátých letech 20. století. Konkrétně se zaměřuje na období mezi převzetím moci komunistickou stranou v Československu v roce 1948 a vyvrcholím tzv. kampaně proti revizionismu na přelomu let 1958 a 1959. Studie vychází z předpokladu, že uvolňování na poli vědeckého výzkumu v Československu, ale například i v kultuře, má své jasné historické příčiny. Vedle neoddiskutovatelného vlivu na toto dění ze strany ekonomického a politického vývoje, se imanentní rozvoj československého marxistického myšlení jeví jako klíčový prvek v celé struktuře tohoto procesu. Studie dochází víceméně k závěrům, že proces uvolňování poměrů v socialistickém Československu na poli kultury a vědy byly do značné míry umožněny vlastními pokusy o aktualizaci marxismu ze strany jednotlivých československých vědeckých pracovníků i kolektivů, které utvářely například při různých pracovištích (Filozofický Ústav Československé akademie věd). Šedesátá léta jsou víceméně obecně přijímána jako jedno z vrcholných období českých a československých kulturních dějin. Nicméně právě vývoj vědeckého a společensko-kritického myšlení v padesátých letech byl předzvěstí a předpokladem tohoto období.
|
|
|
Mužství a ženství v české literatuře raného novověku
Ratajová, Jana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Himl, Pavel (oponent)
Práce zpracovává z pohledu historického genderové kategorie mužství a ženství, zabývá se otázkou, zda a nakolik byly tyto kategorie definovány v raném novověku. Nikoli však vzhledem k "sociální realitě" těchto kategorií, ale na základě pojmu "gender", jež je chápán slovy Joan W. Scottové jako "konstitutivní prvek sociálních vztahu založený na vnímané diferenci pohlaví" a zároveň jako "primární způsob označování mocenských vztahu". Práce se zabývá především tím, jakým způsobem je gender v raněnovověkých textech konstruován, dále dobovou normativitou a teorií genderu. Druhou základní otázkou je, jakým způsobem jsou jednotlivé gendery k sobě vztahovány, zda a jakým způsobem je v této době vytvářena binární opozice mezi maskulinitou a feminitou.
|
|
|
Město jako obraz. Kutná Hora
Altová, Blanka ; Havelka, Miloš (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Blanka Altová: Abstrakt disertační práce, FHS UK Praha. Katedra obecné antropologie Město jako obraz. Kutná Hora. Vidět a interpretovat historické město jako obraz je jede ze způsobů, jak se z pozice přítomnosti vztahovat k minulosti a odhalovat vztah existenčního i existenciálního významu města. Zároveň užitím pojmu obraz chci zřetelně vyjádřit, že vycházím z materiálního (nikoli společenského) obrazu města. Materiální obraz, tedy architekturu a prostorovou organizaci města vnímám jako prameny in situ a v souladu s historikem umění Pierrem Francastelem jako výsledek a součást figurativního systému vyjadřování (myšlení obrazem), který se ustavoval a vyvíjel souběžně se systémem intelektuálním. Z hlediska přítomnosti je možné do minulosti města nahlížet s pomocí různých konceptů. Já jsem zvolila koncept kolektivní paměti (Maurice Halbwachs, Pierre Nora), protože mne zajímá nejen to, co bylo, ale také to, co nebylo a mělo nebo mohlo být. Užívám ikonografické analýzy a ikonologické metody dějin umění k obsahovému výkladu symbolických významů architektury, urbanismu a městské tématiky (v malbě, kresbě, v reliéfu),. Volím je proto, že mne zajímají především náměty, jejich vztah k realitě a dlouhé trvání v paměti. Tyto metody považuji za vhodné právě k výkladu kulturní a historické paměti (Jan Assmann). Kulturní...
|
|
| |
host ::
RSS.