|
|
Vliv způsobů balení na mikroflóru masa
Zemánková, Kristýna
Tato diplomová práce se zabývá problematikou způsobů balení ovlivňující mikrobiální kontaminaci masa. Byl hodnocen vztah rozvoje mikroorganismů a barvy masa v závislosti na době skladování a způsobů balení. V první části je popsána jakost masa, chemické složení masa a postmortální změny, při kterých dochází k přeměně svalu na maso, které se následně zpracovává a konzumuje. Hlavní část se zabývá balením a mikrobiální kontaminací masa. V závěrečné části jsou popsány hlavní bakterie, které jsou schopny vyvolat alimentární onemocnění. Cílem diplomové práce bylo experimentální stanovení významných skupin mikroorganismů, které mohou významně ovlivnit kvalitu masa. Bylo provedeno srovnání mezi masem uskladněným v aerobních podmínkách a ve vakuu po dobu 1, 3, 7 a 11 dnů. Použito bylo vepřové a kuřecí maso. Ve stanovené dny byla také hodnocena barva za použití přístroje Konica Minolta CM-3500d s vyhodnocením pomocí softwaru CMs-100w Spectramagic NX udávající hodnoty CIE L*a*b*. Způsob balení výrazně ovlivňoval trvanlivost danou rozvojem kontaminující mikroflóry a barvu masa.
|
|
|
Regulace metabolismu triacylglycerolů v cirkulaci v postprandiální fázi
Zemánková, Kateřina
Zvýšená hladina triacylglycerolů (TG) je v současné době uznávána jako rizikový faktor ischemické choroby srdeční a její snížení je terapeutickým cílem, který vede ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění. Tradičně je koncentrace TG stanovena nalačno (8-12 hodin po nočním hladovění) a to hlavně proto, že nárůst koncentrace TG po jídle vede k vysokému kolísání hodnot TG. Lidé však stráví větší část dne v postprandiálním stavu a postprandiální hypertriglyceridémie tedy může hrát významnou roli při určování rizika kardiovaskulárního onemocnění. Postprandiální lipémie je zvýšená a prolongovaná u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Data z Copenhagen Heart Study poukazují na to, že koncentrace TG stanovená v průběhu dne ("non-fasting" TG) je asociována s rizikem kardiovaskulárních onemocnění více než lačná koncentrace TG. Koncentrace "non-fasting" TG je podstatně ovlivněna individuálními behaviorálními návyky jako je složení stravy a fyzická aktivita jedince. Je otázkou, zda by bylo vhodné identifikovat jedince s vyšším rizikem kardiovaskulárního onemocnění v důsledku zvýšené postprandiální koncentrace TG použitím tukového tolerančního testu analogického ke glukózovému tolerančnímu testu. V roce 2010 skupina odborníků navrhla protokol standardizovaného tukového tolerančního testu, který by...
|
|
|
Regulace metabolismu triacylglycerolů v cirkulaci v postprandiální fázi
Zemánková, Kateřina ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Kazdová, Ludmila (oponent) ; Zlatohlávek, Lukáš (oponent)
Zvýšená hladina triacylglycerolů (TG) je v současné době uznávána jako rizikový faktor ischemické choroby srdeční a její snížení je terapeutickým cílem, který vede ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění. Tradičně je koncentrace TG stanovena nalačno (8-12 hodin po nočním hladovění) a to hlavně proto, že nárůst koncentrace TG po jídle vede k vysokému kolísání hodnot TG. Lidé však stráví větší část dne v postprandiálním stavu a postprandiální hypertriglyceridémie tedy může hrát významnou roli při určování rizika kardiovaskulárního onemocnění. Postprandiální lipémie je zvýšená a prolongovaná u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Data z Copenhagen Heart Study poukazují na to, že koncentrace TG stanovená v průběhu dne ("non-fasting" TG) je asociována s rizikem kardiovaskulárních onemocnění více než lačná koncentrace TG. Koncentrace "non-fasting" TG je podstatně ovlivněna individuálními behaviorálními návyky jako je složení stravy a fyzická aktivita jedince. Je otázkou, zda by bylo vhodné identifikovat jedince s vyšším rizikem kardiovaskulárního onemocnění v důsledku zvýšené postprandiální koncentrace TG použitím tukového tolerančního testu analogického ke glukózovému tolerančnímu testu. V roce 2010 skupina odborníků navrhla protokol standardizovaného tukového tolerančního testu, který by...
|
|
|
Mikrobiální kontaminace masa
Zemánková, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mikrobiální kontaminace masa. V první části je popsána stavba svalu, chemické složení masa a postmortální změny, při kterých dochází k přeměně svalu na maso, které se následně zpracovává a konzumuje. Hlavní část je věnována mikrobiální kontaminaci masa, vlivům, které působí na růst mikroorganismů, cytologii bakterií, kvasinek a plísní, klasifikaci hlavních skupin bakterií a alimentárním onemocněním, které tyto mikroorganismy způsobují. Závěrečná část popisuje možnosti boje proti mikrobiální kontaminaci. Součástí této práce je experimentální stanovení významných skupin mikroorganismů.
|
|
|
Manželství
Zemánková, Kateřina ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Resumé Manželství Tato diplomová práce si klade za cíl popsat právní institut manželství od jeho vzniku až po jeho zánik podle platné právní úpravy a srovnat nejvýznamnější změny v této oblasti, které obsahuje nový občanský zákoník s právní úpravou, jež byla účinná před 1. 1. 2014. Důvodem, proč jsem si toto téma zvolila, byl fakt, že se tento pro naši společnost tradiční institut dotýká života téměř každého člověka. Práce je členěna do pěti kapitol, z nichž se každá zabývá různými aspekty manželství. Mimo těchto pěti kapitol obsahuje práce úvod, závěr, jednu přílohu a seznam použité literatury. První kapitola se zaměřuje na nejvýznamnější změny v oblasti rodinného práva v novodobé historii, včetně aktuálně proběhlé rekodifikace soukromého práva. Tato kapitola rovněž obsahuje přehled základních pramenů upravujících problematiku manželství, a zabývá se samotným pojmem manželství a jeho účelem. Druhá kapitola se věnuje vzniku manželství. Předně pak zasnoubení, sňatečnému procesu, podstatou sňatku, předsňatkovému řízení a jednotlivým formám sňatku, uzavírání manželství ve zvláštních situacích, dále způsobilosti uzavřít manželství a zákonným překážkám manželství. Třetí kapitola pojednává o zdánlivém manželství a neplatnosti manželství. Kapitola čtvrtá popisuje vzájemné povinnosti a práva mezi manžely, která jim...
|
|
|
Regulace aktivity lipoproteinové lipázy v cirkulaci
Zemánková, Kateřina ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Vrablík, Michal (oponent)
Lipoproteinová lipáza (LPL) je klíčový enzym v metabolismu lipoproteinů. Enzym katalyzuje hydrolýzu triacyglycerolů (TG), které jsou součástí chylomikronů a lipoproteinů o velmi nízké hustotě (VLDL). V současné době však není plně objasněn mechanismus regulace tohoto proteinu. Cílem práce proto bylo studium vybraných aspektů regulace aktivity LPL. Nedávno objevený apolipoprotein A-V (apo A-V) významně ovlivňuje triglyceridémii a předpokládá se, že by mohl být aktivátorem LPL. Jeho koncentrace v cirkulaci je ovšem příliš nízká a proto bylo zjišťováno, zda většina apo A-V není vázána na heparansulfátproteoglykanu (HSPG) cévní stěny podobně jako LPL. Intravenózní aplikace heparinu byla u zdravých dobrovolníků spojena s očekávaným vzestupem aktivity LPL, koncentrace apo A-V se však po podání heparinu neměnila. Tyto nálezy tedy nesvědčí pro hypotézu, že podstatná část apo A-V je v cirkulaci vázána na HSPG kapilárního endotelu. Úlohu v regulaci LPL hraje i konzumace alkoholu. Zatímco dlouhodobá umírněná konzumace aktivitu enzymu zvyšuje, předpokládá se, že bezprostředně po konzumaci alkoholu dochází k inhibici aktivity LPL. Pro tuto inhibici však v literatuře chybí přímé důkazy. Dalším cílem studie tedy bylo zjistit, jak je aktivita LPL regulována akutním podáním alkoholu zdravým dobrovolníkům. Aktivita...
|
|
|
Kristus jako hlava a zdroj křesťanského manželství. Exegeze a teologická reflexe Ef 5,21-33
Zemánková, Kristýna ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Autorka se ve své práci zaměřuje na křesťanské manželství, jehož zdrojem a vzorem (ve svém vztahu k církvi) je Kristus, jak nám ho představuje parenetický text Ef 5,21-33. Poté, co se věnuje okolnostem sepsání listu, autorka představuje pomocí historicko-kritické metody samotnou manželskou parenesi, zdůrazňuje její poselství, a tím ukazuje stálou platnost tohoto biblického textu. S tímto, jakožto výchozím pramenem, dále prochází jednotlivými teologickými oblastmi, jakými jsou teologická antropologie, sakramentální teologie a morální teologie, a nalézá v nich potvrzení důstojnosti a jedinečnosti manželského svazku a inspiraci pro plodný manželský život. Dotýká se též spirituální teologie, neboť k životu křesťanského manželství neodmyslitelně patří duchovní život manželů. Autorka touto prací zároveň vyzdvihuje přínos biblické exegeze pro další teologickou práci a poukazuje na důležitost vzájemného propojování teologických oborů pro ucelený obraz dané skutečnosti.
|
|
|
Stres endoplazmatického retikula a jeho význam pro rozvoj zánětu tukové tkáně
Zemánková, Kateřina ; Rossmeislová, Lenka (vedoucí práce) ; Janovská, Petra (oponent)
Endoplazmatické retikulum (ER) je buněčnou organelou, kde dochází ke skládání proteinů, které jsou poté transportovány do různých míst v buňce nebo sekretovány. Je také zodpovědné za syntézu triglyceridů. Porucha metabolické rovnováhy vede ke stresu ER a k následnému spuštění signální dráhy, která se nazývá unfolded-protein response (UPR). Cílem této dráhy je zmírnit stres endoplazmatického retikula, obnovit přirozenou homeostázu a předejít buněčné smrti. Současně ale dochází k aktivaci stresových kináz a dalších faktorů, které mohou způsobit poruchy inzulinové signalizace a zvýšit expresi prozánětlivých cytokinů. Tyto jevy jsou charakteristické pro lidskou obezitu, která je spojena se sníženou citlivostí tkání k inzulinu a je považována za onemocnění s nízkou hladinou zánětu. Nedávné studie označily za původce zánětu stresované adipocyty a makrofágy infiltrované do tukové tkáně, které produkují převážně zánětlivé cytokiny. Skutečně bylo prokázáno, že stres endoplazmatického retikula je výrazně zvýšen v tukové tkáni obézních jedinců. Pokles váhy daný zmenšením tukové tkáně tento stres snižuje za současného snížení produkce prozánětlivých cytokinů i inzulinové rezistence. Předkládaná práce má za cíl shromáždit a diskutovat tyto nové poznatky, které poukazují na to, že stres ER by mohl mít zásadní...
|
|
|
Study of links between biogenic VOC emissions and concentration of tropospheric ozone
Zemánková, Kateřina
Název disertační práce: Studium vazeb mezi biogenními emisemi VOC a koncentracemi přízemního ozonu Kateřina Zemánková, 2010 Školitel: doc. RNDr. Josef Brechler, CSc. Katedra meteorologie a ochrany prostředí, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova v Praze Prezentovaná práce se zabývá studiem vlivu těkavých organických látek emito- vaných z biogenních zdrojů na koncentraci přízemního ozonu. Těkavé organické látky (VOC) hrají důležitou roli v chemickém systému troposféry. Společně s oxidy dusíku tvoří dvě hlavní složky chemických reakcí, které vedou ke vzniku přízemního ozonu. Těkavé organické látky jsou do atmosféry vypouštěny jak z antropogenních, tak z přírodních zdrojů. V globálním měřítku je podíl VOC z biogenních zdrojů na celkovém množství těchto látek v ovzduší až desetkrát vyšší než podíl VOC antro- pogenního původu. Biogenní VOC jsou vypouštěny z různých zdrojů, přičemž nej- významnějšími z nich jsou lesní ekosystémy. Do skupiny biogenních VOC patří široká škála chemických látek mezi nimiž co do emitovaného množství dominují isopren a monoterpeny. Emise biogenních VOC v oblasti České republiky byly odhadnuty na základě de- tailních map rostlinného porostu s vysokým prostorovým rozlišením. Emisní faktory pěti druhů stromů nejčastěji se vyskytujících na území ČR byly naměřeny v...
|
|
|
Study of links between biogenic VOC emissions and concentration of tropospheric ozone
Zemánková, Kateřina ; Brechler, Josef (vedoucí práce) ; Bednář, Jan (oponent) ; Braniš, Martin (oponent)
Název disertační práce: Studium vazeb mezi biogenními emisemi VOC a koncentracemi přízemního ozonu Kateřina Zemánková, 2010 Školitel: doc. RNDr. Josef Brechler, CSc. Katedra meteorologie a ochrany prostředí, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova v Praze Prezentovaná práce se zabývá studiem vlivu těkavých organických látek emito- vaných z biogenních zdrojů na koncentraci přízemního ozonu. Těkavé organické látky (VOC) hrají důležitou roli v chemickém systému troposféry. Společně s oxidy dusíku tvoří dvě hlavní složky chemických reakcí, které vedou ke vzniku přízemního ozonu. Těkavé organické látky jsou do atmosféry vypouštěny jak z antropogenních, tak z přírodních zdrojů. V globálním měřítku je podíl VOC z biogenních zdrojů na celkovém množství těchto látek v ovzduší až desetkrát vyšší než podíl VOC antro- pogenního původu. Biogenní VOC jsou vypouštěny z různých zdrojů, přičemž nej- významnějšími z nich jsou lesní ekosystémy. Do skupiny biogenních VOC patří široká škála chemických látek mezi nimiž co do emitovaného množství dominují isopren a monoterpeny. Emise biogenních VOC v oblasti České republiky byly odhadnuty na základě de- tailních map rostlinného porostu s vysokým prostorovým rozlišením. Emisní faktory pěti druhů stromů nejčastěji se vyskytujících na území ČR byly naměřeny v...
|
host ::
RSS.