|
| |
|
|
Proměny a růst malého města v časech normalizace - příklad Benešova u Prahy
Houzar, Jakub ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Najbert, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá proměnou Benešova u Prahy z devítitisícového města venkovského charakteru na centrum široké oblasti Podblanicka s téměř dvojnásobným počtem obyvatel. Změna neprobíhala snadno. Obyvatelé, ale i úřady řešili spoustu problémů od nevyhovující dopravní a obchodní sítě po nedostatečnou kapacitu ve školských zařízeních. Během 20 let (70. a 80. léta 20. století) prošel Benešov obrovskou proměnou patrnou již na první pohled. Panelová sídliště rostla na okrajích města i v hustě zastavěných, pro účely stavby asanovaných oblastech. Asanaci neušly ani místní historické památky. Dnešní podoba města je tak do velké míry odrazem patnácti až dvaceti let plánovací a stavební činnosti ve sledovaném období. Jak se měnil Benešov během sledovaného období dvaceti let? Jakou proměnou prošly všechny části města (centrum, okraje města)? Podařilo se nabídnout nově příchozím i starousedlým obyvatelům dostatečné kapacity (bytové, pracovní)? Jak se Benešov vypořádal z hlediska obslužnosti (školství, doprava, byty, obchodní síť) s téměř dvojnásobným počtem obyvatel? Jaký byl každodenní život v přestavovaném Benešově? Na tyto otázky se snaží odpovědět následující studie pomocí práce...
|
|
|
Myšlenkový svět utrakvistického kněze Václava Rosy
Francová, Marie ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Václav Rosa byl utrakvistickýkněz,který od svého kněžského vysvěcení roku 1516 až do roku 1560 působil na několika českých farách. Z jeho dochovaných poznámek o jeho životě se nám naskýtá pohled nejen do každodennosti tehdejšího nižšího kléru, ale i do soudobého myšlení a vnímání světa. Tato práce navazující na mou bakalářskou práci Zápisky Václava Rosy jako pramen pro poznání náboženských poměrů prvé poloviny 16. století se zaměřuje na Rosovu knihovnu a její obsah, jeho zaznamenané sny a konfrontuje jeho postoje s názory dalších utrakvistických autorů, kterými jsou Šimon ze Slaného, Jan Bechyňka, Vaněk Valečovský, Bohuslav Bílejovský, Jan Laetus a nejmenovaný černovický farář. Práce dokresluje Rosovu osobnost a zasazuje ji do obrazu utrakvistického duchovenstva.
|
|
| |
|
| |
|
|
Druhý život církevního protinacistického odboje v katolicky orientovaném tisku třetí československé republiky
Mařík, Ondřej ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje druhý život církevního protinacistického odboje, včetně jeho perzekuce tak, jak se odrážel ve vybraném katolicky orientovaném tisku třetí Československé republiky, tedy v letech 1945-1948, především v časopisech Katolík a Obzory. První dvě kapitoly jsou věnovány dobovému kontextu a zkoumanému tisku a nejobsáhlejší kapitola podává v šesti podkapitolách přehled druhého života církevního odboje podle objektu připomínání. Práce čerpá z vybraného dobového tisku celostátní i regionální úrovně a sekundární literatury věnované církevnímu odboji a perzekuci za druhé světové války a třetí Československé republice. Cílem této práce je na základě důkladného rozboru dobových textů popsat bezprostřední druhý život církevního odboje se zřetelem na jeho politické využití.
|
|
|
Senát a armáda římská. Krize římského impéria v letech 235-238.
Mošnička, Martin ; Kepartová, Jana (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá krizovým obdobím, do kterého se Římská říše dostala po smrti Alexandra Severa, jak ho líčí britský historik a spisovatel Harry Sidebottom ve svém trojdílném románu Trůn Caesarů: Železo a Rez, Ocel a Krev, Oheň a meč. Práce se soustřeďuje především na úlohu armády v chaosu třetího století n. l. Jsou v něm otázky filozofické (epikurejci, stoikové, pythagorejci), náboženské (tradiční římské i domorodé kulty a pověry), literární (znalost literatury u intelektuálů kontra obyčejní vojáci coby poslušné stroje), otázka pocitu nadřazenosti Římanů oproti poráženým barbarům ze severu, patriotismus, kariérismus, egoismus, obětavost, přátelství, propaganda atd. Právě propaganda a manipulace veřejným míněním, tak důležitá pro každého jednoho císaře, je pak v mé práci probrána detailněji. Na začátku práce jsou krátce popsány životy a hodnocení významu těch děl starověkých autorů (jmenovitě Héródiános, Aurelius Victor, Zósimos, Ammianus Marcellinus), ze kterých je možno získat důležité informace k tématu. Považuji též za klíčové krátce seznámit čtenáře s vojenskými císaři (jedná se o Alexandra Severa, Maximina Thráka, Gordiana I., Gordiana II., Balbina, Pupiena a Gordiana III.), jejichž působení v inkriminované době hrálo nemalou úlohu jak pro tehdejší období zmatků, tak pro vývoj...
|
|
|
Víra, lidé, peníze. Fulnecký klášter augustiniánů-kanovníků a vrchnost na přelomu středověku a raného novověku
Macháčová, Zuzana ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Brčák, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje kanonii augustiniánů kanovníků ve Fulneku a jejím vztahům s fulneckou vrchností v proměnách doby. Důraz je kladen na analýzu a kritické zhodnocení vývoje jejich stýkání a potýkání v čase v souvislosti s konfesijním vyznáním jednotlivých aktérů. Časově je práce vymezena dobou těsně předcházející založení kláštera, tedy založením kanonie pány z Kravař a souvisejícími procesy v osmdesátých letech 14. století na jedné straně a vyvrcholením náboženských sporů v zemi roku 1620 bitvou na Bílé hoře na straně druhé. Vytyčenými časovými mezníky přitom zasahuje jak éru středověku, tak raného novověku. Lokální mikrohistorie je přitom zasazena do širšího kontextu obecných církevích i politických dějin českých zemí.
|
|
|
Dominikáni mezi barokem a osvícenstvím Konventy dnešních severních Čech v době tereziánské a josefinské
Kořítková, Eliška ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Brčák, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje třem dominikánským konventům, které působily na území dnešních severních Čech. Jedná se o konventy v Litoměřicích, v Ústí nad Labem a v Jablonném v Podještědí. Časově je práce vymezena obdobím vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II., tedy zhruba lety 1740 až 1790. Důraz je kladen na vztahy řeholních domů s jejich okolím, zejména s městy různého druhu a velikosti, které jsou přiblíženy skrze řadu dílčích témat. Práce se věnuje narativním pramenům řeholní provenience, situaci konventů během válečných konfliktů nebo peregrinaci řeholníků mezi konventy. Dále je zde přiblížen ojedinělý případ čarování na Mariánské skále v Ústí nad Labem, který měl přímou souvislost se zdejším konventem, a opomenuty nejsou ani josefinské snahy o rušení klášterů. Klíčová slova dominikáni; Litoměřice; Ústí nad Labem; Jablonné v Podještědí; řeholní historiografie; Rudolphus Kleinnickl; Conradus Damasco; konvent a město; konvent a válka; peregrinace; rušení klášterů
|
|
|
Symbolický zápis ve vybraných početnicích 16. století z českého prostředí: příklad Jiřího Goerleho
Fantová, Anna ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent)
Práce si klade za cíl charakterizovat matematickou symboliku (používání zástupných znaků obvykle daného významu pro popis objektů a dějů), v početnicích 16. století psaných českým jazykem a zaměřených především na primární osvojení si aritmetiky. Nejprve přímou metodou analýzy pramenů kategorizuji dobovou symboliku dle její formy a účelu použití. Následně porovnávám symboliku popsanou v jednotlivých početnicích a zasazuji odhalené odlišnosti do časových souvislostí, v omezené míře též vzhledem k podobám symbolického zápisu v soudobé matematice. Ve své analýze se soustředím na početnici Jiřího Goerl spadající zhruba do druhé třetiny sledovaného období. Podrobněji rozebírám i ranější početnici Ondřeje Klatovského a početnici Beneše Optáta. Celkově se přidržuji chronologického řazení pramenů. Dalším cílem mé studie je zhodnotit tři uvedené početnice po formální stránce. V té souvislosti se dotýkám obsahu početnic, jejich uspořádání a paratextů literární i obrazové povahy. Zajímají mě i jednotlivé příklady a úlohy jakožto zdroje poznání každodennosti doby autorů. U vybraných příkladů hodnotím vhodnost tehdejšího způsobu zápisu a řešení ve srovnání s dnešním přístupem. Pro zajištění ucelenosti, dostatečné vypovídací hodnoty a mezioborovosti v práci soustavně propojuji historickou rovinu s matematickou....
|
host ::
RSS.