|
|
Víra, lidé, peníze. Fulnecký klášter augustiniánů-kanovníků a vrchnost na přelomu středověku a raného novověku
Macháčová, Zuzana ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Brčák, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje kanonii augustiniánů kanovníků ve Fulneku a jejím vztahům s fulneckou vrchností v proměnách doby. Důraz je kladen na analýzu a kritické zhodnocení vývoje jejich stýkání a potýkání v čase v souvislosti s konfesijním vyznáním jednotlivých aktérů. Časově je práce vymezena dobou těsně předcházející založení kláštera, tedy založením kanonie pány z Kravař a souvisejícími procesy v osmdesátých letech 14. století na jedné straně a vyvrcholením náboženských sporů v zemi roku 1620 bitvou na Bílé hoře na straně druhé. Vytyčenými časovými mezníky přitom zasahuje jak éru středověku, tak raného novověku. Lokální mikrohistorie je přitom zasazena do širšího kontextu obecných církevích i politických dějin českých zemí.
|
|
|
Dominikáni mezi barokem a osvícenstvím Konventy dnešních severních Čech v době tereziánské a josefinské
Kořítková, Eliška ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Brčák, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje třem dominikánským konventům, které působily na území dnešních severních Čech. Jedná se o konventy v Litoměřicích, v Ústí nad Labem a v Jablonném v Podještědí. Časově je práce vymezena obdobím vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II., tedy zhruba lety 1740 až 1790. Důraz je kladen na vztahy řeholních domů s jejich okolím, zejména s městy různého druhu a velikosti, které jsou přiblíženy skrze řadu dílčích témat. Práce se věnuje narativním pramenům řeholní provenience, situaci konventů během válečných konfliktů nebo peregrinaci řeholníků mezi konventy. Dále je zde přiblížen ojedinělý případ čarování na Mariánské skále v Ústí nad Labem, který měl přímou souvislost se zdejším konventem, a opomenuty nejsou ani josefinské snahy o rušení klášterů. Klíčová slova dominikáni; Litoměřice; Ústí nad Labem; Jablonné v Podještědí; řeholní historiografie; Rudolphus Kleinnickl; Conradus Damasco; konvent a město; konvent a válka; peregrinace; rušení klášterů
|
|
|
Ustavení české kapucínské provincie v první polovině 17. století. Obraz kapucínského řádu v letech 1599-1618 v narativních pramenech a korespondenci podporovatelů řádu
Brčák, Marek ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Valentová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historií kapucínského řádu v česko-rakouském prostoru v letech 1599-1618 na základě obrazu, který vytvořily především narativní řádové prameny a korespondence podporovatelů řádu. První část práce tvoří rozbor pramenů a zhodnocení dosavadní literatury k danému tématu. Poté charakterizujeme kapucínský řád a jeho včlenění do kontextu ostatních řeholních společenství. Bez znalosti specifik a zaměření tohoto řádu totiž lze jen těžko pochopit jeho působení a chování v českých zemích. Při vypracování této části jsme nemohli pominout františkánský kontext a jeho historii, neboť se taktéž promítl do zaměření a spirituality kapucínského řádu. Jádrem práce je vylíčení dějin tohoto společenství v českých a rakouských zemích. Zde sledujeme dvě roviny: provinční a konventní. V první z nich popisujeme děje, které vedly k ustanovení česko-rakouské kapucínské provincie, ve druhé se zabýváme fundátorstvím jednotlivých konventů, jejich kulty svatých a v neposlední řadě jejich působením na tehdejší společnost. Obraz starší literatury doplňujeme o celou řadu dosud nestudovaných pramenů. Z porovnání a analýzy zjištěných fakt vyvozujeme závěry zejména o průběhu usazování kapucínů v českých zemích v dobách počínající rekatolizace, tj. v období před bitvou na Bílé hoře.
|
|
|
Kapucínský řád a jeho působení v Čechách a na Moravě (1673-1783).
Brčák, Marek ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Elbel, Martin (oponent) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Jméno a příjmení: Marek Brčák Název disertace: Kapucínský řád a společnost v Čechách a na Moravě 1673-1783 Abstrakt Disertační práce se zabývá historií kapucínského řádu v Čechách a na Moravě v letech 1673-1783. Rok 1673 je datem vzniku česko-moravské kapucínské provincie. Horní mezník tvoří rok 1783, kdy se tento správní celek rozděluje na českou a moravskou část, čímž jsou ustanoveny dvě nové samostatné provincie tohoto řádu. Zároveň se horní časová hranice kryje s náboženskými reformami Josefa II., které měly zásadní vliv na činnost kapucínského řádu. První kapitola disertační práce se věnuje zhodnocení dosavadní odborné literatury vztahující se k našemu tématu a rozboru metodologických přístupů v ní použitých. Druhá kapitola se zaměřuje na historiografickou a archivní praxi pěstovanou v česko-moravské kapucínské provincii, skrze niž lze sledovat formování její kolektivní paměti. V rámci této kapitoly jsou mj. též představeny jednotlivé instituce, které ve svých fondech uchovávají prameny k dějinám kapucínského řádu. V třetí kapitole jsou vylíčeny samotné dějiny česko-moravské kapucínské provincie, které jsou v této době ve znamení velkého rozvoje, a to z pohledu nárůstu počtu členů a konventů v provincii. Dále je zde popsán vývoj složení osazenstva zdejší provincie z hlediska geografického původu a...
|
|
|
Působení kapucínského řádu v Čechách a na Moravě (1618-1673)
Brčák, Marek ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Rigorózní práce se zabývá historií kapucínského řádu v Čechách a na Moravě v letech 1618-1673. Rok 1618 je datem vzniku česko-rakouské kapucínské provincie. Horní mezník tvoří rok 1673, kdy se tento správní celek rozděluje na českou a rakouskou část, čímž jsou ustanoveny dvě nové samostatné provincie kapucínského řádu. První kapitola rigorózní práce se věnuje zhodnocení dosavadní sekundární literatury a rozboru pramenů k danému tématu, z nichž se soustřeďuji především na narativní prameny, jelikož jsou hlavním zdrojem informací této rigorózní práce. Druhá kapitola se zaměřuje na charakteristiku a obecné dějiny kapucínského řádu. Bez znalosti specifik a zaměření tohoto řádu lze totiž jen těžko pochopit jeho působení a chování v Čechách a na Moravě. Při vypracování této části jsem nemohl pominout ani františkánský kontext a jeho historii, neboť se taktéž promítl do zaměření a spirituality kapucínského řádu. V třetí kapitole popisuji samotné dějiny česko-rakouské kapucínské provincie, které jsou v této době ve znamení velkého rozvoje z pohledu nárůstu počtu členů a konventů v provincii. Zaobírám se zde otázkami vývoje složení osazenstva zdejší provincie z hlediska geografického původu a sociální stratifikace, dále se zabývám dopadem třicetileté války na působnost kapucínů v mnou vymezeném prostoru, či...
|
|
|
Kapucínský řád a společnost v Čechách a na Moravě v letech 1618-1673
Brčák, Marek ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Kuchařová, Hedvika (oponent)
Diplomová práce se zabývá historií kapucínského řádu v Čechách a na Moravě v letech 1618-1673. Rok 1618 je datem vzniku česko-rakouské kapucínské provincie. Horní mezník tvoří rok 1673, kdy se tento správní celek rozděluje na českou a rakouskou část, čímž jsou ustanoveny dvě nové samostatné provincie kapucínského řádu. První kapitola diplomové práce se věnuje zhodnocení dosavadní sekundární literatury a rozboru pramenů k danému tématu, z nichž se soustřeďujeme především na narativní prameny, jelikož jsou hlavním zdrojem informací této diplomové práce. Druhá kapitola se zaměřuje na charakteristiku (s důrazem na řádovou organizaci a formaci) a obecný dějiny kapucínského řádu. Bez znalosti specifik a zaměření tohoto řádu totiž lze jen těžko pochopit jeho působení a chování v Čechách a na Moravě. Při vypracování této části jsme nemohli pominout ani františkánský kontext a jeho historii, neboť se taktéž promítl do zaměření a spirituality kapucínského řádu. V třetí kapitole popisujeme samotné dějiny česko-rakouské kapucínské provincie, které jsou v této době ve znamení velkého rozvoje, z pohledu nárůstu počtu členů a konventů v provincii. Zaobíráme se zde otázkami vývoje složení osazenstva zdejší provincie z hlediska geografického původu a sociální stratifikace, dále se zabýváme dopadem třicetileté války...
|
|
|
Ustavení české kapucínské provincie v první polovině 17. století. Obraz kapucínského řádu v letech 1599-1618 v narativních pramenech a korespondenci podporovatelů řádu
Brčák, Marek ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Valentová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historií kapucínského řádu v česko-rakouském prostoru v letech 1599-1618 na základě obrazu, který vytvořily především narativní řádové prameny a korespondence podporovatelů řádu. První část práce tvoří rozbor pramenů a zhodnocení dosavadní literatury k danému tématu. Poté charakterizujeme kapucínský řád a jeho včlenění do kontextu ostatních řeholních společenství. Bez znalosti specifik a zaměření tohoto řádu totiž lze jen těžko pochopit jeho působení a chování v českých zemích. Při vypracování této části jsme nemohli pominout františkánský kontext a jeho historii, neboť se taktéž promítl do zaměření a spirituality kapucínského řádu. Jádrem práce je vylíčení dějin tohoto společenství v českých a rakouských zemích. Zde sledujeme dvě roviny: provinční a konventní. V první z nich popisujeme děje, které vedly k ustanovení česko-rakouské kapucínské provincie, ve druhé se zabýváme fundátorstvím jednotlivých konventů, jejich kulty svatých a v neposlední řadě jejich působením na tehdejší společnost. Obraz starší literatury doplňujeme o celou řadu dosud nestudovaných pramenů. Z porovnání a analýzy zjištěných fakt vyvozujeme závěry zejména o průběhu usazování kapucínů v českých zemích v dobách počínající rekatolizace, tj. v období před bitvou na Bílé hoře.
|
host ::
RSS.