|
|
Izolace jedince a pracovní skupiny v organizaci
Bartáková, Eva ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Záškodná, Helena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá izolací jedince a pracovní skupiny v rámci organizace. Izolace jedince je zde dávána do souvislosti s jeho schopností adaptace na pracovní prostředí. Také je věnována pozornost faktorům, které mohou výrazně přispět k izolaci jedince a těmi jsou konflikty v rámci pracovní skupiny a špatné vztahy na pracovišti. V další části práce je popsána podstata vzniku izolace pracovní skupiny, která může vycházet z procesů, které jsou v přiměřené míře pro fungování skupiny nezbytné, ve své extrémní míře mohou mít na skupinu negativní vliv. Izolace by měla být vnímána jako impulz ke změně, která úzce souvisí se schopností učení. Z toho důvodu byla do práce zahrnuta i problematika organizační změny, vzdělávání jedinců či využívání kreativních technik. Tyto postupy mohou sloužit také jako prevence vzniku izolace. Své praktické poznatky v této oblasti jsem zahrnula do případové studie popisující situaci pracovní skupiny, která se v izolaci již nachází a v souvislosti s jevy, ke kterým v této skupině dochází, se někteří její členové cítí být izolováni. Klíčová slova Izolace, adaptace, groupthink, změna, vzdělávání zaměstnanců, pracovní skupina, kreativita, učení
|
|
|
Motivace k dalšímu vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích
Lehečková, Kristýna ; Běhounková, Olga (vedoucí práce) ; Záškodná, Helena (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou motivace k dalšímu vzdělávání u pomáhajících profesí. Cílem práce je analyzovat současné podoby motivace u vybrané oblasti pomáhajících profesí v České republice. Pozornost je věnována charakteristice oblasti pomáhajících profesí, osobnostním specifikům a kompetencím pracovníků v pomáhajících profesích a etickým aspektům práce v pomáhajících profesích. Zpracována je problematika dalšího vzdělávání se zaměřením na další profesní vzdělávání u pomáhajících profesí. V práci jsou rozpracovány rovněž bariéry v dalším vzdělávání u zvolené skupiny. Dále se práce věnuje problematice motivace, vybraným motivačním přístupům a motivaci pracovníků v pomáhajících profesích k účasti na edukačních aktivitách. Součástí diplomové práce je kvantitativní empirické šetření, jehož cílem je analyzovat motivaci k dalšímu profesnímu vzdělávání pracovníků v oblasti zdravotnictví a v oblasti školství. Výsledky kvantitativního dotazníku jsou popisnou statistikou zanalyzovány a následně testovou statistikou ověřeny s cílem zjistit specifika motivace pomáhajících profesí a ověřit, jak se motivace k dalšímu profesnímu vzdělávání u vybraných...
|
|
|
Vliv dlouhodobé práce z domova na osobní pohodu
Dolečková, Jana ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu dlouhodobé práce z domova na osobní pohodu. Konceptuální východiska práce jsou věnována vymezení práce z domova, jakožto alternativního pracovního režimu, jeho současné právní úpravě, předpokladům pro efektivní práci z domova a rušivým faktorům, které mohou práci z domova ovlivňovat. Dále jsou zde také popsána různá teoretická pojetí konceptu osobní pohody (well-being) a pozornost je věnována zvláště pak modelu PERMA. V neposlední řadě se práce zaměřuje na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem u jedinců pracujících z domova a samostatná kapitola náleží tématu práce z domova v průběhu pandemie covidu-19. Východisky práce jsou rovněž relevantní výzkumy. Součástí práce je i výzkumné šetření realizované pomocí kvalitativní metody polostrukturovaných rozhovorů, jehož cílem je, mimo jiné, zjištění odlišností v působení práce z domova na jednotlivé složky konceptu PERMA u pečujících o závislé dítě či děti a nepečujících osob.
|
|
|
Motivace k dobrovolnictví v průběhu pandemie covid-19
Deutsch, Jan ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Vojtko, Tibor (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na motivaci dobrovolníků, kteří v průběhu covidové pandemie, v období od března 2020 do prosince 2020, vykonávali dobrovolnickou činnost v sociální a zdravotnické oblasti. Práce je rozdělena na teoretické ukotvení dobrovolnictví a motivace k dobrovolnictví se zaměřením na oblast sociální a zdravotní. Druhá část práce se věnuje stanovení hypotéz a jejich následného vyvrácení či potvrzení pomocí vyhodnocení dotazníkového šetření. Na závěr autor navrhl podněty pro další výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Autoregulace učení a osobní pohoda vysokoškolských studentů v době pandemie covidu-19
Stránská, Šárka ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Záškodná, Helena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá souvislostmi mezi autoregulací učení a osobní pohodou vysokoškolských studentů. Cílem práce je analyzovat stav autoregulace učení a osobní pohody studentů vysokých škol v době pandemie. Teoretická východiska práce jsou věnována výsledkům výzkumů zaměřených na autoregulaci učení a duševní zdraví vysokoškoláků v době pandemie a představení významných konceptů v teorii osobní pohody a autoregulovaného učení. Následně je identifikován vztah mezi autoregulací učení a osobní pohodou vysokoškolských studentů. Součástí práce je empirické šetření, jehož cílem je identifikovat rozdíly v autoregulaci učení a osobní pohodě mezi studenty lékařských fakult, kteří pomáhali ve zdravotnických zařízeních a těmi, kteří nepomáhali a mezi studenty přírodovědecké fakulty. Byl zjištěn vzájemný vztah mezi autoregulací učení a osobní pohodou a negativní korelace autoregulace s depresí. Rovněž nebyly potvrzeny signifikantní rozdíly v autoregulaci učení ani osobní pohodě mezi studenty v závislosti na fakultě a pohlaví. Klíčová slova: autoregulace učení, distanční vzdělávání, osobní pohoda, covid-19, studenti, vysokoškolské vzdělávání, pandemie
|
|
|
Využívání strategií zvládání stresu v manažerské práci ve vztahu k pracovní spokojenosti
Kurcová, Hana ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Tématem této bakalářské práce je prožívání pracovního stresu a problematika využívání strategií zaměstnanci působících na manažerských pozicích v pracovní spokojeností. V první části práce je zahrnuta komparace pojmů stres a psychická zátěž, dále jsou rozebrány související pojmy. Druhá část se věnuje pracovní spokojenosti. Tř část se zabývá popisem manažerské práce a nárokům, se kterými je tato cílová skupina nucena se vypořádávat. Východiskem empirického šetření, které je součástí následující části této práce, je rešerše odborné literatury a dosud provedených výzkumů, které se těmito skutečnosti zabývají pouze okrajově. Cílem výzkumu je ověřit míru závislosti mezi celkovou mírou pracovní spokojenosti a podílem využívání ofenzivních či defenzivních strategií zvládání stresu zároveň zjistit, jak je preference využívání těchto strategií ovlivněna dostupností nabídky školení ke zvládání stresu na pracovišti. Dílčím cílem je zanalyzovat nejčastější situace, při nichž manažeři zažívají psychickou zátěž. Sběr dat byl proveden na základě kvantitativního šetření realizovaného prostřednictvím elektronického dotazníku. Zjištěné výsledky potvrdily vztah mezi strategiemi zvládání stresu a celkovou mírou pracovní spokojenost, ač pouze případě defenzivních copingových strategií, jejichž využívání pracovní spokojenosti...
|
|
|
Příprava mladých dospělých v dětských domovech na profesní život
Járová, Terezie ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Kavanová, Monika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá přípravou nyní již mladých dospělých v dětských domovech na profesní život pomocí práce s dětmi v dětských domovech a jejich stim terciárnímu vzdělávání, které je připravuje na profesní život na nejvyšším stupni formální vzdělávání České republi . Cílem práce je zjistit, jakým způsobem se v dětských domovech přistupuje ke vzdělávání dětí jakožto přípravě na profesi odpoře mladých dospělých terciární vzdělávání. Pozornost je věnována psychosociálnímu vývoji člověka, dětským domovům a přípravě na profesní život. Popsáno je i terciární vzdělávání a bariéry vzdělávání v dětských domovech. oučástí práce je kvalitativní výzkum ý pomocí polostrukturovaných rozhovorů s mladými dospělými z dětských domovů, kteří v současnosti studují vysokou či vyšší odbornou školu a jsou stále součástí svých dětských domovů. Empirické šetření si klade za cíl popsat motivaci respondentů k terciárnímu vzdělávání, vnímané stimulující dětských domovech k jejich dalšímu vzdělávání bariéry v cestě ke studiu na vysokých či vyšší odborných školách. Dílčím cílem je i nalezení dalších studijního života ých dospělých dětských domovů. Výsledky šetření jso prezentovány a diskutovány. Šetření ukázalo, že mladí dospělí z dětských domovů jsou terciárnímu vzdělávání silně vnitřně motivovaní ž dětských domovech se využívá...
|
|
|
Vliv vzdělávání seniorů na kvalitu jejich života
Broncová, Kateřina ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Vojtko, Tibor (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání a kvalitou života seniorů. Cílem práce je idenfitikovat, jaký význam má participace na vzdělávání pro subjektivně hodnocenou kvalitu života seniorů. Na základě teoretických východisek a empirických poznatků je formulováno empirické šetření zaměřené na identifikaci souvislostí mezi kvalitou života a vzděláváním na univerzitě třetího věku. Kvalita života je zjišťována dotazníky WHOQOL-OLD a WHOQOL-BREF. V rámci šetření je komparováno průměrné hodnocení kvality života 645 účastníků univerzity třetího věku s populační normou. Dále je zkoumán význam vybraných aspektů účasti na univerzitě třetího věku a participace na dalších vzdělávacích aktivitách pro kvalitu života seniorů. Výsledky potvrdily, že vzdělávání na univerzitě třetího věku souvisí se subjektivně hodnocenou kvalitou života. Výsledky zároveň ukázaly, že frekvence účasti a počet absolvovaných semestrů s kvalitou života nesouvisí a kontakt s ostatními účastníky a participace na dalších vzdělávacích aktivitách s ní souvisí pouze minimálně. Zjištění jsou na konci práce diskutována v kontextu výchozích teoretických poznatků a dalších empirických studií. Klíčová slova: vzdělávání seniorů, univerzita třetího věku, kvalita života, well-being
|
|
|
Další vzdělávání pedagogických pracovníků jako latentní prevence syndromu vyhoření
Janatová, Adéla ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Bakalářská práce rozpracovává problematiku dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků jako preventivního opatření vůči syndromu vyhoření u pedagogů. Cílem bakalářské práce je analýza potenciálního propojení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a prevence syndromu vyhoření. Teoretická východiska jsou věnována spojení syndromu vyhoření s pedagogickou profesí v souladu s moderní teorií psychohygieny a osobnostním rozvojem. Nejprve je popsán pohled na syndrom vyhoření, jeho definice, průběh a důležitá prevence. Dále je popsána podoba dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, značná část je věnována legislativě, která se k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků vztahuje. V konečné fázi jde o propojení těchto dvou témat. Cílem kvantitativního empirického šetření je vyhodnocení, zda další vzdělávání pedagogických pracovníků funguje jako prevence syndromu vyhoření u pedagogů a zda jsou pedagogové o této skutečnosti dostatečně informováni. Z výsledných údajů můžeme potvrdit skutečnost, že další vzdělávání pedagogických pracovníků může fungovat jako preventivní opatření vůči syndromu vyhoření. Informovanost o této skutečnosti a celém procesu syndromu vyhoření je ovšem velmi nízká. Klíčová slova Další vzdělávání, pedagog, další vzdělávání pedagogických pracovníků, syndrom vyhoření, rozvoj, prevence
|
|
|
Dopad kariérového poradenství na osobní pohodu dospělého jedince
Fojtík, Dominik ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Fonville, Alexandra (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem a souvislostmi mezi kariérovým poradenstvím a osobní pohodou dospělého jedince. Práce si klade za cíl analyzovat působení kariérového poradenství na osobní pohodu dospělého jedince. Teoretická východiska práce jsou věnována aktuální podobě kariérového poradenství v andragogickém kontextu, práci kariérového poradce a představeny jsou různá pojetí osobní pohody. Následně je identifikován vztah mezi kariérovým poradenstvím a osobní pohodou a jsou popsány konkrétní mechanismy působení kariérového poradenství na osobní pohodu dospělého jedince. Součástí diplomové práce je i kvantitativní výzkumné šetření, které si klade za cíl vyhodnotit, jak klienti kariérového poradenství vnímají jeho dopad na jednotlivé dimenze osobní pohody. Bylo zjištěno, že největší dopad má kariérové poradenství na dimenze sebepřijetí a smyl života a nejmenší dopad má na dimenzi pozitivní vztahy. Výsledky šetření poukazují i na význam formy kariérového poradenství ve vztahu k dopadu na osobní pohodu. Klíčová slova: kariéra, poradenství, kariérové poradenství, kariérové vzdělávání, kariérový koučink, osobní pohoda, životní spokojenost
|
host ::
RSS.