|
|
Princip komplementarity v Římském statutu
Urbanová, Kristýna ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Caban, Pavel (oponent)
Princip komplementarity v Římském statutu Předložená disertační práce se věnuje analýze ne/fungování principu komplementarity v rozhodovací praxi Mezinárodního trestního soudu a klade si rovněž za cíl posoudit, zda očekávání s tímto principem spjatá byla v této aplikační praxi reálně naplněna. Princip komplementarity se týká vztahu mezi výkonem trestní jurisdikce ze strany ICC a vnitrostátních orgánů a vždy byl vnímán jako základní stavební kámen fungování Mezinárodního trestního soudu, bez kterého by zřejmě státy nikdy k přijetí Římského statutu nedospěly, přičemž byl často stavěn do kontrastu s principem přednosti, jenž byl zakotven ve Statutech obou ad hoc tribunálů zřízených v devadesátých letech Radou bezpečnosti Organizace spojených národů. Před dvaceti lety panovalo jak mezi státy, tak mezi odbornou veřejností rozsáhlé přesvědčení, že díky komplementaritě bude Mezinárodní trestní soud zasahovat až jako nástroj posledního možného řešení a bude vykonávat svoji jurisdikci až tehdy, kdy státy disponující v daném případě jurisdikcí nejsou ochotny nebo schopny vyšetřovat či stíhat osoby podezřelé ze spáchání zločinů podle mezinárodního práva v jurisdikci Soudu. Vzhledem k tomuto důrazu na neochotu či neschopnost státu věc vyšetřit tak měl princip komplementarity zajistit tu správnou rovnováhu mezi...
|
|
|
Strategická společenská odpovědnost firem
Urbanová, Kristýna ; Pavičová, Petra (vedoucí práce) ; Deverová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se věnuje strategické společenské odpovědnosti firem a s ní souvisejícímu konceptu vytváření sdílené hodnoty (tzv. creating shared value). Analyzuje rozdíl mezi strategickou CSR a klasickou firemní filantropií, kdy se jedná o přerozdělování části zisku. Poukazuje na vazbu mezi businessem a občanskou společností. V současnosti si firmy uvědomují, že jejich úspěšnost souvisí se zdravím společnosti, ve které působí, a proto se při implementaci strategické CSR zaměřují na řešení problémů, které se vztahují k oblasti, ve které jsou profesionálové. Diplomová práce se zaměřuje na vytváření spolupráce mezi firmami a občanskou společností, která je vybudována na myšlence, že sociální a ekonomické cíle se vzájemně překrývají. Tato spolupráce je výzvou k řešení společných sociálních problémů a měla by přinášet prospěch oběma stranám. Teoretický základ práce je doplněn empirickou částí založenou na analýze rozhovorů se zástupci firem a organizací občanské společnosti.
|
|
|
Příkaz nadřízeného jako okolnost vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu
Urbanová, Kristýna ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
ZÁVĚR Snahou autorky této práce bylo ukázat, že pokus dovolat se příkazu nadřízeného jako okolnosti vylučující odpovědnost není v historii ničím novým ani ojedinělým a další takové pokusy na sebe jistě nenechají dlouho čekat. Skutečnosti, že řešení, jak se k této okolnosti právně postavit, v sobě skrývá složité otázky a střet více právem chráněných hodnot, odpovídá bohatá a rozmanitá historie příkaz nadřízeného doprovázející. Otázka, zda je tato okolnost jako vylučující odpovědnost připuštěna, či nikoliv, byla v praxi zodpovězena často odlišně a rozdílně. Také rozpor v akademické sféře při řešení této problematiky naznačuje, o nakolik(jak) kontroverzní téma se jedná. Je proto jedině správné, že Statut Mezinárodního trestního soudu tuto otázku výslovně upravuje. A to i přesto, že čelí ze strany některých akademiků kritice, že jde o řešení nikoliv ideální, odporující dle jejich názoru obyčejové normě, která nepřipouští příkaz nadřízeného jako okolnost vylučující odpovědnost. Již samotné zakotvení této okolnosti v mezinárodním dokumentu smluvní povahy totiž jistě představuje krok vpřed, napomáhající právní jistotě a posilující dostatečné záruky práv obviněného. Úprava článku 33 Statutu MTS navíc zvolila sice cestu uznání příkazu nadřízeného jako okolnosti vylučující odpovědnost, ale cestu velmi opatrnou....
|
|
| |
|
|
Textilní produkce v kušánské Střední Asii
Urbanová, Kristýna ; Ondřejová, Iva (oponent) ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce)
Samotný název mé diplomové práce, Textilní produkce kušánské Střední Asie, vymezuje v jedné krátké větě objekt, oblast i časové údobí, které hodlám sledovat. Z hlediska tématického členění, by se práce dala rozdělit do dvou okruhů. První část se zabývá vlastními textilními nálezy z dané oblasti a jejich technologickým rozborem, část druhá pojednává o předmětech k textilní tvorbě používaných a o zařazení této produkce do rámce každodenní činnosti člověka. První část mé práce se opírá o archeologické nálezy textilií z oblasti starověké Baktrie za vlády Kušánů (od první pol. 1. století př. Kr. po konec 3. století) a sousedních oblastí. Toto území lze v podstatě dělit na dvě části, rozdělené přirozenou hranicí - tokem Amudarji na pravobřežní a levobřežní. Pravobřežní bývá označována za tzv. severní Baktrii, uzavřenou hřebeny hor Hissar, Bajsúntau a za Železnými vraty navazujícím masívem Kugitang. Pokrývala teritorium dnešního jižního Uzbekistánu a jihozápadního Tádžikistánu. Nebyla však jediným územím na tomto břehu řeky Amu, které poutaly pozornost kušánských panovníků. Byly to i oblasti za hradbou Hissaru: Sogdiana, Fergana a Chorezm, tvořící kulturně jeden velký celek, odlišující se od území, spadajících pod jižní Baktrii. Do soupisu textilních nálezů budou tedy zařazeny i tyto tři oblasti a ještě dvě další,...
|
|
|
Edukace a prezentace archeologického kulturního dědictví: certifikovaná metodika
Mikešová, Veronika ; Opatrná, Marie ; Urbanová, Kristýna ; Valentová, Jarmila ; Košta, Jiří ; Bursák, Daniel ; Vélová, Lucie ; Belaňová, Petra
V úvodních kapitolách metodiky jsou přehledně vysvětlena základní témata, týkající se prezentace a edukace archeologického kulturního dědictví spolu s určením uživatelů, kteří mohou z metodiky čerpat. Metodika se dotýká nejen kulturních a historických aspektů prezentace a edukace, ale také aspektů pedagogických, které se snaží zohledňovat a osvětlovat jejich uplatnění v archeologii. Vlastní metodické postupy, jakými osvědčenými způsoby lze provádět prezentaci a edukaci archeologického kulturního dědictví, jsou pak uvedeny v kapitole 5. Metodika práce s veřejností. Jelikož se metodika zabývá archeologickým kulturním dědictvím a konkrétními postupy, jak ho prezentovat veřejnosti a zlepšovat její vztah k němu, je důležité si nejprve uvést základní myšlenky a fakta, která se archeologického kulturního dědictví a nakládání s ním týkají, a z nichž metodika mimo jiné vychází.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.