|
|
Andrej Bělyj: Petěrburg; rozbor díla a jeho českých překladů
Kalenský, Jakub ; Zadražil, Ladislav (oponent) ; Uličná, Olga (vedoucí práce)
Předmětem této práce je román Andreje Bělého "Petěrburg", analýza jeho ruského znění a na této analýze založené hodnocení jeho českých překladů - překladu Mathesiova a překladu Šandova. Analýza originálu je rozdělena na část sémantickou a stylistickou. Analýza sémantická se člení podle několika tématických okruhů, které se jeví jako dominantní prvky románu. Stylistická analýza je členěna podle různých úrovní textu, začíná u prvků fonetických a končí u stylu románu jako celku. Jako nejvýznamnější rysy románu byl identifikován důraz na nejrůznější dichotomie na úrovni sémantické, na úrovni stylistické pak vysoká úroveň zvukové organizace, neobvyklá či přímo nenormativní lexika a syntax a úryvkovitost a zdánlivá neúplnost na všech úrovních textu. U překladů bylo konstatováno narušování zvukové organizace románu, nedodržování interpunkce, nenutné změny slovosledu, proměňování implicitních vztahů ve vztahy explicitní a s tím související zlogičťování textu. V ojedinělých případech docházelo k narušování významu, nezachycení podtextu. Jako celek byly oba překlady ve srovnání s originálem shledány jako nedostatečně inovativní, příliš vysvětlující, což je ovšem do značné míry předem dáno naprosto ojedinělou a zřejmě nepřevoditelnou originalitou románu.
|
|
|
D.I. Fonvizin - analýza dramatické tvorby (drama Brigadýr)
Mašková, Kateřina ; Uličná, Olga (oponent) ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
Tématem mé diplomové práce je analýza postav v komedii "Brigadýr" (1769) spisovatele D.l. Fonvizina, resp. analýza z mužské a ženské perspektivy v jejím prolínání i diferenciaci. Na drama jsem nahlížela především z hlediska mužských a ženských postav. Kromě toho nám jednotlivé příběhy a jazyková charakteristika hlavních aktérů komedie vypovídají mnohé o době, v níž autor žil a tvořil. Vztahy mezi postavami rovněž odkryjí společensko-sociální pozadí tehdejšího života. Prostřednictvím postav ve hře se také budeme snažit odhalit některé autorovy myšlenky a názory týkající se jeho vztahu k společensko-politické situaci v Rusku té doby, a také k postavení ženy v rodině a ve společnosti. Ženská a mužská problematika je téma stále diskutované, a tak ani drama z 18. století nám není z pohledu moderní doby cizí. Mnohé otázky, které Fonvizin v dramatu řeší jsou nadčasové, a tudíž můžeme konstatovat, že drama je velmi aktuální i v 21. století. Samozřejmě je nesporné, že některé reálie jako např. úděl žen vojáků či počínající emancipace žen jsou typické spíše pro dobu, v níž autor žil a tvořil.
|
|
|
Hodnocení českých překladů románu Michaila Bulgakova Mistra a Markétka
Borkoun, Anastasiia ; Hasil, Jiří (oponent) ; Uličná, Olga (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na vyhodnocení kvality českých překladů románu Michaila Bulgakova Mistr a Markétka. Základní materiál analýzy je upraven do podoby paralelního korpusu zarovnaného po odstavcích. Práce podává základní představu o románu, charakterizuje román z jazykového hlediska na rovině řečových pásem šesti vybraných postav a poskytuje detailní srovnání překladů s předlohou. V závěru nabízí hodnocení překladů a individuálního přístupu překladatelů.
|
|
|
České překlady novely Venedikta Jerofejeva Moskva-Petuški
Dvořáková, Iva ; Stiessová, Jitka (oponent) ; Uličná, Olga (vedoucí práce)
"České překlady novely Venedikta Jerofejeva Moskva-Petuški 1" - tak jsme práci nazvali a takové je i její téma. Práce je svým zaměřením primárně lingvistická, ovšem nutně s jistým l iterárním přesahem. Jejím hlavním cílem je porovnání dosavadních českých překladů Jerofejevova nedlouhého, ale o to slavnějšího a významnějšího díla, a pokus o vyhodnocení jej ich speci fik, příp. kladů i záporů, a zejména o posouzení toho, do jaké míry se překladatelům podaři lo zprost ředkovat dílo v celé jeho šíři českému čtenáři. Rozsah analýzy je omezen rozsahem bakalářské práce.
|
|
|
Stylistic of Russian post-modern novel
Stranz-Nikitina, Veronika ; Uličná, Olga (vedoucí práce) ; Čmejrková, Světla (oponent) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Předkládaná práce je věnována problematice stylu ruského postmoderního románu. Problém byl zkoumán na textu čtyř klíčových románů reprezentativních představitelů tohoto směru, jejichž vznik spadá do 90. let 20. století. Vladimir Sorokin ( ), « » Viktor Pelevin ( ), « » Tatiana Tolstaja ( ), «» Ljudmila Petruševskaja ( ), « » Jako metodologický základ byly použity postupy rozpracované funkční stylistikou, které jsou doplněny teorií konstruktivně-stylových vektorů V. G. Kostomarova. Cíl práce spočívá v co nejpodrobnějším popisu specifických stylotvorných rysů, příznačných pro text románu v postmoderní situaci. Východiskem bádání jsou stěžejní principy postmoderního textu, přičemž v první části jde o principy nekonstitutivní, v druhé pak konstitutivní. Každá z prvních čtyř kapitol je hloubkovou analýzou textu jednoho z románů, jenž je zkoumán z hlediska jednoho z následujících nekonstitutivních principů: dekonstrukce, simulacrum, rizoma, smrt autora. Realizace jednotlivých principů je detailně rozebrána na příkladě konkrétního textu a zastřešena srovnáním osobitého využití tohoto principu v jiných textech. Rozbor se týká obsahové i výrazové roviny, čímž zahrnuje: tématiku, syžet, kompozici, obraznost, tropy, a také fonetickou, morfologickou, lexikální, frazeologickou a syntaktickou vrstvu jazyka....
|
|
|
Dovlatov a Puškin
Zvěřinová, Barbora ; Chlupáčová, Kamila (vedoucí práce) ; Uličná, Olga (oponent)
Tato diplomová práce nese název "Dovlatov a Puškin". Impulsem k výběru tohoto tématu byla nejen postupová práce "Genius loci památkové rezervace v Michajlovském v díle Sergeje Dovlatova Zapovednik", ale i četba přednášky Sergeje Dovlatova " " (Dovlatov 2004, 4. díl, str. 351 - 378). Přednáška představuje stručné shrnutí náhledu autora na dějiny ruské literatury a její nejvýznamnější osobnosti. Dovlatov hned v úvodu zdůrazňuje, že být v Rusku "spisovatelem" neznamená mít psaní jako profesi, nýbrž jako morálně odpovědné poslání. V Rusku byla literatura společensky a často i politicky angažovaná. Spisovatel byl osobou obdivovanou. Tento obdiv přirovnává autor (přednášel pro současné americké publikum) k adoraci filmových nebo sportovních hvězd v USA. Literatuře byly tak automaticky připisovány funkce, které pro ni podle Dovlatova nejsou charakteristické, dělají z ní učebnici života. Tomu v Rusku odpovídal i charakter literární kritiky, která od spisovatelů společenskou a politickou uvědomělost vyžadovala. Puškinovi byla za života vytýkána lehkomyslnost a nedostatečná angažovanost. Jenže Dovlatovovi jako autorovi přednášky nejsou drahé myšlenky či syžety, ale drobnosti stylové, fonetické a strukturní, které činí literaturu nevysvětlitelně přitažlivou. Na Puškinovi obdivoval Dovlatov mnoho věcí. Jeho schopnost...
|
|
|
Literární kontexty Grinovy prózy Krysař
Šanca, Ondřej ; Uličná, Olga (oponent) ; Zadražil, Ladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zpracováním středověkého německého krysařského mýtu ve třech různých literárních dílech: dvě z nich pocházejí z pera ruských literátů, autorem posledního je český spisovatel, básník a publicista Viktor Dyk. Těžiště práce leží v povídce Alexandra Grina Krysař, což je dílo, které se z tří srovnávaných zpracování vzdaluje původní legendě zdaleka nejvíce. Autor práce se v její první části snaží vystopovat spisovatelovy literární vzory a ukázat, kde konkrétně se jejich vliv projevil, najít a popsat rysy, jež jsou pro autorovo dílo jako celek charakteristické, a odkrýt autobiografické prvky, které se do povídky Krysař promítly v mnohem větší míře, než bývá u Grina zvykem. Autor práce se zároveň na pozadí Krysaře pokouší předvést, jakým způsobem Grin vytváří a modeluje svůj svět a jaké faktory stojí za tím, že se čtenář z reálného světa zcela nečekaně, bez varování a v podstatě přirozeně ocitá ve světě spisovatelovy fantazie, v daném případě zaplněném nepřátelskými a přízračnými bytostmi a zlověstnými okolnostmi. Krysař Mariny Cvetajevové, jímž se zabývá následující kapitola, byl vybrán jako dílo, jež je nejvěhlasnějším zpracováním slavné legendy v ruské literatuře, a jako dílo, které se od povídky Alexandra Grina liší snad ve všech ohledech: ať už jde o zvolenou literární formu, jeho...
|
|
|
Obraz domova a cesty v ruských příslovích
Součková, Veronika ; Uličná, Olga (oponent) ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce)
Percepce prostoru domova a prostoru cesty spolu s reflexí postavení hostů/ cizinců v ruské lidové kultuře je velmi zajímavý lingvisticko-sociologický fenomén, jehož zkoumání se dotýká řady vědních oborů - psychologie, sociologie, folkloristiky, lingvistiky, etnoligvistiky apod. Prostor domova a prostor cesty spolu s přechodnou sférou mezi nimi (~. status cizinců/hostů) tvoří páteřní strukturu lidského světa a jsou základní součástí života každého jednotlivce. Zkoumáním otázek souvisejících s reflexí těchto životních sfér v ruském folklóru se zatím zabýval jen nevelký počet lingvistických, sociolingvistických či lingvofolkoristických prací. Ve své profesi práce s cizinci a uprchlíky jsem se často setkala s mnoha formami přístupu k osobám přicházejícím do usedlé společnosti "zvenčí". Na řadě konkrétních příkladů jsem si uvědomila hluboké rozdíly v tom, jakým způsobem společnost vnímá "své" a "cizí, pocházející odjinud". Je zřejmé, že tyto sociální jevy nejsou nijak nové a že jejich odraz lze nalézt v různých oblastech života člověka, tedy i v jazyce. Z toho důvodu jsem se rozhodla věnovat pozornost analýze reflexe obrazu domova a cesty v ruském jazyce.
|
|
| |
|
|
Proměny tradiční ruské kuchyně v rámci ruské jídelní kultury (úvod do problematiky)
Pešek, Petr ; Chlupáčová, Kamila (oponent) ; Uličná, Olga (vedoucí práce)
Jídlo je primární a základní životní potřeba člověka. Biologicky zdědil člověk po svých vývojových předcích eurifagii (všežravost) - schopnost konzumovat prakticky všechny druhy potravy. Stravovací typ všech lidských kultur se vyvíjel (u některých etnik ještě vyvíjí) v závislosti na způsobu opatřování potravy - od prvotního nediferencovaného loveckosběračského přes intenzivně lovecký až k zemědělsko-pasteveckému. Právě zemědělská revoluce znamenala největší proměnu v lidském stravování. "U všech zemědělských národů (s částečnou výjimkou severských kočovných pastevců) se stal hlavním zdrojem kalorií rostlinný škrob - v Evropě a Západní Asii hlavně pšenice a ječmen. Kromě toho se v převážné části Eurasie stala pravidelnou konzumace mléka a mléčných výrobků ". 1 Tyto základní zdroje škrobů a bílkovin byly po tisíciletí doplňovány dalšími plodinami - luštěninami, zeleninami a ovocem, šířících se z center vzniku kulturních rostlin.2 Charakter stravování byl vždy jedním z nejdůležitějších projevů etnicity daného národa. Protože je přijímání potravy jedna ze základních podmínek přežití, systém stravování se vytvářel již od prvopočátků vzniku a formování každého etnika jako výslednice denní stravy každé rodiny a každého jednotlivého člověka. Východiskem stravovacího systému všech vyspělých kultur je zemědělská...
|
host ::
RSS.