|
|
Rozdíly užívání gramatického rodu v češtině a ruštině (Je žena v jazyce skutečně ženou?)
Šafratová, Jitka ; Stiessová, Jitka (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
"V evropských jazycích je odedávna nastolena nadvláda muže nad ženou".101 Toto tvrzení je možné dle mého názoru chápat jako velmi sporné a vyvolávající četné diskuse ve vědeckém prostředí, ale i ve společnosti, neboť genderová lingvistika je v současné době považována za velmi aktuální a diskutované téma. Ve své bakalářské práci jsem se proto zaměřila na rozdíly užívání gramatického a biologického rodu v ruštině a češtině z pohledu genderové lingvistiky. Aby však mohla být tato polemická moderní jazykovědná disciplína pochopena, považovala jsem za důležité nepodcenit ani teoretickou část, v níž jsem se pokusila přiblížit rodové souvislosti v ruštině a češtině. V teoretické části jsem se proto soustředila na objasnění rozdílu a vztahu mezi gramatickým a biologickým rodem v obou jazycích, dále na tzv. kolísání v rodě. S tím úzce souvisí i odkaz na obourodá a vespolná pojmenování, která se v ruštině i češtině často vyskytují.
|
|
| |
|
|
Libor Dvořák jako překladatel ruské humoristické literatury
Pozniak, Pavel ; Uličná, Olga (vedoucí práce) ; Stiessová, Jitka (oponent)
Tato bakaláská práce se vnuje kritické analýze peklad souasného eského ekladatele Libora Dvoáka. Kritice podrobuji peklady tí povídek rzných autor - A.P.echova, M.M.Zošenka a S.D.Dovlatova. Všechny peklady vznikly v pomrn krátké dob za sebou, v letech 1999 - 2005. V práci byla uplatnna metoda kritického rozboru povídek na základ stylistické analýzy originálních text. Cílem práce je na základ teoreticko-kritických rozbor jednotlivých peklad vytvoit celkový profil souasného eského pekladatele, vystihnout metodu a styl jeho pekladatelské práce, zpsob nakládání s originálním textem a jeho schopnost vrné interpretace pvodního díla.
|
|
|
Eufemismy v současné ruštině
Egortchenko, Daria ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Stiessová, Jitka (oponent)
Tato práce popisuje problematiku použití eufemismů v současné ruštině. Cílem je stanovit, pro jaké tematické okruhy se používají eufemismy v moderní ruštině, a porovnat, zda se současná situace v jazyce shoduje se závěry dosavadního výzkumu. Dále pak určit, jakou funkci plní eufemismy pro jednotlivé tematické okruhy, a porovnat frekvenci výskytu eufemismů pro určitou oblast v lifestylových časopisech pro ženy a v novinách se širokou čtenářskou základnou. Materiál pro výzkum byl získán z ruského tisku. Byly shromážděny příklady, které dosud nebyly použity v předchozích výzkumech. Na základě teoretických poznatků byly stanoveny tematické okruhy použití eufemismů a jejich funkce. Získané příklady byly zkoumány z několika hledisek - jakou plní funkci, pro jaký tematický okruh se používají, zda mohou být v daném kontextu považovány za eufemismy, zda byly v dostupné odborné literatuře popsané aj. Mezi závěry práce patří zjištění, že v současné ruštině se vyskytují eufemismy pro tematické okruhy, které dosud nebyly v odborné literatuře popsané. Dále bylo stanoveno, že tematické okruhy výskytu eufemismů a frekvence jejich použití se liší podle toho, v jakém druhu periodik se objevují. Při častém výskytu určitého eufemismu lze hovořit o jeho automatizovaném použití.
|
|
| |
|
|
Functioning of proper names in phraseological unit
Naydenova, Natalia ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce) ; Stiessová, Jitka (oponent)
(česky): Tématem diplomové práce je "Fungování vlastních jmen ve frazeologických jednotkách." V práci byly prozkoumány frazeologické jednotky s vlastními jmény (tj. antroponimy) ze slovníku "Ruská frazeologie: historický a etymologický slovník", ed. V.M. Mokienko. Předmětem této studie je určit vlastnosti fungování vlastních jmen ve frazeologických jednotkách, vysvětlit a ukázat posun funkce vlastních jmen a identifikovat úlohu vlastních jmen. Během práce byly provedeny následující úkoly: 1) určit a klasifikovat frazeologické jednotky s antroponimy podle důvodu jejich výskytu; 2) vysvětlit pomocí psycholingvistických experimentů, jak (jakým způsobem) vlastní jméno ztrácí svou primární funkci nominativní a získává funkci hodnotící; 3) zkontrolovat získání hodnotící funkce antroponimy na materiálech ruského národního korpusu. V tomto studiu bylo analyzováno kolem 80 frazeologických jednotek s antroponimy. Byly odhaleny změny v rozsahu a obsahu pojmu vlastních jmen ve frazeologických jednotkách. V závěrečné kapitole byly učiněny závěry týkajíci se toho, jak vlastní jména ve frazeologické jednotce získávjí vlastnosti, které lze použít pro neomezený počet denotatu.
|
|
|
Libor Dvořák jako překladatel ruské humoristické literatury
Pozniak, Pavel ; Uličná, Olga (vedoucí práce) ; Stiessová, Jitka (oponent)
Tato bakaláská práce se vnuje kritické analýze peklad souasného eského ekladatele Libora Dvoáka. Kritice podrobuji peklady tí povídek rzných autor - A.P.echova, M.M.Zošenka a S.D.Dovlatova. Všechny peklady vznikly v pomrn krátké dob za sebou, v letech 1999 - 2005. V práci byla uplatnna metoda kritického rozboru povídek na základ stylistické analýzy originálních text. Cílem práce je na základ teoreticko-kritických rozbor jednotlivých peklad vytvoit celkový profil souasného eského pekladatele, vystihnout metodu a styl jeho pekladatelské práce, zpsob nakládání s originálním textem a jeho schopnost vrné interpretace pvodního díla.
|
|
|
Rozdíly užívání gramatického rodu v češtině a ruštině (Je žena v jazyce skutečně ženou?)
Šafratová, Jitka ; Stiessová, Jitka (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
"V evropských jazycích je odedávna nastolena nadvláda muže nad ženou".101 Toto tvrzení je možné dle mého názoru chápat jako velmi sporné a vyvolávající četné diskuse ve vědeckém prostředí, ale i ve společnosti, neboť genderová lingvistika je v současné době považována za velmi aktuální a diskutované téma. Ve své bakalářské práci jsem se proto zaměřila na rozdíly užívání gramatického a biologického rodu v ruštině a češtině z pohledu genderové lingvistiky. Aby však mohla být tato polemická moderní jazykovědná disciplína pochopena, považovala jsem za důležité nepodcenit ani teoretickou část, v níž jsem se pokusila přiblížit rodové souvislosti v ruštině a češtině. V teoretické části jsem se proto soustředila na objasnění rozdílu a vztahu mezi gramatickým a biologickým rodem v obou jazycích, dále na tzv. kolísání v rodě. S tím úzce souvisí i odkaz na obourodá a vespolná pojmenování, která se v ruštině i češtině často vyskytují.
|
|
|
Vývoj oslovení v ruštině
Hercíková, Pavla ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Stiessová, Jitka (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo charakterizovat postavení oslovení ve větě, podrobně popsat jeho gramatické (případně pragmatické) vlastnosti a definovat jeho funkce z hlediska syntaktického i obecně komunikativního. Oslovení plní ve větě několik funkcí. Slouží především k navázání a udržení kontaktu. Oslovení ve všech typech vět vybízí k poslechu, ale na rozdíl od citoslovečných zvolání není jeho jedinou funkcí výzva, ale je také nositelem objektivního obsahu, ve kterém se odráží vztah k adresátovi výpovědi. Další funkci oslovení jsme vyvodili na základě našeho rozboru a definovali ji jako funkci citové aktualizace adresáta. Mluvčí použije oslovení za účelem zapojení adresáta do sděleného obsahu výpovědi a tím předpokládá potvrzení svých emocí či voluntativních aspektů. Na základě odborné lingvistické literatury jsme zjistili, že existují tři protichůdné teorie týkající se syntaktické funkce oslovení ve větě - oslovení nevstupuje do struktury věty, oslovení je součástí větné struktury a každé oslovení můžeme nazvat samostatnou vokativní větou. Podle našeho názoru oslovení jako gramatická jednotka vystupuje ve větě jako samostatný větný člen, který nevstupuje do struktury věty, neboť jsme nenašli jediný důkaz, který by podporoval teorii zapojení oslovení do věty. Ačkoliv musíme připustit, že oslovení souvisí...
|
|
|
Nové české překlady M.M. Zoščenka
Ripplová, Jana ; Stiessová, Jitka (oponent) ; Uličná, Olga (vedoucí práce)
Práce je analýzou tří vybraných povídek M. M. Zoščenka a jejich překladů, které zpracovali Jaroslav Hulák a Libor Dvořák. Jde především o porovnání dvou odlišných přístupů k překladatelské práci. Předpokladem bylo, že styl i jazyk obou překladů budou závislé na době jejich vzniku. V první kapitole práce je uveden stručný životopis Michaila Michajloviče Zoščenka. Druhá kapitola obsahuje charakteristiku Zoščenkovy komiky včetně zdrojů , sémantických, stylových a s popisem hrdiny povídek a charakteristikou situačního humoru. Ve třetí, čtvrté a páté kapitole následuje rozbor jednotlivých povídek. Nejprve jde o lingvostylistický rozbor originálu a poté o analýzu a kritické zhodnocení jednotlivých překladů. V šesté kapitole jsou uvedeny ukázky z každé povídky ajejích překladů včetně poznámek. Z provedené analýzy vyplývá, že i přes rozdílný přístup každého z vybraných překladatelů, není v tomto případě odlišnost způsobena časovým odstupem vzniku jednotlivých překladů. Překlady J. Huláka, které byly vydány před více než 20 lety, neztrácí na aktuálnosti a čtou se se stejnou lehkostí jako mladší překlady L. Dvořáka. Originalita a náročnost Zoščenkových děl je pro překladatele velkou výzvou a nelehkým úkolem. Profesionálně provedené překlady J. Huláka a odvážně, avšak precizně pojaté překlady L. Dvořáka dokazují, že...
|
host ::
RSS.