|
|
Dovlatov a Puškin
Zvěřinová, Barbora ; Chlupáčová, Kamila (vedoucí práce) ; Uličná, Olga (oponent)
Tato diplomová práce nese název "Dovlatov a Puškin". Impulsem k výběru tohoto tématu byla nejen postupová práce "Genius loci památkové rezervace v Michajlovském v díle Sergeje Dovlatova Zapovednik", ale i četba přednášky Sergeje Dovlatova " " (Dovlatov 2004, 4. díl, str. 351 - 378). Přednáška představuje stručné shrnutí náhledu autora na dějiny ruské literatury a její nejvýznamnější osobnosti. Dovlatov hned v úvodu zdůrazňuje, že být v Rusku "spisovatelem" neznamená mít psaní jako profesi, nýbrž jako morálně odpovědné poslání. V Rusku byla literatura společensky a často i politicky angažovaná. Spisovatel byl osobou obdivovanou. Tento obdiv přirovnává autor (přednášel pro současné americké publikum) k adoraci filmových nebo sportovních hvězd v USA. Literatuře byly tak automaticky připisovány funkce, které pro ni podle Dovlatova nejsou charakteristické, dělají z ní učebnici života. Tomu v Rusku odpovídal i charakter literární kritiky, která od spisovatelů společenskou a politickou uvědomělost vyžadovala. Puškinovi byla za života vytýkána lehkomyslnost a nedostatečná angažovanost. Jenže Dovlatovovi jako autorovi přednášky nejsou drahé myšlenky či syžety, ale drobnosti stylové, fonetické a strukturní, které činí literaturu nevysvětlitelně přitažlivou. Na Puškinovi obdivoval Dovlatov mnoho věcí. Jeho schopnost...
|
|
| |
|
|
D.I. Fonvizin - analýza dramatické tvorby (drama Brigadýr)
Mašková, Kateřina ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Uličná, Olga (oponent)
Tématem mé diplomové práce je analýza postav v komedii "Brigadýr" (1769) spisovatele D.l. Fonvizina, resp. analýza z mužské a ženské perspektivy v jejím prolínání i diferenciaci. Na drama jsem nahlížela především z hlediska mužských a ženských postav. Kromě toho nám jednotlivé příběhy a jazyková charakteristika hlavních aktérů komedie vypovídají mnohé o době, v níž autor žil a tvořil. Vztahy mezi postavami rovněž odkryjí společensko-sociální pozadí tehdejšího života. Prostřednictvím postav ve hře se také budeme snažit odhalit některé autorovy myšlenky a názory týkající se jeho vztahu k společensko-politické situaci v Rusku té doby, a také k postavení ženy v rodině a ve společnosti. Ženská a mužská problematika je téma stále diskutované, a tak ani drama z 18. století nám není z pohledu moderní doby cizí. Mnohé otázky, které Fonvizin v dramatu řeší jsou nadčasové, a tudíž můžeme konstatovat, že drama je velmi aktuální i v 21. století. Samozřejmě je nesporné, že některé reálie jako např. úděl žen vojáků či počínající emancipace žen jsou typické spíše pro dobu, v níž autor žil a tvořil.
|
|
|
Literární kontexty Grinovy prózy Krysař
Šanca, Ondřej ; Zadražil, Ladislav (vedoucí práce) ; Uličná, Olga (oponent)
Diplomová práce se zabývá zpracováním středověkého německého krysařského mýtu ve třech různých literárních dílech: dvě z nich pocházejí z pera ruských literátů, autorem posledního je český spisovatel, básník a publicista Viktor Dyk. Těžiště práce leží v povídce Alexandra Grina Krysař, což je dílo, které se z tří srovnávaných zpracování vzdaluje původní legendě zdaleka nejvíce. Autor práce se v její první části snaží vystopovat spisovatelovy literární vzory a ukázat, kde konkrétně se jejich vliv projevil, najít a popsat rysy, jež jsou pro autorovo dílo jako celek charakteristické, a odkrýt autobiografické prvky, které se do povídky Krysař promítly v mnohem větší míře, než bývá u Grina zvykem. Autor práce se zároveň na pozadí Krysaře pokouší předvést, jakým způsobem Grin vytváří a modeluje svůj svět a jaké faktory stojí za tím, že se čtenář z reálného světa zcela nečekaně, bez varování a v podstatě přirozeně ocitá ve světě spisovatelovy fantazie, v daném případě zaplněném nepřátelskými a přízračnými bytostmi a zlověstnými okolnostmi. Krysař Mariny Cvetajevové, jímž se zabývá následující kapitola, byl vybrán jako dílo, jež je nejvěhlasnějším zpracováním slavné legendy v ruské literatuře, a jako dílo, které se od povídky Alexandra Grina liší snad ve všech ohledech: ať už jde o zvolenou literární formu, jeho...
|
|
|
Libor Dvořák jako překladatel ruské humoristické literatury
Pozniak, Pavel ; Uličná, Olga (vedoucí práce) ; Stiessová, Jitka (oponent)
Tato bakaláská práce se vnuje kritické analýze peklad souasného eského ekladatele Libora Dvoáka. Kritice podrobuji peklady tí povídek rzných autor - A.P.echova, M.M.Zošenka a S.D.Dovlatova. Všechny peklady vznikly v pomrn krátké dob za sebou, v letech 1999 - 2005. V práci byla uplatnna metoda kritického rozboru povídek na základ stylistické analýzy originálních text. Cílem práce je na základ teoreticko-kritických rozbor jednotlivých peklad vytvoit celkový profil souasného eského pekladatele, vystihnout metodu a styl jeho pekladatelské práce, zpsob nakládání s originálním textem a jeho schopnost vrné interpretace pvodního díla.
|
|
|
Obraz domova a cesty v ruských příslovích
Součková, Veronika ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Uličná, Olga (oponent)
Percepce prostoru domova a prostoru cesty spolu s reflexí postavení hostů/ cizinců v ruské lidové kultuře je velmi zajímavý lingvisticko-sociologický fenomén, jehož zkoumání se dotýká řady vědních oborů - psychologie, sociologie, folkloristiky, lingvistiky, etnoligvistiky apod. Prostor domova a prostor cesty spolu s přechodnou sférou mezi nimi (~. status cizinců/hostů) tvoří páteřní strukturu lidského světa a jsou základní součástí života každého jednotlivce. Zkoumáním otázek souvisejících s reflexí těchto životních sfér v ruském folklóru se zatím zabýval jen nevelký počet lingvistických, sociolingvistických či lingvofolkoristických prací. Ve své profesi práce s cizinci a uprchlíky jsem se často setkala s mnoha formami přístupu k osobám přicházejícím do usedlé společnosti "zvenčí". Na řadě konkrétních příkladů jsem si uvědomila hluboké rozdíly v tom, jakým způsobem společnost vnímá "své" a "cizí, pocházející odjinud". Je zřejmé, že tyto sociální jevy nejsou nijak nové a že jejich odraz lze nalézt v různých oblastech života člověka, tedy i v jazyce. Z toho důvodu jsem se rozhodla věnovat pozornost analýze reflexe obrazu domova a cesty v ruském jazyce.
|
|
|
Libor Dvořák jako překladatel ruské humoristické literatury
Pozniak, Pavel ; Uličná, Olga (vedoucí práce) ; Stiessová, Jitka (oponent)
Tato bakaláská práce se vnuje kritické analýze peklad souasného eského ekladatele Libora Dvoáka. Kritice podrobuji peklady tí povídek rzných autor - A.P.echova, M.M.Zošenka a S.D.Dovlatova. Všechny peklady vznikly v pomrn krátké dob za sebou, v letech 1999 - 2005. V práci byla uplatnna metoda kritického rozboru povídek na základ stylistické analýzy originálních text. Cílem práce je na základ teoreticko-kritických rozbor jednotlivých peklad vytvoit celkový profil souasného eského pekladatele, vystihnout metodu a styl jeho pekladatelské práce, zpsob nakládání s originálním textem a jeho schopnost vrné interpretace pvodního díla.
|
|
|
Texty M.P. Arcybaševa jako alternativní model ruské prózy na přelomu 19. a 20. století
Drnovská, Andrea ; Zadražil, Ladislav (vedoucí práce) ; Uličná, Olga (oponent)
Cílem diplomové práce je ukázat, že román Sanin Michaila Arcybaševa vychází z podobných myšlenkových archetypových vzorců jako analytická psychologie C.G. Junga. Důkazy pro toto tvrzení jsou založeny především na podrobné analýze Arcybaševova románu Sanin, který je doplněn odkazy a paralelami k mytologii, archetypům a Jungovým pojmům. Analýzy se opírají o základní Jungovy prameny a částečně i Freudovy. Tato analýza je záměrná a chce podat důkazy o tom, že Jungovo dílo má blízko k dalším formám umění od literatury až po esejistickou, duchovní a humánní filosofii. Přestože tato studie vychází především z románu Sanin, v některých kapitolách jsou použity i odkazy na Dostojevského jako Arcybaševova předchůdce. Základním předpokladem pro rozbor výchoqisek je vymezení základních Jungových pojmů, které se překvapivě v tomto románu z'j~giánskéh6 pohledu vyskytují. Tedy právě ty pojmy, s nimiž pracuje analytická psychologie, reprezentovaná částečně koncepty jejich "učitele" Freuda a plně doplňována Jungovými následovníky. Diplomová práce se skládá ze tří částí. První část je věnována charakteru románu Sanin. Také chce poukázat na dobové kritiky či reakce na Arcybaševův román. Zodpovídá se zde i otázka, kam zmizel Arcybašev ve světě literatury. Druhá, rozsáhlejší část práce je rozdělena do tří kapitol, které se...
|
|
|
Překlady raných humoristických povídek A.P. Čechova
Benešová, Kateřina ; Uličná, Olga (vedoucí práce) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje analýze překladů humoristických povídek Antona Pavloviče Čechova, zejména novým překladům Libora Dvořáka, jež byly vydány roku 2003 ve sbírce Čechovových raných próz Podvodníci z nouze. V práci byly uplatněny dvě metody: metoda srovnání nových překladů z výše zmíněného sborníku s překlady o padesát let staršími (překladatele Jaroslava Huláka) a metoda analýzy překladů povídek, které byly Liborem Dvořákem přeloženy do češtiny poprvé. Práce si kladla za cíl kriticky zhodnotit přínos nových překladů, zvláště ve srovnání se starými, a také určit a porovnat interpretační stanovisko obou překladatelů, jejich metody práce a především jejich způsob nakládání s originálem.
|
|
|
Nové české překlady M.M. Zoščenka
Ripplová, Jana ; Stiessová, Jitka (oponent) ; Uličná, Olga (vedoucí práce)
Práce je analýzou tří vybraných povídek M. M. Zoščenka a jejich překladů, které zpracovali Jaroslav Hulák a Libor Dvořák. Jde především o porovnání dvou odlišných přístupů k překladatelské práci. Předpokladem bylo, že styl i jazyk obou překladů budou závislé na době jejich vzniku. V první kapitole práce je uveden stručný životopis Michaila Michajloviče Zoščenka. Druhá kapitola obsahuje charakteristiku Zoščenkovy komiky včetně zdrojů , sémantických, stylových a s popisem hrdiny povídek a charakteristikou situačního humoru. Ve třetí, čtvrté a páté kapitole následuje rozbor jednotlivých povídek. Nejprve jde o lingvostylistický rozbor originálu a poté o analýzu a kritické zhodnocení jednotlivých překladů. V šesté kapitole jsou uvedeny ukázky z každé povídky ajejích překladů včetně poznámek. Z provedené analýzy vyplývá, že i přes rozdílný přístup každého z vybraných překladatelů, není v tomto případě odlišnost způsobena časovým odstupem vzniku jednotlivých překladů. Překlady J. Huláka, které byly vydány před více než 20 lety, neztrácí na aktuálnosti a čtou se se stejnou lehkostí jako mladší překlady L. Dvořáka. Originalita a náročnost Zoščenkových děl je pro překladatele velkou výzvou a nelehkým úkolem. Profesionálně provedené překlady J. Huláka a odvážně, avšak precizně pojaté překlady L. Dvořáka dokazují, že...
|
host ::
RSS.