|
| |
|
|
Znaková zásoba ČZJ v oblasti lingvistické terminologie
Schneiderová, Lucie ; Prokšová, Hana (vedoucí práce) ; Hynková Dingová, Naďa (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat vybrané znaky českého znakového jazyka z oblasti lingvistické terminologie. Na základě odborné literatury se zaměřuje na výklad toho, jak je pojímána odborná terminologie jakožto konkrétní oblast lexika a jaké postavení a specifika má ve znakových jazycích. Ve druhé části práce je vytvořen přehled vybraných znaků z lingvistické terminologie českého znakového jazyka užitých při tlumočení předmětu Současný český jazyk I - morfologie na oboru Čeština v komunikaci neslyšících na FF UK. Jejich analýza se zaměřuje zejména na formální a sémantickou motivaci znaků, resp. slovotvorný princip jejich utvoření (motivovanost, kalkování, skládání aj.). Následně jsou analyzované znaky porovnány s jejich ekvivalenty ve slovnících český jazyk - český znakový jazyk, které se zaměřují na lingvistickou terminologii. Sesbíraný materiál by mohl sloužit nejen ke sjednocování znakové zásoby používané v oblasti lingvistiky a při výuce, ale také jako učební pomůcka pro budoucí tlumočníky na Ústavu jazyků a komunikace neslyšících, výběrově i pro učitele dětí s vadou sluchu. Klíčová slova: český znakový jazyk, lingvistická terminologie, lingvistická terminologie v ČZJ, motivace znaků v ČZJ, odborná terminologie, slovníkové vyjádření, znaková zásoba ČZJ
|
|
|
Znaky pro stanice pražského metra: motivace a fundace
Němcová, Marie ; Prokšová, Hana (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
(česky) Bakalářská práce na téma "Znaky pro stanice pražského metra: motivace a fundace" se věnuje pojmenování zastávek pražského metra v českém znakovém jazyce, a to zejména z hlediska utváření těchto znaků. V teoretické části se zaměřuje na vysvětlení potřebných termínů (vizuální motivovanost, kompozice, inicializace, kalk aj.), v části praktické pomocí cílených rozhovorů s vybraným vzorkem neslyšících zjišťuje užívanou podobu všech znaků stanic pražského metra. Jednotlivé znaky jsou zkoumány z hlediska významové motivace i formálního utváření, v případě, že se pro některou stanici vyskytuje několik pojmenování, jsou znaky mezi sebou komparovány. Cílem práce je provést parciální analýzu znakotvorného systému pro tuto vymezenou oblast propriálních pojmenování. Součástí práce je i získaný vizuální materiál.
|
|
|
Proces adaptace jmenného rodu u nově přejímaných výrazů z oblasti gastronomie
Kozák, Jaromír ; Prokšová, Hana (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Předkládaná bakalářská práce mapuje 10 výrazů z oblasti gastronomie (kimči, acaí, guacamole, brownies, tofu, quinoa, portobello, panini, pho a tapiok a jejich varianty pravopisné, případně i morfologické), které v posledních letech výrazně pronikají do české slovní zásoby a v různé podobě se v ní ustalují: výslovnostně, pravopisně, morfologicky i z hlediska svého významu. Hlavním zájmem práce je sledovat morfologickou adaptaci těchto výrazů, a to primárně jejich jmenného rodu. Práce u zkoumaných výrazů sleduje, které vlivy se při adaptaci uplatňují a jaké další aspekty daných výrazů mají při začleňování do morfologického systému vliv. Teoretická část práce shrnuje pojetí procesu adaptace přejímaných substantiv v různých českých mluvnicích a relevantních odborných pracích. V praktické části je popsána korpusová analýza daných výrazů, provedená v souhrnné verzi korpusu syn_v6. Práce je tak dílčím příspěvkem k tématu přejímání cizích výrazů do češtiny a k mapování lexikální zásoby z oblasti moderní gastronomie.
|
|
|
Jazyková změna v českém znakovém jazyce: gramatikalizace znaku STÁT-SE
Buchtelová, Hana ; Prokšová, Hana (vedoucí práce) ; Richterová, Klára (oponent)
Tato práce představí a popíše dílčí případ jazykové změny v českém znakovém jazyce. Konkrétně bude zkoumán proces gramatikalizace znaku českého znakového jazyka STÁT-SE/STALO: jeho jednotlivé funkce, významové i funkční posuny a změny formy. V první části práce bude základně představen proces jazykové změny obecně, následně proces jazykové změny ve znakových jazycích. Druhá část práce se zaměří na proces gramatikalizace v mluvených i znakových jazycích. U znakových jazyků bude pozornost věnována zvláště těm aspektům změn, kdy dochází k posunu lexikálního významu a k proměnám fungování znaku ve výpovědní struktuře Třetí část práce pak představí případovou studii takovéto potenciální změny u znaku STÁT-SE/STALO v českém znakovém jazyce. Výzkum bude vycházet z analogické studie zkoumající gramatikalizaci znaku HAPPEN v americkém znakovém jazyce (viz literatura). Na základě prostudované literatury budou stanoveny hypotézy o sémantických a morfologicko-syntaktických aspektech daného znaku, případně i o modifikacích jeho artikulace (např. redukce pohybu). Hypotézy budou ověřovány na vybraném jazykovém materiálu nahrávek v českém znakovém jazyce a doplňujícími rozhovory s rodilými mluvčími. Klíčová slova: znakový jazyk, český znakový jazyk, jazyková změna, gramatikalizace
|
|
|
Aktivity ve výuce rozvíjející plynulost ústní produkce u studentů češtiny jako cizího jazyka očima studentů a vyučujících
Horáková, Kateřina ; Šormová, Kateřina (vedoucí práce) ; Prokšová, Hana (oponent)
(česky): Jazykové produkce studentů češtiny či jiných cizích jazyků lze posuzovat a hodnotit podle tří kritérií - přesnosti/správnost, plynulosti a složitosti. Zvýšení kvality každé z nich je ovlivněno mnoha faktory, mj. osobností studenta, tématem, možností přípravy apod., ale také jazykovou úrovní studenta či didaktickými postupy použitými k dosažení této úrovně. V této magisterské práci se zaměřujeme na plynulost, resp. na metody, které k jejímu rozvoji přispívají; sledujeme nikoli faktickou účinnost těchto metod, ale postoje studentů a jejich vyučujících k nim. Porovnáváme také vliv preference přesnosti, resp. plynulosti, na hodnocení aktivit rozvíjející jeden či druhý jazykový aspekt a jakým způsobem se do hodnocení cvičení promítá jazyková úroveň studentů. V rámci dotazování jsme získali data od učitelů a studentů češtiny jako cizího jazyka, pomocí nichž jsme ověřovali roli výše uvedených faktorů na hodnocení respondentů. Vedle toho jsme porovnali, do jaké míry se liší hodnocení studentů a učitelů, a zabývali se otázkou, zda vybrané aktivity, jež autoři publikací považují za vhodné pro začátečníky/mírně pokročilé, hodnotí stejným způsobem i studenti. Provedeným výzkumem jsme zjistili, že studenti jazykovou náročnost daných aktivit hodnotí stejně jako autoři publikací a že se jejich názor na...
|
|
|
Principy inicializace u antroponym v českém znakovém jazyce
Šestáková, Markéta ; Prokšová, Hana (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá formální stránkou inicializace u antroponym v českém znakovém jazyce. Cílem výzkumu je popis artikulace jednotlivých iniciál, respektive jejich modifikací v porovnání s produkcí prstové abecedy. V teoretické části je nejprve věnována pozornost problematice proprií v mluvené češtině se zaměřením na antroponyma (především rodná jména a příjmení). Následně je představena inicializace, s ní související terminologie (užší a širší pojetí inicializace, dočasná lexikalizace, jednopísmenné znaky atd.) a prstová abeceda. Dále jsou na základě diplomové práce Radky Faltínové (2005) popsány nejběžnější typy jmenných znaků v českém znakovém jazyce. V praktické části je analyzován materiál ze Zpráv v českém znakovém jazyce, který byl vybrán pro vysokou koncentraci antroponym. V první fázi výzkumu jsou kategorizovány všechny produkce antroponym podle způsobu jejich vyjádření - zastoupeny jsou i typy, které nejsou běžné v přirozené komunikaci. V druhé fázi jsou analyzovány pouze iniciály a jsou identifikovány způsoby jejich modifikací v porovnání s produkcí prstové abecedy. Kromě přehledu modifikací jsou též popsány jednotlivé iniciály a jejich produkce. Klíčová slova vlastní jméno, osobní jméno, antroponymum, inicializace, prstová abeceda, český znakový jazyk, jmenný znak, slovotvorba
|
|
|
Vývoj a konkurence vybraných typů předložkových vazeb v současné češtině
Prokšová, Hana ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Panevová, Jarmila (oponent) ; Osolsobě, Klára (oponent)
Disertační práce se zabývá dynamickými procesy v předložkovém systému současné češtiny. V úvodní části je představena motivace a struktura práce. Druhá část shrnuje různá pojetí slovního druhu předložek tradičně uváděná v české literatuře a charakteristické rysy obou hlavních podtypů této kategorie, tj. předložek primárních a sekundárních. U sekundárních předložek komentuje zejména prepozicializaci, tedy gramatikalizační proces jejich vzniku. Hlavní pozornost se zde upírá k významu: jaké rysy má význam u předložek jakožto funkčních lexémů a jaké významové rysy s sebou přinášejí předložky do větších celků. Těmito celky jsou z různých úhlů pohledu nejen spojení předložky a pádu a spojení valenční vycházející ze slovesného jádra, ale i prefigované tvary, v nichž se většina prefixů generuje právě z předložek primárních. Na hodnotu významu práce nahlíží zejména skrze kognitivní přístup ke zkoumání jazyka, sekundárně pak zmiňuje také postavení předložek v rámci tezí konstrukční gramatiky, která na ně pohlíží dvěma způsoby: jako na konstrukce samostatné i jako na součásti konstrukcí jiných. Třetí kapitola se zaměřuje na proces jazykové změny s ohledem právě na změny předložkového systému ve flektivním jazyce. Všímá si vnitrojazykových motivací změny i změn působených jazykovým kontaktem. V kontextu...
|
|
|
Znaková zásoba ČZJ v oblasti lingvistické terminologie
Schneiderová, Lucie ; Prokšová, Hana (vedoucí práce) ; Hynková Dingová, Naďa (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat vybrané znaky českého znakového jazyka z oblasti lingvistické terminologie. Na základě odborné literatury se zaměřuje na výklad toho, jak je pojímána odborná terminologie jakožto konkrétní oblast lexika a jaké postavení a specifika má ve znakových jazycích. Zvláštní pozornost je věnována oblasti lingvistické terminologie, a to včetně jejího metalingvistického aspektu, užívaného na oboru Čeština v komunikaci neslyšících. Ve druhé části práce je vytvořen přehled vybraných znaků z lingvistické terminologie užívaných v ČZJ, především pak při výuce lingvistiky a Deaf studies na oboru Čeština v komunikaci neslyšících na FF UK. Zaměřuji se zejména na formální a sémantickou motivaci znaků, resp. slovotvorný princip jejich utvoření (arbitrárnost, ikoničnost, kalkování aj.). V případě koexistence více variant znaku popisuji jejich podobu a vzájemný vztah. Analyzovaný materiál zahrnuje nahrávky z výuky od rodilého mluvčího ČZJ a výuky tlumočené do ČZJ. Sesbíraný materiál by mohl sloužit nejen ke sjednocení znakové zásoby používané v oblasti lingvistiky a při výuce, ale také jako učební pomůcka pro budoucí tlumočníky na Ústavu jazyků a komunikace neslyšících, výběrově i pro učitele dětí s vadou sluchu. Klíčová slova: český znakový jazyk, lingvistická terminologie,...
|
|
|
Znaky pro stanice pražského metra: motivace a fundace
Němcová, Marie ; Prokšová, Hana (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
(česky) Bakalářská práce na téma "Znaky pro stanice pražského metra: motivace a fundace" se věnuje pojmenování zastávek pražského metra v českém znakovém jazyce, a to zejména z hlediska utváření těchto znaků. V teoretické části se zaměřuje na vysvětlení potřebných termínů (ikonicita, kompozice, inicializace, kalk aj.), v části praktické pomocí cílených rozhovorů s vybraným vzorkem neslyšících zjišťuje užívanou podobu všech znaků stanic pražského metra. Jednotlivé znaky jsou zkoumány z hlediska významové motivace i formálního utváření, v případě, že se pro některou stanici vyskytuje několik pojmenování, jsou znaky mezi sebou komparovány. Cílem práce je provést parciální analýzu znakotvorného systému pro tuto vymezenou oblast propriálních pojmenování. Součástí práce je i získaný vizuální materiál.
|
host ::
RSS.