|
| |
|
|
Neolit na Domažlicku
Randová, Jana ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Metlička, Milan (oponent)
Předložená práce mapuje osídlení Domažlicka v období neolitu. Sídliště se koncentrují na ostrůvcích degradované hnědozemě na spraši v povodí řeky Radbuzy a na drobných pravostranných přítocích řeky. Domažlicko bylo osídleno z Plzeňské kotliny nejdříve ve II. a především III. stupni LnK. Na některých lokalitách osídlení pokračuje také v šáreckém stupni a nejmladší nálezy jsou datovány do IV. stupně StK. Osídlení kopíruje dálkovou obchodní trasu vedoucí až do Kelheimu (SRN), k výchozu kvalitních bavorských rohovců, které jsou většinově zastoupeny v souborech štípané industrie jak na Domažlicku (více jak 70%), tak i na sídlištích Plzeňské kotliny. Pod populačním tlakem neolitiků usazených v Plzeňské kotlině se již v II. stupni LnK vydávali kolonisté proti toku hlavích řek (Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava). Důvodem, proč právě Radbuza byla nejúspěšněji osídlena, spočívá nejen v relativně lepších přírodních podmínkách (zejména kvalita půdy), ale hlavně v existenci zmíněné obchodní stezky vedoucí přes průsmyky Českého lesa do Bavorska.
|
|
|
Problematika sídlištních nálezů z přechodu střední a mladší doby bronzové na Kroměřížsku
Mihal, Jiří ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Popelka, Miroslav (oponent)
Kultura lužických popelnicových polí na střední Moravě je poměrně dost známá. Období, které tomuto dlouhému úseku předcházelo, není však zcela jasné, přestože od prvních systematických výzkumů uplynulo už víc než půl století. Tzv. keramika s vypnulinami je typická zejména pro vrstvu B a C na Hradisku u Kroměříže. Tématem této práce je rozbor 12 sídlištních lokalit, z nichž devět odpovídá této skupině nálezů. K nim jsou připojeny ještě další tři, jež patří do průběhu střední doby bronzové a kulturně souvisí s tímto vývojem. První nálezy pro tuto práci jsem získal v 70.-90. letech 20 st. a začátkem 21 st., k tomu jsem vypracoval u polykulturních lokalit většího rozsahu Třebětice "Brodička" a "Padělky" (2002) a Zahnašovice "Loučky" (2004) jednoduché postupy, jež odpovídají nedestruktivním metodám systematických povrchových sběrů. Materiál tak můžeme porovnat nejen mezi jednotlivými sídlišti, ale i v rámci jednoho sídliště. Dokumentační, konzervační, kresličské práce jsem prováděl v průběhu studia. Určování nálezů jsem prováděl samostatně podle dostupné literatury, ve sporných případech jsem se obracel na odborníky např. na A.Štrofa. Veškeré tyto práce jsem dělal za podpory Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou na FF UK Praha a prof. Dr. Miroslava Buchvaldka. Po vyhodnocení budou nálezy uloženy do sbírek...
|
|
|
Neolitické sídliště v Tuchlovicích, okr. Kladno
Knotová, Hana ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Stolz, Daniel (oponent)
Předložená práce se zabývá zpracováním především neolitického sídlištního materiálu z výzkumu na katastru obce Tuchlovice. Výzkum byl proveden roku 1960 pod vedením M. Buchvaldka. Bylo zde zjištěno osídlení kultury s lineární keramikou ve III. stupni a osídlení kultury s vypíchanou keramikou ve II. až III. stupni. Na jednom místě je dokázána i přítomnost lidu z post-jordanovského období. Prozkoumané sídliště nevykazuje známky jednoho kontinuálního osídlení po celou dobu jeho existence, to je ovšem možná způsobeno velikostí výzkumu, který nemohl zachytit celé sídliště. Naopak ale výzkumy neolitických sídlišť jihozápadním směrem ukazují na možnost, že se jedná o jedno velké sídliště. Klíčová slova: neolit - časný eneolit - Tuchlovice - sídelní areál - střední Čechy
|
|
|
Odpad v kruhu: výpovědní potenciál artefaktů z rondelu v Praze-Ruzyni
Blažková, Tereza ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Řídký, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá rondelem v lokalitě v Praze 6-Ruzyni, který je datovaný do mladšího neolitu, období kultury s vypíchanou keramikou. Práce představuje výsledky zpracování materiálu z výplní objektů rondelu, na kterém byla provedena kvantitativní, kvalitativní a prostorová analýza a její interpretace. Díky rozboru zejména keramického materiálu bylo možné relativně datovat výplně rondelu. Interpretace analýzy materiálu a jeho prostorové uspořádání se pokusily postihnout tendence spojené s formativními procesy a vznikem výplní objektů rondelu. Práce přináší zpracování archeologického materiálu a terénní dokumentace z větší části prozkoumaného rondelu v rámci sídliště období kultury s vypíchanou keramikou a je příspěvkem k poznání mladoneolitické sídelní struktury a rondelů obecně. Součástí práce je katalog nálezů. KLÍČOVÁ SLOVA: mladý neolit - kultura s vypíchanou keramikou - rondel - prostorová analýza - formativní procesy - keramika - kamenná industrie - mazanice - zvířecí kosterní pozůstatky
|
|
|
Možnosti využití funkčních analýz kamenné štípané industrie v archeologii
Krásná, Soňa ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Květina, Petr (oponent) ; Hroníková, Linda (oponent)
Předmětem zájmu disertační práce je problematika funkčních analýz a traseologie a jejich aplikace na archeologický materiál, zejména kamennou štípanou industrii ve středoevropském kontextu. V práci je nejprve představen dosavadní vývoj stavu bádání. Následuje popis metodologického využití analýz funkce ve spojení s poznatky z oblasti materiálových věd, zejména tribologie, zabývající se vzájemnou interakcí povrchů při jejich zatížení. Další částí je popis aplikace metody na vybraný archeologický materiál za použití různých zvětšení: tzv. analýzy nižšího rozlišení (LPA), analýzy vyššího rozlišení (HPA), rastrovací elektronové mikroskopie (SEM) a konfokální laserové mikroskopie (CLSM). Aplikace těchto metod na vybraný archeologický materiál je volen s ohledem k cílenému stanovení optimálního metodického postupu při analýzách archeologického materiálu a jejich vzájemné porovnání, který je součástí závěrů práce. Nedílnou součástí práce je i návrh speciální české terminologie pro oblast funkčních analýz zejména kamenné štípané industrie v archeologii.
|
|
|
Raný eneolit ve středních Čechách se zřetelem na lokalitu Praha - Krč
Sušická, Věra ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Dobeš, Miroslav (oponent)
Úkolem této práce je v prvé řadě shrnutí současné koncepce časného eneolitu na území Čech. To bylo provedeno rozdělením kultur do kapitoly začínající pozdně-lengyelským horizontem a končící michelsberskou kulturou. Sledovány byly typické znaky, charakterakteristické nálezy i diskutované otázky jednotlivých kultur a příslušných nálezových skupin. Dalším cílem práce je vytvořit seznam středočeských časně eneolitických lokalit, což bylo provedeno sepsáním katalogu nalezišť podle okresů s následným vyobrazením v mapách podle kulturního zařazení. Poslední částí této práce je zveřejnění post-jordanovských (shussenriedských) keramických nálezů z lokality Společenská zahrada - Praha-Krč, jejichž materiální základna se v oblasti středních Čech stále více rozšiřuje. Analýzou prošel pouze keramický materiál, další nálezy čekají na zpracování. Kriticky jsou zhodnoceny i dva post-jordanovské objekty (palisádový žlab, kostrový pohřeb v sídlištním kontextu).
|
|
|
Neolitická sociokultovní architektura v Čechách
Nytrová, Kateřina ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Dobeš, Miroslav (oponent)
Pravěké kruhové sociokultovní architektury jsou výrazem postupné diferenciace a vyšší organizovanosti lidstva počínaje vrcholným neolitem. Za oblast vzniku specifické formy monumentalizujících architektur - rondelů - se dnes považuje střední Podunají; odtud se idea "posvátných kruhu" šíří směrem k severu a severozápadu, snad i k severovýchodu a východu a zpětně možná i k jihu. Kruhové posvátné stavby jsou rozptýleny na geograficky značně rozsáhlém území a prostupují od neolitu až po ranou dobu dějinnou. Ačkoliv nelze očekávat přímou genetickou souvislost všech těchto staveb, existuje zcela určitě zásadní myšlenkový prvek, který všechny tyto stavby spojuje. Klíčem kjeho objasnění je vysvětlení funkce jednotlivých staveb. Ačkoliv vykazuje neolitická sociokultovní architektura podle archeoastronomických průzkumů znaky plánované výstavby za účelem vytvoření kalendáře a vhodné pozorovatelny pro sledování pohybu vesmírných těles, nelze tuto funkci s naprostou jistotou dokázat. A zřejmě astronomický a kalendářní smysl nebyl jediným hybatelem výstavby takto nákladných staveb, které navíc vyžadovaly pravidelnou údržbu. Význam neolitické sociokultovní architektury spatřuji spíše v tom, že znázorňovala v obecné rovině jakýsi jednotící prvek celé neolitické společnosti, známý všem jejím členům (jednotlivé rondely...
|
|
|
Břeclavsko v době kultury s lineární keramikou
Mikulíková, Sabina ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Kovárník, Jaromír (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na Břeclavsko v období kultury s lineární keramikou. Zahrnuje stručný úvod do problematiky vývoje LnK na Moravě a přilehlých územích, stejně jako zpracování vývoje Břeclavska v době kamenné. Výsledkem je katalog lokalit s doloženým osídlením kultury s lineární keramikou. Zvláštní zájem byl věnován lokalitě Bavory, u domu č. p. 114, kde v roce 1987 proběhl záchranný archeologický výzkum pod vedením J. Pešky. Byla provedena analýza nalezeného keramického i ostatního materiálu LnK včetně kresebné dokumentace. Klíčová slova: Kultura s lineární keramikou, neolit, Břeclavsko, Bavory, Jižní Morava
|
|
|
Příspěvek k poznání kamenné štípané industrie na okrese Cheb
Novák, Lukáš ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Burgert, Pavel (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je shrnutí dosavadního poznání kamenných štípaných artefaktů v okresu Cheb. Je provedena zejména revize nálezového fondu v chebském muzeu, určena lokalizace a způsob nabytí nálezů. Revidované artefakty jsou posuzovány především z hlediska typologického a surovinového. Na základě analýzy je několik vybraných lokalit revidováno archeologickým nedestruktivním výzkumem metodou povrchové prospekce. Stejná metoda je pak aplikována na nově predikované lokality.
|
host ::
RSS.