|
|
Třída bez poražených - akční výzkum
Peřichová, Karolína ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Tématem diplomové práce je závislost efektivity vyučování na komunikaci ve třídě. Těžištěm teoretické práce jsou myšlenky Thomase Gordona popsané v knize Škola bez poražených. Pojednává o tom, jak komunikace mezi učitelem a žákem ovlivňuje výchovně-vzdělávací proces, a nabízí komunikační metody k zefektivnění vyučování. V teoretické části se zaměřuji na různé přístupy v komunikaci s žáky a jejich vliv na motivaci k učení. Východiskem teoretické práce jsou výchovně-vzdělávací cíle dané českým školským zákonem. Otázkou po naplňování těchto cílů se dostaneme ke Gordonovým metodám efektivní komunikace založené na přijímajícím postoji vůči žákům, podepřeným teorií humanistické psychologie zastoupené Carlem Rogersem. Tyto metody porovnávám s další pedagogickou literaturou věnovanou výchově. V praktické části analyzuji vybrané výukové situace popsané v mém učitelském deníku, kam jsem zaznamenávala situace z praxe, v níž jsem se snažila používat Gordonovy metody efektivní komunikace a respektující přístup k žákům. Formou metareflexí jsem následně hledala odpověď na otázky, jak ovlivní používání uvedených metod osobnost učitele a proces vyučování, zda se uvedené metody dají využít i k budování vztahů mezi žák, popřípadě lze-li tento model přenést do jiných skupin mimo třídu. Nakonec jsem popsala, jak...
|
|
|
Sebehodnocení žáků na prvním stupni základní školy
Šimková, Nikola ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Zemanová, Blanka (oponent)
Diplomová práce se zabývá sebehodnocením žáků na prvním stupni základní školy. Cílem je zjistit, s jakou perspektivou se vybraní učitelé prvního stupně staví k sebehodnocení žáků. Teoretická část vysvětluje pojem hodnocení. Uvádí jeho funkce, formy a typy. Více se zaměřuje na formativní hodnocení a zpětnou vazbu ve vztahu k sebehodnocení. Dále zmiňuje sebepojetí, které se sebehodnocením úzce souvisí. Předkládá jeho definici a vývoj s ohledem na věkové zaměření na první stupeň základní školy. Více se zabývá sebehodnocením žáků. Zaměřuje se na vývoj sebehodnocení jedince, na jeho význam a funkce a podmínky pro jeho rozvoj ve škole. Zmiňuje, na jaké typy se sebehodnocení dělí a jaké metody a techniky lze použít. Na závěr upozorňuje na možná rizika a úskalí sebehodnocení žáků. Praktická část zjišťuje stanovisko, které k sebehodnocení žáků zastávají vybraní učitelé prvního stupně základní školy. Výzkum je realizován pomocí metody pozorování a rozhovoru. Výsledky výzkumu ukazují, že vybraní vyučující prvního stupně základní školy dávají svým žákům prostor pro sebehodnocení za použití různých metod a technik. Děje se tak ale v omezené míře. I přesto jsou si vědomi významu a vlivu sebehodnocení na rozvoj žáka a jeho učení. Mimo jiné jmenují i práci s chybou. Někteří znají rizika hodnocení sebe sama....
|
|
|
Projektová výuka a její zavedení u žáků ve 4. ročníku ZŠ
Hellerová, Tereza ; Bravená, Noemi (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na projektovou výuku a její zavedení ve 4. ročníku základní školy. Teoretická část se zabývá vznikem projektové výuky a jejím definováním. Dále se věnuje hlavním znakům a rysům, shrnutí přínosů, upozornění na úskalí, která mohou nastat a jak jim předcházet. V poslední části je uvedena charakteristika dítěte mladšího školního věku a její shrnutí. Cílem akčního výzkumu je zjistit, jak vhodně zavést projektovou výuku do 4. ročníku a na jakých tématech. Současně s tím vytvořit kooperativně funkční týmy. Data jsou získávána na základě vlastní pedagogické činnosti, hloubkových nestrukturovaných rozhovorů a ohniskové skupiny. KLÍČOVÁ SLOVA Projektová výuka, kooperativní činnost, mezipředmětové vztahy, realizace projektové výuky, akční výzkum, 4. ročník
|
|
|
Zapojení rodinných příslušníků do projektové výuky na 1. stupni ZŠ
Michalová, Klára ; Vallin, Petra (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zapojením rodinných příslušníků do projektové výuky. Teoretická část práce je rozdělena na dvě části. V první části jsou vymezeny pojmy projekt, projektová metoda a projektová výuka, typy projektů, jejich fáze, rozdíl mezi projektovou a integrovanou tematickou výukou a přednosti a úskalí projektové výuky. Druhá část se zabývá spoluprací a komunikací mezi školou a rodinou, vymezením příslušných pojmů, rolemi, které mohou rodiče vzhledem ke škole zaujmout, budováním vztahů mezi těmito dvěma stranami, očekáváními, která mezi sebou mohou rodina a škola mít, zapojením rodinných příslušníků do výuky a formami, kterými lze spolupráci uskutečnit. Empirická část práce se zaměřuje na přípravu a realizaci tří projektů, které byly realizovány na třech různých školách. Snahou bylo do těchto projektů zapojit rodinné příslušníky žáků a toto zapojení popsat. Na základě polostrukturovaných rozhovorů se zapojenými učitelkami 1. stupně základní školy a dotazníků s rodinnými příslušníky žáků, kteří se do projektové výuky zapojili či se nezapojili, ale zapojení jim bylo umožněno, bylo zodpovězeno to, jak lze zapojit rodinné příslušníky do projektové výuky, jaké do této problematiky vstupují faktory a jaká mají učitelé a rodiče od vzájemné spolupráce očekávání. Zároveň byla na základě...
|
|
|
Dialog ve výuce
Holzerová, Jana ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Zemanová, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Dialog ve výuce" se zabývá dialogickým vyučováním na prvním stupni základní školy. Cílem práce je zmapovat implementaci aspektů metody filozofie pro děti jako dialogické metody do školní praxe a popsat specifika role učitele v tomto procesu. V teoretické části je popsána struktura výukové komunikace, definován dialog a dialogické vyučování a popsány didaktické přístupy a metody využívající dialog ve výuce. Cílem praktické části je zjistit, do jaké míry se učitelům základních škol daří naplňovat zásady dialogického vyučování a identifikovat překážky, které dosažení těchto zásad brání. Pro tyto účely je vytvořen záznamový arch. Dále je cílem zjistit, jaká je role učitele v dialogickém vyučování. Výzkum je vícenásobnou případovou studií a kombinuje metodu přímého pozorování a rozhovorů s učiteli. Zjištění ukazují, že učitelé úspěšně zvládají klást během výuky otevřené otázky vyšší kognitivní náročností, pomocí otázek podporují žáky v delších projevech a vede se jim rozvíjet kritické a tvůrčí myšlení žáků. Avšak méně se jim daří rozvíjet u žáků kooperativní či angažované myšlení a předávat žákům kontrolu nad procesem. Učitelé vnímají svoji roli při dialogickém vyučování jako roli facilitátora, který pouze monitoruje diskusi, ale nezasahuje do jejího obsahu. Tuto roli...
|
|
|
Didaktická hra ve 5. ročníku ZŠ
Štěpánková, Pavlína ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Metoda didaktických her je populárním prostředkem moderní pedagogické praxe. Tato práce se zabývá efektivností této metody v těchto pěti zvolených parametrech: zábavnost, přínosnost, zájem o látku, osvojení probírané látky, reflexe na vlastní kompetence. K tomu využívá kombinaci různých postupů, sbírání kvantitativních a kvalitativních dat dotazníkem, měření pomocí kvízu a nestrukturované pozorování. Práce díky tomu naplňuje princip triangulace. Práce má teoretickou a praktickou část. Teoretická východiska jsou čerpána z tuzemských odborných zdrojů na téma didaktické hry a vývojové psychologie. Rozebrán je pojem didaktické hry, dělení didaktických her, vývojová specifika žáka páté třídy a plánování, řízení a vyhodnocení výuky z hlediska učitele. V praktické části jsou nejprve vymezeny výzkumné cíle a otázky, výzkumný soubor, použité metody a etika výzkumu, následuje prezentace výsledků. Výsledková část práce se nejprve zabývá zpracováním kvantitativních dat z anketního šetření, poté zpracováním kvalitativních dat. Výsledkovou část uzavírá prezentace případových studií. Ukázalo se, že navzdory spíše malým rozdílům jsou všechny zkoumané hry velmi efektivním didaktickým nástrojem. Žáci je jednoznačně hodnotí jako zábavné a přínosné, přičemž jsou pro ně především zábavné. Hry probouzeli výrazný zájem o...
|
|
|
Partnerství a klientský přístup ve spolupráci rodiny a školy
Slancová, Ladislava ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Teoretická část se zabývá významem partnerství a spolupráce rodiny a školy. Zaměřuje se na různé formy a způsoby spolupráce rodiny a školy, které ovlivňují spolupráci a dobré vzdělávací klima pro žáky. Přibližuje inovativní komunikaci v době uzavření škol. Empirická část se zabývá výzkumem komunikace mezi rodiči a školou na vybrané škole. Využívá formu strukturovaného rozhovoru, ohniskové skupiny a dotazníků pro rodiče a pedagogy. Mapuje spolupráci školy s rodinou za běžného provozu i v době distanční výuky. KLÍČOVÁ SLOVA škola, učitel, rodina, žák, spolupráce rodiny a školy, první stupeň základní školy, zkušenosti, názory, dotazník, partnerství, klientský přístup, distanční výuky
|
|
|
Řešení konfliktů mezi žáky ve třídě primární školy
Štěpánová, Lucie ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce je řešení problémů/konfliktů mezi žáky ve 4. ročníku základní školy. Pojednává o příčinách vzniku konfliktních situací ve třídě, o strategiích řešení konfliktů a o možnostech jejich prevence. V teoretické části se zaměřuji především na charakteristiku kvalitního klimatu třídy a specifika žáků v mladším školním věku. Shrnu typy a příčiny konfliktů mezi žáky a možnosti jak jim předcházet zejména cíleným rozvojem jejich sociálních dovedností. V empirické části se formou akčního učitelského výzkumu pokusím snížit četnost konfliktů a zvýšit dovednost jejich zvládání ve třídě 4. ročníku, kde působím jako třídní učitelka. Využiji dotazník "Naše třída", záznam a analýzu konkrétních situací, rozhovor se žáky a analýzu vlastního reflektivního deníku. Pro zlepšení sociálních dovedností žáků využiji metody a techniky zejména osobnostní a sociální výchovy, které budu pravidelně zařazovat do výuky žáků.
|
|
|
Třídní klima na 1.stupni ZŠ
Lexová, Dagmar ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce je věnována třídnímu klimatu ve 4. třídě ZŠ. Tématem je přetvoření negativního třídního klimatu v pozitivní. Cílem bylo nalezení metod a forem práce se třídou, které povedou ke zlepšení klimatu ve třídě. V teoretické části se zabýváme tématy školní třída, klima školy a školní třídy, nekázeň ve třídě, péče učitele o třídní klima, které souvisí s řešeným problémem v dané třídě. Praktická část je akčním učitelským výzkumem. Záměrem akčního učitelského výzkumu bylo posouzení specifik 4. ročníku z hlediska péče o klima třídy, zvláště v situaci, kdy se ve třídě vyskytuje negativní klima. Pomocí akčního učitelského výzkumu, jehož součástí bylo pozorování učitelem, konzultace s odborníky a diagnostika třídy pomocí dotazníku "Naše třída" se podařilo problém v dané třídě vyřešit a cíl diplomové práce byl naplněn. Konkrétní metody vedoucí ke zlepšení situace ve třídě jsou popsány v praktické části. Domnívám se, že jsou obecně platné a využitelné v praxi dalších, nejen začínajících, učitelů.
|
|
|
Spolupráce s rodinou v programu Začít spolu v době pandemie
Svátková, Kateřina ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Diplomová práce se zabývá spoluprací školy a rodiny v době pandemie. Teoretická část charakterizuje program Začít spolu, který si zakládá na spolupráci s rodinou. Představuje Mezinárodní profesní rámec kvality ISSA, ve kterém se zaměřuje na oblast Rodina a komunita. Pojednává o distanční výuce a porovnává možné formy komunikace a spolupráce v prezenční formě výuky a také v době distančního vzdělávání. Praktická část práce se zabývá kvalitativním a kvantitativním výzkumem, realizovaným pomocí hloubkových rozhovorů a dotazníkovým šetřením, jehož cílem je zjistit, jak a v čem pandemie ovlivnila spolupráci s rodinou a co si učitelé a rodiče odnášejí do budoucí vzájemné spolupráce. KLÍČOVÁ SLOVA Začít spolu, spolupráce s rodinou, formy spolupráce, formy komunikace, distanční výuka
|
host ::
RSS.