|
Využití ICT technologií ve výuce přírodopisu/biologie
Semencová, Barbora ; Hlaváčová, Lucie (vedoucí práce) ; Němečková, Linda (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá praktickým využitím informačních a komunikačních technologií ve výchovně-vzdělávacím procesu, a to především ve výuce přírodopisu a biologie. Je členěna na části teoretickou, výzkumnou a tvůrčí; teoretická část v úvodu vymezuje klíčové pojmy související s problematikou, dále mapuje vývoj vzdělávacích strategií v souvislosti s ICT, shrnuje a poukazuje na možné klady a zápory využívání digitálních technologií ve školním prostředí a přináší výčet vybraných způsobů, jak technologie prakticky využít při práci ve škole. Výzkumná část práce zpracovává názory a postoje českých učitelů přírodopisu či biologie na různých typech škol v otázkách využívání ICT technologií v zaměření na výše uvedené předměty. Výzkum proběhl formou dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 168 respondentů napříč Českou republikou. Tvůrčí část vychází z výsledků výzkumné části práce a představuje výukový program Virtuálně kolem školy, jenž sdružuje všechny podklady pro výuku konkrétního tématu - systematické biologie rostlin s využitím digitálních technologií. Tento program byl pilotně ověřen v listopadu 2019 ve spolupráci se základní školou Petra Strozziho v Praze.
|
|
Smysl vyučovacího předmětu přírodopis pro žáky druhého stupně a vliv moderních technologií na výuku přírodopisu na velkoměstské základní škole
Štiková, Štěpánka ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Němečková, Linda (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postoji žáků druhého stupně velkoměstské základní školy k vyučovacímu předmětu přírodopis. V rámci pedagogického experimentu žáci vyplňovali dotazník zaměřující se na zjištění míry jejich zájmu o tento předmět. Jako výzkumný nástroj byl použit dotazník s pětistupňovými škálovanými položkami Likertova typu, který byl administrován 239 žákům základní školy. Dotazníky byly rozděleny na šest položek: Význam přírodopisu, Náročnost přírodopisu, Zájem o přírodopis, Přírodopis v praxi, Spokojenost s přístupem učitele a Zajímavé pomůcky v hodinách přírodopisu. Empirický výzkum se zaměřuje na mapování vlivu moderních technologií na výuku přírodopisu. Výzkumným designem je případová studie školy, která analyzuje data za použití otevřeného a selektivního kódování. Výsledky dotazovaného šetření ukázaly, že vyučovací předmět přírodopis patří spíše k oblíbeným předmětům. Z informací zjištěných výzkumem vyplývá, že učitelé v hodinách přírodopisu používají tablety zejména dvěma způsoby. Využívání aplikací, které jsou používány k opakování a procvičování učiva a vyhledávání informací a následné práce s nimi. Všichni respondenti vidí používání tabletů ve výuce přírodopisu jako aktivizační nástroj. Negativní stránky dotazovaní učitelé spatřují ve špatném připojení na internet.
|
|
Didaktické využití vybraných čeledí krytosemenných rostlin ve výuce na ZŠ a víceletých gymnáziích
Moldaschlová, Jana ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Němečková, Linda (oponent)
Diplomová práce se zabývá didaktickým využitím vybraných čeledí krytosemenných rostlin ve výuce na ZŠ a víceletých gymnáziích. Poskytuje teoretické poznatky, které se týkají krytosemenných rostlin, vybraných čeledí a druhů rostlin. Dále popisuje vybrané formy a metody výuky, které lze využít při výuce krytosemenných rostlin. Práce obsahuje konkrétní návrhy využití výukových forem a metod na učivu vybraných čeledí. Součástí diplomové práce je dotazníkové šetření, které se zabývá využíváním různých forem a metod výuky v hodinách přírodopisu na ZŠ a víceletých gymnáziích. Výsledkem práce jsou i praktická cvičení, pracovní listy a didaktické hry, které by učitelé mohli využít při výuce krytosemenných rostlin. Klíčová slova: výukové formy a metody, dotazníkové šetření, krytosemenné rostliny
|
|
Modelové systémy při studiu a výuce molekulární biologie
Kripnerová, Michaela ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Němečková, Linda (oponent)
Molekulární biologie a genetika jsou v sou asné dob velmi rychle rozvíjející se obory. Jednou z možností, jak zvýšit zájem žák o studium molekulární biologie a genetiky, a podpo it tak jejich vlastní zvídavost a touhu objevovat, je použití metod badatelsky orientované výuky. P estože se eské školství snaží s tímto pokrokem korespondovat, výuka molekulární biologie a genetiky je omezována nejen finan ními a materiálními limity, ale i nedostatkem odborného vzd lání. Tato práce je rozd lena na ást teoretickou a ást praktickou. Teoretická ást se v nuje postavení molekulární biologie ve výuce a modelovým systém m p i studiu a výuce molekulární biologie a genetiky. Praktická ást je rozd lena na t i kapitoly. Cílem první kapitoly bylo zmapovat dostupné u ební materiály vhodné pro výuku na gymnáziích, zejména s ohledem na dostupnost návod pro praktické úlohy. Druhá kapitola shrnuje výsledky dotazníkového šet ení mezi u iteli gymnázií, které se týká postavení molekulární biologie a genetiky ve výuce. Z obou výše zmín ných cíl vyplynulo, že je pot eba se tématu molekulární biologie a genetiky v novat více. Studenti, kte í by se cht li nadále tomuto oboru v novat, mají dle pedagog nedostate né základy, i p esto, že jejich kvalifikace a délka pedagogické praxe jsou dosta ující. Pilotní výzkum u ebnic ukázal,...
|
| |
|
Přírodní rezervace V Pískovně jako cíl školní botanické exkurze
Saňáková, Petra ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Němečková, Linda (oponent)
Bakalářská práce představuje přírodní rezervaci V Pískovně jako cíl botanické exkurze. Teoretická část uvádí základní informace o rezervaci a popisuje některé druhy rostlin a živočichů, se kterými se žáci při exkurzi mohou setkat. Cílem praktické části je návrh exkurze do PR V Pískovně, včetně aktivit realizovaných během předcházejících a navazujících vyučovacích hodin. Celý blok má za cíl vést žáka k pozitivnímu vztahu k přírodě.
|
| |
| |
|
Možnosti pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ
Němečková, Linda ; Pavlasová, Lenka (oponent) ; Skýbová, Jana (oponent)
Rigorózní práce se zabývá způsoby pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ a to ze strany teoretické i praktické, která je ověřována v terénu, tedy přímo v procesu výuky. Teoretická část je zaměřena na téma list a vybrané aspekty procesu výuky. V empirické části je prvním cílem práce jednak zmapování metod a organizačních forem výuky používaných na vybraných ZŠ při výuce morfologie listů a jednak analýza vybraných učebnic přírodopisu využívaných pro výuku přírodopisu na ZŠ. Další část se zabývá popsáním navržených metod a organizačních forem výuky, které jsou ve výuce využívány méně často. Druhým cílem je realizace metod a organizačních forem výuky v rámci pedagogického experimentu a následné ověření jejich efektivity ve vybraných ZŠ pomocí didaktického testu. V závěru práce jsou pak uvedeny výsledky z pozorování výuky morfologie listů, výsledky z obsahové analýzy učebnic pro výuku přírodopisu na ZŠ a výsledky didaktického testu. Výsledky didaktického testu shrnují vliv výukových metod a organizačních forem výuky využívaných v rámci pedagogického experimentu na vybraných ZŠ na získané znalosti a dovednosti žáků. Pro rozvoj kognitivních cílů se nejlépe jevila metoda IT. Afektivní cíle byly nejlépe plněny při organizační formě exkurze. Tato organizační forma výuky měla také nejlepší výsledky,...
|
|
Možnosti pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ
Němečková, Linda ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá způsoby pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ a to ze strany teoretické i praktické, která je ověřována v terénu, tedy přímo v procesu výuky. Teoretická část je zaměřena na téma list a vybrané aspekty procesu výuky. V empirické části je prvním cílem práce jednak zmapování metod a organizačních forem výuky používaných na vybraných ZŠ při výuce morfologie listů a jednak analýza vybraných učebnic přírodopisu využívaných pro výuku přírodopisu na ZŠ. Další část se zabývá popsáním navržených metod a organizačních forem výuky, které jsou ve výuce využívány méně často. Druhým cílem je realizace metod a organizačních forem výuky v rámci pedagogického experimentu a následné ověření jejich efektivity ve vybraných ZŠ pomocí didaktického testu. V závěru práce jsou pak uvedeny výsledky z pozorování výuky morfologie listů, výsledky z obsahové analýzy učebnic pro výuku přírodopisu na ZŠ a výsledky didaktického testu. Výsledky didaktického testu shrnují vliv výukových metod a organizačních forem výuky využívaných v rámci pedagogického experimentu na vybraných ZŠ na získané znalosti a dovednosti žáků. Pro rozvoj kognitivních cílů se nejlépe jevila metoda IT. Afektivní cíle byly nejlépe plněny při organizační formě exkurze. Tato organizační forma výuky měla také nejlepší výsledky,...
|