|
|
Všímavost a koučování
Běrská, Kristina ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Zernerová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá všímavostí a způsoby, jak ji rozvíjet - těmi L) i nestandardizovanými (individuální koučování nezaložené na všímavosti). aměřená především na běžnou, neklinickou populaci. V teoretické části všímavosti pomocí definic a jednotlivých složek. Dále také vyjmenovává různé pozitivní přínosy všímavosti včetně možných přínosů pro kouče. V empirické části kvantitativně zjišťov , zda koučování u klientů zvyšuje všímavost a jak si stojí v porovnávnání se standardizovanou metodou rozvoje všímavosti MBCT individuálního koučování vykazovali po intervencích signifikantně vyšší všímavost. Intervence L měla na všímavost velmi v = 2.01) a intervence koučování velký efekt = 0.95). Koučování signifikantně zvýšilo všímavost skrze všechny škály FFMQ kromě škály Nehodnocení, přičemž nejvíce podpořilo škálu Pozorování ( rozptylu (ANOVA) ukázal, že je MBCT L signifikantně lepší než koučování ve zvyšování všímavosti ( ηš 116) na hladině významnosti α = 0.05. Přestože L zvýšilo všímavost více, koučování na ni taktéž pozitivně působilo. Tyto poznatky můžou rozšířit přístupnost benefitů všímavosti pro jedince, kteří chtějí zvyšovat všímavost jinými způsoby než jsou ty s
|
|
|
Smysl života v kontextu internetové závislosti
Blažková, Nikola ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Kuchař, Jakub (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumání vztahu životní smysluplnosti a internetové závislosti. Teoretická část práce se zabývá psychologickým pohledem na smysl života, představuje významné teorie, vybrané koreláty a způsoby jeho měření. Dále vymezuje pojem závislost a také pohled na závislosti látkové a nelátkové. Seznamuje se současným pohledem na internetovou závislost, s možnostmi diagnostiky, prevalencí, rizikovými faktory a také léčbou. V závěru teoretické části jsou představeny studie, které se zabývají smyslem života v kontextu internetové závislosti, kde životní smysluplnost může být nástrojem léčby, ale i protektivním faktorem před vznikem závislosti. Cílem empirické části práce je zjištění, zda existuje korelace mezi internetovou závislostí a životní smysluplností, přičemž analyzovány byly také sociodemografické údaje. Na vzorku 196 dospělých respondentů byly pomocí online dotazníku zjišťovány sociodemografické údaje, míra životní smysluplnosti a míra internetové závislosti. Na základě provedených analýz byla zjištěna signifikantní negativní korelace mezi mírou životní smysluplnosti a mírou internetové závislosti (rSp =- .368, p < .001). Dále byla zjištěna negativní korelace mírou internetové závislosti a věkem, a statisticky častěji se tato závislost objevovala u mužů. Výsledky mohou...
|
|
|
Soucit se sebou a nepřipoutanost k Já u pacientů s poruchou příjmu potravy
Micková, Augustina ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Pikola, Julie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá koncepty soucit se sebou a nepřipoutanost k Já v kontextu poruch příjmu potravy, zejména mentální anorexie a bulimie. V literárně přehledové části jsou nejprve představeny poruchy příjmu potravy s důrazem na formy maladaptivního emočního prožívání u pacientů s poruchou příjmu potravy, které se podle zahraničích studií objevují v kontextu soucitu se sebou. Práce se dále zaměřuje jak na teoretické pozadí konceptů soucitu se sebou a nepřipoutanost k Já, tak na současná vědecká zjištění o souvislostech s poruchami příjmu potravy. V empirické části je představen návrh výzkumu, jehož cílem je ověřit, zda mají pacienti s poruchou příjmu potravy dle dosavadních předpokladů nižší míru soucitu k sobě v porovnání s obecnou populací. Dále je cílem zjistit, jakou mají tito pacienti oproti obecné populaci úroveň nepřipoutanosti k Já. Pro účely výzkumného šetření budou použity tři dotazníky - Škály nepřipoutanosti k Já (NTS; Whitehead et al., 2018; česká verze Benda, 2020b). Sussexsko- Oxfordské škály soucitu k sobě (SOCS-S; Gu et al., 2019; česká verze Benda, 2019c). a Inventář poruch příjmu potravy (Eating Disorder Inventor, EDI; Garner, Olmstead, & Polivy, 1983; česká verze Papežová, 2010). Výzkum by mohl přinést informace týkající se souvislostí mezi soucitem k sobě,...
|
|
|
Soucit se sebou v krizové intervenci: Vztah mezi soucitem se sebou, vyhořením a únavou ze soucitu u krizových interventů
Malíková, Gabriela ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tématem této práce je vztah mezi soucitem se sebou, syndromem vyhoření a únavou ze soucitu u krizových interventů. V teoretické části jsou představena služba krizové intrevence a požadavky kladené na krizové interventy. Dále jsou představeny koncepty soucitu se sebou, syndromu vyhoření a únavy ze soucitu. Následně jsou shrnuta dosavadní zjištění o souvislostech mezi těmito koncepty a jejich dopadech na duševní zdraví pracovníků a kvalitu poskytované služby. V empirické části této práce je popsaný zrealizovaný výzkumný projekt, jehož cílem bylo ověřit zda, soucit se sebou koreluje negativně s únavou ze soucitu a syndromem vyhoření; zda syndrom vyhoření pozitivně koreluje s únavou ze soucitu. Sběr dat proběhl on-line elektronickou formou za využití CFI, SOCS-CZ a CFI. Výzkumný soubor byl tvořen 101 respondenty pracujících ve službách telefonické, chatové i face-to-face krizové intervence. Statistické zpracování proběhlo prostřednictvím korelační analýzy za využití jednostranných hypotéz. Byl prokázán signifikantní nízký negativní korelační vztah mezi syndromem vyhoření a soucitem se sebou, středně silný negativní korelační vztah mezi soucitem se sebou a únavou ze soucitu a silný pozitivní korelační vztah mezi syndromem vyhoření a únavou ze soucitu. Dále bylo zjištěno, že nízký soucit se sebou...
|
|
|
Dopady nouzového stavu na kvalitu života divadelních herců
Vodičková, Denisa ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Michalec, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na kvalitu života u divadelních herců v období dvou nouzových stavů v České republice v jarním a zimním období v roce 2020-2021. Cílem této práce je zmapování prožívání divadelních herců a hlubší pochopení jejich zkušenosti s uzavřením divadel. Zajímá nás také, co divadelním hercům v průběhu tohoto období pomáhalo a zda a jaké vnímali rozdíly v prožívání v prvním a druhém nouzovém stavu. Teoretická část práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se stručně věnuje terminologickému vymezení, další kapitola je zaměřena na krize, mimořádné události a s tím souvisejí témata, třetí kapitola je věnována kvalitě života se zaměřením na kvalitu života při pandemii covid-19 u nás i v zahraničí. Poslední kapitola je zaměřená na divadlo, osobnost herce a specifikum divadelní práce. Na teoretickou část navazuje empirická část s kvalitativní metodologií. Pro naplnění výzkumného cíle jsme jako výzkumnou metodu použili interpretativní fenomenologickou analýzu. Výzkum je proveden jako série polostrukturovaných rozhovorů s dvanácti divadelními herci a herečkami.
|
|
|
Možnosti facilitace posttraumatického růstu v terapii
Zůnová, Anna ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Kuchař, Jakub (oponent)
(česky) Diplomová práce se zabývá možnostmi facilitace posttraumatického růstu v kontextu individuální psychoterapie. Literárně-přehledová část shrnuje stav současného poznání problematiky posttraumatického růstu. Za účelem komplexnějšího pohledu, je posttraumatický růst zasazen do širšího rámce procesu terapie traumatu. Teoretická část je zakončena představením možností facilitace posttraumatického růstu. Empirická část se zabývá zkušeností praktikujících psychoterapeutů s posttraumatickým růstem v rámci jejich individuální praxe. Kvalitativní šetření se zaměřuje na to, co terapeuti považují za cíle terapie traumatu, jakým způsobem terapeuti posttraumatický růst konceptualizují, v jakých oblastech a podobách u svých klientů potkávají a jakým způsobem se domnívají, že jej mohou ovlivnit. Data jsou získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru vedeného s devíti psychoterapeuty a dále jsou analyzována metodou tematické analýzy. Analýza dat vedla k objevení šestnácti hlavních témat, která se týkají způsobu uvažování a zacházení terapeuta s posttraumatickým růstem v průběhu psychoterapeutických sezení.
|
|
|
Vztah mezi zážitky flow a mindfulness
Minářová, Ludmila ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Šípová, Ivana (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah mezi flow a všímavostí. V teoretické části práce jsou vymezeny společné prvky obou konceptů a rozdíly mezi nimi. První kvantitativní výzkum je korelační analýzou, která zkoumá sílu vztahu mezi flow v každodenních činnostech měřeným Dotazníkem dispozičního flow (Dispositional Flow Scale-2, DFS-2) a všímavostí měřenou Dotazníkem pěti aspektů všímavosti (Five Facet Mindfulness Questionnaire, FFMQ) v české dospělé populaci (N = 2129). Výsledky ukázaly středně silnou korelaci mezi flow a všímavostí (r = 0.54). Nejsilněji korelovaly s FFMQ dimenze DFS-2 vyváženost náročnosti činnosti a schopností jedince, jasné cíle, jednoznačná zpětná vazba, soustředění na daný úkol a kontrola dění. Slabě záporně korelovaly s FFMQ dimenze splývání činnosti a vědomí a transformace času. Pro potřeby tohoto výzkumu byl vytvořen nový český překlad Dotazníku dispozičního flow. Druhý kvantitativní výzkum je kvaziexperimentální studií využívající třískupinový pretest-posttest design. Jeho cílem bylo změřit efekt kurzů všímavosti (MBSR, MBCT a MBCT-L) na rozvoj flow a všímavosti. Skupina účastníků kurzů všímavosti (N = 13) byla porovnána s účastníky vedených lekcí jógy (N = 18) a pasivní kontrolní skupinou (N = 16). Výsledky ukázaly na signifikantní nárůst všímavosti t(12) = -5.67, p < .001, d =...
|
|
|
Partnerské vztahy u osob se schizofrenním onemocněním
Říhová, Anna ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá partnerskými vztahy u osob se schizofrenním onemocněním (F20). Cílem této studie bylo zjistit, jaký význam přisuzují ženy a muži se schizofrenií v období mladé dospělosti partnerským vztahům, jaké mají zkušenosti, ideály a očekávání. Teoretická část práce je rozdělena na tři části. V první části je popsáno onemocnění schizofrenie, jeho specifika, etiologie, epidemiologie, symptomatologie, deficit v oblasti sociální i kognitivní a současné způsoby léčby zaměřené na psychosociální intervenci. V druhé části je prezentováno téma partnerských vztahů u zdravých osob, aby navázala třetí část, tedy samotné téma partnerských vztahů u osob se schizofrenním onemocněním. V empirické části se vychází z kvalitativní metodologie. Byly zrealizovány polostrukturované rozhovory s 11 respondenty mapující problematiku partnerských vztahů a sexuality. Zjištěné výsledky jsou podrobně popsány a diskutovány s dostupnou odbornou literaturou. V závěru práce jsou doporučeny další výzkumy a intervence v oblasti sociálních vztahů u osob se schizofrenií.
|
|
|
Specifika výkonu v testu Rey-Osterriethovy komplexní figury u schizofrenní populace
Kortusová, Pavlína ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá neuropsychologickým testem Rey-Osterriethovy komplexní figury a jeho diagnostickou hodnotou u klinické populace schizofrenních pacientů. Deficit v rámci kognitivního fungování je u této skupiny pacientů jedním z dominujících rysů v klinickém obraze. Pozornost je věnována zejména specifickým aspektům výkonu v ROCF u této klinické skupiny pacientů. Teoretická část práce vychází z realizovaných výzkumných studií zaměřených na Rey-Osterriethovu komplexní figuru a její diagnostickou hodnotu v rámci zhodnocení kognitivních funkcí v psychologické diagnostice. V rámci teoretické části práce je metoda ROCF představena ve své komplexitě, jsou popsány způsoby administrace, hodnocení, interpretace a pozornost je také věnována specifickým charakteristikám výkonu v ROCF u zdravé, neurologické i psychiatrické populace, se zaměřením na schizofrenní jedince. Výzkumná část je věnována v první fázi porovnání výkonu v ROCF u schizofrenní a zdravé populace. Dále je provedena analýza vlivu demografických a jiných faktorů na výkonnost v ROCF a pozornost je také zaměřena na zhodnocení jednotlivých elementů a jejich obtížnosti u obou sledovaných skupin. Výsledky této Diplomové práce mohou přispět k současné úrovni poznání diagnostických možností Rey-Osterriethovy komplexní figury u klinické...
|
|
|
Psycho-social factors in eating habits and their perception among athletes.
Janáková, Kristína ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Hlavným cieľom diplomovej práce je preskúmať problematiku psycho-sociálnych súvislostí stravovacích návykov a ich prežívanie u športovcov. V teoretickej časti sú zhrnuté doterajšie zistenia ohľadom problematiky výživy a narušeného stravovania u športovcov a možných preventívnych opatrení. V empirickej časti je prezentovaný kvalitatívny výskum na vzorke šiestich českých a slovenských športovcov. Výskum je realizovaný prostredníctvom pološtruktúrovaného hĺbkového rozhovoru a troch diagnostických dotazníkov. Získané informácie sú spracované do podoby jednotlivých prípadových štúdií a celkového zhrnutia. Vzhľadom na veľkosť výskumného súboru a povahu štúdie nie je možné výsledky generalizovať na celú populáciu športovcov. V konkrétnom výskumnom súbore sa u všetkých respondentov vyskytoval negatívny komentár súvisiaci s telesnou hmotnosťou alebo fyzickým vzhľadom ako rizikový faktor vedúci k vzniku problémov v oblasti výživy. Hlavným protektívnym faktorom bola u všetkých respondentov sociálna opora a podpora blízkych. Z výstupov plynie mnoho doporučení pre športovcov, trénerov a ďalších špecialistov, ktorí so športovcami pracujú. Kľúčové slová psycho-sociálne faktory stravovacích návykov, narušené stravovacie návyky, poruchy príjmu potravy v športe, ženská atletická triáda, relatívna energetická...
|
host ::
RSS.