|
|
The function and variability of song in two interacting nightingale species
Souriau, Abel ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Kipper, Silke (oponent) ; Linhart, Pavel (oponent)
- ABSTRAKT (in Czech) - Melodický a složitý zpěv slavíků je dobře zavedeným modelem pro studium vývoje a funkcí ptačího zpěvu. U dvou sesterských druhů tohoto rodu, slavíka tmavého (Luscinia lusicinia) a obecného (L. megarhynchos) dochází v recentní zóně sekundárního kontaktu ve střední Evropě k jevu nazývanému "smíšený zpěv", kdy slavíci tmaví vkládají do svého repertoáru časti nebo i celé zpěvy slavíka obecného. Opačným směrem k přebírání zpěvů nedochází. Oba druhy slavíků mají podobné ekologické nároky a v oblasti jejich kontaktu lze pozorovat jak mezidruhové střety, tak případy mezidruhového křížení. Hlavním cílem této disertační práce bylo přispět k objasnění důvodů, které vedou k existenci a přetrvávání smíšeného zpěvu u slavíků tmavých a zároveň prozkoumat i další aspekty zpěvu tohoto druhu, který je oproti zpěvu slavíka obecného probádán mnohem méně. V první kapitole jsme testovali roli smíšeného zpěvu za pomoci playbackových pokusů na samcích slavíka obecného a odhalili jeho možnou funkci při mezidruhových teritoriálních střetech. Zdá se, že smíšený zpěv by mohl zmírňovat přímé agresivní konflikty, což by mohlo být natolik výhodné, že to vyváží i potenciální negativní dopady kopírování heterospecifických zpěvů. Takovýto proces by mohl umožňovat zachování asymetrické konvergence zpěvů mezi oběma...
|
|
|
Vliv atrapy na chování pěvců v playbackových experimentech
Kubátová, Hana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Pro zkoumání ptačího zpěvu a jeho funkcí se hojně využívá playbackových experimentů, při kterých je testovanému jedinci přehrávána nahrávka vokalizace a sleduje se jeho reakce. Většina studií používajích playback prezentuje pouze akustický stimul. Někdy se však připojuje také atrapa představující stimul vizuální. Tato literární rešerše se zabývá otázkou, zda a případně jak může přítomnost atrapy ovlivnit chování pěvců. V první části je podle zaměření vybráno několik skupin experimentů. V nich je pak porovnáváno, jak často se v daném typu experimentu atrapa používá, jak se v závislosti na její přítomnosti liší design a zejména výsledky pokusů a co o jejím použití soudí sami autoři. Následuje pokus o porovnání v rámci druhů, avšak kvůli rozličnosti experimentálních přístupů a prezentování výsledků v odlišných, často neporovnatelných fromách, nebylo možné předložit ucelené výsledky. Dále jsou rozebírány spíše ojedinělé studie, kde byly pokusy s atrapou a bez atrapy provedeny na stejných jedincích. Z rešerše vyplývá, že atrapa samcům často umožňuje projevit další vzorce chování, které mohou výzkumníci sledovat, a může tak zpřesnit vyhodnocení síly reakce. Při výzkumu agresivních signálů je pro ověření jejich spolehlivosti přítomnost atrapy nezbytná. S atrapou jsou podmínky přirozenější, avšak zvyšuje...
|
|
|
Individuální variabilita v hlasech šelem
Švůgrová, Barbora ; Linhart, Pavel (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Schopnost individuálního rozpoznávání jedinců je mezi šelmami velmi důležitá, podobně jako u ostatních skupin živočichů. V této práci jsem se zaměřila na individuální variabilitu v hlasech šelem. Zaměřila jsem se hlavně na práce, které popisují individuální variabilitu v hlasech pomocí diskriminační analýzy. Rozšířila jsem review od Insley et al. (2003), kteří navrhli, že schopnost individuálního rozpoznávání je rozvinutější u lachtanovitých než u tuleňovitých. Mé kvantitativní porovnání individuální variability v hlasech lachtanů a tuleňů ukazuje, že to může být tím, že lachtani mají individuálně různorodější hlasy. Dále jsem porovnala individualitu v hlasech i u ostatních šelem. Výsledky porovnání ukazují, že druhy žijící ve skupinách nemají individuálně variabilnější hlasy než solitérně-párově žijící druhy. Lépe lze dle hlasu odlišit jednotlivé dospělce než mláďata. Ačkoliv pro skupinu šelem jako celek najdeme hodně prací na téma individuální variability v hlasech, většina výzkumu byla učiněna na lachtanech a tuleních. Pro další výzkum a lepší srovnání je potřeba pokrýt i další skupiny šelem. Klíčová slova: individualita, identita, vokalizace, hlasová komunikace, savci, šelmy
|
|
|
Vokalizace kanců prasat a jejich potenciální role v pohlavním výběru
Roreitnerová, Daniela ; Linhart, Pavel (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
Cílem této rešerše je shromáždění dosavadních poznatků o vokalizaci kanců a její potenciální roli v pohlavním výběru. Hrstka studií převážně ze 70. a 80. let minulého století naznačuje, že by tzv. píseň lásky (chant de-coeur), kterou samci během námluv vydávají, mohla fungovat jako stimulant páření. Nenašla jsem však žádné důkazy o tom, že by kanci významně používali hlasy během soubojů. Většina publikovaných prací se zabývala hlasy prasat v jiném kontextu. Abych tedy mohla lépe zhodnotit, zda hlasy kanců mohou hrát roli v pohlavním výběru, musela jsem se zaměřit i na studie u příbuzných sudokopytníků. U nich byl zaznamenán vliv hlasů na sexuální chování samic i na kompetici mezi samci. Ze srovnání vyplývá, že by se vokalizace kanců mohla uplatňovat spíše při komunikaci na kratší vzdálenosti a jejich potenciální role v pohlavním výběru není zřejmě tak velká jako například u jelenů. Zároveň byla podpořena možnost stimulačního vlivu během páření, protože tato funkce byla potvrzena i u několika dalších druhů napříč sudokopytníky. Pro bližší porozumění hlasům kanců bude ale třeba dalších studií, které by mohly být využity například v chovech prasat pro lepší účinnost umělého oplodnění prasnic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vokalizace mláďat kukačky obecné: ontogeneze, vliv druhu hostitele a akustického prostředí
Žabková, Klára ; Honza, Marcel (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Hnízdní parazitizmus je strategie rozmnožování, která vyvíjí značný selekční tlak jak na hostitele, tak na parazita. V jeho důsledku se tak na obou stranách vytvořily specifické adaptace. Jednou z nich by mohly být akustické projevy mláděte hnízdního parazita. Z několika doposud provedených studií vyplývalo, že mláďata kukačky obecné (Cuculus canorus) mění formu svého žadonění podle hostitelského druhu, který je vychovává. Výsledky těchto prací však byly nejednoznačné a jedním z mých úkolů bylo je ověřit. Jako hostitelé byly zvoleny dva sympatricky se vyskytující druhy rákosníků: rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) a rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus). Struktura žadonicích hlasů mláďat kukačky obecné vychovávaných těmito dvěma hostitelskými druhy se nelišila ani v jednom z měřených parametrů (délka slabiky, minimální, maximální frekvence, frekvence v maximální amplitudě, frekvenční rozsah a rychlost žadonění). Naopak žadonění vlastních mláďat hostitelů se mezi druhy významně lišilo. Navíc byla zjištěna značná individuální variabilita u obou skupin mláďat kukaček. Recentní studie zjistily, že již v průběhu embryonálního vývoje mláďata vnímají zvuky a učí se hlasům svých rodičů. Toto jsem se pokusila otestovat porovnáním žadonění mláďat, která byla ve vejci inkubována v přirozeném...
|
|
|
Environment and avian song: case of South African birds
Mikula, Peter ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Vzťahy medzi parametrami živočíšnej signalizácie a charakteristikami prostredia, ktoré tieto druhy obývajú, sú jednou z ústredných tém funkčnej ekológie. Za využitia dvoch hlavných komplementárnych štatistických metód (fourth-corner a RLQ analýza) som v tejto diplomovej práci skúmal variabilitu vtáčej vokalizácie pozdĺž gradientu environmentálnych podmienok na území Juhoafrickej republiky (JAR) a Lesotha. V práci som použil celkovo deväť kvantitatívnych a päť kvalitatívnych charakteristík vokalizácie pre celkovo 472 druhov vtákov a deväť environmentálnych premenných, ktoré by mohli najvýznamnejšie ovplyvňovať parametre vokalizácie. Ako dôležitý faktor ovplyvňujúci rôzne kvantitatívne parametre vokalizácie tu vystupuje, podobne ako v prípade iných štúdií, telesná veľkosť. Výsledky analýz ošetrených na veľkosť tela ukázali, že počet elementov a typov elementov u spevavcov narastá s variabilitou prírodných podmienok a je najvyšší v aridných a klimaticky značne premenlivých oblastiach. Rýchlosť produkcie elementov a typov elementov u spevavcov zasa stúpala s narastajúcou nadmorskou výškou. Z frekvenčných parametrov korelovala s environmentálnymi charakteristikami len minimálna frekvencia spevu u spevavcov a frekvenčný rozsah vokalizácie u ostatných skupín vtákov. Oba tieto znaky pritom negatívne...
|
|
|
Individuální akustický monotoring pěvců na příkladu lindušky lesní
Pišvejcová, Iveta ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Při terénních studiích zabývajících se chováním a ekologií živočišných druhů je mnohdy nezbytná identifikace konkrétních jedinců. U ptáků jsou často k tomuto účelu používány barevné kroužky, které však zejména u drobných druhů a v nepřehledném prostředí bývá nesnadné odečíst. V poslední době se proto stále běžněji využívá ke studiu ptáků individuální akustický monitoring. Tato metoda je založena na rozpoznávání jednotlivců často na základě rozdílu mezi časovými a frekvenčními parametry jejich vokalizace. U druhů pěvců se složitějším zpěvem však nemusí být tyto akustické vlastnosti spolehlivé. Ve své práci jsem využila k individuálnímu akustickému monitoringu alternativní přístup, založený na rozdílech ve slabikových repertoárech jednotlivých samců lindušky lesní (Anthus trivialis). Dosud jsem neobjevila žádnou studii, která by použila podobný přístup u jiného migrujícího druhu pěvce se složitějším zpěvem. Mým hlavním cílem bylo otestovat možnost využití slabikových repertoárů k rozpoznávání konkrétních jedinců a zjistit, zda je tato metoda účinnější než identifikace podle barevného značení. Ze čtyřletého výzkumu populace lindušek lesních na vybrané lokalitě v Brdech jsem získala akustická data od 59 samců, která jsem následně zanalyzovala v bioakustickém programu. Výsledky prokázaly, že každý z...
|
|
| |
|
|
Role evolučních mechanismů v designování akustických signálů
Rulfová, Alena ; Policht, Richard (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Akustická komunikace je v celé živočišné říši poměrně silně rozšířený jev. Téma evolučních mechanismů a jejich působení v akustické komunikaci je v posledních letech vcelku hojně studované, a to zejména u ptáků, netopýrů či žab. I přes tento fakt byly některé evoluční mechanismy dosud studovány detailně, zatímco jiné byly neprávem opomíjeny. Velice dobře prostudovaný je proces působení selekce (přírodního a pohlavního výběru) na akustické projevy, zatímco náhodné procesy, jako genetický drift či bottleneck, byly na poli této problematiky studovány spíše sporadicky. Genetický drift vede v akustické komunikaci k náhodným změnám v akustických projevech. Obdobou genetického driftu je pak drift kulturní, a to u druhů, které jsou schopny vokálního učení se. Změny v důsledku kulturního driftu mohou ale nemusí být spojeny se změnami na genetické úrovni. Velmi málo prostudovaným fenoménem na poli evolučních mechanismů v bioakustice je bottleneck. Zdá, že tento jev je příčinou redukce nejen genetické, ale také akustické variability živočichů. Některé parametry akustických projevů jsou utvářeny prostředím, a to zejména parametry spojené s frekvencí hlasu. Jiné oproti tomu velice dobře odrážejí fylogenetické vztahy mezi příbuznými druhy, a na základě těchto parametrů tak lze, kromě fylogeneze, mapovat kupříkladu...
|
|
| |
host ::
RSS.