|
|
Slovesné konstrukce vyjadřující budoucnost ve finštině
Střížková, Dominika ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá čtyřmi verbálními perifrázemi, kterými lze ve finském jazyce vyjádřit budoucí čas. V některých větách mohou tyto perifráze nahradit obvyklé použití prézentu, což je užitečné především v případě, kdy by nebylo zřejmé, zda sloveso v prézentním tvaru referuje k přítomnosti, nebo k budoucnosti. V této studii jsem se nejprve zaměřila na způsob použití zkoumaných slovesných spojení v jazyce. Hledala jsem také odpověď na otázku, za jakých podmínek je možné tato spojení použít nebo co jejich použití limituje. Mimo to jsem využila i paralelní vícejazyčný korpus, abych zjistila, jak se použití futurálních slovesných spojení liší v překladovém jazyce, jinými slovy jak způsob vyjadřování budoucího času v jiných jazycích finštinu ovlivňuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Finnish spoken language and its use in the lyrics of modern songs
Rýdza, Eva ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
Fínsky hovorový jazyk a jeho použitie v textoch moderných piesní Abstrakt Bakalárska práca sa zaoberá komparáciou fínskeho hovorového a sčasti spisovného jazyka v textoch piesní rockovej skupiny Haloo Helsinki! a repového speváka Cheeka. Fínsky hovorový jazyk sa od spisovného jazyka výrazne odlišuje a to tým, že nemá štandardizovanú podobu a používa sa hlavne v ústnej komunikácii. Okrem toho sa fínsky hovorový jazyk môže uplatňovať aj v textoch piesní. Prvá teoretická časť práce poskytuje úvod do fínskych jazykových variet, hovorového a spisovného jazyka a pojmu text piesne. Druhá praktická časť práce je zameraná na analýzu vybraných textových piesní po syntaktickej, morfologickej a lexikálnej stránke. Hovorový jazyk je analyzovaný vo všetkých troch jazykových rovinách, spisovný jazyk len v rovine syntaktickej.
|
|
|
Finská adverbia vyjadřující pozici a jejich český překlad
Bartůňková, Zuzana ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
Finská adverbia vyjadřující pozici a jejich český překlad Abstrakt (česky) Práce je korpusovou analýzou zabývající se možnostmi překladu vybrané skupiny finských adverbií do češtiny. Konkrétně se jedná se o příslovce zakončená na adverbiální sufixy - (i)ttAin, -(i)kkAin, -tUsten a -tUksin a vyjadřující pozici či polohu. Úvodní teoretická část práce podává popis finských adverbií, přičemž důraz na charakteristiku vybrané skupiny příslovcí je kladen především na poli sémantiky. Třetí kapitola věnovaná metodologii se nejprve věnuje výhodám i možným rizikům spojeným s využitím korpusového materiálu ve výzkumu překladu a následně popisuje některé specifické vlastnosti korpusových dat a možnosti jejich zpracování. Čtvrtá kapitola je věnována postupu pro získání a následné roztřídění materiálového vzorku z českého paralelního korpusu InterCorp. Analýze tohoto materiálu je věnována pátá kapitola, přičemž jejím hlavním výstupem je vytvoření typologie ekvivalentů založené na kombinaci slovnědruhového a syntaktického kritéria. Rozlišeny byly tři typy ekvivalentů: přímé adverbiální, lexikálně-strukturní a chybějící. Rozbor materiálu ukázal, že převládajícím způsobem překladu jsou ekvivalenty lexikálně-strukturní, přičemž jejich nejčastějším podtypem je transformace finského adverbia na českou předložkovou frázi.
|
|
|
Části těla ve finských frazeologických výrazech
Janoušková, Kateřina ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá vybranými finskými frazeologickými výrazy, jejichž součástí jsou názvy částí těla käsi ‚hlava', pää ‚hlava' a silmä ‚oko'. Zkoumané frazeologické výrazy byly sebrány ze dvou frazeologických slovníků a dizertační práce o idiomech a v této bakalářské práci jsou klasifikovány jako idiomy. Práce popisuje, v jakých strukturách se finské idiomy vyskytují, a jaké významy se těmto idiomům přiřazují. V teoretické části práce nejdříve reflektuje vývoj výzkumu frazeologie a idiomatiky ve Finsku, dále představuje finskou frazeologickou terminologii a popisuje dělení idiomů M. Nenonen, podle nějž jsou v praktické části idiomy analyzovány. Praktická část se skládá z morfo-syntaktické analýzy idiomů, v níž jsou idiomy rozděleny na slovesné, neslovesné a ostatní, a popisu jejich sémanticko-lexikálních rysů.
|
|
| |
|
|
Jazyk a kultura finských imigrantů a jejich potomků v Severní Americe
Chromý, Jan ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
Americký národ má dle statistických údajů asi z 1,1 % kořeny ve Finsku, a to hlavně důsledkem masové emigrační vlny, která zasáhla v průběhu devatenáctého století celou Evropu, Finsko nevyjímaje. Jeho obyvatelé se kvůli nepříznivým životním podmínkám po tisících uchylovali do Severní Ameriky. Zpočátku hlavně do Spojených států, později se jejich cílem stala Kanada. V roce 1930 existovaly ve státech Michigan a Minnesota významné finské komunity čítající přes 30 000 finských obyvatel. Ještě v roce 2000 se zde k finským kořenům hlásily desetitisíce Američanů. Dnes již neexistující finské komunity díky jisté odtažitosti a uzavřenosti před okolním americkým světem vytvořily velmi zajímavý kulturně- společenský fenomén, jehož významnou součástí byl vlastní dialekt finštiny silně ovlivněný angličtinou. Tato - v případě finštiny - jedinečná skutečnost poskytuje široké možnosti jazykovědného zkoumání aglutinačního finského jazyka v přímé konfrontaci s izolační angličtinou. Na toto téma v češtině zatím neexistuje žádná odborná publikace ani významnější studie. Tato práce alespoň v základních obrysech poukazuje na historický, kulturní a především jazykový vývoj finských imigrantů a jejich potomků v Severní Americe.
|
|
|
Problematika střídání kmenových souhlásek ve finštině jako druhém jazyce
Kahounová, Petra ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
Jméno autora: Petra Kahounová Instituce: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav lingvistiky a ugrofinistiky Náměstí Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 Obor: Finština Název práce: Problematika střídání kmenových souhlásek ve finštině jako druhém jazyce Vedoucí práce: Mgr. Lenka Fárová, Ph.D. Počet stran: 65 + 11 stran příloh Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: střídání kmenových souhlásek ve finštině, korpus, analýza chyb, přímé střídání, obrácené střídání, jazyk studenta Cílem práce je popsat chyby ve střídání kmenových souhlásek v přechodném jazyce studentů finštiny. Finština má složitý systém ohýbání slov ve srovnání s indoevropskými jazyky, proto je potřeba pravidel pro vytvoření správného tvaru. Tato práce má osvětlit, jak se studentům daří aplikovat tato pravidla. Chyby jsem hledala v textech českých a polských studentů a určila jsem, ve kterých typech střídání se jich objevuje nejvíce. Jednotlivé chyby byly rozděleny do skupin podle typu souhláskového spojení. Pokusila jsem se porovnat, jakých chyb se dopouštějí čeští a polští studenti, které z nich jsou nejfrekventovanější a zda mezi nimi existuje jistá podobnost. Důraz je také kladen na vysvětlení chybných tvarů slov.
|
|
|
Vývoj finského národního školství od počátku po současnost aneb "Suomi opettaa"
Jarošová, Petra ; Vondrys, Alice (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
RESUMÉ Před deseti lety Finsko začalo dosahovat "zázračných" výsledků v mezinárodním srovnání PISA. Do Finska od té doby pravidelně přijíždějí experti na vzdělávání, aby zjistili, co stojí za mimořádným úspěchem, který vzbudil pozornost a rozproudil debaty v celé Evropě; stejný cíl má i tato práce. Abychom porozuměli současné situaci, je třeba se seznámit s vlivem nejrůznějších historických faktorů. Tato práce proto nejdříve představuje vývoj finského národního vzdělávání od středověku po současnost. Finsko bývalo chudou, zemědělskou zemí, která se ovšem rychle vyvinula v postindustriální spotřební a vzdělanostní společnost. A právě finské školství je v tomto procesu považováno za hlavního činitele. Je možné říci, že historie finského národního vzdělávání je příběhem odstraňování nerovností. Tento dlouhý proces má kořeny v eliminaci starého paralelního systému základního vzdělávání a budování "nové jednotné školy", která je založena na myšlence, že vzdělání patří mezi základní práva všech dětí a mladých lidí. Hlavním cílem finské vzdělávací politiky je nabídnout všem občanům rovné příležitosti k získání vzdělání bez ohledu na věk, místo bydliště, finanční situaci, pohlaví nebo mateřský jazyk. Vzdělání je považováno za jedno ze základních práv všech občanů. Jednotná základní škola (Peruskoulu), která...
|
|
|
Inessiv a adessiv v metonymických výrazech stavu činnosti na pomezí spatiality a stavu
Jenerálová, Klára ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce) ; Fárová, Lenka (oponent)
V této práci jsem zkoumala sémantickou motivaci inessivu a adessivu v metonymických výrazech stavu činnosti v IN/AD na pomezí spatiality a stavu. Zkoumala jsem, které metonymické výrazy stavu činnosti se vyskytují ve finském lokálním pádu inessivu a které v adessivu, případně v obou pádech, a proč. Metonymické výrazy stavu činnosti v IN/AD jsem definovala jako výrazy v IN/AD vyskytující se v konstrukci [téma + olla/käydä + výraz v IN/AD], v níž získávají interpretaci stavu činnosti. Tato práce poskytuje obraz metonymických výrazů stavu činnosti v IN/AD v korpusu finského jazyka Kielipankki o velikosti 100 590 023 slovních výskytů. Metonymické výrazy stavu činnosti v IN/AD jsem zkoumala na základě analýzy výrazů stavu v lokálních pádech T. OnikkiRantajääskö (2001) a analýzy spatiálních významů inessivu a adessivu P. Leina (1989, 1993, 2002), jež vycházejí z kognitivní gramatiky R. W. Langackera (1987, 1991, 2002) a kognitivně-lingvistického přístupu obecně. Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že pádové koncovky inessivu a adessivu jsou polysémické, vyjadřují mnoho významů a významové rozdíly ve spatiální oblasti a v metonymických výrazech stavu činnosti působí nerodilým mluvčím finštiny problémy. Problémy způsobuje polysémie pádů, ale i skutečnost, že jazyky se liší v konstruování sémantické struktury a...
|
|
|
Yoik: musical tradition of the Sámi
Jirešová, Stanislava ; Bidlo, David (oponent) ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce)
Tradičná hudba Sámov žijúcich na severe Škandinávie a polostrova Kola patrí medzi prastaré kultúrne dedičstvo. Sámsku hudobnú tradíciu predstavuje takzvaný jojk, prevažne sólová vokálna hudobná forma bez inštrumentálneho sprievodu. Špecifická práca s hlasom dáva jojku nezameniteľnú farbu a je pre Sámov najdôležitejším rysom odlišujúcim jojk od iných hudobných foriem. Tak ako sa líšia sámske jazyky v jednotlivých oblastiach Laponska, líši sa i štýl a štruktúra jojkov. Cieľom tejto práce je predstaviť tradíciu sámskeho jojku v stredoeurópskom prostredi, kde je táto problematika zatiaľ málo známa. Práca je zameraná najmä na hudobnú stránku jojku. Jej ťažiskom je vlastná traskripcia dvadsiatichdvoch vybraných nahrávok jojkov, ktoré pochádzajú najmä z oblasti fínskeho Laponska a boli nahrané v rokoch 1961-1963. Práca charakterizuje melodiku jojku z hľadiska tónového materiálu a melodickej línie, ďalej rytmickú stránku jojku a stručne pojednáva i o hudobných formách typických pre tento hudobný žáner. Okrem toho práca obsahuje i prehľad doterajšieho bádania o sámskej hudbe a zmieňuje sa i o regionálnych rozdieloch jojkov v jednotlivých oblastiach Laponska.
|
host ::
RSS.