|
|
Vývoj názorů na retuše při restaurování malířských památek
Lejsková, Markéta ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
RESUMÉ Bakalářská práce mapuje vývoj názoru na retuše při restaurování malířských uměleckých děl. Práce je rozdělena do dvou částí, z nichž první se zabývá teoretickými východisky a předpoklady vzniku památkové péče a v jejím rámci i vývojem restaurování. Druhá část je věnována vývoji restaurování u nás, jak jej představovala Česká restaurátorská škola, s ohledem na vývoj názoru na metodu malířské retuše používané při obnově uměleckých děl. Při zpracování tohoto tématu je kladen důraz především na předložení celistvého pohledu na vývoj názorů na retuše při restaurování malířských památek a na reflexi teoretického myšlení v rámci památkové péče od počátku 19. století až do současnosti. Tato bakalářská práce zahrnuje pouze nejdůležitější vývojové etapy s ohledem na dnešní teorii ochrany a péče o umělecké památky u nás. Cílem bakalářské práce proto není teorie památkové péče a restaurování v celém svém rozsahu, jedná se o látku s příliš širokým záběrem a může tak být námětem pro další zpracování. Klíčová slova: Památková péče, restaurování, retuš, Česká restaurátorská škola, dějiny umění
|
|
|
Litoměřický graduál z roku 1517
Kabourková, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Litoměřický graduál z roku 1517 Předmětem bakalářské práce je detailní monografická analýza utrakvistického graduálu z Litoměřic, datovaného do roku 1517 (Lovosice, SOA, IV C 1). Studie zahrnuje zhodnocení doposud vydané literatury k tématu a důslednou formální a ikonografickou analýzu výzdoby. V úvodu je rukopis dílčím způsobem studován z hlediska kulturně- historického kontextu jeho vzniku a datace. Objednavatelé, Jakub Ronovský a Václav Řepnický, jsou představeni v rámci dochovaných pramenů a v souvislosti s významným utrakvistickým bratrstvem při kostele Všech svatých v Litoměřicích. Kapitola 2. 2. obsáhle rozpracovává problematiku datace rukopisu. Osobnost anonyma, jenž rukopis výtvarně zpracovala, zhodnotila kapitola 2.3. Neznámý původ malířů vynahradila v práci obsáhlá studie výtvarného projevu iluminátorů a jejich možných inspirací. Do popředí jsou vyzdvižena zejména srovnání s druhou generací podunajské školy a grafickými vzory z konce 15. století. Druhá část studie podrobně rozpracovává formální podobu graduálu, přičemž jednotlivá iluminovaná folia orientačně zasazuje do souvislostí dobového vývoje umění na základě konkretizovaných analogií. Vedle již publikovaných srovnání s chorálními rukopisy Janíčka Zmilelého z Písku jsou miniatury nově blíže konfrontovány s dřevořezy Bible pauperum...
|
|
|
Středověké nástěnné malby v kostele sv. Klimenta na Levém Hradci
Keprt, Vratislav ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Vratislav Keprt: Středověké nástěnné malby v kostele sv. Klimenta na Levém Hradci (bakalářská práce 2009) Résumé Nástěnné malby v kostele sv. Klimenta na Levém Hradci představují mariánsko- christologický cyklus, který se odvíjí ve dvou přibližně 170cm vysokých pásech na stěnách pětibokého presbytáře. Ikonografický program výzdoby kněžiště je v klenebních polích dále doplněn o vyobrazení církevních otců, starozákonních proroků, evangelistů a andělů nesoucích nástroje Kristova umučení. V rámci českého monumentálního malířství jsou levohradecké malby významnou památkou, která mimořádným způsobem doplňuje pohled na umělecký vývoj v poslední čtvrtině 14. století. Cílem této bakalářské práce je pomocí metod formální a ikonografické analýzy zasadit studované malby do souvislostí dobové tvorby a na základě shrnuté literatury k tématu a dohledání analogií k jednotlivým výjevům naznačit význam maleb v kontextu českého a evropského umění. Koncem 14. století náleželo patronátní právo ke kostelu sv. Klimenta ženskému benediktinskému klášteru při kostele sv. Jiří na Pražském Hradě. Vedle svatojiřského kláštera mohli mít na vznik levohradeckých nástěnných maleb též vliv i páni z Mühlhausenu, kteří v 70. letech 14. století zakoupili nedalekou roztockou tvrz. Stylová příbuznost výmalby tamní kaple s levohradeckými malbami...
|
|
|
Rukopisy královny Elišky Rejčky
Jirková, Kateřina ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce "Rukopisy královny Elišky Rejčky" je věnována souboru devíti iluminovaných rukopisů, který dala zhotovit svým nákladem královna Eliška Rejčka pro klášter cisterciaček na Starém Brně. Po seznámení se životem Elišky Rejčky a jejími donátorskými aktivitami je hlavní část práce zaměřena na samotné rukopisy. Stručně jsou pojednané jejich další osudy a následně jsou uvedeny jejich katalogové údaje. Dále je rozebrána výzdoba sledovaných rukopisů a s ní související problematika vymezení dílenských vztahů. Na základě zjištěných poznatků jsou sledovány možné zdroje a paralely, které mohly iluminátory těchto rukopisů ovlivnit. Po určení možné datace jednotlivých rukopisů se práce zabývá problémem vývojového významu sledované skupiny rukopisů pro další vývoj iluminace v našich zemích a její kulturně historický kontext vzniku.
|
|
|
Žaltář Václava IV. Souvislosti dosavadního studia a interpretace emblémů
Kluková, Lenka ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
Resume V první cásti diplomové práce (II. kapitola) jsem se pokusila strucne uvést ctenáre do tématiky rukopisu Václava IV. Ža1tár Václava IV. tvorí soucást dochované sbírky osmi rukopisu Václava IV., které predstavuje jeden z duležitých prvku v dejinách ceských iluminovaných rukopisu. Tato skupina svými iluminacemi navazuje na umení Mistra Liber Viaticus v rukopisech, které patrily Janu ze Stredy. V této cásti textu je popsán obsah sbírky, koreny této skupiny v ceské knižní malbe a historie knihovny. Poznatky k této kapitole jsem cerpala z velké cásti z publikace Josefa Krásy. Po 'této kapitole (III. kapitola) uvádím ikono grafický popis emblému: lazebnice, muže v kláde, tocenice, lednácka, divého muže, monogramu a devíz, heraldických a dalších postav. Ty tvorí podstatnou soucást výzdoby všech rukopisu Václava IV. a jsou jejich spojujícím clánkem. Ctvrtá kapitola mé práce je predstavením základních i dílcích studií venujících se problematice emblému v rukopisech Václava IV. Vytkla jsem si za cíl predstavit jejich bohatou názorovou pluralitu a vzájemnou provázanost. Studie Julia von Schlossera: Die Bilderhandschriften Konigs Wenzel je príznacná velkým množstvím príkladu z dobové literatury, jimiž dokládá svá tvrzení a etymologický rozbor slov. Težište jeho práce leží v interpretaci emblému z hlediska...
|
|
|
Antifonář sedlecký a česká malba 13. století
Šubrtová, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Malířská výzdoba rukopisu Antifonáře sedleckého (Praha, NK ČR, XIII A 6) je významným dokladem vývoje malířství ve střední Evropě ve zlomovém období vývoje od pozdně románské ke gotické kultuře. Záměrem této práce je předložit důkladný uměleckohistorický rozbor rukopisu Antifonáře sedleckého, uloženého v Národní knihovně České republiky v Praze pod signaturou XIII A 6. Základní metodou této práce je důsledný rozbor výzdoby rukopisu z hlediska celkového systému rozvrhu výzdoby i z hlediska typologie jednotlivých motivů ornamentiky. Z dalších metod jsou využívány zejména formální analýza, komparace na typologickém základě a ikonografická analýza. Podrobněji jsou probírány spojitosti s rukopisem Mater verborum (Praha, KNM, X A 11), s Wolfenbüttelským náčrtníkem a jinými časově příbuznými díly. Na základě těchto srovnání, lze dojít k závěru, že malíř Antifonáře sedleckého byl s největší pravděpodobností ovlivněn byzantským, benátským a německým malířstvím. Antifonář sedlecký představuje významné, dalo by se říci, že i klíčové dílo ve středoevropském kontextu vývoje malířství 13. století. Klíčová slova knižní malba, miniatura, iniciála, Tři Marie u hrobu, ornamentika, 13. století
|
|
| |
|
|
Staroměstský graduál (NK ČR, XVII. A. 40), 1561-1567, z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Staroměstský graduál Základním cílem práce je monografické zpracování Staroměstského graduálu (XVII.A.40) z let 1561-1567 v kontextu tvorby dílny Jana Táborského z Klokotské Hory, a to se zvláštním důrazem ke Žlutickému graduálu. Vedle kritického zhodnocení literatury k tématu obsahuje práce též kodikologickou, formální a ikonografickou analýzu rukopisu. Dalším cílem práce je důkladný rozbor iluminací rukopisu a také základní orientace v problematice analogií k jeho výzdobě. Staroměstský graduál patří ke skvostům renesančního knižního malířství. Vznikl v písařské dílně Jana Táborského z Klokotské Hory, o němž pojednává kapitola 2.1. Jeho iluminace provedl Matouš Ornys z Lindperka, kterému je věnována kapitola 2.2. Ten patří k nejlepším knižním malířům 16. století, jehož význam není dodnes plně doceněn. Výzdoba graduálu je popsána v kapitole 4.2. Katalog malířské výzdoby. Iluminace graduálu zachovávají soudobý rozvrh výzdoby rukopisů tohoto druhu. K nim je možné nalézt analogie v řadě dalších renesančních i pozdně gotických chorálních knihách. Objevují se zde prvky středověké knižní malby, ale i motivy plně renesanční, dokonale propracované perspektivní zkratky a velmi rafinované pojetí krajiny. Staroměstský graduál patří v Českých zemích k nejkrásnějším a tedy i nejnákladnějším graduálům druhé...
|
|
|
Ohlasy dekonstrukce v recentní historiografii dějin umění
Grygarová, Dominika ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat recepci dekonstrukce v současné historiografii dějin umění a představit důsledky tohoto kritického způsobu myšlení pro disciplínu dějin umění. Termín dekonstrukce je rozlišen na (1) původní filosoficko- kritické psaní Jacquesa Derridy a (2) na metodu, která se od konce 70. let aplikovala do literárních věd, a poté i do dalších humanitních oborů, včetně dějin umění. První, teoretickou částí práce je úvod do Derridova myšlení, epistomologie a strategie dekonstrukce. Druhá část práce se zaměřuje na promítnutí epistemologické proměny a začlenění impulsů dekonstruktivní kritiky do dějin umění. Po zasazení "dekonstruktivních" dějin umění do vývoje disciplíny a po výkladu dekonstrukce v některých uměleckohistorických metodologických příručkách práce přistupuje ke konkrétním dílům historiků umění a jejich individuálnímu zpracování podnětů filosofického přístupu dekonstrukce - Donalda Preziosiho, Normana Brysona, Michael Ann Hollyové, Keitha Moxeyho, přehledově pak zmiňujeme vybranou problematiku u W. J. T. Mitchella, Craiga Owense, Rosalind Kraussové, Stephena Melvilla, Donalda Crimpa, Davida Carriera nebo Victora Burgina. Oproti původní derridovské dekonstrukci nacházíme v její aplikované podobě (dějiny umění, literární věda) několik zásadních proměn. Práce v závěru...
|
|
|
Evangeliář Cim.2 Metropolitní kapituly u sv. Víta
Stoneová, Monika ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Bibliografická citace Evangeliář Cim. 2 z Metropolitní kapituly u sv. Víta Diplomová práce / Monika Stoneová; vedoucí práce: PhDr. Viktor Kubík, Ph.D. Praha, 2012, 196 s. Anotace Tato diplomová práce se zabývá malířskou výzdobou Evangeliáře Cim. 2 z Metropolitní kapituly u sv. Víta. Tento rukopis se prozatím nedostal do obecného povědomí, o čemž svědčí i to, že není znám pod žádným přízviskem. Doposud nebyl ani předmětem monografického studia - s výjimkou základních katalogových údajů a orientačního zařazení. V úvodu tato práce rekapituluje dosavadní odbornou literaturu, ve které byla věnována pozornost studovanému rukopisu a podává stručný náčrt historických okolností, díky kterým se rukopis dostal do majetku Metropolitní kapituly Katedrály sv. Víta v Praze. Obsahuje důkladný popis malířské výzdoby rukopisu (39 folií z celkového počtu 244 folií). V kapitole Shrnutí výsledků rozboru výzdoby rukopisu se zabývám otázkou uměleckého původu malířské výzdoby rukopisu a v další kapitole problematikou působnosti malířské výzdoby rukopisu na mladší vrstvy iluminace. Klíčová slova: rukopis, evangeliář, knižní iluminace
|
host ::
RSS.