|
|
Transplantace tenkého střeva v experimentu
Kudla, Michal ; Adamec, Miloš (vedoucí práce) ; Kohout, Pavel (oponent) ; Hejnal, Jiří (oponent)
Transplantace tenkého střeva (small bowel transplantation- SBT) představuje logickou alternativu k definitivní totální parenterální výživě u pacientů s chronickým střevním selháním. V České republice nebyla dosud SBT provedena. Úspěšnému zahájení programu transplantace střeva nevyhnutelně předchází provedení bazálních experimentů a nabyti zkušeností s transplantacemi na zvířecích modelech. V dizertační práci detailně popisuji chirurgickou techniku transplantace tenkého střeva u potkana. Podařilo se mi dosáhnout srovnatelných výsledků, co se týká operačních časů i přežívání zvířat, s daty publikovanými ve světové literatuře. V druhé části mého experimentu jsem se snažil ovlivnit výskyt akutní rejekce střeva podáváním cytostatika gemcitabinu. Při zvoleném dávkování ale k potlačení rejekce nedošlo. Ve třetí částí dizertační práce popisuju chirurgickou techniku rekonstrukce lymfatických cév v modelu SBT u potkana, která by mohla přinést zlepšení výsledků SBT. V poslední, preklinické, části mé práce popisuji první zkušenosti s chirurgickou technikou odběru štěpu tenkého střeva od kadaverózního dárce.
|
|
|
Sledování výživových parametrů u kriticky nemocných pacientů s vysokou substitucí selenem
Ešlerová, Dana ; Lahoda Brodská, Helena (vedoucí práce) ; Kohout, Pavel (oponent)
Cílem této práce je zhodnocení a porovnání vlivu vysokých a standardních dávek selenu na výživové parametry u kriticky nemocných pacientů. Pacienti, kteří byli hospitalizováni déle než 5 dní na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO), byli rozděleni do dvou specifických skupin dle dávky podávaného selenu (Se+ a Se-): vysoké substituční dávky selenu Se+ (500 - 1000 g/den), standardní dávky selenu Se- (30 - 75 g/den). U kriticky nemocných pacientů je koncentrace selenu v krvi snížena až o 40%. Selen se významně podílí na ochraně organismu před volnými kyslíkovými radikály, které způsobují oxidační stres. Tato práce porovnává působení standardních a vysokých dávek substituční léčby na výživové parametry (albumin, prealbumin a cholesterol). Hodnoty sledovaných parametrů jsou ovlivňovány aktuálním stavem pacienta, proto jejich odchylky od referenčních rozmezí mohou poukazovat jak na nutriční stav pacienta, tak na zánětlivou reakci organismu. Výsledky obou skupin jsou statisticky zpracovány a vzájemně porovnány.
|
|
|
Laboratorní funkční diagnostika malabsorpčních syndromů se zaměřením na laktózovou intoleranci
Pluhařová, Apolena ; Kocna, Petr (vedoucí práce) ; Kohout, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá laboratorní funkční diagnostikou malabsorpčních syndromů. Především potom funkční diagnostikou laktózové intolerance. Zlatým standardem funkční diagnostiky laktózové intolerance je dechový test. Cílem výzkumu bylo zjistit prevalenci laktózové intolerance (LI) pomocí laktózového dechového testu při konzumaci dávky 20 g laktózy u pacientů s gastrointestinálními příznaky a dále u dobrovolníků, u kterých se gastrointestinální obtíže neprojevují. Součástí výzkumu také bylo zkoumání obtíží, které jedince vedly k navštívení lékaře a následně k laktózovému testu. Metoda sběru dat spočívala ve vyhodnocení výsledků dechových testů, které byly provedeny u pacientů i dobrovolníků v gastroenterologické laboratoři 1. LF UK a VFN. K vyhodnocení příznaků LI a jevům vedoucím k malabsorpci byl dán každému jedinci dotazník. Laktózová intolerance byla potvrzena u 92 % pacientů a 79 % dobrovolníků. Nejčastěji uváděnými příznaky ve vzorku pacientů byly typické gastrointestinální obtíže související s LI, tedy žaludeční a střevní obtíže po konzumaci mléka (85 % pacientů), po konzumaci mléčných výrobků (85 % pacientů), nadýmání (100 % pacientů) a nástup obtíží ½ až tři hodiny po jídle (100 % pacientů). Ve skupině dobrovolníků se většinou jednalo o kombinaci příznaků netypickou pro LI. U mnoha...
|
|
|
Život celiaka a jeho rodiny v dnešní době
Machovcová, Denisa ; Kohout, Pavel (vedoucí práce) ; Pavlík, Vladimír (oponent)
Název: Život celiaka a jeho rodiny v dnešní době Cíle: Cílem mé diplomové práce je zmapovat úskalí života člověka s onemocněním zvané celiakie. Jedná se především o problémy s bezlepkovou dietou, která je u celiakie zásadní. Problémy se stravováním mimo domov, nakupování surovin pro přípravu jídla doma, finanční náročnost tohoto stravování a v neposlední řadě i podpora ze stran zdravotních pojišťoven a státu. Metody: Teoretická část práce obsahuje poznatky o celiakii, jakožto onemocnění, to znamená charakteristiku jejího vzniku, diagnostiky a léčby. Dále jsou zpracovány poznatky o bezlepkové dietě a problémy spojené s tímto stravováním. V neposlední řadě je zmíněna dieta a dostupnost potravin k bezlepkovému stravování. V praktické části jsem využila dotazníkovou metodu, přičemž anonymní dotazník byl vytvořen v elektronické podobě pomocí Google formulářů, a poté rozeslán prostřednictvím internetu. Dotazník byl vyplněn 296 respondenty. Výsledky: Ze získaných výsledků můžeme konstatovat, že většina respondentů občas poruší dietu vlivem sociálního začlenění. Dále jsme sledovali četnost stravování v zařízení pohostinství, přičemž většina dotazovaných občas toto zařízení navštíví, a to méně často než jednou za týden. Důvodem sporadického navštívení restaurací či dokonce žádné, je špatná zkušenost s...
|
|
|
Stavové zpracování paketů v jazyce P4
Kohout, Pavel ; Martínek, Tomáš (oponent) ; Kořenek, Jan (vedoucí práce)
S rostoucími rychlostmi a komplexností počítačových sítí vznikají požadavky na vytváření výkonných zařízení, která jsou schopna provádět sběr statistik a měnit svoji funkcionalitu podle požadavků síťových administrátorů. Tyto požadavky mohou být popsány pomocí specializovaných programovacích jazyků, například jazykem P4. V rámci této bakalářské práce byl proveden návrh, implementace, testování a integrace modulů stavových pamětí registrů a čítačů do systému překladače jazyka P4 do technologie FPGA. Vytvořený systém podporuje sběr statistik popsaných v jazyce P4 na rychlosti až 100 Gb/s.
|
|
|
Potřeba nutriční intervence u pacientů po cévní mozkové příhodě
Šišková, Ivana ; Hlinovský, David (vedoucí práce) ; Kohout, Pavel (oponent)
Potřeba nutriční intervence u pacientů po cévní mozkové příhodě Souhrn Cíle práce: Zjistit, kolik pacientů po akutní cévní mozkové příhodě má dostatečný perorální příjem energie a bílkovin, a jak se tento stav změní po měsíci hospitalizace. Zhodnotit spojitost mezi poruchou polykání a příjmem stravy. Metody: Hodnocení bylo provedeno pomocí sledování příjmu stravy, záznamu podílu snědené porce, vyhodnocení přijaté energie a živin pomocí nutričního softwaru, a porovnání s vypočtenou potřebou energie (na základě Harris-Benedictovy rovnice) a bílkovin. K hodnocení polykání byl použit screeningový dotazník GUSS, soběstačnost byla hodnocena pomocí ADL testu. Sběr dat zahrnoval také antropometrické ukazatele (hmotnost, výška, obvod paže) a nutriční screeningy používané v Thomayerově nemocnici v Praze pro standardní i následnou péči o dospělé. Výsledky: Z 35 pacientů mělo dostatečný příjem energie z přijaté stravy 54 % pacientů a dostatečný příjem bílkovin 23 % pacientů v prvním týdnu po CMP. Po měsíci hospitalizace byl dostatečný příjem energie zjištěn u 66 % pacientů a 11 % z nich mělo dostatečný příjem bílkovin. U pacientů po akutní CMP nedošlo po měsíci hospitalizace ke zlepšení perorálního příjmu energie (p=0,2891, α=0,05) ani bílkovin. Poruchou polykání trpělo v prvním týdnu po vzniku CMP 84,4 %, po měsíci...
|
|
|
Nové regulační hormony mateřského mléka
Mitrová, Katarína ; Bronský, Jiří (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent) ; Kohout, Pavel (oponent)
Cílem této práce bylo posoudit dynamiku koncentrací vybraných regulačních hormonů (RH) a adipofilinu v mateřském mléce (MM) v průběhu 12 měsíců laktace a analyzovat spojitost těchto hladin s antropometrickými parametry dětí a jejich matek. Metodika: Hladiny sledovaných regulačních hormonů a adipofilinu byly měřeny ve vzorcích MM za pomoci vysoce senzitivní ELISA metody 48 hodin po zahájení laktace (D0) a pak s odstupem 1, 3, 6 a 12 měsíců. Výsledky: Hladiny adiponektinu v mateřském mléce v D0 byly 22,8 ± 0,8 (průměr ± SEM), v 1 měsíci (M1) 22,0 ± 0,6, ve 3 měsících (M3) 20,5 ± 0,6, v 6 měsících (M6) 21,4 ± 0,8 a ve 12 měsících (M12) 25,7 ± 1,4 ng/ml. Hladiny AFABP pak činily v D0 12,3 ± 2,0, v M1 6,2 ± 1,3, v M3 1,3 ± 0,2, v M6 2,5 ± 1,0 a v M12 4,6 ± 1,9 ng/ml. Koncentrace leptinu byly v D0 0,3 ± 0,04, v M1 0,2 ± 0,03, v M3 0,1 ± 0,01 v M6 0,1 ± 0,02 a v M12 0,2 ± 0,04 ng/ml. Hladiny adiponektinu v M12 byly ve srovnání s M3 a M6 významně vyšší (p = 0,0026). Hladiny AFABP v D0 a M1 pak byly signifikantně vyšší než v M3, M6 a M12 (p < 0,0001) a hladiny leptinu v D0 byly vyšší než v M1, M3, M6 a M12 (p < 0,0001). Hladiny adipofilinu v D0 byly 1,98 ± 0,12, v M1 2,83 ± 0,21, v M3 2,39 ± 0,17, v M6 2,57 ± 0,16 a v M12 3,25 ± 0,21 μg/ml. Hladiny AFABP korelovaly negativně s tělesnou hmotností kojenců v M1,...
|
|
|
Změny v metabolismu lipidů u akutních stavů
Hrabovský, Vladimír ; Blaha, Vladimír (vedoucí práce) ; Dítě, Petr (oponent) ; Kohout, Pavel (oponent)
Změny metabolismu lipidů u akutních stavů Úvod: Porucha metabolismu lipidů byla u kriticky nemocných pacientů popsána opakovaně. Zatímco hladiny triacylglycerolů se chovají nestandardně, pokles hladiny cholesterolu patří mezi typické nálezy. Hypocholesterolemie je navíc spojena s jejich horší prognózou a vyšší mortalitou. Cholesterol lidský organizmus získává absorpcí a syntézou. Stanovením ukazatelů cholesterolové syntézy (latosterol, skvalen) a absorpce (sitosterol, kampesterol) lze kvantifikovat změny v obou těchto procesech. Materiál a metoda: V prvním projektu byly hodnoceny změny lipidového spektra u 60 pacientů s akutním interním onemocněním. Ve druhém a třetím pak u 24 pacientů s aktivní Crohnovou chorobou a aktivním krvácením do horního GITu. Plasmatické koncentrace celkového, HDL a LDL cholesterolu a triacylglycerolů byly stanoveny enzymaticky. Hladiny skvalenu, latosterolu i fytosterolů (kampesterol, sitosterol) metodou plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie. Data byla zpracována pomocí statistického softwaru Sigma-Stat 3,1. Výsledky: Plasmatické koncentrace celkového, LDL a HDL cholesterolu byly v jednotlivých souborech opakovaně snížené. Triacylglyceroly kopírovaly změny hladin cholesterolu. Hladiny latosterolu byly snížené a u skvalenu byly ovlivněny několika faktory. Fytosteroly...
|
|
| |
|
|
Dietní systém v nemocnicích ČR: realita a objektivní potřeby
Pokorná, Daniela ; Kohout, Pavel (vedoucí práce) ; Humlová, Renata (oponent)
Příjmení a jméno autora: Pokorná Daniela Instituce: Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Název práce: Dietní systém v nemocnicích ČR: realitaaobjektivnípotřeby Vedoucípráce: Doc.MUDr.PavelKohout,PhD. Početstran: 88 Početpříloh: 6 Rok obhajoby: 2011 Klíčováslova: dieta, dietní systém, dietologie, dietoterapie, nutriční terapeut, realita, objektivní potřeby Tato práce pojednává o dietním systému v zařízeních České republiky, speciálně v nemocnicích, se zaměřením na realitu a objektivní potřeby. Je rozdělena na dvě části, část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část popisuje pojmy, jako je dietologie, dieta, nutriční terapeut a také následně historii, současnost a případnou budoucnost dietního systému na území České republiky. Ve výzkumné části je zkoumána realita a objektivní potřeby zařízení v této oblasti. Pozornost je věnována objektivním závěrům pramenícím z výzkumného šetření a taktéž podnětům a připomínkám k dané problematice obdrženým od odborníků z jednotlivých zařízení. Byly stanoveny tři hypotézy, které byly zkoumány. Uvedená data byla získána ze zařízení typu nemocnice, lázně, domovy důchodců. Jednalo se o základní výzkum kvantitativní, technika výzkumu byla formou dotazníku. Na základě námětů a připomínek jednotlivých zařízení, zkušeností a poznatků byl vytvořen návrh pro...
|
host ::
RSS.