|
|
Boj o Vratislavsko 1290-1341
Velička, Tomáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Holá, Mlada (oponent)
Předkládaná práce se skládá ze tří kapitol. V její první části jsem se snažil ukázat přehled rozvoje česko - slezských vztahů ve 13. a 1. polovině 14. století. Druhá kapitola se věnuje Kladsku jako pohraničnímu regionu. V její první části jsem se snažil vyřešit otázku příslušnosti Kladska v letech 1278 - 1290. V druhé části jsem se pokusil srovnat za pomoci zkoumání konfirmačních listin postavení měst ležících v kladské kotlině s jinými českými královskými městy. V poslední, nejrozsáhlejší kapitole, se pokouším vyřešit otázku autenticity testamentu Jindřicha IV. Vratislavského.
|
|
| |
|
|
Míšeňský markrabě Vilém I. s Lucemburky i proti nim.
Nemravová, Lenka ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Holá, Mlada (oponent)
P edkládaná diplomová práce se zabývá politikou míše ského markrab te Viléma I. zvaného Jednooký (1343-1407) v i eskému království a jeho vztahem k vládnoucí dynastii Lucemburk . Pozornost je zam ena na jeho s atek s Alžb tou Lucemburskou (Moravskou), jeho pobyty na císa ském dvo e Karla IV. a následn na jeho vlastní expanzivní politiku v i Václavovi IV. D raz je kladen také na jeho vztahy k ostatním len m lucemburského rodu, zvlášt k moravskému markrab ti Joštovi. Reflektována je i osobnost markrab nky Alžb ty (1355-1400), jíž se v historiografii zatím mnoho pozornosti nedostalo. Práce vychází p edevším z pramen diplomatického charakteru eské a míše ské provenience, ale využívány jsou i zápisy z kronik i klášterní anály. Práce je zárove p ísp vek k posouzení politiky Václava IV. a k charakteru vztah mezi Lucemburky. Klí ová slova: Vilém I. Míše ský, Alžb ta Lucemburská (Moravská), Lucemburkové, Wettini, Míše sko, Braniborsko, svatební smlouva
|
|
|
Pražská korunovace krále Matyáše 23. května 1611
Pařízková, Kateřina ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Korunovační ceremoniál, který se odehrál 23. května 1611 v Praze, patří mezi ty korunovace, kterým v české historiografii nebyla věnována velká pozornost. Ostatně i korunovanému panovníkovi, Matyášovi Habsburskému, zůstávají čeští historici mnohé dlužni. K samotnému aktu korunování se však dochovalo mnoho zpráv, ať už v rukopisné či tištěné podobě. Jedná se o oficiálně vydané tisky, zprávy vyslanců a zpravodajů, korespondenci, kronikářské zápisy, paměti a deníky. Mnohé o něm vypovídají i prameny hmotné a obrazové povahy. Soupisu, rozboru a kritice těchto pramenů věnuji první část své práce. Ve druhé se pak věnuji podrobnému popisu průběhu korunovačního dne, vypracovanému právě na základě dochovaných předkládaných pramenů. Korunovační obřad byl v českých zemích tradičně vykonáván na základě Korunovačního řádu českých králů Ordo ad coronandum Regem Bohemorum, vypracovaného Karlem VI., jehož jádro bylo zachováno i při Matyášově korunovaci v chrámu sv. Víta. Průběh celé korunovace, silně ovlivněný tehdejší politickou situací v Čechách, nebyl provázen žádnými okázalými oslavami, slavnostními průvody a lidovými veselicemi. Odehrál se s vyloučením široké veřejnosti za přísných bezpečnostních opatření. Přesto byl obřad proveden podle všech svědectví důstojně a podle stanovených pravidel. Klíčová slova:...
|
|
|
Jan Lucemburský a jeho styky s avignonským papežstvím
Neužilová, Lucie ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
(česky): Tématem práce jsou diplomatické doklady komunikace Jana Lucemburského a avignonských papežů. Dochovaný edičně zpracovaný materiál je kategorizován a popisován v první řadě na základě iniciátorů komunikace, následně dle obsahu, formy či účelu písemnosti. Jsou vytvářeny a popisovány nové diplomatické kategorie dokumentů. Celá studie je doplněna rozsáhlými tabulkami zachycujícími případy královských žádostí s uvedením jmen příjemců a beneficií. V závěru si autorka pokládá otázky vyplývající z materiálu pro další odborné studie.
|
|
|
Pražská korunovace krále Matyáše 23. května 1611 ve světle dobových pramenů
Pařízková, Kateřina ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Korunovacím, které se odehrály v předbělohorské době, nebyla v české historiografii ještě věnována velká pozornost. Ukazuje se, že se k nim dochovalo značné množství zpráv, nejen v oficiálně vydaných dobových tiscích, ale i v rukopisných pramenech - v dílech kronikářů i letopisců, pamětech zúčastněných osob a především v soudobé úřední i soukromé korespondenci. Vedle písemných pramenů se dochovaly také prameny hmotné a značná část pramenů obrazových. Zpracování a zhodnocení pramenů k jedné z nich, ke korunovaci Matyáše Habsburského v Praze dne 23. května 1611, je věnována první část této práce. Korunovace je v životě panovníka ceremoniál, který veřejně stvrzuje jeho postavení v čele země. Tento obřad je obvykle vykonán podle předem stanoveného řádu. V případě zemí Koruny české mu dal určitou závaznou formu Korunovační řád českých králů Ordo ad coronandum Regem Bohemorum, vypracovaný Karlem IV. Hlavní jádro tohoto řádu zůstalo zachováno i při Matyášově korunovaci. Jeho korunovace v chrámu sv. Víta byl akt slavnostní, ale značně ovlivněný tehdejší politickou situací. Odehrál se pod silnou ochrannou vojska, za přísných bezpečnostních opatření, s vyloučením široké veřejnosti, především prostého lidu. Přesto byl obřad proveden podle všech svědectví důstojně a podle stanovených pravidel. Podrobnému...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.