|
|
Závodní úzkost u sportovních gymnastek: Vztah k věku a délce sportovní kariéry
Lipšanová, Tereza ; Harbichová, Ivana (vedoucí práce) ; Novotná, Viléma (oponent)
Název: Závodní úzkost u sportovních gymnastek: Vztah k věku a délce sportovní kariéry Cíle: Cílem práce je deskripce úrovně jednotlivých složek závodní úzkosti a hodnocení jejich vztahu s věkem a délkou gymnastické kariéry u sportovních gymnastek z pražského oddílu v kategorii mladší žákyně, starší žákyně a juniorky. Metody: Práce má charakter empiricko-teoretického šetření s využitím prvků kvantitativního výzkumu. Konkrétně se jedná o jednorázovou průřezovou studii (cross-sectional study), která by se dala na základě cílů definovat jako deskriptivní a korelační studie. Výzkumný soubor tvořilo N = 18 sportovních gymnastek, kterým byl administrován multidimenzionální dotazník Competitive state anxiety investory-2 zjišťující úroveň jednotlivých složek závodní úzkosti (kognitivní a somatická úzkost, sebedůvěra). Pro zpracování dat byly využity základní deskriptivní statistiky a pro testování hypotéz o korelacích byl zvolen Pearsonův korelační koeficient. Výsledky: Výsledky práce ukázaly, že věk souvisí se somatickou a kognitivní úzkostí, přičemž obě složky závodní úzkosti se s narůstajícím věkem zvyšují. Mezi věkem a sebedůvěrou nebyl u mladých gymnastek nalezen žádný vztah. Délka sportovní kariéry pozitivně souvisela se somatickou úzkostí a sebedůvěrou, ale neměla vztah ke kognitivní úzkosti....
|
|
|
Komparace míry psychické odolnosti para plavců s různou intenzitou tréninku
Míčková, Dominika ; Harbichová, Ivana (vedoucí práce) ; Čichoň, Rostislav (oponent)
Název: Komparace míry psychické odolnosti para plavců s různou intenzitou tréninku Cíle: Cílem práce je porovnat psychickou odolnost para plavců s handicapem a nesportující handicapované populace a zjistit, zda mají handicapovaní plavci vyšší psychickou odolnost než osoby s postižením, které nesportují. Metody: Předmětem výzkumu bylo změření a zhodnocení míry psychické odolnosti, jak u vybraných skupin probandů, tak u celého zkoumaného souboru. Pro tyto účely byl využit standardizovaný dotazník koncepce hardiness, který byl pomocí webové aplikace Google Forms převeden do online podoby. Bylo osloveno celkem 117 potenciálních respondentů a z nich se výzkumu účastnilo 45. Na začátek dotazníku byl přiložen také informovaný souhlas. Vyplněním dotazníku informovaný souhlas probandi potvrzovali. K analýze získaných dat byl využit zejména dvoustranný nepárový T-test s nerovností rozptylů. Výsledky: Obě stanovené hypotézy se nepotvrdily. Ani u dalších zkoumaných podskupin výzkumného souboru nebyla nalezena významná odlišnost. Dokazují to tabulkové hodnoty i grafy. Klíčová slova: tělesné postižení, aplikované pohybové aktivity, plavání, stres, psychologie sportu, hardiness, sebepoznání
|
|
|
Tělesné sebepojetí muzikálových tanečníků
Cichra, Matěj ; Harbichová, Ivana (vedoucí práce) ; Pokorná, Eva (oponent)
Název: Tělesné sebepojetí muzikálových tanečníků Cíle: Hlavním cílem práce je zjistit, zda existují rozdíly v tělesném sebepojetí muzikálových tanečníků v závislosti na pohlaví. Metody: Práce má charakter empiricko-teoretického šetření s využitím prvků kvantitativního výzkumu. Konkrétně se jedná o jednorázovou průřezovou studii (cross- sectional study). Výzkumný soubor tvořilo N = 40 muzikálových tanečníků, kterým byl administrován multidimenzionální dotazník - Profil tělesného sebehodnocení (PTS) zjišťující pět subdomén tělesného sebepojetí (sportovní kompetence, fyzická kondice, tělesná atraktivita, fyzická síla a tělesná sebeúcta). K testování hypotéz jsme zvolili t- test pro dva nezávislé výběry (muže a ženy). Sledovány byly rozdíly s ohledem na pohlaví. Výsledky: Dosažené výsledky neprokázaly významné rozdíly v tělesném sebepojetí muzikálových tanečníků v závislosti na pohlaví. To znamená, že muži a ženy se v měřených subdoménách tělesného sebepojetí nelišili. Klíčová slova: PTS, Profil tělesného sebehodnocení, muzikál, tanec
|
|
|
Motivace hráčů fotbalu v závislosti na úrovni soutěže a herní vytíženosti
Hamada, Martin ; Harbichová, Ivana (vedoucí práce) ; Teplan, Jaroslav (oponent)
Název: Motivace hráčů fotbalu v závislosti na úrovni soutěže a herní vytíženosti Cíle práce: Prvním cílem této studie je popsat motivaci fotbalistů. Druhým cílem je zjistit, jak se motivační struktura hráčů mění v závislosti na úrovni hrané soutěže a herním vytížení. Třetím cílem práce je ověřit hypotézy týkající se motivační struktury a jejich změn na stanovených kritériích. Použité metody: Jedná se o cross-sectional studii. Data byla získána za pomocí české verze dotazníku Sport motivation scale. Vztahy mezi motivací a sledovanými proměnnými (příslušnost k danému týmu - úroveň hrané soutěže, herní vytíženost) byly hodnoceny za využití Spearmann korelačního koeficientu. Srovnání motivace u klubů na různé úrovni soutěžení bylo provedeno za pomocí t-testu. Komparací byla data porovnávána s výsledky jiných relevantnícch studií. Výsledky: Na daném zkoumaném vzorku (n = 50) jsme zjistili korelace kladného i záporného směru. Na hladině alfa 0,1 byla zjištěna záporná korelace amotivace na klesající úrovni týmu (R = 0,26; p-hodnota = 0,07). Obdobný výsledek nám udával výsledek t-testu, kdy mezi hráči z AC Sparta Praha a nevýběrových klubů jsme zjistili významný rozdíl (T = 2,8; p-hodnota = 0,01) v subjetktu amotivace ve prospěch hráčů z AC Sparta Praha. Na testovaném souboru jsme také shledali...
|
|
|
Experiences of gym members with Performance Enhancing Drugs
Macho, Juraj ; Mudrák, Jiří (vedoucí práce) ; Harbichová, Ivana (oponent)
Názov: Skúsenosti klientely komerčnej sféry fitness centier s látkami dopingového charakteru. Ciele: Cieľom práce je zistiť prevalenciu podporných prostriedkov v prostredí dvoch konkrétnych fitness centier, konkretizovať najčastejšie užívané podporné látky, frekvenciu a formu užívania, spôsoby získavania a definovať dôvody, pre ktoré sa cvičiaca verejnosť obracia k užívaniu týchto substancií. V neposlednom rade si práca kladie za cieľ zistiť, aké účinky užívania, či už žiaduce, alebo nežiaduce, najčastejšie uvádzajú jedinci s praktickou skúsenosťou. Metódy: Hlavnou metódou zberu dát je anketa v rozsahu 25 otázok, ktorá je rozdelená do troch častí a ktorej úlohou je zmapovať rôzne aspekty užívania dopingových prostriedkov medzi návštevníkmi dvoch vybraných fitness zariadení. Výsledky: Z celkovej vzorky respondentov (n=187) uviedlo 8% jedincov pozitívnu skúsenosť s anabolickými steroidmi, 5,3% s diuretikami a 3,7% s rastovými hormónmi. Najčastejšie užívanými látkami sa ukázali nandrolon a stanozolol (53,3%) nasledované oxadrolonom a testosteronom (46,7%). Okrem týchto respondenti priznali aj užívanie látok metandienon, trenbolone, oxymethanol, clenbuterol, durinabol a boldenone. Kľúčové slová: doping, anabolické steroidy, postoje, rekreační športovci
|
|
|
Tělesné sebepojetí florbalových hráčů
Wagenknecht, Štěpán ; Harbichová, Ivana (vedoucí práce) ; Mudrák, Jiří (oponent)
Název: Tělesné sebepojetí florbalových hráčů Cíle: Hlavním cílem této bakalářské práce bylo získání teoretických poznatků o tělesném sebepojetí a na základě dotazníku Profil tělesného sebehodnocení (PTS) zhodnotit, zda se liší tělesné sebepojetí florbalových hráčů na různých výkonnostních úrovních. Metody: Za zdroje dat byla zvolena primární kvantitativní data, která byla sbírána pomocí písemného dotazování. Základním souborem jsou florbaloví hráči nastupující v soutěžích pořádaných Českou florbalovou unií. Výběrovým souborem je 71 florbalistů, z toho 35 hraje tři nejvyšší soutěže a 35 ostatní ligy. Výsledky: Jednotlivé otázky z písemného dotazníku byly zpracovány a získané výsledky použity pro vyhodnocení zkoumané hypotézy. Hypotéza byla potvrzena. Byly také zjištěny rozdíly ve všech subškálách tělesného sebepojetí florbalových hráčů různých výkonnostních úrovní. Klíčová slova: Sebepojetí, tělesné sebepojetí, tělesné sebehodnocení, muži, florbal
|
|
|
Využití psychologické přípravy u muzikálových tanečníků
Cichra, Matěj ; Harbichová, Ivana (vedoucí práce) ; Panská, Šárka (oponent)
Název: Využití psychologické přípravy u muzikálových tanečníků Cíle: Cílem práce je popsat jednotlivé psychologické dovednosti muzikálových tanečníků, zjistit využití těchto dovedností a posoudit zda je míra jejich využití závislá na vzdělání, pohlaví, věku a délce praxe tanečníka. Metody: Práce má charakter empiricko-teoretického šetření s využitím prvků kvantitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo N = 30 muzikálových tanečníků, kterým byl administrován dotazník TOPS, zjišťující využívání psychologických dovedností u sportovců. Za využití Pearsonova korelačního koeficientu byl hodnocen vztah mezi využíváním psychologických dovedností, věkem a délkou praxe sledovaných osob. Sledovány byly rovněž rozdíly s ohledem na pohlaví a vzdělání v oboru. Výsledky: Dosažené výsledky neprokázaly jednoznačnou závislost mezi využíváním psychologických dovedností, věkem a délkou praxe sledovaných osob. Komparace skórů psychologických dovedností žen a mužů, studovaných a nestudovaných tanečníků v oboru odhalily častější využívání těchto dovedností u žen a studovaných tanečníků v oboru. Klíčová slova: psychologické dovednosti, TOPS, muzikálový tanečník
|
|
|
Aktuální psychický stav pacienta ve fyzioterapeutické péči
Formanová, Miroslava ; Harbichová, Ivana (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
Název: Aktuální psychický stav pacienta ve fyzioterapeutické péči Cíle: Cílem teoretické části této práce je shrnout dostupné poznatky o vybraných fyzioterapeutických postupech, psychosomatickém přístupu k pacientům, emočních stavech, aktuálním psychickém stavu a možnostech jeho ovlivnění. Cílem praktické části je zhodnotit aktuální psychický stav pacientů před a po fyzioterapeutické péči. Metodika: Výzkumu se zúčastnilo padesát pacientů, kteří navštěvují ambulantní fyzioterapii v centrech zaměřených na komplexní péči. Jejich aktuální psychický stav byl sledován pomocí dotazníku POMS (Profile of Mood States - short form). Pacienti vyplnili dotazník před a po absolvování fyzioterapie s psychosomatickým přístupem. Pro hodnocení rozdílů závislých výběrových souborů jsme využili neparametrickou verzi t-testu - Wilcoxonův test. Výsledky: Výsledky výzkumu potvrzují všechny tři stanovené hypotézy. Po fyzioterapeutické péči se aktuální psychický stav pacienta změnil ve smyslu signifikantního snížení dimenzí napětí, deprese, hněv, únava a zmatek. Došlo také k významnému zvýšení vitality. Klíčová slova: Emoční stavy, fyzioterapie, psychosomatický přístup, POMS
|
|
|
Aktuální psychický stav pacienta ve fyzioterapeutické péči
Formanová, Miroslava ; Harbichová, Ivana (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
Název: Aktuální psychický stav pacienta ve fyzioterapeutické péči Cíle: Cílem teoretické části této práce je shrnout dostupné poznatky o vybraných fyzioterapeutických postupech, psychosomatickém přístupu k pacientům, emočních stavech, aktuálním psychickém stavu a možnostech jeho ovlivnění. Cílem praktické části je zhodnotit aktuální psychický stav pacientů před a po fyzioterapeutické péči. Metodika: Výzkumu se zúčastnilo dvacet pět pacientů, kteří navštěvují ambulantní fyzioterapii v centrech zaměřených na komplexní péči. Jejich aktuální psychický stav byl sledován pomocí dotazníku POMS (Profile of Mood States - short form). Pacienti vyplnili dotazník před a po absolvování fyzioterapie s psychosomatickým přístupem. Pro hodnocení rozdílů závislých výběrových souborů jsme využili neparametrickou verzi t-testu - Wilcoxonův test. Výsledky: Výsledky výzkumu potvrzují všechny tři stanovené hypotézy. Po fyzioterapeutické péči se aktuální psychický stav pacienta změnil ve smyslu signifikantního snížení dimenzí napětí, deprese, hněv, únava a zmatek. Došlo také k významnému zvýšení vitality. Klíčová slova: Emoční stavy, fyzioterapie, psychosomatický přístup, POMS
|
|
|
Motivace ve sportu: Vztah k celkové sebeúctě a tělesnému sebevnímání
Harbichová, Ivana ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Štochl, Jan (oponent) ; Pavelková, Isabella (oponent)
Hlavním cílem této disertační práce je ověření vztahu kontextuálně specifické motivace ve sportu ke globální sebeúctě a možných mediačních efektů tělesných sebepercepcí tohoto vztahu. K naplnění tohoto cíle směřovalo šest dílčích studií. Nejprve jsme se zaměřili na překlad diagnostických prostředků Sport motivation scale (SMS; Pelletier et al., 1995) a Social physique anxiety scale (SPAS; Hart, Leary, Rejeski, 1989) do českého jazyka a na ověření validity a reliability skóru získaného pomocí jejich českých verzí. Na základě výsledků strukturálního modelování jsme dospěli k závěru, že je možné obě české verze dotazníků využít jako validní a reliabilní diagnostické nástroje pro měření různých druhů motivace ve sportu (SMS) a negativních tělesných sebepercepcí (sociální tělesná úzkost - SPAS) a zaměřili jsme se na hlavní cíl této disertační práce. Pomocí strukturálního modelování jsme dospěli k závěru, že různé druhy motivace ve sportu (které variují v míře relativní autonomie jednajícího subjektu) ovlivňují jak specifické sebehodnocení spojené s tělem, tak hodnocení sebe sama na globální úrovni. Vztah motivace a globální sebeúcty byl z velké části mediován právě tělesnými sebepercepcemi jedince. Podstatné však je, že při kontrole efektů pohlaví a mediačních efektů tělesných sebepercepcí byl nalezen...
|
host ::
RSS.