|
|
Vymezení end-to-side anastomózy ve vztahu k ostatním neurotizačním technikám při rekonstrukci plexus brachialis a vliv lokálně aplikovaného VEGF na regeneraci periferního nervu
Kaiser, Radek ; Haninec, Pavel (vedoucí práce) ; Zvěřina, Eduard (oponent) ; Ehler, Edvard (oponent)
Poranění pažní pleteně nabývá na významu jak pro jeho vzrůstající incidenci (vyšší přežívání pacientů po polytraumatech), tak pro větší úspěchy s operační léčbou. V poslední době se navíc dostává do popředí i problematika perinatálních poranění. Tato oblast čeká na další výzkum zejména v rovině indikačních kritérií a hlavně na lepší informovanost odborné věřejnosti o možnostech chirurgické léčby u těchto pacientů. Velká část poraněných elementů plexus brachialis je řešena přenesením dárcovského nervu na příslušného příjemce, tzv. neurotizací. V poslední době se ukazuje, že může mít dokonce lepší výsledky než sutura proximálních částí pleteně pro její hlavní přednost, kterou je možnost sutury co nejblíže cílovému svalu. Kvůli chybění větších randomizovaných studií zůstává nadále nejasné, který dárce je lépe využitelný pro daného příjemce. Začátkem 90. let byla znovuobjevena end-to-side anastomóza (ETS) a popsána tzv. Oberlinova technika (OT). Jsou použitelné pouze u Erbovy obrny, kdy je zachována dolní část pažní pleteně a tím i n. ulnaris a medianus. Podkladem efektu ETS anastomózy je kolaterální dělení axonů jakožto jeden z hlavních projevů neuroplasticity. Tato metoda je předmětem mnoha teoretických prací, mj. i pro stále neuzavřenou diskuzi na téma nutnosti poranění nervových obalů (vytvoření...
|
|
|
Syndrom karotického pahýlu
Hrbáč, Tomáš ; Beneš, Vladimír (vedoucí práce) ; Přibáň, Vladimír (oponent) ; Haninec, Pavel (oponent)
Úvod: Stump syndrom vnitřní krkavice může být jednou z možných příčin ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) a retinálních infarktů (RI). Syndrom slepého pahýlu okludované vnitřní krkavice (ACI) (stump syndrom) je nosologická jednotka, která je charakteristická vznikem ipsilaterálních iCMP nebo RI trombembolické etiologie u pacientů s okluzí ACI, kde zdrojem trombembolů je reziduální pahýl v odstupu uzavřené ACI cestou vnější krkavice a arteria ophthalmica. V dizertační práci jsem se zaměřil na specifikaci stump syndromu, jeho diagnostiku a léčbu a posouzení oprávněnosti chirurgického řešení před konzervativním postupem. Materiál a metodika: Během 5 let bylo ve dvou centrech vyšetřeno 621 pacientů s okluzí ACI. Celkem 40 pacientů, s chronickou okluzí ACI detekovanou sonograficky, délkou proximálního pahýlu okludované ACI >5 mm, normální vazoreaktivitou dle SPECT CO2 a vyloučenou kardiogenní příčinou iCMP, bylo zařazeno do studie a rozděleno do dvou větví - chirurgické a konzervativní. Pacienti byli sledováni v půlročních intervalech po dobu 4 let. Výsledky: V chirurgické větvi nedošlo k výzkytu RI nebo iCMP, jeden pacient zemřel půl roku po operaci. V konzervativní větvi jsme zaznamenali jednou amaurosis fugax. Závěr: Ultrazvukové vyšetření je plně dostačující vyšetřovací technika pro zachycení chronických...
|
|
|
Neprasklá mozková aneuryzmata : převáží riziko endovaskulární léčby přirozený průběh?
Beneš, Vladimír ; Stejskal, Lubor (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Janoušková, Ladislava (oponent)
Úvod: Optimální péče o nepraklá mozková aneuryzmata (AN) zůstává kontroverzní. Velká mezinárodní studie (ISUIA) shledala nízké riziko ruptury a znatelné riziko léčby. Mnohá neprasklá AN by tedy neměla být aktivně léčena. Komplexní výsledky endovaskulární léčby 131 pacientů s neprasklým mozkovým AN jsou předkládány. Dále je uveden model srovnávající riziko léčby a přirozený průběh neprasklých mozkových AN. Materiál a metodika: Za období prosinec 1996 - září 2005 podstoupilo 131 pacientů (93 žen, 38 mužů; průměrný věk 51 let) endovaskulární ošetření 151 neprasklých mozkových AN. Charakteristika pacientů, AN, komplikace léčby, klinické a grafické výsledky byly zhodnoceny z prospektivně vedené databáze. Výsledky: Endovaskulární léčba byla úspěšná u 145 (96%) AN. Jedno AN prasklo během výkonu s fatálním výsledkem. Bylo pozorováno 10 trombembolických komplikací, 1 pacient zůstal lehce invalidizován. Kombinovaná morbidita/mortalita 6 měsíců po léčbě činila 1,5% (95% interval spolehlivosti: 0,07 - 5,7%). Na základě modelu postaveného na těchto výsledcích lze léčbu s nízkým rizikem komplikací nabídnout většině pacientů s neprasklým mozkovým AN. Závěr: Endovaskulární léčba neprasklých mozkových AN nese nízké riziko komplikací. S vyjímkou náhodného nálezu AN menšího nežli 7 mm v přední cirkulaci u pacienta...
|
|
|
Treatment for Brain Arteriovenous Malformations
Bradáč, Ondřej ; Beneš, Vladimír (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Vaverka, Miroslav (oponent)
Úvod: V této práci jsou prezentovány neurologické výsledky chirurgické a endovaskulární léčby mozkových arteriovenozních malformací. Tyto neurologické výsledky jsou podpořeny studií výsledků neuropsychologických na podskupině pacientů. Na základě těchto výsledků a extenzivní literární rešerše doporučujeme optimální léčebný algoritmus. Sestava: Hlavní sestava čítá 222 pacientů ve věku 9 až 87 let, léčených mezi léty 1998 a 2013. Chirurgická poodskupina sestává z 85 pacientů, endovaskulárně bylo léčeno 55 pacientů. Dalších 34 pacientů bylo odesláno přímo k radiochirurgické léčbě. Zbylých 48 pacientů bylo léčeno konzervativně. Podskupina 66 pacientů byla podrobena neuropsychologickému testování minimálně 2 roky po léčbě za použití testové baterie konstruované speciálně pro tuto studii. Kontrolní skupina sestávala z 10 zdravých dobrovolníků. Výsledky: V chirurgicky léčené podskupině pacientů byla mírá závažných komplikací 3.5% s úspěšností totální okluze 96.5%. V čistě endovaskulárně léčené podskupině byla mírá závažných komplikací 5.5% s úspěšností totální okluze 36.4%. Jeden z observovaných pacienů zemřel následkem intracerebrálního krvácení. Ke srovnání s literárními daty byla provedena literární rešerše. Na jejím základě byla pro jednotlivé léčebné modality předpovězena pravděpodobnost krvácení v...
|
|
|
Intracranial Aneurysms - Treatment Options and Natural Course. Safety and Efficacy of Treatment Strategies for Posterior Inferior Cerebellar Artery Aneurysms.
Petr, Ondřej ; Beneš, Vladimír (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Přibáň, Vladimír (oponent)
ÚVOD: Aneurysmata na arteria cerebelli inferior posterior představují poměrně málo častou a heterogenní skupinu se špatnou neurologickou prognózou ve srovnání s jinými intrakraniálními aneurysmaty. První část této práce přináší systematický přehled literatury, která hodnotí bezpečnost a efektivnost léčebných strategií PICA-aneurysmat. V druhé části je představena multicentrická retrospektivní studie, jejímž cílem bylo analyzovat klinický outcome u velké série pacientů léčených současnými technikami mikrochirurgické a endovaskulární léčby. METODY: Pro metaanalýzu byly systematicky vyhledávány studie publikované do listopadu 2015 pomocí databází Medline, EMBASE, Scopus a Web of Science. Byly zahrnuty studie týkající se léčby PICA-aneurysmat, ve kterých bylo zařazeno ≥ 10 pacientů. Pomocí statistických metod metaanalýzy (random-efekt) byly analyzovány následující parametry: dosažení kompletní okluse, technická úspěšnost, periprocedurální morbidita/mortalita, výskyt iktů, rekurence/hemoragie aneurysmatu, výskyt paralýz kraniálních nervů a dlouhodobá neurologická morbidita/mortalita. Druhou část práce představuje retrospektivní studie zahrnující data 94 pacientů léčených pro PICA-aneurysma od roku 2000 do roku 2015 ve třech neurovaskulárních centrech. VÝSLEDKY: Do metaanalýzy bylo zahrnuto 29 studií s...
|
|
|
Nanotechnologie a biomateriály pro využití v buněčné terapii míšního poranění
Vaněček, Václav ; Haninec, Pavel (oponent) ; Smetana, Karel (oponent)
Nové přístupy k léčbě míšního poranění využívají pokroku v oblasti nanotechnologií, biomateriálů a transplantace kmenových buněk. Výsledky prezentované v této práci ukazují, že SPION obalené stabilním iontovým asociátem dopaminu a hyaluronanu lze využít k bezpečnému a efektivnímu značení MSC. Efektivita značení, viabilita buněk i relaxivita částic byla vyšší ve srovnání s komerčními částicemi Endorem®. Tyto nové částice je tak možné využít k neinvazivnímu monitorování buněčné terapie pomocí MR. SPION lze také využít k cílenému doručování MSC do místa léze. Značené buňky mohou být koncetrovány v oblasti léze pomocí implantovaného magnetu. Proces cílení buněk závisí na fyzikálních vlastnostech použitého magnetu a dalších biologických faktorech. Účinnost magnetického systému je možné zvýšit například změnou tvaru či velikostí magnetu a tím vyladit magnetickou sílu a gradient magnetického pole pro efektivní cílení buněk. Slibným terapeutickým přístupem k léčbě míšního poranění je využití hydrogelů a zvláště kombinace hydrogelů a kmenových buněk k přemostění poranění a vytvoření permisivního prostředí pro vrůstání axonů. Imobilizace peptidu Ac-CGGASIKVAVS-OH na povrch superporézního hydrogelu na bázi PHEMA významně zvýšila jeho bioadhezivní vlastnosti a schopnost podporovat diferenciaci a růst lidských fetálních...
|
|
|
Prediktivní hodnota klinických, zobrazovacích a likvorodynamických vyšetřovacích metodv diagnostickém algoritmu normotenzního hydrocefalu.
Radovnický, Tomáš ; Sameš, Martin (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Bartoš, Aleš (oponent)
7.SOUHRN Vyhodnocením efektu léčby pacientů s idiopatickým normotenzním hydrocefalem (iNPH) indikovaných k operaci na základě pozitivních suplementárních testů jsme stanovili jejich pozitivní prediktivní hodnotu. Lumbální infuzní test i tap test mají vysokou pozitivní prediktivní hodnotu klinické odpovědi na implantaci shuntu. Pacient s typickou symptomatologií, nálezem hydrocefalu na zobrazovacím vyšetření a pozitivním suplementárním testem bude velmi pravděpodobně z léčby profitovat. Suplementámí testy jsou platnou součástí diagnostického algoritmu i přes svou invazivitu. Pomocí zobrazení difuzních tenzorů na MR mozku provedené u pacientů s iNPH před operací, rok po operaci a u zdravých kontrol jsme zjistili změny difuzních parametrů v periventrikulární bílé hmotě. Pacienti měli ve srovnání se zdravými kontrolami vyšší MD v ALIC, PLIC a CC, což odráží vyšší stupeň periventrikulární axonální degenerace u pacientů s iNPH. Pacienti měli ve srovnání s kontrolami vyšší FA jen v PLIC. Tato oblast je tedy u pacientů s iNPH postižena kompresí. Po implantaci shuntu jsme v PLIC zaznamenali signifikantní pokles FA, což odpovídá dekompresi po derivaci likvoru. Pokles hodnoty však nebyl až k hodnotě zdravých kontrol. U pacientů s iNPH a u zdravých kontrol jsme hodnotili výskyt znaků hydrocefalu s disproporcionálně...
|
|
|
Weight changes in patients with Parkinson's disease treated with Deep Brain Stimulation.
Undus, Lucie ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Baláž, Marek (oponent) ; Haninec, Pavel (oponent)
1 Souhrn Váhové změny jsou popisovány v literatuře jak v průběhu Parkinsonovy nemoci (PN), tak u pokročilé Parkinsonovy nemoci léčené oboustrannou hlubokou mozkovou stimulací subthalamického jádra (STN DBS). Váhové změny se u pacientů po STN DBS vyskytují často, jsou popisovány v 50-100% případů. V posledních 15 letech byla vyvinuta velká snaha o porozumění mechanismů těchto změn, ale navzdory tomu se i nadále v literatuře objevují protichůdná sdělení. Mezi důvody váhového přírůstku se mimo jiné spekulovalo o zlepšeném hybném stavu, snížení či vymizení mimovolních pohybů, změn v příjmu potravy, redukci dopaminergní léčby, hormonálních faktorech a regionálním efektu stimulace. Hypotézou práce bylo, že i naši pacienti budou přibývat na hmotnosti (studie 1-2). Jelikož mechanismus váhového přírůstku u STN DBS nebyl dosud uspokojivě objasněn, tak jsme v naší druhé práci pracovali s hypotézou, že k váhovým změnám dochází v důsledku dysregulace hormonů a parametrů příjmu potravy (studie 2). Ve třetí práci jsme hypotezovali, že váhový přírůstek souvisí s pozicí aktivního kontaktu elektrody v STN jádru (studie 3). Cíle práce: Jsou potvrzení váhového přírůstku a souvisejících antropometrických změn u pokročilých PN pacientů po STN DBS, prozkoumání regulace energetické homeostázy měřením laboratorních parametrů příjmu...
|
|
|
Index listovej plochy a priestorová distribúcia asimilačného aparátu v poraste buku lesného (Fagus sylvatica L.)
Haninec, Pavel
Jeden z najdôležitejších parametrov určujúcich prienik fotosynteticky aktívnej radiácie (FAR) korunami porastov lesných drevín je index listovej plochy (LAI). V tejto diplomovej práci sme sa zaoberali porovnávaním rozličných, priamych či nepriamych metód stanovenia LAI a vertikálnej distribúcii lístia v korunovej vrstve lesného porastu. Boli použité tri optické metódy, pomocou prístroja LiCor LAI 2200 Plant Canopy Analyser, LaiPen a hemisférických fotografii. Ďalej sme použili prístup určenia LAI pomocou leteckého laserového skenovania. Bol vytvorený alometrický vzťah medzi listovými plochami a obvodmi vzorkových stromov. Tieto stromy boli zároveň deštrukčne spracované a na ich základe boli vytvorené grafy vertikálneho rozvrstvenia lístia v korunách týchto stromov. Jednotlivé hodnoty nameraného indexu listovej plochy boli v amplitúde od 3,69 m2.m-2 po 11,80 m2.m-2 a v priemere podhodnocovali deštrukčný spôsob o 28,46 %.
|
|
|
Porodní poranění plexus brachialis
Mencl, Libor ; Haninec, Pavel (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Ehler, Edvard (oponent)
SOUHRN Porodní paréza brachiálního plexu se vyskytuje v 0,15 až 3 případech na 1000 živě narozených dětí. Hybnost horní končetiny se u většiny dětí spontánně upraví, ale u 20 - 30% dětí zůstává těžký reziduální deficit. Dystokie ramének, makrosomie a instrumentální porod představují největší rizika vzniku poranění, naopak porod Císařským řezem a porod dvojčat se zdá být protektivní. Výsledné poranění může být v rozsahu neurapraxie nebo axonotmese, které se spontánně upraví, nebo neurotmese či avulze kořene, kde spontánní reinervace není možná. Klinická manifestace těchto poranění je v počáteční fázi stejná a znesnadňuje tak jejich rozlišení. V současné době není k dispozici žádný klinický nebo elektrofyziologický test či zobrazovací metoda, která by dokázala v raném věku tyto stupně poranění nervu odlišit. Základem správné indikace a konečného rozhodnutí o operaci je klinické vyšetření. To je na rozdíl od dospělých pacientů u nespolupracujícího dítěte obtížné a hodnocení hybnosti a svalové síly je pomocí běžně používaných stupnic nevhodné. Jako nejužitečnější se zdá být škála AMS, které je schopná jednoduchým sledováním dítěte rozlišit i malé změny v pohybu. Elektrofyziologické vyšetření používané u poúrazových stavů dospělých k objektivizaci stupně poškození nervu je u dětských pacientů s unikátní...
|
host ::
RSS.