|
| |
|
|
5 minut slávy jedné písně
Merta, Vladimír ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Stavělová, Daniela (oponent)
Osvětluji kriticky různé "řezy" fenoménem českého folku. V émické části práce uvádím chronologicky aspekty, určující můj vývoj písničkáře z pohledu autora, posluchače a represivních orgánů. Městský folk se vyvinul z folkového revivalu. Protest song byl hlas neoficiální, subversivní kultury. Sebe-výzkum zúčastněného pozorovatele dokládám výběrem textů, fotografiemi, dokumenty a průběžně vznikajícími úvahami. Sleduji generační posun senzibility, komercializaci, prolínání undergroundu a folklorní inspirace našeho folku. Zmiňuji roli genů, kulturních memů, snů, podvědomí a imaginaci, kterou folkaři čelili totalitě. Dnešní folk nezemřel-přelévá se do nových žánrů, vystavených vlivu komodifikace kulturního průmyslu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hamletova dialektika aneb Dánská filosofie existence
Marek, Jakub ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Zika, Richard (oponent)
Tato diplomová práce se pokouší rekontruovat základní strukturu komplexu existence v díle S. Kierkegaarda. Perspektivou interpretace je fenomenologický přístup, primárním hlediskem je původní zkušenost nezadrženosti (fluxu) a klidu (kladu). Problém existence u Kierkegaarda je vztažen ke karteziánskému určení obecné, neindividuální existentia rozumové věci, aby tak byla předvedena priorita Kierkegaardova důrazu na jedince.
|
|
| |
|
|
Hra - tvář poslední situace?
Kanócz, Robert ; Michálek, Jiří (vedoucí práce) ; Zika, Richard (oponent) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Robert Kanócz: Hra - tvář poslední situace? Abstrakt Předkládaná práce patří do kontextu fenomenologické ontologie a zkoumá, co je hra a jaký má vztah k bytí. Otázku, co je hra, chápe jako otázku, co vyznačuje záležitosti, které tak spontánně nazýváme v češtině (což v zásadě odpovídá usu v jiných moderních evropských jazycích), a zda lze najít jeden universální význam míněný ve všech těchto případech. Odpovídám, že takový universální význam existuje, že hra je "co do smyslu autonomní 'rozhodování se' o něčem" (kde "rozhodování se" je myšleno neosobně) a vysvětluji, v jakém smyslu tento charakter mají jednotlivé typy skutečností jako hra označovaných. Dále ukazuji v jakém smyslu vykazuje charakter hry nejzazší situace, ve které jsme, ta situace, že se nám vůbec něco jeví - lze ji vždy nahlížet jako stále totéž nepřekročitelné rozhodování se o tom, co bude přítomné. Na tom základě lze koncipovat teorii bytí či světa jako v posledku hry, která může působit velmi přesvědčivě, pokud se presentuje jako prohlédnutí iluse, že něco určitého stojí samo o sobě a je jednou provždy dáno jako poslední instance, a tvrdí, že uvědomění si dvojí neuzavřenosti určitého (ve smyslu nesamostatnosti a nedefinitivnosti) znamená uvědomění si, že svět je hra, v níž se o všem určitém, resp. o jeho přítomnosti rozhoduje. Dále nicméně...
|
|
|
Dělník, nadčlověk, smrtelník. Tři podoby lidství člověka ve filosofické antropologii
Novák, Aleš ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Ajvaz, Michail (oponent)
Pojetí lidskosti člověka ve 20. století zdůrazňují význam motivů práce, moci, války. Prací determinovanou antropologii nejpregnatněji zformuloval Ernst Jünger. Jeho pozice však vychází z metafysiky Friedricha Nietzscheho, a to především z motivu vůle k moci. Práce je instrumentem k akumulaci a gradaci moci, jejímž nositelem je člověk definovaný jakožto figura dělníka. Jeho nejefektivnějším prostředkem pro dosahování moci je technika. Proti tomu vystupuje alternativní pozice Martina Heideggera s jeho kritikou techniky a novým pojetím lidskosti jakožto smrtelnosti.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.