|
|
Radikální zkušenost a myšlení poetické inspirace. Tělo (bez orgánů) v literárním prostoru Maurice Blanchota.
Poch, Martin ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Jarošová, Helena (oponent)
Radikální zkušenost a myšlení poetické inspirace → Abstrakt Blanchotovo radikální myšlení klade, ale nezodpovídá otázku tělesného rozměru spisovatelovy literární zkušenosti. Zdá se, jako by literární zkušenost byla podle Blanchota zcela netělesná. To ovšem vylučuje možnost psaní a uskutečnění esenciální řeči ve světě. Na základě interpretace Blanchotových klíčových pojmů jsme se pokusili tento problém rozvést a představit jeho hlavní důsledky. V závěru práce jsme se pokusili pomocí Deleuzových a Guttariho pojmů - zejména stávání se a těla bez orgánů - načrtnout způsob, jak Blanchotovo radikální pojetí literární zkušenosti uchopit jako vnitřně diferencovaný proces, ve kterém je spisovatelovo tělo nepřítomné, protože se zbavováním orgánů stává nepozorovatelnou součástí asambláže, jež vchází do literárního prostoru.
|
|
|
Ontologické koncepce obrazu v díle Emmanuela Lévinase a Eugena Finka
Sajvera, David ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
Tato práce podává interpretaci dvou odlišných pojetí obrazu. Oba autoři byli výrazně ovlivněni fenomenologickou filozofií Edmunda Husserla a ontologií Martina Heideggera. V úvodu podáváme stručné shrnutí hlavních bodů husserlovského pojetí obrazu a obrazového vědomí, které chápeme jako určité tematické východisko pro Finka i Lévinase, a u obou autorů sledujeme pak jeho překročení směrem k ontologicky fundovanému paradigmatu. U Lévinase sledujeme jeho ontologii anonymní existence a její aplikaci na problematiku obrazu s patřičnými konsekvencemi pro některé tradiční estetické problémy. Vycházíme přitom z jeho prací ze 40. let, především Od existence k existujícímu a Realita a její stín. V kapitole věnované Finkovi se zabýváme jeho ranou disertací Zpřítomnění a obraz, která rozpracovává problematiku obrazu a obrazového vědomí ještě v rámci husserlovské fenomenologie a sledujeme Finkův posun v pojetí obrazu po vytvoření vlastní kosmologické koncepce. V pracích Oáza štěstí a Hra jako symbol světa vycházíme z Finkova kosmologického pojetí světa jako předchůdného celku všeho jednotlivého a symbolu jako konečného jsoucna symbolizujího celek světa. Uvádíme pak některé blízké koncepce a narážíme na problém reprezentace, nerozlišování nositele a smyslu, dějinnosti umění a především na kritiku platónského pojetí...
|
|
|
Umění a péče o duši u Jana Patočky
Josl, Jan ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent) ; Frei, Jan (oponent)
Tato práce přistupuje k Patočkově filosofii umění z perspektivy "péče o duši". Myšlenka "péče o duši", se rozvíjí především v rámci Patočkovy filosofie dějin. První část práce se proto pokouší určit podrobnější obsah myšlenky "péče o duši" na pozadí toho, jak tato myšlenka krystalizovala v Patočkově filosofii dějin od 30. let až po její zralou podobu v textech a přednáškách z let 70. Jako určující se pro motiv duše ukazují autorovy úvahy o svobodě a její provázaností s mravním momentem existence, stejně jako s jejím vztahem k pravdě zjevování. Tyto tři momenty vytváří u Patočky hlavní momenty zkušenosti duše, kterou lze nalézt i v umění. Patočkovy interpretace uměleckého jazyka ukazují, že chápal umění nejen jako místo zkušenosti svobody, ale i jako specifický druh reflexe lidského postavení ve světě a lidského vztahu ke zjevování. Přesto umění svým výrazivem obrazů a citů zůstává podle Patočky na půli cesty mezi filosofií a mýtem. Proto lze nakonec umění u Patočky připsat charakter péče o duši jen v limitovaném smyslu, totiž že je to přítomnost pohybu transcendence, který je v umění všech dob pro Patočku oslovující, a nikoli výsledky, které jsou, jakkoli hluboké, nakonec vždy postřehy a spojeními o věcech ve světě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Topic of Corporeity in Phenomenological Inquiries into the Aesthetic Experience of Landscape
Slančíková, Jana ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Diplomová práca sa venuje rozboru skúsenosti priestoru ako interaktívneho fenoménu, ktorý sprevádza naše estetické zakúšanie krajiny. Popis tohto fenoménu je skúmaný u amerického estetika Arnolda Berleanta, avšak na pozadí európskej fenomenologickej tradície. Ako základ, na ktorom môže byť vystavané pochopenie skúsenosti priestoru mi poslúži fenomenologický rozbor vnímania telesnosti, a to hlavne u Jana Patočky a Maurice Merleau- Pontyho. Interakcia subjektu a objektu sa v estetickej skúsenosti krajiny javí navyše ako celkom jedinečná, neprenosná a neopakovateľná ľudská skúsenosť. Pre konkrétnejší náhľad do problematiky je teda nutné rozobrať niekoľko prvkov vstupujúcich do estetickej skúsenosti krajiny. Prvým z nich je už spomenuté zapájanie zmyslovosti človeka ako esenciálneho podkladu každej estetickej skúsenosti. Ďalšími dôležitými bodmi sú vnímanie časopriestoru, nevyhnutnosť pohybu a konkrétneho telesného zapojenia sa, ktoré určuje možnosti explorácie daného prostredia. Krajina nie je premiestniteľná, musíme prísť a prechádzať ňou tam, kde nám to sama umožní. To však neznamená, že by sa jednalo o krajinu ako statický objekt estetickej percepcie. Výsledkom tejto práce je hlbšie prepojenie fenomenologickej problematiky telesnosti, ale tiež problematiky vnímania času a priestoru s teóriou, ktorá...
|
|
|
Virtuální realita - estetické konsekvence
Benda, Lubor ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
V této studii se pokouším o aplikaci teorie fikc ních sve tu na sve ty vznikající v médiu virtuální reality. Souc ástí práce je vymezení hlavních pojmu teorie fikc ních sve tu , vymezení od- povídajích hlavních pojmu sve tu virtuální reality a jejich následné porovnání. Te žište m této práce je hranice mezi fikc ním sve tem a virtuální realitou. Me la by se tím ozrejmit a tak odhalit roz- díly i spolec né vlastnosti obou, což bude prínosné pro další studium virtuální reality jako média a virtuálních sve tu jako jeho obsahu.
|
|
|
Prolegomena k problematice osamělosti
Pola, Petr ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Michalovič, Peter (oponent) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
PETR POLA : PROLEGOMENA K PROBLEMATICE OSAMĚLOSTI Abstrakt dizertační práce Cílem disertační práce nazvané Prolegomena k problematice osamělosti je představit osamělost jako existenciální charakteristiku, prozkoumat cesty k jejímu přesažení a formulovat její vztah ke zkušenosti umění. V problematice osamělosti spatřujeme možné východisko k pochopení moderní existence. Nejprve zkoumáme osamělost jako problém izolované existence a formulujeme otázku po jejím původu. Rozlišením existenciální osamělosti a samoty bytí dospíváme k možnosti uchopit vztah mezi osamělostí a samotou ve smyslu suverenity bytí. Existenciální osamělost znamená smazání vztahu existujícího k sobě, který je předpokladem jeho existence. Nakonec formulujeme vztah mezi existenciální osamělostí a esenciální samotou, která je paradigmatem zkušenosti umění u M. Blanchota. Prohloubení problematiky existenciální osamělosti pro nás dále znamená možnost stanovit východisko pro diskusi o pojmu subjektivity, která v současnosti opět ožívá. PETR POLA : PROLEGOMENA TO PROBLEMATICS OF SOLITUDE Dissertation abstract The aim of the dissertation entitled Prolegomena to Problematics of Solitude is to introduce solitude as an existential characteristic, explore ways of its surpassing and articulate its relationship to experience of art. The issue of solitude...
|
|
|
Umění vědeckotechnické doby v kontextu úvah Jana Patočky
Bělohradská, Anna ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zaměřit se především na vztah umění a vědy v kontextu filozofie umění Jana Patočky. Podle Patočkových úvah je vývoj umění rozdělen do tří historických období; staršího, moderního a soudobého. Patočka zároveň uvádí dvě kulturní epochy. Jednou je epocha umělecká, ve které je pro umění zásadní náboženský smysl a objektivní pravda. V 19. století pak dochází k přechodu v epochu estetickou, ve které se umění vyznačuje projevem subjektivního individuálního smyslu, zatímco věda subjektivitu a individuálnost vylučuje. V souvislosti s tím bude pojednáno o dialektickém vztahu umění a vědy. Závěrečná část práce se bude soustředit na rozbor Patočkových názorů na soudobé umění, které je výrazně ovlivněno právě vědou a technikou. Klíčová slova Jan Patočka, dějinnost, filozofie umění, estetika, umění, svoboda, věda, technika
|
|
|
The Body of a New Aesthetics
Gazdíková, Anna ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Predmetom predkladanej práce je skúmanie špecifickej podoby telesnosti a na ňu nadväzujúcej koncepcie vnímania, s ktorými pracuje Gernot Böhme v rámci estetiky atmosfér. Ich následná aplikácia na konkrétne podoby umenia je snahou o poukázanie na potenciál tejto estetickej koncepcie v rámci recepcie a reflexie (nielen) nových umeleckých foriem. Práca predkladá analýzu Böhmeho koncepcie subjektu ponímaného výhradne ako žité telo (felt body), ktoré žije "v" priestore a "skrz" priestor a predstavuje zásadný moment legitimácie estetiky atmosfér. Takto ponímaný subjekt prekračuje tradíciu duality duše a tela a snaží sa o rehabilitáciu istej podoby baumgartenovskej estetiky chápanej ako aisthesis, resp. ako všeobecná teória vnímania. Obrat na strane subjektu, ktorý je možné nazvať aj "obratom k žitému telu" je inšpirovaný radikálnym konceptom subjektu neo-fenomenológa Hermanna Schmitza, pre ktorého je ľudská bytosť vždy primárne a esenciálne žitým telom (felt body) s jeho rozpriestrannenosťou, až potom subjektom, jednajúcou osobou či dušou. Takýto dôraz na fyzickú prítomnosť v priestore - ako styčný bod medzi neo-fenomenologickou tradíciou na jednej strane a Böhmeho dôrazom na zmyslovosť, ktorá sa viaže s návratom k chápaniu estetiky ako doktríny aisthesis na strane druhej - je základnou výtkou voči...
|
|
|
Moderní literatura a mýtus v pojetí Jana Patočky
Vydrová, Tereza ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Cílem práce je upozornit na specifické postavení moderní literatury v kontextu úvah Jana Patočky o vztahu mýtu a literatury. V této souvislosti upozorníme na to, že Patočka určuje dvě epochy: "uměleckou" (umění do 19. století) a "estetickou" (moderní umění). Patočka tvrdí, že moderní umění se vyznačuje projevem svobody a vyjádřením subjektivního smyslu, zatímco pro uměleckou epochu je typický mytický a náboženský smysl. Zaměříme se na problémy, které s tímto vymezením souvisejí - přítomnost mýtu v moderní literatuře a projev svobody v předmoderním umění. Tyto problémy budeme řešit na pozadí Patočkovy teorie ozvěnovitosti, teorie dějinnosti a třech základních životních pohybů. Klíčová slova moderní literatura, mýtus, životní smysl, spisovatel, svoboda, ozvěnovitost, dějinnost, životní pohyby, pohyb pravdy, fenomenologie
|
|
|
Fotografie, text a jejich vztah k realitě v raném myšlení Rolanda Barthese
Hřib, Matěj ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl komparovat pojetí fotografie, textu a jejich vztahu k realitě v sémiologických textech Rolanda Barthese ze 60. let. Z jeho tehdejších strukturalistických pozic je fotografie z podstaty "sdělením bez kódu", které je s realitou v přímém analogickém vztahu, zatímco text ničím takovým být nemůže a je schopný vytvořit pouze "efekt reálného" či "referenční iluzi." Barthes fotografii přiznává specifické místo, které jeho sémiologickou metodou není analyzovatelné - není zde systém, kód, pouze analogie reality. Naproti tomu v jazyce, vzoru systémovosti, jako by skrze arbitrární znaky nešlo dojít k ničemu reálnému. I realistická literatura produkuje pouze znaky realismu, specifický druh promluvy, nikoliv znaky reality. Fotografie je analogonem reálna, řeč s ním vždy zůstává v neshodě. Cílem práce je ukázat spojitost pojmu "efekt reálného" s Barthesovým uvažováním o fotografii, realistické texty se pokoušejí o principálně stejný způsob značení, jako je vlastní fotografii, pro svou jazykovou povahu ovšem produkují pouze efekt reality. Dalším cílem je ukázat důležitost fenoménu fotografie pro Barthesovo myšlení a navrhnout, že právě zkoumání fotografie mohlo být jedním z impulzů pro opuštění rigorózní sémiologické metody. Klíčová slova Barthes, sémiologie, strukturalismus,...
|
host ::
RSS.