|
|
Americký návrat do Asie: Myanmar jako případová studie podpory šíření demokracie v letech 2011 až 2016
Grmelová, Lucie ; Kucer, Maxim (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Šíření demokracie, tradiční prvek americké zahraniční politiky, byl využíván i v zahraniční politice prezidenta Baracka Obamy skrze otevřené dialogy a vzájemnou spolupráci i s nedemokratickými státy. Spojené státy během Obamova prezidentského úřadu obnovily a navázaly diplomatické vztahy s mnoha státy přehlíženými předchozími americkými administrativami. Tato práce se konkrétně zabývá zahraniční koncepcí druhého prezidentského úřadu Baracka Obamy, návratu do Asie a podpory demokracie, která patřila mezi hlavní pilíře této politiky. Hlavním cílem práce je argumentovat, zda koncentrovanější přítomnost a působení Spojených států v letech 2011 až 2016 v jihovýchodní Asii podpořila demokratický růst nebo naopak vedla k demokratickému úpadku v zemích tohoto regionu. Konkrétně Myanmar procházel od roku 2010 významnou politickou transformací. Dlouholetý vojenský režim zavedl uvolňující reformy, které pomalu utvářely širší pole působnosti pro demokratickou opozici a vedly ke zmírnění sankční a izolační politiky západního světa. Změny v myanmarské vládě v letech 2011 až 2016, americká politika vůči Myanmaru a normalizace americko-myanmarských vztahů budou součástí případové studie, která dodá konkrétní příklad postojů tehdejší americké administrativy v politice návratu do Asie.
|
|
|
Reflexe britské invaze do Iráku 2003
Žáčková Motalová, Tereza ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Práce se zabývá britskou intervencí v Iráku 2003 a jejím vyobrazením v memoárech čtyř významných představitelů Velké Británie. Jedná se o ministerského předsedu Tonyho Blaira, ministra zahraničních věcí Jacka Strawa, ministryni pro rozvojovou pomoc Clare Shortovou a v neposlední řadě o předsedu Dolní komory Robina Cooka. Text je analýzou memoárů výše uvedených osob a popisem událostí, které bezprostředně vedly k vojenské intervenci v Iráku, stejně jako zachycuje dobu několika následujících týdnů. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem se aktéři vyrovnávají s událostmi let 2002 a 2003, v čem se liší jejich přístup. První část textu je teoreticko- metodologické vymezení, nalezneme zde specifika memoárové literatury a přístupy k ní. Druhá část je krátké faktické shrnutí oněch událostí. Třetí část je analýza pamětí, která má čtenáři pomoci zodpovědět výzkumnou otázku.
|
|
|
Partnerství v rozvojové spolupráci - případová studie USAID a Sida
Zemanová, Nikola ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem partnerství v rozvojové spolupráci. Konkrétně je rozebíráno partnerství mezi poskytovateli rozvojové spolupráce, neboť právě tento typ partnerství hraje stále důležitější roli při dosahování globálních cílů. Přesto zůstává problémem nejednoznačnost významu tohoto pojmu, což se následně projevuje v nejistotě převádění teoretických závazků plynoucích z partnerství do praxe. Bakalářská práce jednak zkoumá otázku partnerství mezi poskytovateli rozvojové spolupráce na teoretické úrovni, zároveň obsahuje případovou studii, jež má poskytnout odpovědi na otázky týkající se důležitosti a případné nutnosti uzavírání mezinárodních partnerství. Případová studie se opírá o dvě významné rozvojové agentury: USAID (United States Agency for International Development) a Sida (Swedish International Development Cooperation Agency), jejichž partnerství v rámci iniciativy Power Africa dalo vzniknout úspěšnému projekt Beyond the Grid Fund for Zambia, jež je předmětem zkoumání. Iniciativa Power Africa je v podstatě jedním z největších partnerství veřejného a soukromého sektoru v historii rozvojové spolupráce.
|
|
|
První rok zahraniční politiky Donalda Trumpa vůči KLDR
Opatrný, Václav ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce analyzuje hlavní aspekty zahraniční politiky Spojených států amerických v prvním roce úřadování administrativy Donalda Trumpa vůči Korejské lidově demokratické republice v kontextu severokorejského jaderného a raketového programu. Severokorejský režim v průběhu roku 2017 dosáhl na poli jaderných a raketových technologií několika klíčových milníků, které položily zásadní základy pro vybudování arzenálu mezikontinentálních balistických raket s jadernými hlavicemi. Tento technologický pokrok tedy znamenal nejen ohrožení východoasijských spojenců Jižní Koreje a Japonska, ale již i samotných Spojených států. Politika předešlých amerických vlád se s vyřešením severokorejské jaderné otázky nesetkala s úspěchem. KLDR dokázala obcházet mezinárodní sankce a soustavně porušovat uzavřené dohody. Donald Trump v tomto ohledu vsadil zejména na přístup z pozice síly, kdy využíval především obrovského ekonomického a vojenského potencionálu Spojených států k vynucení a dosažení svých mocenských cílů.
|
|
|
Americko-čínské vztahy během administrativy Geralda Forda
Kofroňová, Jana ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Cílem této práce je analýza vztahů mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou během administrativy Gerdalda Forda a uvedení důvodů, proč se Fordovi během jeho prezidentského období nepodařilo s Čínskou lidovou republikou navázat diplomatické styky. Práce se skládá ze tří částí. V první kapitole je pro uvedení čtenáře do kontextu uvedena krátká historie americko-čínských vztahů, která se zaměřuje zejména na období, kdy byl prezidentem Spojených států amerických Fordův předchůdce Richard Nixon. V další kapitole je obsažena analýza vztahů mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou během administrativy Geralda Forda. Nakonec jsou v práci popsány kroky administrativy Jimmyho Cartera, které vyvrcholily úplnou normalizací americko-čínských vztahů a vytvořením oficiálním diplomatických styků mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou. Práce dochází k závěru, že navázání oficiálních vztahů mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou nebylo v období prezidentství Geralda Ford možné z několika důvodů. Hlavní příčinou byla otázka Čínské republiky sídlící na ostrově Tchaj-wan, jejíž vládu uznávaly Spojené státy za jedinou legitimní vládu Číny. Dalším důvodem bylo zpomalení procesu normalizace zejména kvůli neústupnosti Čínské lidové republiky v...
|
|
|
Porušování lidských práv na území Západního břehu a reflexe v Evropské unii
Langrová, Tereza ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato práce se zabývá zahraniční politikou Evropské unie vůči Izraeli v kontextu porušování lidských práv na území Západního břehu. Izrael na tomto okupovaném území porušuje několik částí mezinárodního práva, zejména Ženevské konvence. Přestože Evropská unie deklaruje úctu k lidským právům a zavazuje se k jejich šíření, spolupracuje s Izraelem v mnoha různých oblastech. Tato práce využívá pojmy normativní síla od Iana Mannerse a legitimizační síla od Anderse Perssona k analýze, jak Evropská unie reflektuje porušování lidských práv ve vztahu k Izraeli v letech 2005 a 2015.
|
|
|
Komparace přístupu G. W. Bushe a B. Obamy k protiteroristické strategii v Afghánistánu
Mikšovská, Kristýna ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce si jako svůj cíl stanovuje srovnání protiteroristické strategie prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy. Text se primárně zaměřuje na období let 2001 - 2015. Začátek období je stanoven především z důvodu události největších teroristických útoků v USA 11. 9. 2001, které formovaly nové koncepty, strategie a legislativu v boji proti terorismu. K těmto útokům se přihlásila extremistická skupina Al-Káida, která operuje zejména na území Afghánistánu, z tohoto důvodu se práce zaměří právě na tuto organizaci, daný stát a přilehlou oblast. Příklady protiteroristické strategie jsou studovány na Al-Káidě také proto, že organizace byla bezpečnostní hrozbou pro obě administrativy po celé zkoumané období. V závěru se práce snaží objasnit rozdíly protiteroristických strategií a potvrdit, či vyvrátit hypotézu stanovenou v úvodu. Klíčová slova protiteroristická strategie, prezident, Bush, Obama, Afghánistán, bezpečnost, hrozba, Al-Káida
|
|
|
Koncepční přístupy Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spolkové republiky Německo k protiteroristickým legislativním opatřením
Hajn, Ondřej ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Protiteroristická legislativa prošla v Evropě po útocích z 11. září 2001 výraznými proměnami. V práci Koncepční přístupy Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spolkové republiky Německo k protiteroristickým legislativním opatřením autor demonstruje rozdílný přístup Spojeného království a Německa k problematice protiteroristických zákonů od roku 2001 do roku 2016. Na začátku práce autor osvětluje problém s charakterizováním pojmu terorismus v dnešní době a to, jak je tento pojem ukotven v legislativě obou zemí. Hlavní stať práce je následně rozdělena podle země do dvou větších bloků. V každé zemi byly vybrány tři zákony, kterým se autor věnuje podrobněji. Zde se práce zaměřuje na největší změny oproti předešlým legislativním úpravám. Relevantnost popisovaných zákonů je postavena na míře změn, které zavádějí, především pak oblasti, které daný zákon přímo ovlivňuje. Autor se v práci věnuje i debatám, které vznik daných zákonů doprovázely. Předkládaná práce tak chce na příkladu dvou důležitých aktérů na poli evropské bezpečnosti demonstrovat rozdílný přístup k protiteroristické legislativě. Klíčová slova Spojené království, Německo, terorismus, protiterorismus, legislativa, zákony, přístup
|
|
|
Plán Kolumbie v kontextu americké War on Drugs a War on Terror
Kvačková, Karolína ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Plánem Kolumbie, iniciativou Spojených států na pomoc Kolumbii na boj proti pašerákům drog. Nicméně v průběhu let se z něj stala iniciativa zasahující i proti ozbrojeným skupinám jako FARC, ELN nebo AUC. Hlavním cílem je dokázat, že Plán Kolumbie je součástí politiky War on Drugs a zároveň politiky War on Terror. Tato hypotéza je podpořena třemi argumenty. Prvním je americká legislativa, která se změnila a byl tak pozměněn i cíl Plánu Kolumbie samotného. Druhým argumentem je financování Plánu a jeho jasná afilace k více vojenskému rozpočtu než nevojenskému. Třetím je očividná neefektivnost eradikace a malá podpora alternativních zdrojů, které jsou pro protidrogové plány velmi důležité. Protiargumentem slouží fakt, že War on Drugs se v průběhu 90. let militarizovala i bez vlivu atmosféry po 11. zářím 2001, a Plán Kolumbie tedy není nutně plodem War on Terror. V bakalářské práci jsou tyto argumenty jednotlivě popsány a základě nich také soudím, že se má hypotéza z velké části potvrdila. Musíme ale vzít v potaz, že Plán Kolumbie běžící do roku 2001 do tohoto závěru nezapadá. A to protože se o politice War on Terror dá hovoři až na konci 2001, tedy až po naplánování a prvotní investici.
|
|
| |
host ::
RSS.