|
| |
|
|
The Death of the Female Protagonists in The Awakening, "The Yellow Wallpaper" and The House of Mirth, and Its Realistic Foundations.
Mervová, Lenka ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
práce Tato práce analyzuje téma smrti nejenom jako výhradně vnitřní konflikt daného jedince, ale sleduje jej i v kontextu společnosti a jejího tlaku působícího na tohoto jedince. Předmět analýzy tvoří Probuzení Kate Chopinové, Dům radovánek Edith Whartonové a "Žlutá tapeta" Charlotte Perkins Gilamanové. Stěžejní úlohu pak v této práci sehrává literární typologie, která nejenom pomáhá pochopit kontrast, který vznikl v pojetí smrti ženských hrdinek, ale zároveň poskytuje výkladový rámec u jednotlivých děl. Smrt, jakožto komplexní jev, je v dílech Chopinové, Whartonové a Gilmanové pojímána v širší perspektivě, tedy netvoří ji pouze samotný konec fyzické existence, ale je vnímána jako odraz konfliktu mezi vnějšími faktory společenskými, ekonomickými, rodinnými a vnitřními predispozicemi, tužbami, představami, ideály a hodnotami. V ryze osobní dimenzi pak práce reflektuje vliv tohoto konfliktu na vnímání vlastní identity analyzovaných hrdinek. Právě ona eroze původní identity a snaha následně se s touto situací vyrovnat tvoří nejenom přímý předstupeň, jenž je následován smrtí v tradičním pojetí, ale umožňuje i samostatné pojetí této fáze jakožto metaforické smrti, jak ilustruje "Žlutá tapeta" Gilmanové. V případě Probuzení a Domu radovánek je tato fáze konfliktu následována sebevraždou hrdinky a smrt...
|
|
|
Benjamin Franklin and Jay Gatsby: A Comparison of American Literary Self-Made Men
Korejtková, Adéla ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na Benjamina Franklina jako na postavu v jeho Autobiografii, a Jaye Gatsbyho, protagonistu Fitzgeraldova románu Velký Gatsby, které spojuje nejen to, že se vypracovali vlastní silou. Za prvé jsou oba vnímáni jako symbolické figury americké kultury podávající svědectví o své době, o své zemi a o jejím hlavním mýtu - Americkém snu. Za druhé je spojuje samotný Fitzgerald, jehož hrdina vytváří tabulku denních činností a předsevzetí, která má jasnou předlohu ve Franklinově rozvrhu a seznamu třinácti ctností, ve kterých se chtěl zdokonalit. Hlavním cílem práce je srovnat tyto literární postavy a ukázat, že Franklinův pohled na mravnost, individualitu, společenský vzestup či náboženství může dodat interpretaci Gatsbyho a jeho snu novou dimenzi. Ve druhé kapitole jsou oba texty analyzovány z hlediska autorova záměru, stylu, tematické struktury a významu pro Ameriku. Dále tato část obsahuje srovnání Franklinovy didaktické prezentace vlastního života s pohledem vypravěče Nicka Carrawaye na Gatsbyho. Z tohoto rozboru vyplývá, že Gatsby není jen jednoduchým kontrastem k Franklinovi, ale že je sám o sobě velmi rozporuplnou postavou. Zatímco Franklin vytváří svou osobnost jako světskou obdobu Božího řádu, Gatsbyho osobnost se rozpadá do bezpočtu rolí, což dokládá moderní fragmentaci...
|
|
|
Stereotypical Depictions of African Americans on American Film
Žáčková, Julie ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Stereotypní zobrazování Afro-Američanů v americké filmu Postavy Afro-Američanů se na americkém filmovém plátně objevovaly od samého počátku kinematografie. Ale byl to již jeden z prvních filmů, Zrození národa režiséra D.W. Griffitha, který je zobrazoval jako stereotypní figurky. V rolích Afro-Američanů vystupovali bělošští herci s černě namalovanými obličeji a vyvolávali v divácích pobavení, posměch, ale i znechucení. Griffith je dodnes považován za průkopníka stereotypních postav ve filmu. V jeho filmu se objevily všechny "základní" typy postav Afro-Američanů: "Mammy", "Coon" i "Tragická mulatka", a předznamenaly tedy jejich další vývoj v americké kinematografii. V historii hollywoodské produkce se stereotypy používaly znovu a znovu, různě se obměňovaly a dokonce vznikaly stereotypy nové. Afro-američané na to reagovali realizací svých vlastních filmových projektů, do kterých by mohli obsadit hrdiny, ke kterým by na filmových plátnech mohli vzhlížet a obdivovat je. Takovéto hrdiny přinesl žánr jménem Blaxploitation. Vlna afro-amerických filmů pokračovala začátkem 90.let. Po obrovském úspěchu filmu Johna Singletona Boyz N the Hood toužili diváci po dalších příbězích z prostředí "ghetta", a tak se objevil nový žánr "ghettocentrických" filmů, které poukazovaly na násilí mezi gangy ve...
|
|
|
Feminism in Selected Novels by Toni Morrison and Alice Walker
Chýlková, Jana ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na aspekty feminismu ve vybraných románech afro-amerických spisovatelek, aktivistek a držitelek prestižní Pulitzerovy ceny za literaturu Toni Morrison, která získala i nejvyšší možné ocenění za literární tvorbu a to Nobelovu cenu, a Alice Walker. Cílem práce je detailní analýza dvou románů Toni Morrison: Sula a Beloved a jednoho románu Alice Walker: The Color Purple, přičemž právě poslední dvě jmenovaná díla vynesla spisovatelkám prestiž v podobě ocenění Pulitzerovu cenou. Pro každé z děl je vyčleněna jedna samostatná kapitola, kde jsou rozkrývány spojitosti mezi gendrovým pohledem na problematiku postavení afro-amerických žen ve společnosti, mezi odrazem jejich společenského postavení v literatuře a mezi tématy, která se v daném díle k této otázce přímo vztahují a dále ji rozvíjejí. Čtvrtá kapitola, závěr, se pak snaží analyzovat společné znaky v přístupu spisovatelek k dané problematice a naopak poukázat na aspekty, kterými se jejich narativní strategie a s ní související signifikantní prvky jejich tvorby liší.
|
|
|
Czech Immigrants in Minnesota; History and Critical Bibliography
Škopek, Jakub ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Tato práce si klade za cíl objasnit důvody českého vystěhovalectví do Spojených států a s tím související způsoby majoritního rozvoje emigrace po roce 1848. V textu jsou taktéž zohledněny kroky a procesy, které byly nutné k uskutečnění cesty za oceán. Hlavním předmětem této práce jsou čeští vystěhovalci, kteří se usadili v Minnesotě, nicméně úvodní část se zabývá problematikou, která je společná pro české vystěhovalectví do Ameriky obecně a zároveň kritickým zhodnocením použitých zdrojů. První část této práce zmiňuje konkrétní politické a společenské okolnosti, které stojí za vzestupem vystěhovalectví z Čech (obdobně jako z většiny evropských zemí) probíhající v druhé polovině 19. století. Dále ozřejmuje způsoby, jakými se lidé dozvídali o životě v Americe a také o tom, jak by se tam mohli dostat. První část poté nastiňuje cestu z Čech do německých přístavů a stejně tak i nebezpečí, které vystěhovalce v těchto místech očekávalo. Kapitola Emigration after 1848 vysvětluje jak obrovský vliv měl technický pokrok v lodní dopravě (přechod k parnímu pohonu od plachetnic) na prudký vzestup přistěhovalců přicházejících do Spojených států. Tato kapitola se dále zaměřuje na obecné těžkosti, kterým museli čelit všichni noví přistěhovalci, jakmile se ocitli na americké pevnině. Jsou zde nastíněny komplikace,...
|
|
| |
|
|
Kurt Vonnegut and His Humor in Three Literary Works and Their Cinematic Adaptations
Samková, Jana ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce srovnává tři filmové adaptace tří různých literárních děl amerického spisovatele Kurta Vonneguta a zaměřuje se na způsob, jakým převádějí humor těchto tří literárních předloh. Jedná se o díla Mother Night (1962), přeloženo jako Matka Noc, Slaughterhouse Five (1969), přeloženo jako Jatka číslo pět a Breakfasts of Champions (1973), přeloženo jako Snídaně šampiónů. Analyzované filmové adaptace jsou Slaughterhouse Five (1972) v režii George Roye Hilla podle scénáře Stephena Gellera, Mother Night (1996) režírovaná Keithem Gordonem a natočena podle scénáře Roberta B. Weideho a konečně Breakfast of Champions (1999) podle scénáře Alana Rudolpha, který adaptaci také režíroval. Samotná analýza je rozdělena do čtyř kapitol. Kapitola 2 představuje Kurta Vonneguta jakožto autora i jako osobnost. Zároveň obsahuje několik stěžejních teorií o humoru, především teorie Paula Lewise, Daniela Wickberga a Sarah Blacher Cohenové. Tato kapitola také představuje fenomén filmové adaptace a tento teoretický základ se opírá o práce Timothyho Corrigana, Briana McFarlanea a Seymoura Chatmana. Kapitola 3 se zabývá dílem Slaughterhouse Five a jeho adaptací a zaměřuje se na strukturu, témata, postavy, časový rámec a humor. Kapitola 4 rozebírá úspěšnost adaptace Mother Night Keithe Gordona a míru, v jaké do...
|
|
|
Emerson's influence on women in works of Nathaniel Hawthorne
Teršová, Tereza ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Vzhledem k důrazu na pojmy jako sebedůvěra či spoléhání na sebe samého ("self-reliance"), vnitřní vedení ("inner guidance") a původní Já ("the aboriginal Self") rozvíjí filozofie Ralpha Walda Emersona teze, které upřednostňují jednotlivce před společenstvím, například tezi o nadřazenosti a posvátnosti sebe-definice vzdorující definicím, které sestavuje a jednotlivcům přiřazuje společnost. Proto je možné vnímat jeho filozofii jako důležitou pro obhájce hnutí za ženská práva a pro formující se feminismus. Ve svých čtyřech románech vytvořil Nathaniel Hawthorne protagonistky, které obhajují právo žen na sebedůvěru či spoléhání na sebe samou ("self-reliance"), tak jak jej definuje Emerson. Hawthornovy hrdinky mohou být chápány a interpretovány jako hrdinky zvažující Emersonovské principy, čímž dokládají souvislost mezi Emersonovou filozofií, a tématy a motivy přítomnými v Hawthornových románech. S Hawthornovým vyobrazením úvah hrdinek o pojmech jako vnitřní vedení ("inner guidance"), původní Já ("the aboriginal Self"), morální či tvůrčí zanedbání ("moral dereliction") a sebedůvěra či spoléhaní na sebe samou ("self-reliance") souvisí Hawthornův postoj ke vztahu mezi "ženstvím" a "ženskostí" na straně jedné, a "mužstvím" a "mužností" na straně druhé. Rozpolcenost ženy, tak jak ji vyobrazuje Hawthorne, spočívá v...
|
|
|
Community in Toni Morrison's Fiction
Brzobohatá, Michaela ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Czech Abstract Toni Morrison se zabývá tématem komunity ve větší či menší míře ve všech svých románech. Díky výchově, které se jí dostalo, si vždy byla vědoma role a vlivu, jaký komunita na jedince má. Komunita nás může zachránit, ale i zavrhnout. Toni Morrison věří, že charakter černošské komunity dostál výrazných změn. Její kariéra spisovatelky odráží tyto transformace a odhaluje výraznou změnu autorčina postoje. Tato práce sleduje pomocí anylýz jejích románu The Bluest Eye, vydaného v roce 1970, její třetí knihy napsané o sedm let později, Song of Solomon, a její sedmé knihy z roku 1998, Paradise, způsob, jakým se měnil její pohled na komunitu. Toni Morrison byla jak proti separatismu, tak proti asimilaci černošské komunity. Jako možnou záchranu černošské komunity před rozkladem, ke kterému dochází vlivem hodnot kapitalistické společnosti, Morrison nejprve navrhuje návrat k tradičním africkým hodnotám. Později ve své kariéře se však od této myšlenky odvrací a řešení nalézá v komunitě, která nevylučuje nevhodné a nehodné jedince, ale je otevřená, pečující a inkluzivní. Přechodem od individualismu k individualitě vzniká komunita, která zahrnuje všechny.
|
host ::
RSS.