|
|
Uncomplemented postnominal adjectives
Mervová, Lenka ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
Diplomová práce představuje kvantitativní charakteristiku a popis postmodifikace řídícího substantiva samostatným nedoplněným adjektivem, tedy popis poziční a funkční varianty, kdy adjektivní fráze reprezentovaná pouze adjektivem stojí za substantivem, které rozvíjí. Teorerický rámec této práce je založen primárně na shrnutí R. Quirka a kol. v A Comprehensive Grammar of the English Language (1985). Korpusově založená empirická část vychází z Britského národního korpusu (the British National Corpus) za použití korpusového dotazu k získání sekvence substantivum+adjektivum+sloveso. Tento dotaz vygeneroval 6 413 konkordančních řádků, z nichž 4 627 příkladů bylo pomocí ručního třídění identifikováno jako výsledný vzorek. Tento vzorek je dále v práci zkoumán a řazen do kategorií. Detailní analýza tohoto vzorku prozrazuje, že je potřeba až jedenáct kategorií pro obsáhnutí jednotlivých syntaktických, sémantických a pragmatických faktorů a dalších komunikativních implikací a lexikalizovaných konvencí, které motivují použití postnominální pozice.
|
|
|
The Death of the Female Protagonists in The Awakening, "The Yellow Wallpaper" and The House of Mirth, and Its Realistic Foundations.
Mervová, Lenka ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
práce Tato práce analyzuje téma smrti nejenom jako výhradně vnitřní konflikt daného jedince, ale sleduje jej i v kontextu společnosti a jejího tlaku působícího na tohoto jedince. Předmět analýzy tvoří Probuzení Kate Chopinové, Dům radovánek Edith Whartonové a "Žlutá tapeta" Charlotte Perkins Gilamanové. Stěžejní úlohu pak v této práci sehrává literární typologie, která nejenom pomáhá pochopit kontrast, který vznikl v pojetí smrti ženských hrdinek, ale zároveň poskytuje výkladový rámec u jednotlivých děl. Smrt, jakožto komplexní jev, je v dílech Chopinové, Whartonové a Gilmanové pojímána v širší perspektivě, tedy netvoří ji pouze samotný konec fyzické existence, ale je vnímána jako odraz konfliktu mezi vnějšími faktory společenskými, ekonomickými, rodinnými a vnitřními predispozicemi, tužbami, představami, ideály a hodnotami. V ryze osobní dimenzi pak práce reflektuje vliv tohoto konfliktu na vnímání vlastní identity analyzovaných hrdinek. Právě ona eroze původní identity a snaha následně se s touto situací vyrovnat tvoří nejenom přímý předstupeň, jenž je následován smrtí v tradičním pojetí, ale umožňuje i samostatné pojetí této fáze jakožto metaforické smrti, jak ilustruje "Žlutá tapeta" Gilmanové. V případě Probuzení a Domu radovánek je tato fáze konfliktu následována sebevraždou hrdinky a smrt...
|
host ::
RSS.