|
|
Kostel sv. Mauricia
Bartová, Veronika ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Homolka, Jaromír (oponent)
1 RESUMÉ Kostel sv. Mauricia Baklalářská práce o kostelu sv. Mauricia je věnována historii Sušicka a tím spojené vládě hrabat z Bogenu, středověkým komunikacím v jihozápadních Čechách, historii osady Mouřenec, popisu a stavebně historickému rozboru kostela sv. Mauricia a analogiím půdorysné dispozice ke kostelu sv. Mauricia v Čechách, Bavorsku a Horním Rakousku. Hrabata z Bogenu významně ovlivnila historii českého království a v prvé řadě historii Sušicka. Tento rod byl významně spjat s Přemyslovci a to sňatky a také vzájemnou pomocí v bojích. Hrabata z Bogenu v průběhu svého působení až do vymření roku 1242 vybudovala významné území, které se stalo jedním z nejvýznamnějších základů pro území Wittelsbachů. O šumavských stezkách se začínáme dozvídat více až od 11.stolení, kdy se objevují i první ověřené písemní zprávy. Z hlediska písemných zpráv je nejstarší stezkou přes Šumavu Vintířova stezka a Zlatá stezka. Tyto nejstarší historické stezky spojovaly Čechy s podunajskými oblastmi kolem Regensburgu (Vintířova stezka) a kolem Pasova (Zlatá stezka). Kostel svatého Mauricia se nachází na vyvýšeném místě nad řekou Otavou u Annína, 4 kilometry východně od Hartmanic, nedaleko Sušice. Kostel sv. Mauricia je jednolodní stavba s chórem, chórovou věží a půlkruhovou apsidou. Původní románská loď byla téměř čtvercová,...
|
|
|
Šíření kultu Karla Velikého v době vlády Karla IV.
Šmied, Miroslav ; Royt, Jan (oponent) ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce)
V předkládané diplomové magisterské práci s názvem "Šíření kultu Karla Velikého za vlády Karla IV." (The spread of the cult of Charlemagne in the regnal Years of Charles IV) jsem se pokusil na příkladu klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově, přiblížit snahu císaře Karla IV. o vytvoření nového duchovního centra Evropy ve svém sídelním městě Praze. V návaznosti na starší bohatou literaturu k tématu zasvěcení sakrálních staveb Nového Města pražského pak zejména na patrociniu svatého Karla Velikého ukázat význam šíření světeckých kultů v předhusitských Čechách, jeho společenskou a zejména reprezentační rovinu. Dále odraz v umění a následně rezonanci jejich kultu v období vlády králů z dynastie Jagellonců. Tehdy docházelo ke snaze navázat na tradice lucemburských Čech a zejména dobu vlády císaře Karla IV. Vedle šíření kultu českých zemských patronů tak docházelo opět k pokusům o oživení úcty světců universálního významu. Takovými byli na Novém Městě pražském například svatý Karel Veliký či svatý Jindřich a svatá Kunhuta. Podobně jako v době vlády císaře Karla IV. zde tak měla být demonstrována kontinuita Prahy jako vladařské rezidence a snad rovněž jagellonské aspirace na říšský trůn.
|
|
|
Typologie figurální plastiky Parléřovské huti na katedrále sv. Víta z let 1356-1399
Smaha, Miroslav ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Resumé Předložená magisterská práce na téma "Typologie figurální plastiky Parléřovské huti na katedrále sv. Víta z let 1356-1399" se zabývá typologickým soupisem dekorativního sochařství svatovítské hutě v přímém vztahu ke kapli Všech svatých na Pražském hradě, dále s poukazem na souvislosti Staroměstské mostecké věže a předpokládaný vliv na dekorativní skulpturu pražského chrámu Matky Boží před Týnem. Hlavní kapitoly se věnují soupisu figurálních konzol s hlavičkami (maskami) na architektuře a identifikaci jednotlivých typů a variant v kontextu stavebního vývoje. Fotografická dokumentace autora byla pořízena ve spolupráci s Archivem Pražského hradu a Národním památkovým ústavem. Obrazová příloha obsahuje množství autorských fotografií výzdobných detailů in situ z interiéru a exteriéru katedrály, stejně tak ze stavebně historického depozitáře i ze stálé expozice Pražského hradu. Významnou součástí této dokumentace je také dosud nepublikovaný fotografický materiál (analogie) figurálních konzolek Parléřova chóru kostela Všech svatých na Pražském hradě, pořízený při stavební obnově roku 2008. Název: Typologie figurální plastiky Parléřovské huti na katedrále sv. Víta z let 1356-1399 Autor: Bc. Miroslav SMAHA Klíčová slova: Petr Parléř / Katedrála sv. Víta / Sochařství / Figurální plastika / Typologie Počet...
|
|
|
Lexikon biblické ikonografie
Royt, Jan ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Kořán, Ivo (oponent)
Práce zahrnuje celou šíři biblických námětů řazených abecedně, počínaje Stvořením světa až po knihu Zjevení s. Jana - Apokalypsu. Vedle vlastních příběhů Starého i Nového zákona jsou představeny i významné osobnosti Starého a Nového zákona. Zařazena byla také hesla inspirovaná apokryfními knihami Starého a Nového zákona, hesla poukazující na vztah Starého a Nového zákona (např. Typologie) či hesla s biblickou výpovědí související. Každé heslo je profilováno tak, že je v něm uveden stručný příběh biblické události, líčený s přihlédnutím k jeho reflexi ve výtvarném umění. V textu hesla jsou vedle příslušných biblický citací odkazy na apokryfní literaturu, na výklady církevních autorit a dále příklady děl světového a českého umění.
|
|
|
Benedikt Ried v pozdně gotické architektuře severozápadních Čech - Louny
Bařicová, Lenka ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Resumé Vliv Benedikta Rieda v severozápadních Čechách souvisí s celkovým historickým vývojem této oblasti, v těsném sousedství s německým územím, přijímající okolní vlivy a vzájemně se reflektující. Osobnost Benedikta Rieda, pozdně gotického královského architekta, v sobě ukrývá více otázek než odpovědí. Na které stále hledáme uspokojující odpovědi. Jisté je, že přínos Benedikta Rieda překračuje nacionální hranice a souvisí s celkovým středoevropským architektonickým děním. Hlavní otázkou této práce měla být spojitost mezi Benediktem Riedem a městem Louny. Město Louny má jedinečný archivní materiál dokládající průběh stavby svého kostela od zničujícího požáru po přípravu stavby, nákupu materiálu a mzdy dělníkům podílející se na této stavbě. S určitostí však nelze říci, zda všechny záznamy můžeme připsat přímo pro stavbu lounského kostela. Tak i personální působnost přes tyto hodnotné archivní informace nelze Benedikta Rieda potvrdit ani vyvrátit jako tvůrce a hlavního koncepčního autora. Tyto otázky si musíme klást pro nesporné kvality kostela sv. Mikuláše v Lounech po stránce architektonické a umělecké. Jistotu máme v určení políra této stavby, jehož známe právě z městských účtů je jím Mistr Pavel z Pardubic do doby stavby lounského kostela pracující na obnově města Pardubic. Severozápadní Čechy se mohou...
|
|
|
Kapitoly z deskové malby krásného slohu
Klípa, Jan ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Práce má charakter dvou kapitol zamýšleného většího celku. První část se zabývá vývojem a obsahem základních pojmů, spojených s uměním přelomu 14. a 15. století. Snaží se postihnout obecnější tendence, které krystalizovaly v rámci procesu formulace termínů: mezinárodní sloh, dvorský sloh, krásný sloh apod. Největší pozornost je při tom věnována dějinám pojmu krásný sloh a jeho obsahu, v nichž připadla významná úloha tuzemskému bádání v průběhu minulého století. Obecné otázky slohu ve výtvarném umění pozdního středověku hrají totiž v rámci studia umění kolem roku 1400 podstatnou roli a žádné další zpracování této tématiky se neobejde bez historiografické reflexe, která pojmenuje a přijme dobovou a myšlenkovou podmíněnost základních pojmů. V závěru první části jsou formulovány hypotetické výhledy týkající se směřování budoucího studia umění kolem roku 1400 na celoevropské i na regionální úrovni. Druhá část práce je věnována konkrétní problematice podoby tohoto umění ve vídeňském malířství první třetiny 15. století a jeho vztahům k českému umění krásného slohu. Vídeňský příklad se ukazuje jako instruktivní pro hodnocení pražské malířské produkce v prvních desetiletích 15. století. Rozvinula se zde totiž plodná tradice, nepřerušená radikálními zásahy ze strany společenských otřesů, která navíc, a to je jeden z...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.