|
|
Libreto versus divadelní hra s využitím textu Karla Čapka Věc Makropulos
Mudrová, Jitka ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
V diplomové práci jsem se pokusila doložit shodné rysy dramatu a libreta. Využila jsem k tomu text dramatu Věc Makropulos Karla Čapka a text libreta Věc Makropulos Leoše Janáčka. Cílem bylo představit nejen shodné dramatické rysy, ale také specifické postupy libretistické praxe, kterých musel Janáček využít při přepracování Čapkovy hry v operní libreto. Ukázalo se, že dramatické prvky se projevují v libretu především v rovině struktury, libretistické potom v oblastech týkajících se děje, charakterizace postav a vyjádření vztahů mezi postavami. Rozborem byly potvrzeny úvodní hypotézy.
|
|
|
Tvorba a mystifikace (Jan Novák, Jan Lukeš, T.R. Field)
Odložilíková, Žaneta ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce Tvorba a mystifikace (Jan Novák, Jan Lukeš, T. R. Field) přibližuje čtenáři tři osobnosti české literatury 20. století, které jsou zatím z pohledu literární vědy reflektovány pouze okrajově. Jsou to autoři, jejichž tvorba je provázena řadou literárních mystifikací, pocházejících od autorů samotných, nebo od osob, jejich tvorbou a osobností inspirovaných. Všichni tři autoři dále spadají do kategorie tzv. mašíblů, což mimo jiné znamená, že jejich život a potažmo dílo bylo do určité míry ovlivněno podivínstvím jejich osobnosti, nebo dokonce duševní nemocí. V úvodní kapitole, která má zároveň zastřešující charakter, je vymezen a popsán pojem literární mystifikace. Dále je tento usouvztažněn s pojmy souvisejícími, jako je hra, ludismus, mýtus. Důraz je kladen na odlišení literárních mystifikací od mystifikací klasických. Zmíněny jsou také konkrétní příklady vybraných literárních mystifikací z české literatury. Pozornost je věnována rovněž publikacím Vladimíra Boreckého, který se zabýval kategorií tzv. mašíblů, nebo také podivínů. Následující kapitoly se již zabývají jednotlivými autory. Postup při popisu každého z nich je vždy stejný. Nejprve jsou uvedeny zdroje informací, další kapitola se zabývá jejich životními osudy. Následuje kapitola, která tvoří jádro jednotlivých studií o...
|
|
|
Dramatizace Olbrachtova Nikoly Šuhaje loupežníka
Mládková, Nela ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
SHRNUTÍ Co tedy můžeme vypozorovat srovnáním jednotlivých adaptací sledovaného tématu? Ve své diplomové práci s názvem Dramatizace Olbrachtova románu Nikola Šuhaj loupežník jsem se zaměřila především na divácky nejoblíbenější a dle mého názoru též nejkvalitnější adaptace tohoto Olbrachtova románu. První kapitola je věnována Olbrachtovu románu, konkrétněji genezi tématu Nikoly Šuhaje loupežníka, jemuž předcházela skutečná událost, ohlasům na toto literární dílo, které získalo v roce 1933 státní cenu za slovesné umění, prolínání mýtu s realitou, jazykovému a stylovému zpracování románu a jeho hlavním postavám. Olbrachtova Nikolu Šuhaje loupežníka považuji za jeden z klenotů české literatury 20. století. Téma tohoto díla je kvalitním a oblíbeným základem pro další zpracování už proto, že vypráví poutavou legendu o skutečné historické postavě a odehrává se v kraji, který na nás Evropany působí exoticky jak svou přírodou, tak svou kulturou. Druhá kapitola pojednává o díle Petra Ulrycha inspirovaném Olbrachtovým románem. Prvním Ulrychovým projevem vytvořeným na motivy této literární před- lohy bylo monotematické LP Nikola Šuhaj loupežník (vydané roku 1974) s třinácti písněmi, které autor o rok později za pomoci textaře a muzikanta Ladislava Kopec- kého a režiséra Jána Roháče převedl do scénické podoby. K...
|
|
|
Ženská postava v díle Gabriely Preissové
Pobudová, Lenka ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
11. Resumé Tato diplomová práce se zabývá problematikou ženské postavy v díle Gabriely Preissové. Úvodní kapitoly se věnují stručnému nástinu života Gabriely Preissové a jejímu přispění do fondu české literatury, dále je věnována pozornost dobovému kontextu. do kterého autorka vstoupila a v neposlední řadě i poetice realistické postavy, která hraje v analýzách zcela zásadní roli. Stěžejní část práce spočívá v analýze jednotlivých děl s důrazem na zobrazení a funkci ženských postav. Pozornost je věnována i roli dialektu a písně, které dotvářejí svébytnou poetiku Gabriely Preissové a tvůrčím způsobem obohacují realistickou tvůrčí metodu. V poslední kapitole se zabýváme kritikou jako možnou motivací a destrukcí dalšího díla. 93
|
|
|
Fenomén Medvídka PÚ
Dušek, Filip ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Práce zkoumá text Medvídka Pú od anglického spisovatele Alana Alexandera Milnea, zejména v českých překladech Hany Skoumalové. Rozebírá nonsens, jeho jazyk, dále postavy Medídka Pú, časoprostor v textu a motiv pohybu. Zabývá se otázkou, proč existuje fenomén Medvídka Pú, jak se tento fenomén projevuje zejména ve vztahu k jiným textům a proč se nezdařilo vybudovat obdobný fenomén v adaptaci Marii Majerové. Jako didaktickou aplikaci práce uvádí možnost realizace výukového projektu s využitím textu Medvídka Pú. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Nekonečný příběh Michaela Endeho a jeho vztah k mýtu
Šrejberová, Kristýna ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Tato práce, ačkoli se pokouší o jisté uchopení, zdaleka nemůže obsáhnout ani hloubku ani šíři problému, jímž se badatelé intenzivně zabývají více než jedno století, tj. mýtu. Snaží se alespoň rozpoznat a pojmenovat některé z "mytických" ("s mýtem souvisejících", "mající s mýtem společné rysy") aspektů ve zkoumaném textu - v Nekonečném příběhu. Věřím, že svým dílem přispěje к odhalení mýtotvornosti tohoto textu, a tím otevře čtenáři cestu к hlubšímu poznání jeho smyslu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Fantaskní motivy v próze s dětským hrdinou u Ivy Procházkové
Havlová, Jana ; Klumparová, Štěpánka (oponent) ; Brožová, Věra (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci, která nese název "Fantaskní motivy v próze s dětským hrdinou u Ivy Procházkové", se věnuji především rozboru těch próz Ivy Procházkové, které jsou intencionálně určeny dětem, v nichž se v pozici hlavního hrdiny ocitá dítě a v nichž se rovněž vyskytují fantaskní motivy. Jsou to konkrétně tato literární díla: Středa nám chutná, Hlavní výhra, Soví zpěv, Jožin jede do Afriky, Eliáš a babička z vajíčka, Kam zmizela Rebarbora? a Myši patří do nebe … ale jenom na skok. Zmiňuji se o ději, interpretuji jejich význam, především se zaměřuji na fantaskní motivy, které se v nich vyskytují, a snažím se objasnit jejich funkci v próze s dětským hrdinou. Upozorňuji na jejich metaforický (popř. symbolický) rozměr. Ivu Procházkovou řadíme k těm nejlepším autorům pro děti a mládež, které v současné době máme, přesto její literární díla intencionálně určená dětem nebyla nikým komplexně zpracována. Vycházím především z publikací Svatavy Urbanové a Mileny Šubrtové, ale snažím se rovněž o vlastní východiska, zvláště v oblasti týkající se problematiky fantaskních motivů. Kromě toho se zabývám také životem Ivy Procházkové a jejími pracemi obecně, mimo jiné poukazuji na ocenění, která za svou tvorbu získala. Zmiňuji se o fantastice a fantaskních motivech, nejprve se na ně zaměřuji všeobecně, následně se...
|
|
|
Pohádková tvorba Jana Drdy a její filmové adaptace
Winter, Roman ; Pechová, Drahoslava (oponent) ; Brožová, Věra (vedoucí práce)
Tvorbu spisovatele Jana Drdy propojuje umělecký styl, vytvářený autorovým specifickým způsobem vyprávění, jazykovým projevem a fantazijním světem, který je spontánním propojením reality s prvky kouzelného (nadpřirozeného) světa. Tento svět vzniká stylizací autorova přístupu k světu a jeho vidění. Svým stylem navazuje Drda na lidovou slovesnost, a proto i jeho pohádková tvorba, jejíž hlavním záměrem je aktualizace tradičních pohádkových okruhů, organicky zapadá do jeho díla a navazuje na něj. V pohádkovém dramatu Hrátky s čertem (1946) se Drda poprvé přihlašuje k pohádce jako k jednomu ze zdrojů své inspirace. Aktualizace v této komedii měla protifašistický smysl. V pohádkové práci pokračuje Drda souborem autorských pohádek České pohádky (1958). V nich se aktualizace týká především dobových společenských problémů. Tyto pohádky mají výrazné rysy plebejskosti. Nejsou ale jen aktualizací. Drda jimi navazuje na svůj způsob uměleckého vyjadřování inspirovaného lidovou slovesností. O Drdovu pohádkovou tvorbu jeví soustavný zájem filmoví tvůrci. Už v době těsně po vzniku Českých pohádek se různil přístup filmařů k zpracovávaným předlohám. Někteří svým filmovým ztvárněním podtrhovali aktualizované motivy, jiní se snažili vyzdvihnout spíše styl a poetiku Drdových pohádek. Druhý zmíněný přístup filmařů je dokladem, že...
|
host ::
RSS.