|
|
Království v Akkonu
Janoš, Ondřej ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je zachycení základních problémů existence Království v Akkonu v letech 1187 - 1291. První část práce stručně nastiňuje situaci v Palestině v době prvních křížových výprav, vzniku Jeruzalémského království, vzrůstu jeho významu a prestiže v politické situaci Blízkého východu. Kapitola končí osudnou bitvou u Hattínu. Druhá kapitola, která je hlavní částí celé práce, je pak věnována snaze o obnovu království během 3. křížové výpravy, vnitřním sporům mez jednotlivými frakcemi, odporu šlechty vůči centralizované panovnické moci, snaze o udržení obsazených území, a problémům, které vedly k pádu království dobytím hlavního města Akkonu v roce 1291. V této kapitole se také snažím představit historické osobnosti, které měli na dějinný vývoj ve Svaté zemi vliv. Klíčová slova křížové výpravy, království, šlechta, Akkon, Jeruzalém, Antiochie, Byzantská říše, muslimové, křesťané
|
|
|
Formování středověké říše. Wipo a podoba císařství.
Vláčilová, Eva ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
práce Tato práce se zabývá středověkou představou o říšském králi a císaři 1. poloviny 11. století a jeho moci, jak je zachycena ve Wiponově díle Gesta Chuonradi II. imperatoris. Jako vzor ideálního vládce je použit první sálský panovník Konrád II. Obraz panovníka je představen od ustanovení do úřadu až po jeho smrt, pozornost je věnována formování Konrádovy Říše, domácí i zahraniční politice - zejména vůči Itálii a Burgundsku. Dále práce pojednává o rozdílech mezi realitou a idealizovaným jednáním vládce zapsaným ve Wiponově spisu, jenž byl zamýšlen jako oslava císaře a vladařská příručka pro následníka trůnu. Klíčová slova: Wipo, Konrád II., obraz panovníka, Římská říše 1. pol. 11. st.
|
|
|
František Štverák, farář ve Chvalech - odpůrce a vězeň nacismu i komunismu
Stříbrná, Anežka ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je přiblížení osudů českého katolického kněze Františka Štveráka (1909-1956), který se aktivně účastnil odboje proti nacistickému okupačnímu režimu. Na jaře 1940 byl zatčen a vyslýchán gestapem. Prošel několika koncentračními tábory (Dachau, Sachsenhausen), kde strávil dlouhou dobu ve zpřísněné vazbě; přežil přitom několikeré přímé ohrožení života. V dubnu 1945 se dočkal osvobození KT Dachau americkou armádou. Na podzim téhož roku se jako svědek zúčastnil soudu s nacistickými zločinci z KT Dachau. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se nekompromisně postavil proti omezování práv katolické církve v Československu a její postupné likvidaci. Jako blízký spolupracovník arcibiskupa Josefa Berana byl zatčen již v červnu 1949. V době vyšetřovací vazby prošel několika komunistickými věznicemi (Praha-Pankrác, Valdice-Kartouzy, Praha-Ruzyně). V lednu 1951 byl v jednom z mnoha inscenovaných procesů s katolickými duchovními a laiky odsouzen na dvacet měsíců vězení. Po vypršení trestu byl v letech 1951-1954 držen v internaci (kláštery Želiv a Hájek). Na svobodu byl propuštěn v roce 1954 a v roce 1956 na následky mnohaletého věznění zemřel.
|
|
|
Právo exklusivity při papežských volbách
Suchánek, Drahomír ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent) ; Valeš, Václav (oponent)
Právo exklusivity při papežských volbách. Projekt disertační práce se soustřeďuje na institut tzv. práva eklusivity. Středem zájmu je tak samotná podstata problému, tak i politické, církevní a právní souvislosti, které se vztahují k využití tohoto práva při papežských volbách. Ačkoliv se nejednalo o církevní oficiálně uznané privilegium, bylo vícekrát v procesu ustanovování papežů využito a zásadním způsobem určovalo hlasování kardinálského kolegia. Výzkum v této oblasti by měl ukázat právní základ uvedené problematiky, možnosti uplatnění práva exlusivity a odlišné způsoby interpretace zastánců, respektive odpůrců jeho užití.
|
|
|
Cantigas de Santa Maria jako prostředek sebeprezentace krále Alfonse X. Učeného
Jaluška, Matouš ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Práce zkoumá metodu sebeprezentace kastilského krále Alfonse X. Učeného (†1284), jak se projevuje ve sbírce mariánských písní Cantigas de Santa María, jež vznikla v jeho dvorním skriptoriu. Panovník v této sbírce dvorným způsobem opěvuje Pannu Marii, prohlašuje ji za svoji dámu a tak na sebe bere roli krále-trubadúra. V ohnisku pozornosti se v první části práce nachází první polovina řečené role a je představen alfonsinský koncept vladaře jako rozumějící hlavy poddaných. Druhá část se zaměřuje na královo trubadúrství a ukazuje na vazby a podobnosti mezi pojetím trubadúra jako umělce vypovídajícího o světě a alfonsinským králem učitelem, jemuž trubadúrský vztah k Panně Marii umožňuje mimo jiné rovněž vnést do svého úřadu prvek svatosti nezávislý na Římu i na sekulární tradici kastilské monarchie.
|
|
|
Dějiny řádu augustiniánů poustevníků (13.-16. století)
Záhořová, Eva ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Práce se snaží alespoň v základních obrysech představit dějiny řádu augustiniánů poustevníků, který byl založen z iniciativy papeže Alexandra IV. bulou Licet ecclesiae 9. dubna 1256. Do řádu byla postupně včleněna severoitalská eremitská bratrstva, která uznávala řeholi sv. Augustina. Augustináni poustevníci prožívali ve druhé polovině 13. století velký rozkvět, proto se již záhy vydělily jednotlivé provincie, mezi jinými i bavorská, jíž se tato práce podrobněji věnuje. Zobrazuje vůdčí osobnosti celé provincie, nastiňuje počátky reformního hnutí, které vyústilo ve vystoupení Martina Luthera, a poukazuje na problémy, s nimiž se řeholníci potýkali v době husitského hnutí. Neopomíjí ani důležitou roli, kterou augustiniáni poustevníci sehráli při zakládání středoevropských univerzit. Řád augustiniánů poustevníků byl jedním z významných politických, společenských i kulturních činitelů vrcholného a pozdního středověku.
|
|
|
Latinská legenda raného středověku jako pramen christianizace střední Evropy
Izdný, Jakub ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
práce Ve své práci se snažím o rozsáhlou komparaci prvních hagiografických textů postihujících christianizační proces oblasti střední Evropy. Srovnáním těchto textů napříč jednotlivými národními okruhy a porovnáním jejich obrazu se současným stavem historických bádání se snažím dojít k pochopení role legend při christianizaci a především možnosti jejich využití coby pramenu pro toto období. Zkoumám zvlášť obraz pohanství, křtu státních celků, knížete a průběh institucionálního šíření víry s přihlédnutím k obrazu nižších sociálních vrstev v legendě. Zajímá mě též soudržnost středoevropského prostoru pozorovatelná v typologii a obsahu zkoumaných legend.
|
|
| |
|
|
Latinská legenda raného středověku, její topika a vztah k českému prostředí. Obraz christianizace v legendách o prvních křesťanských panovnících evropských národů raného středověku
Izdný, Jakub ; Suchánek, Drahomír (oponent) ; Drška, Václav (vedoucí práce)
Ve své práci se snažím o komparaci latinských legend o prvních evropských křesťanských panovnících raného středověku. Tímto způsobem se mi podařilo postihnout jakýsi standardní model hagiografického příběhu s daným tématem. Shoda se projevuje jednak ve způsobu přijetí křtu, jednak v obvyklém výskytu vedlejších postav - manželky, jež přebírá roli světice, a misijního biskupa - a v neposlední řadě v užití motivu bitvy za víru. Zejména postava zbožné manželky vystupuje z legend jako velice podstatná a naznačuje zřejmě reálný způsob šíření křesťanské víry pomocí sňatkové politiky. Podstatné je i zjištění, že přes relativně velkou časovou vzdálenost nejstaršího a nejmladšího srovnávaného textu, umocněnou ještě odlišnou dějinnou situací germánských a středoevropských etnik, vykazují legendy značnou tématickou podobnost a dokládají tak spřízněnost kulturních okruhů západní a střední Evropy.
|
|
|
Germánské gentes a antický svět
Lepeška, Jan ; Suchánek, Drahomír (oponent) ; Drška, Václav (vedoucí práce)
V této práci jsem se pokoušel přiblížit pohledy pozdně antických autorů zejména na jednotlivé germánské kmenové svazy, které významným způsobem ovládaly dějiny římské říše v raně středověkém údobí. Snažil jsem se o co možná nejširší pohled, abych přiblížil pohledy pozdně antického pohanského, křesťanského nebo raně středověkého autora a pokusil se o jejich komparativní pohled, který větší, či menší měrou odhalil jejich shodné nebo rozporné pohledy na jednotlivá barbarská etnika.
|
host ::
RSS.