|
|
Evropeizace politických stran v Srbsku a v Černé Hoře
Blažej, Adam ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šesták, Miroslav (oponent)
Práce si klade za cíl analyzovat proces evropeizace politických stran v Srbsku a v Černé Hoře po pádu autoritativního režimu Slobodana Miloševiće. První kapitola se zabývá problematikou konceptu evropeizace, definuje jeho základní charakteristiky a vysvětluje hlavní specifika evropeizace v postkomunistické Evropě a na západním Balkáně. Druhá kapitola podává stručnou charakteristiku relevantních politických stran a stranických systémů v Srbsku a v Černé Hoře. Předmětem zájmu třetí kapitoly je působení EU v těchto zemích. V této kapitole jsou nastíněny bilaterální vztahy EU-Srbsko a EU-Černá Hora, ale také role EU ve vztazích mezi Srbskem a Černou Horou. Dalším tématem této kapitoly jsou nástroje, jichž EU využívá k evropeizaci západního Balkánu. Jedná se především o politickou a ekonomickou kondicionalitu členství. Závěrečná kapitola je tvořena analýzou evropeizace politických stran na základě modelu politologa Roberta Ladrecha, který definuje celkem pět jejích oblastí: 1) stranické programy, 2) organizační strukturu, 3) stranický systém, 4) vztah mezi politickými stranami a vládou a 5) vztah politických stran nad rámec národního stranického systému. Hlavní pozornost je přitom věnována zkoumání povahy změn, které se v případě politických stran odehrávají v důsledku integrace obou zemí do EU.
|
|
|
Konflikt v Podněstří
Sviták, Matěj ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Konflikt v Podněstří" pojednává o kořenech a vývoji situace, která na východě Moldávie vznikla s rozpadem Sovětského svazu. V prvních kapitolách je téma vymezeno geograficky a terminologicky, poté následuje historický úvod. Jádro práce spočívá v analýze jednání o statusu Podněstří, která probíhají od roku 1994 dodnes. Na konci jsou zhodnoceny role jednotlivých aktérů konfliktu, tedy Podněstří samotného, Moldávie, Ruska, Ukrajiny, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Evropské unie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jugoslávská informbyrovská emigrace v Československu
Vojtěchovský, Ondřej ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Práce pojednává o skupině jugoslávských informbyrovských (protititovských) emigrantů působících v Československu. Základní výkladovou linii tvoří analýza jejich politické činnosti. Zároveň toto téma nabídlo prostor pro mikrohistorickou studii, která vypovídá o vícero aspektech diktatury komunistické strany v Československu, zejména pak v její počáteční fázi. Detailně zkoumá dění mezi jugoslávskými emigranty jakožto jedné organizaci komunistické strany; sleduje mechanismy rozhodování a řízení; vztahy mezi emigrantskou skupinou a centrálními orgány KSČ; vzorce chování a myšlení aktivních členů a funkcionářů strany; vztahy mezi československými komunisty a jejich zahraničními chráněnci. V kontrastní situaci střetnutí emigrantské skupiny s odlišným prostředím bylo možné vykreslit různost mentalit, stereotypů i politických a kulturních tradic.
|
|
| |
|
|
Operační a mobilizační plány Rudé armády 1940-1941
Černík, Marek ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
V letošním roce, kdy předkládám svou práci k obhajobě, si připomínáme 65. výročí zahájení operace Barbarossa- německého útoku na Sovětský svaz. V 90. letech minulého století se začalo objevovat stále větší množství indicií i přímých důkazů, které signalizují, že Hitler svou akcí jen o pár týdnů předešel realizaci Stalinova záměru provést osvobozovací tažení do západní Evropy. Diskuse na toto téma nekončí a často ústí v ostrou výměnu názorů. Zda by se Rudé armádě tehdy podařilo v plném rozsahu realizovat své plány a dojít až do Berlína, zůstane zřejmě nezodpovězenou otázkou. Ovšem prokázání samotných útočných záměrů Sovětského svazu v roce 1941 není nereálné a právě na tento aspekt druhé světové války bude zaměřena pozornost v této rigorózní práci, kterou předkládám jako opravenou a rozšířenou verzi své diplomové práce z roku 2005. Výchozí pracovní hypotézy zůstávají . '~ steJne: 1. Přípravy Sovětského svazu na válku na jaře 1941 měly ofenzivní charakter. 2. Rudá armáda se chystala zahájit na západě rozsáhlou útočnou operaci již v průběhu léta 1941.
|
|
|
Formování jugoslávské informbyrovské emigrace v Československu
Vojtěchovský, Ondřej ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Politické události roku 1948, které poznamenaly podobu evropského kontinentu na čtyřicet let, byly zvláště osudné pro dvě v lecčem podobné a přitom tolik rozdílné země - Československo a Jugoslávii. Únorový převrat v Československu byl jedním z mezníků v konečné fázi utváření sovětského bloku. Roztržka mezi Stalinem a Titem, která vyvrcholila červnovou rezolucí Informačního byra komunistických stran, byla pak impulsem k jeho přeměně v monolitní celek, kde se suverenita jednotlivých států podřizovala linii určované Moskvou. Také pojem "lidová demokracie", označující vnitropolitické uspořádání zemí v sovětské zájmové sféře, začal měnit svůj obsah. Zavržena byla teorie o vlastních cestách k socialismu, respektující specifika té které země a vyhýbající se užití násilných prostředků. Místo toho začal být uplatňován jediný známý model, totiž sovětský. Systém formální demokracie, v jejíž reálné náplni na jedné straně stálo relativně svobodné Československo a na druhé komunisty nepokrytě ovládaná Jugoslávie, ztratil nyní pro Sověty opodstatnění. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Hospodářské sankce proti SFRJ/SRJ
Hejsek, Jakub ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent) ; Tejchman, Miroslav (oponent) ; Lacina, Karel (oponent)
Dizertační práce analyzuje mezinárodní hospodářské a ostatní sankce nejprve z hlediska teorie sankcí a poté jejich aplikace na příkladu Socialistické federativní republiky Jugoslávie a Svazové republiky Jugoslávie. Kromě toho zahrnuje analýzu hospodářského uspořádání obou států a následně důsledky uplatnění hospodářských sankcí. Pomocí komparace kriticky hodnotí zvolené sankční nástroje, jejich efektivitu a vynucování ze strany mezinárodního společenství. V práci je využita česká i zahraniční literatura spolu s osobní zkušeností autora s regionem v době sankcí.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.