|
|
Proměny sociálního práva v Československu v letech 1945 - 1956
Rákosník, Jakub ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Vojáček, Ladislav (oponent) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Disertační práce: Abstrakt Jakub Rákosník: Proměny sociálního práva v Československu v letech 1945 - 1956 Poválečný lidově demokratický režim v Československu byl založen na relativně silném společenském konsenzu, který umožnil vedoucím politickým stranám uskutečnit ambiciózní hospodářské a sociální reformy. Nebylo to jen rozsáhlé znárodňování výrobních prostředků (pod kontrolou státu se nacházely podniky reprezentující dvě třetiny námezdních sil ještě před komunistickým převratem v únoru 1948), nýbrž i komplexní reforma sociálního pojištění, jež měla za cíl vytvořit univerzální systém sociální ochrany zahrnující všechny občany a nikoli jen pojištěnce, jak tomu bylo podle dosavadního systému. Tento program sociální reformy byl jednak inspirován dlouhou domácí tradicí sociální politiky a jednak také novými impulsy pocházejícími z Beveridgeovy zprávy, s níž se reprezentanti exilové vlády měli možnost během války důkladně seznámit. Tato disertační práce se soustřeďuje především na postižení dlouhodobé kontinuity sociálního práva. Struktura sociálního státu v jednotlivých zemích bývá obvykle velmi trvalá. Jakkoli vlády rozličného ideologického zabarvení permanentně provádějí dílčí reformy v rámci jednotlivých sociálních politik, obecná struktura výdajů a vztahů mezi jednotlivými větvemi sociální ochrany...
|
|
|
Úloha apelačního soudu v letech 1548 až 1783
Pleskot, Jaroslav ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Šouša, Jiří (oponent)
Úloha apelačního soudu v letech 1548 až 1783 Účelem disertační práce je analyzovat vývoj pražského apelačního soudu v letech 1548 až 1783. Práce popisuje úlohu jednoho z nejvýznamnějších soudů v českých zemích raného novověku. Důvodem, proč jsem se věnoval tomuto tématu je skutečnost, že dosud nebylo komplexně zpracováno novodobými historiky. Cílem práce je doplnění a revize výsledků dosavadního bádání v této oblasti. Práce se skládá z úvodu, deseti kapitol a závěru. Některé kapitoly jsou rozčleněny do subkapitol. Úvod definuje téma, popisuje stávající literaturu a prameny. Výzkum je založen jak na publikovaných, tak archivních pramenech. Posledně jmenované byly studovány v Národním archivu a ve vybraných okresních archivech. První kapitola zkoumá příčiny zřízení soudu, specifikuje jeho právní rámec a popisuje jeho obsazení. Soud byl zřízen v lednu 1548 českým králem Ferdinandem I. Habsburským (1526-1564) za účelem omezení moci královských měst v českých zemích poté, co panovník potlačil stavovský odboj v roce 1547. Apelačními rady byli zástupci všech stavů v Čechách (páni, rytíři, měšťané) a dále čtyři osoby s právnickým vzděláním. Soudu předsedal prezident. Druhá kapitola analyzuje pravomoci nové královské instituce. Byla pověřena vyřizováním apelací od městských soudů a poskytovala naučení a...
|
|
|
Vybrané aspekty právní úpravy nakládání s odpady v Československu v letech 1945 - 1992
Bucharová, Jiřina ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Diplomová práce: Vybrané aspekty právní úpravy nakládání s odpady v Československu v letech 1945 - 1992 Tato diplomová práce se zabývá vybranými aspekty právní úpravy nakládání s odpady v Československu v letech 1945 až 1992. Právní úprava nakládání s odpady je zasazena do širšího rámce práva životního prostředí, je zmíněn vývoj tohoto právního oboru v zájmových letech. Práce popisuje vybranou právní úpravu nakládání s odpady a veřejnou správu - institucionální zajištění v oblasti vztahující se k životnímu prostředí - zejména v oblasti odpadového hospodářství. V práci jsou popsány dílčí aspekty právní úpravy nakládání s odpady, pouze demonstrativně a v nezbytně nutné míře je zmíněna technická či technologická stránka. Práce se soustředí zejména na právní úpravu využívání některých odpadů (tzv. sběrné suroviny a kovový šrot) a také odstraňování odpadů (spalování a zejména skládkování). Pro informaci je na vhodných místech uvedena krátká komparace se současnou právní úpravou (např. kompetence České inspekce životního prostředí). V práci jsou uvedeny relevantní příklady skutečného stavu nakládání s odpady (v určitých případech i jiných oblastí odpadům blízkých regulovaných právními předpisy řazenými do práva životního prostředí - např. čištění odpadních vod). Situace je dokladována také vybranými...
|
|
| |
|
|
Právní postavení poddaného na smiřickém panství ve světle pozemkových knih z let 1590 až 1848
Kareš, Martin ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Za pozemkové knihy se považují knihy, do kterých se zaznamenávaly zápisy týkající se majetkoprávních změn především zakoupených poddanských usedlostí. Od 80. let 18. století postupně zachycovaly jakékoliv nemovitosti a změny v jejich majetkoprávním držení, což nabylo úplné platnosti vydáním zákona o pozemkových knihách z roku 1871. Byly vedeny nejprve v kancelářích majitele panství (popřípadě městskými nebo obecními úřady) a po roce 1850 u okresních soudů. Předmětem pozemkových knih byly nemovité věci a případně také s nimi neoddělitelně spojená živnostenská práva (např. právo vařit pivo, provozovat mlýn, kovárnu nebo řeznictví). Pro zcizení, zatížení nebo rozdělení nemovitosti byl vyžadován souhlas vrchnosti. Poddanská nemovitost mohla být zatížena zástavním právem nebo výměnkem a jinými věcnými břemeny aktivní nebo pasivní povahy. Při jejím užívání musel poddaný respektovat také rychtáře (ve Smiřicích primase) nebo sousedská práva. S poddanskou nemovitostí byla spojena povinnost řádného hospodaření, zákaz jejího opuštění nebo zadlužení nad stanovenou hranici. Při porušení těchto povinností byl poddaný stíhán sankcí spočívající v nuceném prodeji nebo zabrání statku.
|
|
|
Změny v oboru občanského práva v období druhé československé republiky a Protektorátu Čechy a Morava (1. 10. 1938 - 31. 12. 1943)
Zima, Ondřej ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
66 Resume Změny v oboru občanského práva v období druhé československé republiky a Protektorátu Čechy a Morava (1938 - 1943) Tématem této práce jsou proměny českého občanského práva v letech 1938 - 1943. Práce popisuje a komentuje právní normy, převážně vládní nařízení, vydávané československou a později protektorátní vládou během největšího rozmachu německé moci v Evropě. Tato normotvorba nahrazovala demokratické zákonodárství, které v prostředí nacistické totality neexistovalo. Platné občanské právo bylo těmito nařízeními měněno příležitostně a nepřímo, čímž vznikla nepřehledná situace. Po válce byla většina těchto vládních nařízení prohlášena jako neplatná a tudíž se jejich vlivem na občanské právo nikdo nezabýval. Vládní nařízení jsou rozdělena do čtyř kapitol, a to podle jejich zaměření na normy omezující volné nakládání s majetkem, normy upravující náhradu škody, normy upravující nájemní vztahy a normy upravující pracovněprávní vztahy. Normy jsou v kapitolách chronologicky řazeny a opatřeny stručným komentářem. Je tak možné sledovat vývoj jednotlivých oblastí občanského práva v čase. Nejrozsáhlejší jsou kapitoly zabývající se právem nájemním a právem pracovním, kde byly zásahy vlády největší. Celkově práce vytváří přehled o postupném omezování občanských práv, které bylo přímo úměrné vzrůstající...
|
|
|
Politický proces s Dagmar Šimkovou a spol.
Blažek, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
V své práci jsem se zabýval případem Dagmar Šimkové. Věnoval jsem se nejprve její trestné činnosti, zatčení a vazbě, následně pak vlastnímu procesu až po vynesení konečného rozsudku, době strávené ve výkonu trestu a podmínkám zde panujícím a v poslední části pak také rehabilitačním řízením v roce 1968 a v 90. letech. V úvodních kapitolách až po vynesení rozsudku jsem se zabýval také širším případem, akcí, která nesla dle pracovních dokumentů StB název "Zběhové" a v níž se jednou z odsouzených stala právě Dagmar Šimková. Díky studiu množství archivních materiálů z Národního archivu a z Archivu bezpečnostních složek jsem dospěl k několika závěrům. Co se týče první části, jež je zaměřena na trestnou činnost Dagmar Šimkové, podařilo se mi vysledovat a rozplést červenou nit celého případu dvou zběhů, který nakonec v součtu zahrnoval více než dvacet osob z celé ČR, které byly odsouzeny v sedmi na sebe více či méně navazujících procesech. Vycházíme-li z dobových materiálů a především pak z rehabilitačních rozsudků v roce 1968 a 1969 (zejména rozsudek s Věrou Černou), je nutným závěrem to, že přestože Dagmar Šimková vědomě vykonávala trestnou činnost, kterou vyjadřovala svůj nesouhlasný postoj s vládnoucím režimem a za niž byla odsouzena, tato její činnost rozhodně nebyla tak závažného charakteru, jak bylo v celém...
|
|
|
Vývoj trestního práva v 18. století v našich zemích
Zíka, Tomáš ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Resumé diplomové práce Tato diplomová práce se jako svým hlavním tématem zabývá vývojem trestního práva hmotného a procesního v 18. století v našich zemích. Pojednává též o zákoníku vydaném v roce 1803, protože celý tento vývoj završoval a logicky je tedy nutné ho uvést. Celý vývoj trestního práva v českých zemích se samozřejmě odvíjí od vývoje trestního práva v Habsburské monarchii, jejíž byly naše země součástí. Jako vedlejší téma je tedy zpracován také historický vývoj monarchie v dané době, filosofické a náboženské směry a názory, největší myslitelé a také dřívější právní úprava, ze které samozřejmě tvůrci zákonů v 18. století čerpaly a která často platila i v první polovině 18. století. Dále tato diplomová práce pojednává o vývoji struktury hrdelního soudnictví na našem území, kdy se zaměřuje hlavně na jeho personální i věcné vybavení a na důvody postupného snižování počtu hrdelních soudů. Ve zvláštní kapitole se také pojednává o vývoji úpravy trestných činů proti božskému majestátu, na které se v průběhu tohoto století nejvíce měnil náhled, kdy se během pár let změnily z nejpřísněji postihovaného trestního činu na přestupky a poté opět na trestný čin. V této kapitole se navíc dostává srovnání těchto činů s trestnými činy proti panovníkovi. Hlavní pozornost je ale věnovaná jednotlivým zákoníkům vydaným...
|
|
|
Rady pracujících - orgány podnikové samosprávy v roce 1968
Šimůnek, Radim ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
CZ Tématem diplomové práce jsou samosprávné podnikové orgány, které za aly, do ur ité míry spontánn , vznikat v pr b hu let 1968 a 1969 v eskoslovensku a které m ly nahradit dosavadní systém ízení podnik v socialistickém hospodá ství. V první kapitole jsou popsány historické souvislosti a zdroje inspirace nových orgán . Byly jimi p edev ím závodní výbory, které byly z izovány ji v období první republiky, a rovn závodní rady, je vznikaly v povále ném období a m ly pomoci konsolidovat povále nou situaci v podnicích a zárove slou ily jako nástroj nucené správy a znárod ování dosud soukromého majetku. Druhá kapitola se zabývá vznikem prvních rad pracujících a jejich teoretickými východisky, které byly sou ástí ekonomické reformy p ipravované skupinou odborník kolem Oty ika. Je zde ukazováno na podporu zakládání nových samosprávných orgán , rad pracujících, z ad samotných pracujících a Revolu ního odborového hnutí. Rozebrány jsou také vládní prozatímní zásady, které m ly usm rnit vytvá ení nových podnikových orgán , a jejich uplat ování v praxi. T etí a záv re ná kapitola pak zpracovává situaci po okupaci vojsky zemí Var avské smlouvy a hlavn návrh zákona o socialistickém podniku, který m l p inést zákonnou úpravu problematiky rad pracujících podnikových rad. Okolnosti srpnové okupace a nálada ve spole...
|
|
|
Vývoj právní úpravy státních civilních úředníků od 18. století do roku 1938 v českých zemích
Šouša, Jiří ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
v českém jazyce Předkládaná disertační práce se soustřeďuje na nastínění a rozbor základů vývoje právní úpravy postavení státních civilních úředníků od konce 18. století do roku 1938 s důrazem na poznání vzniku a proměny postavení tzv. pragmatikálního úřednictva v českých zemích, tedy otázek náležejících do dějin úřednického práva včetně pojmově-teoretických východisek, tzn. vymezení pojmů úřednictvo, státní civilní úřednictvo, byrokracie a jejích úkolů včetně státní, resp. veřejné služby. Přináší tak komplexnější pohled do minulosti aktuálního právního tématu. Regulace statusu státního civilního úřednictva právními normami má v českých zemích dlouhou historickou tradici, která se vyvíjí současně s evolucí celého právního řádu a přizpůsobuje se změnám společnosti, hospodářství a jednotlivých normativních systémů včetně práva. Počátky moderní tvářnosti služebního (úřednického) práva se formovaly v 18. století, v době osvícenství, za vlády Marie Terezie a zejména Josefa II. Některé instituty tehdy do jisté míry navazovaly na regulaci předchozího stavovského a absolutistického feudalismu, jiné už představovaly zcela nové instituty a zachovaly se až do dnešních dnů. Společným byl princip, který přetrval až do konce v práci zkoumaného období, totiž speciální úřednický veřejnoprávní řád. Namísto staršího...
|
host ::
RSS.