|
|
Percepce generativní umělé inteligence ve vybraných redakcích tuzemských zpravodajských médií, včetně proměny novinářské etiky
Vaněček, Lukáš ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Klimeš, David (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu umělé inteligence a současně jejímu užívání v tuzemských redakcích a novým etickým výzvám, jež se s těmito technologiemi pojí. V teoretické části kromě představení samotné generativní umělé inteligence a platforem jako ChatGPT nebo Midjourney fungujících na této bázi popisuje oblasti etiky, v nichž mohou zmíněné nástroje vyvolat změny. Součástí práce je kvalitativní výzkum založený na dvanácti hloubkových polostrukturovaných rozhovorech s respondenty z veřejnoprávních i soukromých redakcí, kteří s generativní umělou inteligencí pracují. Klíčová slova Umělá inteligence, AI, ChatGPT, Midjourney, etika, proměna, strojové učení, automatizovaná žurnalistika, média
|
|
|
Etika obrazové generativní umělé inteligence v žurnalistice
Janota, Filip ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Etika obrazové generativní umělé inteligence v žurnalistice je téma, které doposud nebylo akademiky zevrubně probádáno. Tato práce se snaží o nový přínos v této oblasti a o položení základů pro další výzkum. V teoretické části shrnuje dosavadní poznatky o generativní umělé inteligenci, kontextualizuje ji v rámci celkového vývoje umělé inteligence a popisuje její pronikání do komunikace a žurnalistiky. Reflektuje doposud publikovanou literaturu a cituje ze studií, které se tohoto tématu týkají. Věnuje se také fenoménu manipulace obrazem a šíření dezinformací a v neposlední řadě pak i nakládání s umělou inteligencí v rámci žurnalistické samoregulace. V praktické části je poté předložen vlastní výzkum, který je proveden jakožto kvalitativní obsahová analýza tří případových studií zobrazujících rozšíření obrázků vytvořených umělou inteligencí. Jsou jimi zaprvé domnělé zatčení Donalda Trumpa, zadruhé uměle vytvořená fotografie papeže a zatřetí databáze fotografií. Výzkum byl zrealizován s cílem odhalit specifika hrozby šíření dezinformací založených na výstupech text-to-image modelů generativní umělé inteligence. Bylo zjištěno, že obrázky vytvořené umělou inteligencí mohou...
|
|
|
Pravda v médiích po nástupu umělé inteligence
Čejka, Pavel ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce se věnuje rozboru výzev a příležitostí, které přináší nástup generativní umělé inteligence do zpravodajských médií. Cílem této práce je nejen prozkoumat, jaké změny se očekávají v mediálním prostředí v důsledku rozvoje obsahu produkovaného AI, ale také identifikovat etické výzvy spojené s touto technologií. Práce se zaměřuje především na to, jakým způsobem se posouvají hranice pravdivosti a obhajování reality pod vlivem rozvoje obsahu generovaného umělou inteligencí. Práce využívá kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a metody zakotvené teorie s odborníky na téma umělé inteligence. Hlavní zjištění ukazují, že generativní AI má potenciál transformovat zpravodajská média i společnost jako takovou. Odborníci se shodují, že AI může napomoci automatizaci rutinních úkolů, což novinářům umožní věnovat se analytičtější práci. Měnící se paradigma pravdivosti reflektuje přechod společnosti do digitální éry. Avšak s tímto pokrokem přicházejí i výzvy, jako je potenciál pro zneužití AI k šíření informačních poruch a narušení důvěry veřejnosti v mediální obsah. Další důležitou oblastí zkoumání je etická a normativní regulace AI. Výzkum poukazuje na nutnost diskuse mezi odborníky, zdůrazněna je také důležitost transparentnosti v trénovacích datech pro AI,...
|
|
|
Uplatnění konstruktivního žurnalismu při referování o globální energetické krizi pohledem vybraných českých novinářů
Gastová, Tereza ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na novinářský přístup konstruktivní žurnalistiky a na možnost jeho uplatnění ve zpravodajské praxi. Fenomén je zkoumán na případu globální energetické krize, období mezi lety 2021 až 2022, kdy se v řadě zemí světa prudce zvyšovaly ceny energií. Práce se zabývá perspektivou šesti českých zpravodajských novinářů, kteří tuto událost zpravodajsky pokrývali. Formou případové studie páce mapuje, jak vybraní novináři k referování o dané události přistupovali a zda při své práci uplatnili některé z atributů konstruktivní žurnalistiky. Teoretická část práce čtenáře seznamuje s fenoménem konstruktivní žurnalistiky a s prací novinářů v krizových situacích. Věnuje se rovněž negativitě ve zpravodajství, problematice odlivu zpravodajských publik a klesající důvěře v mainstreamová média. Výzkumná část práce se skládá z tematické analýzy polostrukturovaných rozhovorů a z obsahové analýzy vybraných zpravodajských příspěvků. Výzkum popisuje, jak se novináři ve zkoumaném období snažili publiku vysvětlovat složité energetické jevy a zasazovat je do správných souvislostí. Přitom kladli důraz na žurnalistické zásady, jako je přesnost a jednoznačnost a také na naplňování kritické role novináře. Práce přináší zjištění, že na konstruktivní žurnalistiku vybraní novináři pohlížejí spíše jako...
|
|
|
Československé filmové zpravodajství v průsečíku společenských změn (1989-1990)
Černý, Ondřej ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá koncem filmového zpravodajství v Československu, které bylo realizováno v podobě filmových týdeníků až do roku 1990. V první části definuji filmové zpravodajství z teoretického a terminologického hlediska a snažím se postihnout jeho specifika. Následně popisuji jeho zrod a výrobu zpravodajských filmů na našem území, od jejích počátků před první světovou válkou až do pádu komunistického režimu v Československu a nastolení demokracie, s nímž skončila kontinuální, státem dotovaná a řízená tvorba pravidelně vydávaných týdeníků. Ve druhé, praktické části metodou kvalitativní obsahové analýzy zkoumám podobu a tematický rámec týdeníků natočených v roce 1989, kdy začala platit nová koncepce filmového zpravodajství zaměřená na takzvané magazíny, a v roce 1990, do něhož Československo vstupovalo jako demokratická země. Mým cílem je zjistit, jaká byla role týdeníků coby prostředku socialistické propagandy a zároveň i kanálu společenské kritiky v prvním, revolučním roce a jak se změnily v roce druhém, svobodném. Tehdy je sice přestala svazovat ideologická rovina, ale se zánikem státního filmového monopolu skončila jejich finanční podpora i mocenská ochrana, což vedlo k brzkému ukončení jejich výroby.
|
|
|
Vybraná etická úskalí budování novinářské značky v éře síťových digitálních médií
Šponerová, Adéla ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá dopady procesu budování osobních značek v éře síťových digitálních médií na české mediální scéně. S příchodem nových technologií a sociálních sítí prošla společnost a média významnými proměnami, což vedlo například ke změnám normativů novinářské profese. Práce se zaměřuje na proces budování značky v žurnalistice a identifikuje eticky sporné aspekty s tímto jevem spojené. Analýza výzkumného vzorku českých novinářů odhaluje rozmanité přístupy k budování značky. Zároveň poukazuje na proměny ve vnímání novinářské profese i na průnik nemediálních prvků do žurnalistického pole. Studie dále popisuje, jaké výzvy a příležitosti tato aktivita přináší. Poukazuje i na nedostatky etických norem a na absenci přístupů, které by novou mediální realitu reflektovaly. Diplomová práce přibližuje realitu současné novinařiny, zároveň poskytuje výchozí bod pro další zkoumání fenoménu budování značky v českém novinářském prostoru.
|
|
|
UI and fact-checková žurnalistika - úskalí hledání pravdivého poznání umělou inteligencí
Haber, Josef ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Klimeš, David (oponent)
Diplomová práce pod názvem UI & fact-checková žurnalistika - úskalí hledání pravdivého poznání umělou inteligencí zpracovává souvislosti mezi současnou žurnalistikou, fact-checkingem a nástrojem umělé inteligence v období post-pravdivé současnosti. Popisuje vztahy mezi objektivitou a interpretací a rozpracovává problém dichotomie mezi faktem a hodnotou. Teoretickou diskusi následně mění v praktický problém za pomoci žurnalistické disciplíny ověřování fakticity výroku. Jsou představeny nástroje umělé inteligence a jejich potenciál nejen pro žurnalistiku. Praktická část práce se věnuje experimentům s nástrojem umělé inteligence, jenž fact-checking automatizuje. Nástroj je testován ve čtyřech alternativách znalostních bází, reprezentovaných datovými korpusy tuzemských médií. Všechny modely vykazují očekávanou reakci na ontologicky pravdivá a lživá tvrzení, potvrzují pravdy a vyvrací lži. Následně je testováno pravdivé mínění modelů o sociální realitě. Výsledky prokazují, že modely přebírají mínění publikované v datasetech. Z výsledků nicméně nebylo možné vysledovat systematické mínění modelů směrem k polarizacím tematických okruhů. Součástí práce jsou návrhy budoucích změn experimentů. V závěru práce jsou výsledky propojeny praxí i teoretickými koncepty. Výsledky prokazují nerealizovatelnost...
|
|
|
Eticky sporné aspekty mediálního pokrytí střelby ve Fakultní nemocnici Ostrava na příkladu zpravodajské stanice televize veřejné služby ČT24
Klézl, Tomáš ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce jsou eticky sporné aspekty ve vysílání stanice veřejnoprávního média ČT24 o střelbě ve Fakultní nemocnici Ostrava. Podle zahraničních expertů mohou média svým informováním o podobných událostech inspirovat či motivovat potenciální pachatele, aby provedli další střelby. Cílem výzkumu je na základě kvalitativní analýzy s kvantitativními prvky a také rozhovorů se zúčastněnými novináři zmapovat zpravování České televize o střelbě ve Fakultní nemocnici Ostrava, zkoumat možné eticky sporné momenty a zjistit, zda ČT dodržela doporučení stanovené experty. Analýza ukázala, že přístup České televize k informování o této události se lišil napříč jednotlivými problematickými body. Nejvíce o této rozpolcenosti svědčí zcela odlišný náhled na sdělování jména střelce a ukazování jeho fotografie. Zatímco celé jméno střelce ve sledovaném období nezaznělo ve vysílání ČT24 ani jednou, fotografii užívala televize běžně. Česká televize si ve většině zkoumaných aspektů poradila se zpravodajstvím o střelbě ve Fakultní nemocnici Ostrava bez větších prohřešků proti zásadám žurnalistické etiky referování o těchto událostech, které stanovili experti. Mimo to se práce v teoretické části věnuje fenoménu masové střelby, jeho definicím a historii ve světě i v českém prostředí a představuje...
|
|
|
Referování soudobých periodik o studentských protestech na náměstí Nebeského klidu
Prokopová, Tereza Patricie ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl analyzovat, jakým způsobem tři deníky, konkrétně Rudé právo, The Guardian a The New York Times, referovaly o studentských protestech na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Pro analýzu bylo zvoleno období od 13. 5. 1989 do 26. 6. téhož roku, jelikož tím v plné míře obsáhne situaci předcházející masakru, samotný masakr z 4. 6. a taktéž jeho následky. Pro dosažení co nejpřesnějších výsledků bude využito kvalitativní obsahové analýzy a tzv. zakotvené teorie. Otázky, jež budou skrze tuto práci zodpovězeny, se týkají konkrétních aspektů, na které jednotlivé deníky kladly důraz, dále jak často byly události pokrývány a s jakou časovou sousledností, jaké byly používány jazykové prostředky a jaké principy referování byly uplatňovány v rámci zpravodajských a publicistických textů. Na základě získaných dat bylo zjištěno, že Rudé právo, ideologicky mapující komunistické smýšlení v Číně, zastávalo obdobné názory jako tamější vláda, tj. že studentské protesty se pokoušely o svržení vlády a režimu a při samotném potlačení protestů došlo k napadení vojáků studenty, nikoli naopak. Deníky The Guardian a The New York Times o protestech referovaly zcela opačným způsobem - protesty považovaly za prodemokratické a vojenský zásah na náměstí Nebeského klidu za masakr na pekingském...
|
|
|
Role redakčních ombudsmanů v komparativní perspektivě
Makhinchuk, Yuliia ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Součková, Barbora (oponent)
Bakalářská práce Role redakční ombudsmanů v komparativní perspektivě zkoumá postavení deseti ombudsmanů z České republiky, Nizozemska, Kanady, Portugalska a Dánska. Za pomoci kvalitativní metody polostrukturovaných rozhovorů vedených s deseti respondenty z televize i rozhlasu, tisku a online médií zjišťuje, ke kterému ze dvou modelů se přiklání. První model představuje kritický hlas čtenářů, druhý vyslance redakce či zpravodajského média k publiku. Oba modely navrhli nizozemští teoretici médií Arjen van Dalen a Mark Deuze. Výsledky ukazují, že menšina se hlásí k modelu kritického hlasu čtenářů, většina tedy vystupuje v roli velvyslance redakce. Z provedených rozhovorů však vyplývá, že tento model je simplifikací reality, jelikož média působí v systémech s různým nastavením mediální legislativy. Závěry dále ukazují, že rozmach sociálních sítí spolu s dezinformacemi staví ombudsmany do pozice, kdy musí publiku nejen více vysvětlovat redakční postupy, ale určité novináře dokonce i hájit.
|
host ::
RSS.