|
|
Vztah fyziologických a optických vlastností listu k projevům napadení olše lepkavé (Alnus glutinosa) patogenem Phytophtora × alni
Oramová, Viktorie ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tomášková, Ivana (oponent)
Napadení olše lepkavé (Alnus glutinosa) patogenem P. × alni je současný problém, který zapříčiňuje úbytek olšových porostů a narušuje břehové ekosystémy. K šíření "fytoftorového onemocnění" dochází vodou, hostitel je infikován skrze kořenový systém a patogen napadá vodivá pletiva. V důsledku onemocnění strom postupně přichází o kořenový systém, objevují se mokvající léze na kmeni, dochází k defoliaci a nevyhnutelně i smrti jedince. Jediným řešením vzniklé situace jsou preventivní opatření zabraňující dalšímu šíření a opatrná likvidace napadených olšových porostů. Cílem této práce je nahlédnout do vztahu olše a P. × alni v kontextu fyziologických změn reflektovaných v listoví napadeného jedince. Za použití neinvazivních metod byly měřeny funkční znaky listoví, fluorescence chlorofylu a optické vlastnosti olše lepkavé vystavené působení P. × alni (inokulace do půdy či potvrzený výskyt patogenu v přírodních podmínkách). Výsledky komorových experimentů naznačují, že průměrné hodnoty měřených parametrů se v počátečních fázích infekce signifikantně nemění, ovšem dochází k rozšíření rozptylů hodnot u napadených jedinců. Testovali jsme, zda do projevu infekce ve funkčních znacích a fluorescenčních parametrech listoví zasáhne faktor genetického původu olše (česká a norská provenience), zvýšené koncentrace...
|
|
|
Odezvy sazenic buku lesního na stres suchem sledované pomocí fyziologických a optických indikátorů.
Červenka, Ondřej ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Gebauer, Roman (oponent)
Jedním z projevů globální změny klimatu je nárůst extrémních teplot a vln sucha, přičemž prognózy budoucího vývoje se přiklání k variantě prohlubování negativních dopadů. Působení těchto abiotických stresových faktorů se odráží ve fyziologickém stavu vegetace. Je proto nutné nalézt vhodné indikátory působení stresu, které pomohou včas detekovat zhoršující se fyziologický stav vegetace. Indikátory mohou být zjišťovány nejen fyziologickými metodami, ale i optickými, pro další využití sledování vegetace metodami dálkového průzkumu. Buk lesní (Fagus sylvatica L.) je v našich podmínkách původní dřevina v kontextu, v současnosti hojně využívaná v lesnictví pro výsadbu druhově pestřejších společenstev dřevin, která jsou odolnější vůči dopadům klimatické změny. Cílem diplomové práce bylo zkoumat odezvy buku lesního na stres suchem pomocí fyziologických a optických indikátorů. Sazenice buku (výsadbový materiál ze školky) byly po dobu dvou experimentálních sezón umístěny v kontejnerech v experimentálním skleníku, přísun vody byl zprostředkován kapkovou závlahou. Experimentální materiál byl rozdělen do tří skupin s odstupňovanou zálivkou (kontrola, mírné sucho a sucho). Zálivkový režim sestával ze tří period sucha a fází s rovnoměrnou zálivkou. Hodnoceny byly odezvy sazenic buku lesního na působení stresu...
|
|
|
Porovnání fyziologického stavu mlazin jedle bělokoré na stanovištích s rozdílným mikroklimatem pomocí biochemických a optických parametrů jehlic.
Kabilková, Eva ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Pokorný, Radek (oponent)
Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) je kandidátní dřevinou v procesu transformace zejména smrkových monokulturních porostů (Picea Abies (L.) H. Karst.), a to díky lepším růstovým vlastnostem v podmínkách mírného sucha. Ovšem jedle jakožto stínomilná dřevina může být náchylnější k různým abiotickým stresorům v otevřenějších lesních zápojích, a proto je nutné tyto její ekologické nároky studovat v souvislosti s co možná nejúčinnější aplikací do lesního hospodářství. V této práci byl studován fyziologický stav mlazin jedlí ovlivněný různými světelnými mikroklimatickými podmínkami, které byly představovány různými typy lesní obnovy. Konkrétně se jedná o clonnou seč, která představuje pravděpodobnou nejvyšší míru stínění dospělým porostem, dále o přirozenou obnovu, skupinovou a násečnou seč, které představují střední míru stínění dospělým porostem a v neposlední řadě o holou seč, která představuje nejnižší míru stínění dospělým porostem. Hodnocení fyziologického stavu bylo prováděno pomocí biochemických a optických vlastností jehlic a mimo jiné byly hodnoceny i další mikroklimatické podmínky stanovišť, a to teplota a půdní vlhkost. Naše výsledky ukázaly, že použité biochemické i optické vlastnosti jehlic jsou na různé světelné mikroklima citlivé, zejména pro krajní situace (clonná a holá seč). Nicméně...
|
|
|
Reakce na abiotický stres u rostlin zelených zdí a fasád ve městech mírného pásma
Hrochová, Růžena ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Havelková, Lenka (oponent)
Se zvyšující se urbanizací se zvyšuje teplota měst a vzniká efekt městského tepelného ostrova. Tento efekt se dá zmírnit přítomností vegetace například vertikálními systémy zeleně: fasádami a zdmi. Cílem práce bylo definovat tyto systémy a jejich účinky na městské mikroklima, vytvořit přehled nejčastěji využívaných druhů rostlin pro systémy zeleně a shrnout jejich reakce na abiotické stresy měst mírného pásma. Kvůli nedostatku studií zaměřujících se na mírné pásmo jsem čerpala ze studií z diteránu, jejichž výsledky by se nám v budoucnu mohly hodit díky měnícím se klimatickým podmínkám. Pro výběr vhodné vegetace systémů zeleně můžeme využít šablonu prostředí, rostliny aklimované či adaptované k městskému prostředí. Hlavními mechanismy účinku rostlin na mikroklima je stínění a transpirační chlazení, které ideálně přispívají ke snižování efektu tepelného ostrova za optimální zálivky a ke snížení teploty ve svém okolí. Stresory sledované v této práci byly sucho, vysoká teplota a ozářenost, znečištění vzduchu a zasolení půdy. Na všechny tyto stresory rostliny reagovaly omezením fyziologických funkcí a snížením růstu. Nejčastější reakcí bylo snížení rychlosti fotosyntézy a obsahu chlorofylu. Reakce rostlin vertikálních systémů zeleně na různé stresory a jejich kombinace jsou málo studované a pro jejich účelné...
|
|
|
Termální obrazová data jako nástroj pro hodnocení chladícího efektu rostlin zelených fasád
Nohová, Michaela ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Schwarzerová, Kateřina (oponent)
Urbanizace i globální oteplování stále nabírá na rychlosti a s nimi roste i potřeba zvýšit tepelný komfort obyvatel měst. Kvůli geometrii města a tepelným vlastnostem materiálů, které ho tvoří, vzniká takzvaný efekt městského tepelného ostrova, kvůli kterému je teplota v centrech měst vyšší než v rurálních oblastech. Jedním z možných způsobů zmírnění městského tepelného ostrova je zakomponování vegetace do městské infrastruktury. Právě k tomu slouží zelená architektura, z níž se v této práci zabývám konkrétně zelenými fasádami a jejich chladícím efektem. Vzhledem k tomu, že zelené fasády jsou obvykle velké plochy zeleně, je tato práce zaměřená na termální obrazová data a jejich využití pro měření míry chlazení budov i okolního vzduchu zelenými fasádami. Právě použití termokamer se vyznačuje možností snímat velké plochy a zaznamenávat jejich teplotu v reálném čase, což z termokamer dělá ideální nástroj pro výzkum zelených fasád. Protože je toto téma velmi specifické a v literatuře není ještě tolik rozšířené, rozebírám termografii z více úhlů pohledu v rámci využití pro výzkum fyziologických parametrů rostlin a věnuji se i různým metodám a úskalím práce s termálními obrazovými daty. Klíčová slova: abiotický stres, evapotranspirace, chladící efekt, infračervené záření, městská vegetace, městský...
|
|
|
Podzimní senescence listoví temperátních a boreálních dřevin v podmínkách měnícího se klimatu
Kosová, Barbora ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Podzimní senescence listoví opadavých dřevin mírného a boreálního pásma je každoročně se opakující fenologický jev, který je součástí adaptace k životu v mírném a boreálním pásmu s periodickým obdobím mrazu a omezením slunečního záření. Při senescenci listoví dochází k rozkladu fotosyntetických pigmentů, remobilizaci minerálních živin a následnému opadu listoví. Načasování senescence listoví u boreálních a temperátních opadavých dřevin je řízené vnějšími a vnitřními faktory. Práce je zaměřena na vnější faktory spouštějící sensecenci listoví dřevin. Největší roli pro načasování senescence mají fotoperioda a teplota, které postupně klesají ke konci vegetační doby. Teplota se v důsledku globální klimatické změny zvyšuje, a tím ovlivňuje délku vegetačního období a sekvestraci (poutání) uhlíku do lesních porostů. Klimatickou změnou jsou ovlivněné i další faktory, například dostupnost vody, které mohou senescenci listoví uspíšit. Na dřeviny boreálních a temperátních lesů působí výše vyjmenované faktory v různé míře, a proto je důležité se zabývat jejich reakcemi, abychom byli schopni odhadnout budoucí vývoj senescence listoví i sekvestrace uhlíku v temperátních a boreálních lesích.
|
|
|
Specifika minerální výživy rostlin na hadcových půdách
Škopová, Lucie ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Hadec je metamorfovaná ultrabazická hornina, na které se utváří substrát se specifickými kombinacemi vlastností zodpovědných za tvorbu typických nehostinných podmínek pro život rostlin. Charakteristické chemické složení hadcových půd spočívá v nízkém poměru Ca:Mg iontů, nízkém obsahu biogenních prvků (P, K, N) a naopak ve vysoké koncentraci těžkých kovů (Co, Cr, Ni). Život tamních rostlin stěžují ale i abiotické faktory v podobě skalnatého povrchu, mělké půdní vrstvy a nedostatku vody. Cílem této bakalářské práce bylo shrnout komplex charakteristického hadcového fenoménu, který v mnoha ohledech vytváří stres pro růst rostlin. Díky zmíněné specifitě se hadce vyznačují specifickou flórou a vegetací v čele s řadou endemitů. Práce je zaměřena na specifickou minerální výživu rostlin a shrnuje poznatky o mechanismech adaptace rostlin žijících na hadcovém substrátu. Zaměřila jsem se především na problematiku typického nízkého poměru Ca:Mg iontů v hadcové půdě a popsala funkce těchto prvků v rostlinách a stresové působení nadbytku Mg. Napříč celou touto prací se zároveň zabývám doposud identifikovanými mechanismy přijmu a transportu k hadcům relevantních živin v rostlinách. V závěru se zabývám schopnostmi rostlin přežívat v hadcových půdách i přes velkou koncentraci těžkých kovů, popisuji působení nadbytku...
|
|
|
Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin
Ležal, Lukáš ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Umělé noční světlo, jakožto významný zdroj antropogenního znečištění, bylo dlouhou dobu přehlíženo, jak mezi laickou veřejností, ale i ve vědecké komunitě a na legislativní úrovni. Kroky pro omezení negativních dopadů umělého nočního světla jsou přijímány pozdě a v nedostatečné míře, a právě nízké všeobecné povědomí bylo jedním z podmětů pro vznik bakalářské práce na toto téma. Rostliny jsou skupinou organismů, kterým je věnováno méně pozornosti než například člověku, ačkoliv ho svým ekologickým významem daleko převyšují. Umělé noční světlo má potenciál měnit složení rostlinných společenstev a na ně navázaných potravních řetězců, na jejichž vrcholu stojí i člověk. Toto se děje posunem rostlinných fenologických fází, narušením přirozeného vnímání dne a noci, modifikacemi v růstových vzorcích a morfologických charakteristikách, zvýšeným stresem z ozáření či sníženou efektivitou fotosyntézy. Právě díky komplexním znalostem interakcí rostlin s umělým nočním světlem, může společnost efektivně chránit přírodu a zavést nové nezbytné standardy a potřebné technologie, k zajištění trvalého udržitelného rozvoje.
|
|
|
Využití anatomických, biochemických a fluorescenčních indikátorů stresu pro vyhodnocení reakce na sucho u lokálních ekotypů borovice lesní.
Štěpánová, Kristýna ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stejskal, Jan (oponent)
Globální klimatická změna a s ní spojené globální oteplování již je problémem pro lesní ekosystémy mírného pásu a v příštích desetiletích se tento problém nadále bude prohlubovat. Mnoho druhů se bude muset přizpůsobit působení multifaktoriální kombinaci stresů, očekává se zvýšení průměrné teploty vzduchu, četnosti a intenzity srážek, zároveň se zvýší intenzita epizod sucha a území zasažených suchem bude přibývat. Je nutné najít způsob, jak pomoci krajině těmto zintenzivňujícím se jevům čelit. Nabízí se možnost výsadby vhodných druhů dřevin, které budou schopny efektivně hospodařit s vodou a přežívat i v obdobích s jejím nedostatkem. Odolnost stromů vůči suchu souvisí s jejich fenotypovou plasticitou a ekotypovou diferenciací. Borovice lesní (Pinus sylvestris L.) se vyznačuje skromnými ekologickými nároky na prostředí a klima stanoviště, je fenotypově plastická a vůči suchu relativně odolná. Cílem této práce bylo 1) zhodnotit a porovnat reakci rozdílných ekotypů borovice lesní na stres suchem v důsledku snížené dostupnosti vody, pomocí anatomických, biochemických a fluorescenčních indikátorů fyziologického stavu, a 2) u vybraných genotypů v rámci lokálního ekotypu borovice lesní v semenném sadu určit biochemický fenotyp v obsahu fotosyntetických pigmentů, jako indikátor fyziologického stavu rostliny...
|
|
|
Experimentální kultivační systémy při výzkumu kořenového systému
Střelec, Petr ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Rostoucí povědomí o důležitosti kořenů rostlin přispělo k neustálému vývoji pěstitelských metod, které umožňují efektivnější výzkum kořenů. Vzhledem ke své přisedlé povaze se rostliny při absorpci vody a iontů spoléhají na kořeny (Meister et al., 2014). V důsledku toho se kořeny rostlin musí přizpůsobit řadě nepříznivých podmínek, jako je zasolení půdy, sucho a vysoké teploty. Aby vědci lépe porozuměli reakci kořenů a podpořili rozvoj zemědělství, simulují různé stresory v kontrolovaných podmínkách. Nově vyvinuté transparentní půdy a bezpůdní kultivace mají za cíl překonat omezení tradičního pěstování v půdě, které zahrnuje ne vždy přesnou kontrolu, heterogenitu podmínek a často také destruktivní odběr vzorků kořenů (Gregory et al., 2009). Při plánování pokusu je zásadní zvolit vhodnou kultivační metodu, aby byl zajištěn úspěch. Cílem této práce je poskytnout ucelený přehled o výhodách a omezeních běžně používaných pěstebních technik při výzkumu rostlinného stresu. Transparentní půda spolehlivě napodobuje mechanické vlastnosti půdy, zároveň umožňuje snadný přístup ke kořenům a použití mnoha vizualizačních technik. Na druhou stranu si stále zachovává potřebu větší kultivační plochy stejně jako půda. Další nevýhodou je zvýšená cena (H. Downie et al., 2012; Helen F. Downie et al., 2014). Naproti tomu...
|
host ::
RSS.