|
| |
|
|
"Na pomoc těm, které vidíme trpět." K fenoménu soucitu ve filosofii J.-J. Rousseaua
Sváčková, Kateřina ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Špelda, Daniel (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
"Na pomoc těm, které vidíme trpět." K fenoménu soucitu ve filosofii J.-J. Rousseaua Kateřina Sváčková Předkládaná práce se pokouší tematizovat filosofickou kompozici fenoménu soucitu (fr. pitié, compassion, angl. pity, compassion) tak, jak byla na různých místech rozvrhována J.-J. Rousseauem, a na tomto základě předložit jakýsi "ornament soucitu" jakožto fenoménu celistvého a proměnlivého zároveň. Tento ornament skládáme nejprve co do jeho struktury ze tří skupin principů: za prvé citu, vášně, emoce a tzv. mravního smyslu (angl. moral sense); za druhé rozumu a uvažování; a za třetí obměn podob lásky k sobě (fr. amour de soi) a sebelásky (fr. amour-propre). V první části práce se nám rousseauovský soucit ve své šíři odhalí právě jakožto kombinace uvedených tří skupin principů. Takto vystavěný individuální fenomén se následně pokoušíme aplikovat v prostoru morálním, sociálním a veřejném. V Rousseauově idealizované teorii prostřednictvím rozumových schopností a rozšířené lásky k sobě dochází ke zobecnění a extenzi soucitu až na úroveň kosmopolitní lásky k lidstvu (fr. amour de l'humanité), a (tedy) lásky ke spravedlnosti (fr. amour de la justice). Promýšlíme soucit Rousseauem určený jako "zdroj morálních ctností" či "zdroj společenských vztahů", přičemž sledujeme proměnu jeho původní podoby a síly, "kvantity"...
|
|
|
Návrh konstrukce zakladače k bezhroté brusce Jupiter 125
Novák, Aleš ; Jansa, Jiří (oponent) ; Blecha, Radim (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem konstrukce zakladače k bezhroté brusce Jupiter 125. Zakladač je navrhnut pro obrobek o maximálním průměru 12 mm, maximální délky 120 mm a hmotnosti 0,1 kg. Jsou zde popsány komponenty, které byli použity při řešení, řešen čas výměny obrobku, ekonomické zhodnocení a zpracována potřebná výkresová dokumentace.
|
|
|
Zhodnocení hospodaření vybrané obce
Rajnetová, Lenka ; Novák, Aleš (oponent) ; Lajtkepová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zhodnocení hospodaření obce Dolní Dobrouč v letech 2012-2016. První část je založena na teoretických poznatcích o veřejném sektoru, rozpočtové soustavě, obcích a jejich rozpočtech. Druhá část zahrnuje popis základních informací vybraného subjektu a zhodnocení jeho současného hospodářského stavu, zejména příjmů a výdajů. Poslední část obsahuje návrhy na možná zlepšení hospodaření obce Dolní Dobrouč.
|
|
|
Postava učence ve filozofii Friedricha Nietzscheho
Svoboda, Lukáš ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
Tento text se zabývá zkoumáním postavy učence ve filosofii Friedricha Nietzscheho. Hlavním cílem je analyzovat, jak Nietzsche chápe učence, jejich roli ve společnosti a jejich vztah k vědě a pravdě. Práce zkoumá Nietzscheho kritiku vědy a logiky jako nástrojů moci a sociálních struktur a jak tato perspektiva ovlivňuje jeho celkový pohled na vědecké poznání a objektivitu. Podrobně se věnuje Nietzscheho rozlišení mezi "vůlí k pravdě" a "vůlí k nepravdě" a jejich propojením v kontextu jeho filosofie. Dále prác Nietzscheho pohled na učence, jejich omezení a vliv na kulturní a intelektuální prostředí, a porovnává tuto figuru s ideálem "génia" nebo "svobodného ducha". Součástí práce je rovněž diskuse o historismu a vědecké objektivitě v Nietzscheho filosofii. Na základě důkladného zkoumání Nietzscheho textů a související sekundární literatury práce poskytuje komplexní pohled na Nietzscheho kritiku a přístup k těmto klíčovým filosofickým tématům.
|
|
|
Genealogie kněze: Kněžská aristokratická kasta v textu Genealogie morálky
Faktor, Antonín ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
Tento text si klade za cíl analyzovat a interpretovat kněžskou aristokratickou kastu z textu F. Nietzscheho, Genealogie kněze. Archetyp kněze v kontextu kastovního rozlišení panské a otrocké morálky je málo zkoumaným problémem daného textu. Výjimku představuje diskuze mezi Bernardem Reginsterem, R. Jay Wallacem, R. Lanier Andersonem a Iainem Morrissonem, se kterou se autor tohoto textu vyrovnává. Hlavní část práce pak představují vlastní originální příspěvek k pojetí kněžské kasty, který klade důraz na její genealogické pojetí, identifikace a definici klíčových momentů v kontextu vzpoury otroků v morálce. Výsledkem jsou 3 kněžské fáze: pohanská, židovská a křesťanská, jejichž rozlišení napomáhá lepšímu pochopení přechodu od panského způsobu hodnocení ke způsobu reaktivnímu.
|
|
|
Goethova teorie barev
Kuna, Dominik ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
Smyslem diplomové práce je představení specifičnosti Goethova myšlení a vstup do jeho teorie barev tak, jak je vypracována ve spise Zur Farbenlehre, se záměrem předvést schopnost vlastního pohybu v ní, stejně jako alespoň drobně přispět do její diskuze v kontextu našeho jazykového prostředí, neboť celý svazek nebyl přes svou nespornou úlohu v dějinách fenomenologie dosud česky přeložen. Vzhledem k perspektivě náhledu, v němž se mísí snaha o ryzí fenomenologii, vliv myšlení (pozdního) Martina Heideggera a perspektiva Rudolfa Steinera, je jádrem práce didaktická část, ve které je soustředěn specificky "fenomenologický" Goethův přístup k barvám, světlu a temnotě, i s ním spojené pojetí vztahu smyslovosti a myšlení, jakož i problematika tzv. původních fenoménů (Urphänomene). Klíčová slova Goethe, Heidegger, Teorie barev, Zur Farbenlehre, Fenomenologie, Pamětlivé myšlení, Gedächtnise Denken, Pra-fenomény, Urphänomene
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.