|
|
Pojetí rozvíjející výuky s důrazem na zahájení školní docházky
Franclová, Marta ; Stuchlíková, Iva (vedoucí práce) ; Horká, Hana (oponent) ; Lukášová, Hana (oponent)
Pojetí rozvíjející výuky s důrazem na zahájení školní docházky ABSTRAKT: Tématem této disertace je osobnostně rozvíjející výuka, s důrazem na její uplatňování od počátku školní docházky. Ozřejmuje důvody, proč je třeba chápat od samého počátku školní docházky jako závažný pedagogický problém zúžené pojetí výuky, omezující vzdělání pouze na předávání učení se poznatkům. Práce poukazuje na trendy v současné pedagogické teorii a praxi, které kladou do popředí vzdělávacího úsilí školy osobnost dítěte. Aktualizuje v tomto kontextu přínosy humanistické psychologie, psychologie kognitivní, konstruktivizmu, pozitivní psychologie a připomíná domácí dokumenty, razící v obdobném duchu pohledy na školu, vzdělávání, úlohu učitele. Rozvíjející výuka je potom rozpracována s důrazem na její čtyři dimenze - učit se poznávat, jednat, žít pospolu a být (viz Učení je skryté bohatství, 1997). KLÍČOVÁ SLOVA: Rozvíjející výuka, osobnostní přístup, zahájení školní docházky, učitel, žák
|
|
| |
|
|
Mravní usuzování dětí školního věku
Angerová, Radka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Hana (oponent)
Česky Následující práce si klade za úkol nahlédnout a zhodnotit problematiku morálního usuzování dětí ve věku druhého stupně základní školy, jež se účastní programu celodenního oddělení, spadajícího pod středisko výchovné péče. Pro orientaci v potížích těchto klientů jsem využila přístupu k dokumentaci, a následné vedení rozhovorů s těmito klienty. Cílem bylo stanovit, jaká dilemata tyto děti řeší, jak o nich morálně usuzují, s jakými motivacemi svého jednání se potýkají, a proč došli právě k těm závěrům o svých problémech, které je nakonec dostaly do problematické situace. Teoretickou citlivost a náhled na obecnou problematiku morálního usuzování jsem se získala z prací Lawrence Kohlberga a Jeana Piageta, respektive z jejich teorií o vývoji morálního usuzování (oba) a myšlení (v případě J. Piageta). S jejich teoriemi jsem následně diskutovala i své výsledky svého výzkumu o morálním usuzování klientů etopedického zařízení.
|
|
|
Výzkumná kompetence v učitelské profesi a ve vzdělávání učitelů
Seberová, Alena ; Walterová, Eliška (vedoucí práce) ; Lukášová, Hana (oponent) ; Vašutová, Jaroslava (oponent)
Současné české kurikulární reformy umožňují růst pedagogické autonomie škol a nesou tak s sebou zvýšené nároky na profesionalitu učitelů. Zavedením Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání se učitelé spolu s vedením školy a nepřímo také radou školy stávají nejen tvůrci školního kurikula (Školního vzdělávacího programu), ale zároveň také jeho (auto)evaluátory. Jak definovat evaluac/ v kontextu učitelské profese spolu se zachováním respektu k výzkumné doméně pedagogických věd? Jak specifikovat profesní výzkumné činnosti učitele a nesnížit tím prestiž výzkumníků-vědců pedagogiky? Jak zajistit, aby byli učitelé nositeli změn, spolutvůrci poznání pedagogické reality a mohli se podílet na žádoucím proměňování statusu učitelské profese? Má-li být učitel expertem v edukační doméně, neobejde se bez permanentně se rozvíjejících znalostí odborně argumentovat postupy a výsledky výukových procesů, význam implementovaných změn. Předpokladem je k tomu teoretické i praktické porozumění opřené nejen o kritické teoretické studium a systematickou celistvou reflexi vlastní pedagogické praxe, ale také o objektivní výsledky realizovaných výzkumů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.