|
| |
|
|
Proměny literárně dramatického vysílání ČST Praha v období konsolidace
Jiřiště, Jakub ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje odrazy konsolidačního procesu po roce 1968 v literárně dramatickém vysílání Československé televize. Oblastí zájmu tedy nejsou jednotlivá díla televizní dramatické tvorby, ale její organizační zázemí. To je sledováno z hlediska vývoje dramaturgie a personálních změn, které měly na dramaturgickou koncepci bezprostřední vliv. Jelikož konsolidace nebyla pouhou změnou stavu, ale návratem ještě před stav předcházející, jsou mocenské determinanty dvou stanovených hledisek sledovány již v období před rokem 1968. Teprve zohledněním tohoto časového úseku je možné postihnout principiální proměny mocenského vztahu k televizní dramatické tvorbě. Úvodní část práce vymezuje činnost sledované televizní redakce včetně relevantní terminologie a nalézá kořeny krize dramaturgie, která přesáhla až do období Pražského jara. Další část a hlavní jádro práce sleduje na pozadí obecného vývoje v televizi a ve společnosti specifický a časově posunutý konsolidační proces v literárně dramatickém vysílání. Tato etapa je rozdělena na fázi minimálního zájmu ze strany mocenských orgánů, na období vnějšího dohledu po napojení vedení televize na stranický aparát a období vnitřního dohledu, kdy se kontrolní nástroje a autocenzurní praktiky staly nedílnou součástí redakce. Mezi hlavní témata patří vývoj...
|
|
|
Novodobá historie kina Aero
Šilarová, Hana ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato práce se zabývá novodobou historií kina Aero od roku 1998, kdy byl jeho provoz převzat občanským sdružením Pro-Aero, Společností pro obnovu a rozvoj Aera. První část detailně popisuje růst artového kina, jeho dramaturgickou koncepci založenou na přehlídkách a neotřelých akcích. Práce také sleduje postupný růst regionální sítě - expanzi provozovatelů do dalších kin (Bio Centrál v Hradci Králové, Světozor a Bio Oko v Praze), stejně jako do oblasti distribuce filmů skrz společnost Aerofilms. Druhá část analyzuje způsoby propagace kina Aero a jeho sesterských společností pomocí marketingových nástrojů 4P, vývoj cen vstupného a návštěvnosti. Klíčová slova: film, filmová distribuce, filmová historie, Aero, Světozor, Bio Oko, alternativní kino, klubové kino, marketingový mix, 4P
|
|
|
Úvod do právní úpravy československých filmových koprodukcí v letech 1945-1970
Bednář, Leoš ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na koprodukční výrobu filmů v ČSR/ČSSR v letech 1945 až 1970. Tento opomíjený institut je popsán a částečně analyzován na základě tří stupňů jeho právní úpravy. Nejdříve je popsán první stupeň, kterým jsou mezistátní kulturní dohody a dohody o spolupráci. Nejvýznamnějšími jsou dohody o koprodukci a o filmové spolupráci uzavřené s Francií a s Itálií v roce 1968. Druhým stupněm jsou prováděcí plány a rámcové úmluvy, které rozšiřují ustanovení mezistátních dohod. Plány a úmluvy je však těžké v nezpracovaných archivních fondech dohledat, tudíž informace o nich jsou poněkud fragmentární. Dalším stupněm jsou již zcela konkrétní koprodukční smlouvy, které jsou součástí všech koprodukčních projektů. V poslední části je uvedeno několik nerealizovaných koprodukčních projektů, které nevznikly z politických, ekonomických aj. důvodů.
|
|
|
Filmový klub ČVUT
Henzler, Richard ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Čeněk, David (oponent)
Název práce: Filmový klub ČVUT Autor: Richard Henzler Ústav: Katedra filmových studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Vedoucí bakalářské práce: Mgr. MgA Tereza Czesany Dvořáková Abstrakt: Práce se věnuje historii Filmového klubu ČVUT zpracovanou na základě metody orální historie. Cílem práce je popsat fungování Filmového klubu v letech 1984 až 1990. Primárním pramenem při zpracování historie klubu byly rozhovory natočené se zakladateli filmového klubu, panem Richardem Kohoutem, Martinem Řezníčkem a Jiřím Neumannem. Práce dále zpracovává kroniku filmového klubu a zjištěné poznatky jsou doplňované z dobových pramenů. Přínosem práce je, že tomuto tématu se ješte nikdo nevěnoval a proto je taky práce zamýšlená jako východisko pro další bádáni v oblasti orální historie, případně historie filmových klubů. V teoretickém úvodu práce se představuje metoda orální historie, její metodologie, výhody a omezení. Další kapitola přehledně popisuje další projekty orální historie zabývající se filmem. Jedná se o projekty z českého a anglosaského prostředí. Praktická část chronologicky popisuje historii filmového klubu od počátku do roku 1990 a je doplněna informacemi z rozhovorů a kroniky filmového klubu. Přílohy tvoří přepisy rozhovorů se zakladateli filmového klubu.
|
|
|
Bio Lucerna : historie pražského kina 1909-1945
Chmelíková, Kristina ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Tato diplomova prace se zabyva historii predniho prazskeho kina Bio Lucerny ve stejnojmennem palaci mezi lety 1909-1945, tedy od zahcijeni jeho provozu aZ po zestatneni po druhe svetove vaice. Zameruje se na provoz tohoto podniku z hlediska historickeho, programoveho i personalniho. Zaroveii sleduje jeho vyvoj i postaveni v kontextu vyvoje ceskeho kinarstvi od prvniho desetileti 20. stoleti az po konec druM svetove valky. Hlavnim ukolem teto prace je potvrdit domnenku, ze Bio Lucerna zaujimalo mezi prazskymi i ceskymi kiny vyjimecne postaveni, a rozkryt, jakym zpusobem tohoto sveho statutu dosahovalo.
|
|
|
Idea filmové komory. Českomoravské filmové ústředí a kontinuita centralizačních tendencí ve filmovém oboru 30. a 40. let
Czesany Dvořáková, Tereza ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent) ; Szczepanik, Petr (oponent)
Ústředním tématem této disertační práce je vývoj filmové samosprávy v letech těsně předcházejících okupaci českých zemí a v období Protektorátu Čechy a Morava. Spolkové a svazové struktury dosáhly již v době první republiky vysoce hierarchizovaných vztahů a pokrývaly všechny oblasti: filmovou výrobu, filmovou distribuci i kina. Největší roli hrály svazy filmového průmyslu a také největší spolky filmových pracovníků. Tyto organizace se snažily vyvíjet tlak na řešení vleklých legislativních nedostatků, jež komplikovaly každodenní provoz filmového oboru. Od druhé poloviny 30. let bylo velmi podstatným cílem aktivit filmové samosprávy také založení filmové komory jako centrálního orgánu českého filmu. Budoucí veřejnoprávní korporace měla být garantována a případně také financována státem. Názory na podobu instituce ovlivnily i zahraniční vzory včetně korporátních struktur kinematografie Třetí říše. Z důvodů pomalého jednání úřadů a měnící se politické situace realizovaly svazy filmového průmyslu provizorně centralizaci svých struktur bez právního ukotvení. Vrcholem těchto snah bylo založení spolku Filmové ústředí pro Čechy a Moravu v dubnu 1940. Německá strana využila stávající český systém a v únoru 1941 převzala zaměstnance a kanceláře filmových svazů do nově vzniklé veřejnoprávní korporace...
|
|
|
Informační zdroje oboru filmové vědy dostupné v prostředí WWW
Růžička, Jiří ; Bratková, Eva (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Tématem práce je zmapování informačních zdrojů v oboru filmová věda v prostředí WWW. Cílem práce je analýza a hodnocení jednotlivých tipů těchto zdrojů, a to především těch, které jsou dostupné v českém, slovenském a anglickém jazyce. Jednotlivé zdroje jsou hodnoceny z hlediska funkčnosti, struktury zdroje a záznamu filmů a osob. Hlavní pozornost je zaměřena na čtveřici nejužitečnějších zdrojů z pohledu autora práce, tedy Internetovou filmovou databázi (http://www.imdb.com), Filmové databáze online, Česko-Slovenskou filmovou databázi (http://www.csfd.cz) a Mezinárodní databázi filmových archivů FIAF. Tyto informační zdroje pak jsou detailně popsány. Práce se dále věnuje menším informačním zdrojům, které jsou unikátní zejména díky svému užšímu zaměření a mapují různé geografické oblasti světa, popřípadě různé žánry a přinášejí aktuální zprávy ze světa filmu. Výsledek práce ukazuje, že kvalitních zdrojů v prostředí WWW je velmi mnoho, proto se autor práce pokouší tyto zdroje roztřídit a vyhodnotit jejich účelnost.
|
|
|
Film jako medium. Pohyblivé obrazy jako klíč k nadsmyslovému vnímání v období modernity
Muziková, Martina ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent) ; Hanáková, Petra (vedoucí práce)
Předmětem mé diplomové práce je zkoumání filmu jako specifického media, jemuž je přisuzována možnost navodit v určitých případech až nadsmyslové vnímání. Cílem mého výzkumu je popsat na základě dobových teorií a reflexí výzkumu např. tzv. paobrazu, hypnózy a podobných fenoménů tento význačný aspekt filmu (tj. možný přesun do jiné roviny vnímání), který bývá v současných přístupech opomíjen. Svoji práci záměrně vymezuji přelomem 19. a 20. století (byť s dalšími širšími aktualizačními přesahy), dobou formování moderního diváctví a hledání souvislostí mezi fotografií/filmem a možnostmi nadsmyslového vnímání a zároveň výzkumy podvědomí. Na základě reflexí v dobové okultní literatuře, znovu se vynořujících zpráv o výzkumech funkce oka, soudobých přednášek o hypnóze, dobové beletrie, spiritistických protokolů apod., a za použití metod vycházejících z tzv. nové filmové historie práce směřuje k rozkrytí filmových kódů a postupů, které automaticky dokáží navodit v divákovi stavy rozšířeného či změněného vědomí. Tyto aspekty jsou často dobově významně reflektovány ve svém manipulačním potenciálu (viz expresionistické filmy s motivem somnambulismu, popř. Meyrinkův román Dum alchymistilv, naznačující téma kolektivního ovládání diváků filmovým médiem). Širší dobové kontexty filmu a soudobé úvahy o hypnóze, spiritismu,...
|
|
|
Podpora kinematografie v ČR po roce 1989
Hrdina, Jan ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá veřejným financováním české kinematografie od roku 1989 po současnost se zaměřením na státní fondy. Nastiňuje ekonomickými aspekty veřejné podpory této specifické oblasti a zasazuje film do ekonomické teorie statků a do konceptu kulturních a kreativních průmyslů. Dále popisuje legislativní vývoj až po současný zákon o audiovizi, kterým vznikl Státní fond kinematografie. V práci je rozebrána struktura tohoto fondu, jeho činnost a financování. Dalším předmětem zkoumání je vývoj financování podpory české kinematografie. Práce identifikuje zdroje prostředků pro podporu kinematografie a na jaké účely byly vynaloženy. Pro srovnání nabízí stručný přehled podpory v Evropě a popis systémů podpory ve Velké Británii a Francii. Záměrem práce je zhodnotit vývoj a současný stav systému veřejné podpory kinematografie.
|
host ::
RSS.