|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Metodika navrhování řasových fotobioreaktorů: matematické modelování hydrodynamického míchání a předpověď parametrů světelného režimu
Papáček, Š. ; Rálek, P. ; Kopecký, Jiří ; Masojídek, Jiří ; Štys, Dalibor ; Petera, K.
Počítačová dynamika tekutin (CFD) a simulace procesů jsou důležité nástroje pro návrh a optimalizaci biochemických procesů. Tento příspěvek se zabývá vypracováním metodologie návrhu fotobioreaktorů. CFD kód Fluent 6.1 poskytuje numerickou aproximaci trajektorií mikrořas uvnitř tubulárního fotobioreaktoru. Složením trajektorií s odpovídajícími světelnými podmínkami lze obdržet záznamy tzv. světelné historie pro jednotlivé buňky. Tyto záznamy obsahují kompletní informaci o světelném režimu ve fotobioreaktoru. Numerické simulace pro různé kombinace konstrukčních parametrů fotobioreaktoru a operačních podmínek umožňují vyjádřit kvantitativní závislost mezi proměnnými representujícími konstrukční a operační parametry a parametry světelného režimu. Takto pak lze následně vyřešit problém optimálního návrhu fotobioreaktoru.
|
|
|
Benchmarking ve vědě a výzkumu
Filáček, Adolf
Příspěvek pojednává o různých přístupech a metodách "benchmarkig" ve vědě, výzkumu a vývoji. Jsou zde shrnuty poznatky z řešení evropského projektu RECORD, podpořeného v 5. Rámcovém programu EU.
|
|
| |
|
|
Jan Patočka o zjevování jako takovém: fenomenologie nebo metafyzika?
Novotný, Karel
Je tematizace zjevování jako takového fenomenologií nebo překračuje hranice, jimiž se fenomenologie původně chtěla od metafyziky oddělit, aby se vůči ní vymezila? Patočka se ve svém rozvrhu a-subjektivní fenomenologie pohybuje na pomezí fenomenologie jako nauky o zjevování jako takovém a fenomenologické filosofie, která se ptá po ontologickém ukotvení tématu a vystavuje se tím do blízkosti metafyziky.
|
|
| |
|
|
Zařízení pro měření tepelné emisivity při nízkých teplotách
Králík, Tomáš ; Hanzelka, Pavel ; Musilová, Věra ; Srnka, Aleš
V popsaném zařízení se měří tepelná emisivita nebo absorptivita vzorku substitucí toku tepla zářením mezi dvěma rovnoběžnými povrchy tepelným výkonem topení. Je možné provádět rychlá měření vzájemné emisivity v rozsahu teplot zářícího povrchu 25 K- 150 K. Absorbující povrch má teplotu 5 K - 10 K, je-li k chlazení použito LHe. Dosahovaná citlivost měření je 1mK pro teplotu nebo 0,1 mikroW pro tepelný výkon. Celkový průměr zařízení je 50 mm a k chlazení lze použít komerčně dostupnou Dewarovu nádobu. Vzorek má tvar disku o průměru 40 mm o tloušťce 1 mm s jednou měřenou stranou. Lze měřit emisivitu a její teplotní závislost pro různé úpravy povrchů bezprostředně před jejich použitím v kryogenním zařízení
|
host ::
RSS.