|
|
Loosův Raumplan jako anglický dům vzhůru nohama
Švácha, Rostislav
Analyses the interiors of Vienna architect Adolf Loos and his work with space. Loos’s cascade-structured space resembles the interiors of English modernist houses. However, Loos does not measure the varied vertical clearance of his rooms from the floor – in the English way – but from the basic level of the ceiling.
|
|
| |
|
|
Nástěnné malby v hradní kapli na Švihově
Všetečková, Zuzana
Oslava rodu Švihovských v podobě malby sv. Jiří, bojujícího s drakem, objednaná snad Jindřichem a jeho bratrem Matoušem Švihovským, komturem řádu německých rytířů. Navržený hypotetický vztah k aragonskému řádu lučištníků. Nástěnná malba z počátku 16. století, ovlivněná Podunajskou malbou a německou grafickou (Israel von Meckenen, Mistra PW).
|
|
|
Vyobrazení očistce ve Smíškovském graduálu
Studničková, Milada
Studie nově určuje ikonografii vyobrazení na počátku vstupního zpěvu Mše za zemřelé na fol. 335v v utrakvistickém Smíškovském graduálu (Wien, ÖNB, Musiksammlungen, Suppl. mus. 15.492) jako Vysvobození duší z očistce a určuje možné zdroje kompozice. Iluminace dokládá, že ke konci 15. století se umírněný utrakvismus v otázce očistce příliš nelišil od katolického stanoviska.
|
|
|
Autoři nástěnných maleb v plaském klášteře
Mádl, Martin
Článek se zabývá nástěnnými malbami v plaském konventu. Snaží se přesněji určit autorský podíl malířů Jakuba Antonína Pinka, Jan Františka Müllera a Josefa Kramolína. Atribuce se opírá o studium archivního materiálu a o formální analýzu. Článek je protějškem příspěvku Štěpána Váchy, který se zaměřuje na ikonografickou interpretaci maleb.
|
|
| |
|
|
Interpretace dostavby a posvátného významu pražské katedrály v textech kolem roku 1800
Sadílková, Pavla
Příspěvek se na základě rozboru průvodců po katedrále sv. Víta a jejích popisů z doby kolem r. 1800 zabývá otázkou, jak tyto texty reflektovaly památný význam katedrály jako kultovního místa a jak se takové úvahy promítaly do uvažování o umělecké hodnotě katedrály jako památky. Oproti barokní tradici spočívala hlavní proměna textu v tom, že opustily zájem o katedrálu jako sakrální památník a začaly ji popisovat jako uměleckou památku. V tomto směru se stal průkopnický text F. L. Ehemanta publikovaný r. 1774. Za hlavní kvality byly označeny iluzívnost a proměnlivost gotického prostoru a světelné efekty v katedrálním interiéru.
|
|
| |
|
|
Středověké osídlení Bohušova (okr. Bruntál) a počátky kostela sv. Martina
Prix, Dalibor ; Zezula, M.
Studie vychází z archeologického a stavebně historického průzkumu kostela sv. Martina. Sleduje slovanské osídlení lokality a regionu před výstavbou raně gotické stavby a následný vznik zděného kostela na starším hřbitově. Kostel z doby kolem roku 1275 - 1280 byl dílem stavitelů a kameníků, kteří budovali městský kostel v blízké Osoblaze. Pod sídelním hradem Fulštejnem byl vystavěn pro Herborda z Fulštejna, stolníka olomouckého biskupa Bruna a dokládá vliv biskupské architektury na vzdáleném moravsko-slezském pomezí.
|
|
| |
host ::
RSS.