|
|
The cosmological conception of the Old Testament and its representation in the Anglo-Saxon art
Panušková, Lenka ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent) ; Studničková, Milada (oponent)
Predkladaná práca analyzuje v kunsthistorickej literatúre pomerne známy motív Boha s kružidlom a váhami v ruke. Notoricky známym príkladom tejto ikonografie je frontispica v jednej z viedenských bible moralisée (fol. 1r, ÖNB 2554), kde Boh v kristomorfnej podobe s kružidlom v pravici usporadúva jednotlivé živly uprostred zemekruhu. Iluminácia je interpretovatená na základe starofrancúzskeho nápisu v hornej lište pravouhlého orámovania výjavu: ICI CRIE DEX CIEL ET TERRE SOLEIL ET LVNE ET TOZ ELEMENZ. Súhlasne s uvedeným výjavom sa v odbornej literatúre každá scéna, v ktorej Boh drží v ruke kružidlo (prípadne i váhy) oznauje za zobrazenie Stvoritea - Architekta sveta (Architectus mundi). Cieom tejto práce je preto poukáza na nesprávnos tohto všeobecného ikonografického zalenenia predovšetkým na skupine anglosaských iluminovaných rukopisov, v ktorých sa skúmaný motív objavuje súasne vo dvoch významových rovinách - protologickej (teda ako Stvorite sveta), ale i eschatologickej (spravodlivý Sudca). Z toho dovodu sa v práci zdorazuje, že je nevyhnutné v rámci tejto ikonografickej skupiny rozlišova medzi povodnou anglosaskou interpretáciou motívu a jeho neskoršou kontinentálnou podobou, v ktorej sa polarita Boha - Stvoritea a Boha - Sudcu s najväšou pravdepodobnosou redukuje na protologický motív, a teda bez...
|
|
|
Art in an unsettled time. Bohemian book illumination before Gutenberg (c. 1375-1450)
Studničková, Milada ; Theisen, M.
Thirteen studies in English and German bring new insights into a number of masterpieces of Bohemian book painting, which have been examined so far mainly from a stylistic point of view. The book also acquaints the readers with unknown or little-known manuscripts. The publication illustrates how the turbulent end of the 14th century and the socio-political changes of the Hussite period influenced the form of manuscript production. The researches, inter alia, focus on the relationship between text and image, the function of the depiction, the mass productin of manuscripts, and the question of what Hussite iconography is.
|
|
|
Iluminované rukopisy roudnické druhé třetiny 14. století
Gaudek, Tomáš ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent) ; Studničková, Milada (oponent)
Roudnická kanonie byla založena roku 1333 Janem IV. z Dražic po jeho návratu z Avignonu. Jednalo se o důležitý a bohatě podporovaný klášter, což demonstruje mimo jiné i mladší fragment roudnického nekrologia, datovaný 1458-1464 (SOA Třeboň, fond Velkostatek Třeboň, registratura IA 3K β 28e). Dizertace se zabývá českými iluminovanými rukopisy druhé třetiny 14. století z někdejší roudnické knihovny. Knihovna roudnických kanovníků je výjimečná mezi všemi jinými domy tohoto řádu právě vysokým podílem iluminovaných kodexů. Misál Jana z Dražic (KNM XIII B 9) je skvělým příkladem vysoce kvalitního českého kodexu v době kolem r. 1340. Ornamentální iniciály vykazují paralely k soudobému západoevropskému malířství, Jedna z nich, iniciála VD na fol. 57r, je vyplněna Dražicovým rodovým erbem, zlatou vinou snítkou se třemi listy v červeném poli. Nicméně nejvýznamnější je kánonový list na fol. 65r, klasický příklad středoevropského lineárního slohu. Folio bylo na své místo přilepeno. Stejnou praxi spatřujeme i v nepatrně mladším Misálu z Chotěšova (NK XIV C 3). Chotěšovský kánonový list (185v) má však vytříbenější barevnost i formy, zřetelně poučené italským uměním. Ostatní části misálu jsou naproti tomu dekorovány jen hrubě. Misálu KNM XIII B 9 ije mnohem blíže kánonový list Misálu KNM XIII B 14, obsahující...
|
|
|
The cosmological conception of the Old Testament and its representation in the Anglo-Saxon art
Panušková, Lenka ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent) ; Studničková, Milada (oponent)
Predkladaná práca analyzuje v kunsthistorickej literatúre pomerne známy motív Boha s kružidlom a váhami v ruke. Notoricky známym príkladom tejto ikonografie je frontispica v jednej z viedenských bible moralisée (fol. 1r, ÖNB 2554), kde Boh v kristomorfnej podobe s kružidlom v pravici usporadúva jednotlivé živly uprostred zemekruhu. Iluminácia je interpretovatená na základe starofrancúzskeho nápisu v hornej lište pravouhlého orámovania výjavu: ICI CRIE DEX CIEL ET TERRE SOLEIL ET LVNE ET TOZ ELEMENZ. Súhlasne s uvedeným výjavom sa v odbornej literatúre každá scéna, v ktorej Boh drží v ruke kružidlo (prípadne i váhy) oznauje za zobrazenie Stvoritea - Architekta sveta (Architectus mundi). Cieom tejto práce je preto poukáza na nesprávnos tohto všeobecného ikonografického zalenenia predovšetkým na skupine anglosaských iluminovaných rukopisov, v ktorých sa skúmaný motív objavuje súasne vo dvoch významových rovinách - protologickej (teda ako Stvorite sveta), ale i eschatologickej (spravodlivý Sudca). Z toho dovodu sa v práci zdorazuje, že je nevyhnutné v rámci tejto ikonografickej skupiny rozlišova medzi povodnou anglosaskou interpretáciou motívu a jeho neskoršou kontinentálnou podobou, v ktorej sa polarita Boha - Stvoritea a Boha - Sudcu s najväšou pravdepodobnosou redukuje na protologický motív, a teda bez...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vyobrazení očistce ve Smíškovském graduálu
Studničková, Milada
Studie nově určuje ikonografii vyobrazení na počátku vstupního zpěvu Mše za zemřelé na fol. 335v v utrakvistickém Smíškovském graduálu (Wien, ÖNB, Musiksammlungen, Suppl. mus. 15.492) jako Vysvobození duší z očistce a určuje možné zdroje kompozice. Iluminace dokládá, že ke konci 15. století se umírněný utrakvismus v otázce očistce příliš nelišil od katolického stanoviska.
|
|
| |
host ::
RSS.