|
|
Znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji a ochrana obyvatelstva
PAJURKOVÁ, Romana
Znečištění ovzduší je rozšířeným problémem v celém Moravskoslezském kraji a v tak osídlené aglomeraci navíc ovlivňuje mnoho životů. Škodliviny, které se zde ve vzduchu vyskytují mnohdy v několikanásobně překročeném limitu pro ochranu zdraví, jsou toxické životnímu prostředí i lidem, kteří v něm žijí, proto je důležité se z hlediska ochrany obyvatelstva tímto tématem zabývat. Je třeba si stanovit, jak moc znečištěné ovzduší ovlivňuje zdraví obyvatel. Touto otázkou se zabývá hypotéza H1. Ve spolupráci s Oddělením ochrany ovzduší ČHMÚ v Ostravě a KHS Moravskoslezského kraje byly srovnány údaje o aktuálním znečištění PM10 částicemi a týdenní nemocnosti akutními respiračními onemocněními. Bylo zjištěno, že pokud se zhoršuje stav ovzduší, nemocnost se nezlepšuje, a když se kvalita ovzduší zlepšuje, ubývá i onemocnění akutními respiračními infekcemi v kraji - mezi znečištěním ovzduší a zdravotním stavem obyvatelstva je určitá souvislost. Pro hypotézu H2 (informovanost obyvatel v oblasti znečištění ovzduší) byl sestaven dotazník a byl rozdán 250 obyvatelům kraje s návratností 87 %. Většina obecných otázek byla zodpovězena správně, výsledky otázek o zjišťování aktuální situace tak dobré nebyly, proto byla hypotéza H2 potvrzena pouze částečně. Jediným způsobem, jak se ale dá aplikovat oblast ochrany obyvatelstva, je v tomto případě funkční varování. Speciální srovnávací metodou bylo zjišťováno, při jaké hodnotě znečištění PM10 částicemi byli obyvatelé varováni. 38 % dotazovaných ale uvedlo, že nebyli varováni nikdy. Proto byla hypotéza H3 také potvrzena pouze částečně. Po provedení analýzy problému byl připraven návrh řešení této situace v aplikaci na ORP Bohumín. Obyvatele kraje byli rozděleni na dvě skupiny. Aktivní, to je skupina osob, která má přístup k internetu a nevyužívá toho. Byl vytvořen informační leták a samolepky, jejichž hlavním úkolem je upoutat pozornost a ukázat obyvatelstvu, kde se informace o aktuálním znečištění dají najít. Součástí tohoto letáku je také pár poznámek, u kterých byla v dotazníku menší informovanost. Druhá skupina je pak pasivní, tzn. obyvatelé, kteří přístup k internetu nemají, či jej neumí využívat. Byl vytvořen systém otočné informační tabule, a návrh jejího umístění v ORP Bohumín v prostředí, kde se hromadí větší množství osob. Na takovou tabuli by se dala automaticky odesílat i hodinová aktuální data skrze síťovou komunikaci. Šlo by také opatřit tento systém výstražným varováním, ale jeho spuštění by muselo být omezeno určitou hranicí vzhledem k častému překračování limitů ve většině obcí kraje. Mohli bychom provést varování občanů prostřednictvím jednotky požární ochrany Sboru dobrovolných hasičů, obzvláště byla-li by vyhlášena smogová situace. Bylo by také možné využít systému varovných sirén, ale myslím, že by takový způsob varování mohl vyvolat zbytečnou paniku. Následující návrhy řešení platí pro obě skupiny obyvatel. Na základě dostupných informací byla zobrazena mapa s vyznačením nízkoemisní zóny ORP Bohumín, byl popsán systém řešení z hlediska izolační zeleně. Bylo také zjišťováno, zda je připravován plán typové činnosti dlouhodobá inverzní situace, ale podle HZS kraje nepředstavuje inverzní situace pro území regionu hrozbu, která by vyžadovala vyhlášení některého z krizových stavů, a proto není rozpracování operačního plánu zatím nutné. Čas je v tomto případě hlavím aspektem pro postupné zlepšování z oblasti varování a informování obyvatel. Z výsledků vyplývá, že obecná informovanost o problematice je dostatečná, avšak je také potřeba věnovat pozornost aktuální situaci, aby bylo možné zmenšit rizika na zdraví na co nejnižší úroveň. Nemyslím si, že se občané musí naučit smířit se s životem v takových podmínkách, ale měli by být trpěliví, a sami přispívat ke zlepšení této situace. Stačí začít tím, že se budou o aktuálním znečištění sami informovat.
|
|
|
Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v posledních deseti letech
Šimkovská, Lenka ; Szabová, Lucia (vedoucí práce) ; Chalupníček, Pavel (oponent)
Téma bakalářské práce je zvoleno díky značnému podílu dlouhodobě nezaměstnaných osob na celkové nezaměstnanosti jak v České republice, tak i v Moravskoslezském kraji. Cílem této práce je analýza trhu práce v tomto kraji za posledních deset let s ohledem na dlouhodobě nezaměstnané a aktivní politiky zaměstnanosti na podporu dlouhodobě nezaměstnaných a dostupnost určitých programů či rekvalifikačních kurzů pro tuto skupinu. V praktické části je použita dotazníková metoda, která blíže popisuje pohled nezaměstnaných na ztrátu zaměstnání a na rekvalifikační kurzy a přínos pro ně samotné.
|
|
|
Politika soudržnosti EU a její vliv na Moravskoslezský kraj
Němcová, Darina ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Nigrinová, Lenka (oponent)
Diplomová práce "Politika soudržnosti EU a její vliv na Moravskoslezský kraj" je členěná do tří kapitol. Jednotlivé etapy vývoje politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU v rámci procesu evropské integrace jsou popsány v první kapitole diplomové práce. V této kapitoly je věnován prostor základním atributům politiky soudržnosti, což jsou cíle, nástroje a principy. Pozornost je věnována i financování politiky soudržnosti v rámci celé Evropské unie. V druhé kapitole diplomové práce "Politika soudržnosti v rámci České republiky" je představena politika soudržnosti v rámci České republiky. Popsány jsou zde základní dokumenty, které slouží k realizaci politiky soudržnosti na území ČR a operační programy z kterých Česká republika čerpá alokace. Poslední část diplomové práce je zaměřená na Moravskoslezský kraj. Pozornost je zaměřená na analýzu, zda region dostatečně čerpá finanční prostředky, které mu jsou skrz politiku soudržnosti nabízeny a jaký vliv má politika soudržnosti na tento kraj. Cílem mé práce je poukázat na důležitost politiky soudržnosti. Pokusím se nastínit, jakou roli hraje politika soudržnosti v Evropské unii, jakou podobu zaujímá v České republice a jak ovlivňuje Moravskoslezský kraj. Práce má znázornit politiku hospodářské a sociální soudržnosti jako nástroje pro zlepšování sociálně-ekonomické úrovně. Ráda bych zhodnotila, jak velkou roli hraje politika soudržnosti v Moravskoslezském kraji a jaký vliv má na tento region.
|
|
|
Klastrová politika jako součást regionalní inovační politiky
Beranová, Veronika ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Váchová, Daniela (oponent)
Práce se zabývá otázkou, zda je klastrová politika realizovaná v Moravskoslezském kraji vhodnou součástí regionální inovační politiky a zda je v jejím kontextu správně zacílena. To znamená, zda se její dopady projevují především v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, nebo naopak v oblastech, které mohou hraničit s narušováním hospodářské soutěže (činnost klastrových organizací v oblasti společných nákupů, zastupování společných zájmů apod.), a zda její opatření přispívají k odstraňování inovačních bariér, kterým čelí podniky, pokud nemají dostatečné vazby na další subjekty (např. chybějící partner pro spolupráci, nízká důvěra, chybějící technické vybavení, chybějící know-how), nebo těch inovačních bariér, na které mají být zacíleny jiné nástroje inovační politiky (např. problémy s financováním inovačních projektů). Odpověď na tyto otázky byla získána pomocí dotazníku distribuovaného členům moravskoslezských klastrových organizací. Výsledky dotazníkového šetření potvrdily, že členové klastrových organizací vidí největší přínos činnosti své klastrové organizace v oblasti networkingu a informací a v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a pociťují největší zlepšení v případě problémů s chybějícím partnerem pro spolupráci, s chybějícím obchodně-marketingovým know-how a s důvěrou. Na základě studia systému podpory a strukturovaných rozhovorů s klastrovými manažery však byly mimo jiné vysloveny pochybnosti ohledně zajištění dopadu na "přirozené" klastry. Na základě těchto poznatků se jeví jako vhodné podporu klastrů na národní i regionální úrovni v zásadě zachovat, ale je třeba dále zkoumat, zda činnost klastrových organizací skutečně podporuje "přirozené" klastry, jaký je její dopad na inovativnost a konkurenceschopnost podniků a regionu a jaká je finanční efektivita poskytované podpory.
|
|
|
Střední vzdělávání v Moravskoslezském kraji a jeho vazba na trh práce
Foldinová, Eva ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Říhová, Gabriela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá středním vzděláváním v Moravskoslezském kraji a jeho vazbou na trh práce. Cílem práce je zjistit, zda struktura oborů středních škol odpovídá poptávce na trhu práce. V práci jsou využita data Českého statistického úřadu, Úřadu pro informace ve vzdělávání a Úřadu práce. Ke zpracování byly použity metody deskriptivní, komparativní a metoda analýzy dat. Teoretická část práce se zaměřuje na vysvětlení pojmu vzdělávání, zabývá se vzdělávací soustavou a vzdělávací politikou ČR. V praktické části se práce zaměřuje na vzdělávací soustavu Moravskoslezského kraje s důrazem na střední vzdělávání, jeho obory a návaznost na trh práce. Vzdělávací soustava v Moravskoslezském kraji je úplná, zahrnuje tedy všechny stupně vzdělání od základního po vysokoškolské. Vývoj v oblasti středního vzdělávání v kraji odpovídá celorepublikovému trendu. Zvyšuje se podíl absolventů středního vzdělání s maturitou a vysokých škol. Postavení absolventů na trhu práce v Moravskoslezském kraji se od roku 2001 výrazně zlepšilo. Vzdělávací soustava v kraji do značné míry odráží požadavky trhu práce, ale dlouhodobě existuje poptávka po řemeslných oborech, kterou se nedaří uspokojit, především díky nízkému počtu absolventů ovlivněnému malou atraktivností těchto oborů pro studenty.
|
|
|
Naučné stezky Moravskoslezského kraje a jejich využití v předškolní výchově
DRATVOVÁ, Monika
Naučné stezky nejen v Moravskoslezském kraji tak trochu opomíjeny v celkové školské soustavě. Přitom pro žáky základních škol jsou naučné stezky nejlépe využitelné pro zkoumání získané teorie v hodinách přírodopisu či vlastivědě, ale nejen tam. Proto již také vznikají městské naučné stezky pro rozšířenou výuku pro žáky základních škol. Tato bakalářská práce zkoumá, zda se naučné stezky využívají v předškolní výchově a hlavně zda se vůbec dají využívat. Cílem práce je zjistit jaké jsou největší úskalí jejich využívání. Problém zřejmě pro většinu mateřských škol bude i dostupnost a náročnější práce než s žáky základních škol při jejich výuce.
|
|
|
Zemědělské příhraniční oblasti v Moravskoslezském kraji: sociální a ekonomické změny po roce 1990
Martinát, Stanislav
The border regions are areas of countries, where the possibility of common development is influenced and made difficult by existence of the state borders. The barrier effect of this border was strongly strengthened and development of those areas limited during the period of socialism. In those times the development of rural border areas of this region was not perceived as priority despite their location along borders with socialistic Poland. In context of central planned economy and contemporary political decisions it meant constantly increasing level of marginality for these rural border areas. Their one-sided orientation on state supported farming (also in sub-mountain and mountain natural condition in spite of unfavorable natural condition) should in future give rise to social, demographic and economic problems in these areas. This situation can not be of course compared to situation in border region along the iron curtain at those times, however truth is that studied rural border regions faces complicated period of adaptation to new economic conditions after 1989. There appeared new possibilities for development – alternative farming, development of tourism, enterpreneurship, cross border cooperation etc. On the other hand shift from central planned economy to market economy brought along problems (crisis of traditional industrial branches and traditional agriculture as well). It meant loss of working opportunities for local population that can not be compensated by offer of local entrepreneurs. Social consequence of this process is unemployment. Rural border areas started to be spatially differentiated after 1989. Different natural, social, economic conditions lead to different development of these rural areas.
|
|
|
Investiční prostředí a rozvoj regionů: Moravskoslezský kraj
Urbánek, Adam ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Popovová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá investičním prostředím a rozvojem regionů a aplikuje jej na podmínky Moravskoslezského kraje. V první kapitole jsou vymezena teoretická východiska, především konkurenceschopnost a přímé zahraniční investice. Na příkladu České republiky jsou definovány faktory konkurenceschopnosti. Druhá kapitola se zabývá investičním prostředím v kraji. Jedná se především o analýzu socio-ekonomické situace, podnikatelského prostředí a dokončené ekonomické restrukturalizace. Závěr je věnován SWOT analýze a doporučením. Třetí kapitola hodnotí celkový objem investic v kraji a popisuje dvě významné investice na jeho území. Těmi jsou dánský výrobce luxusní elektrotechniky a korejská automobilka. Kapitola popisuje východiska, průmyslovou zónu, průběh a stav investice a její celkový dopad na kraj.
|
|
|
Vnitřní migrace v Moravskoslezském kraji v letech 1995-2005
Šafránková, Lucie ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Říhová, Gabriela (oponent)
Bakalářská práce mapuje vývojové tendence vnitřní migrace v Moravskoslezském kraji v letech 1995-2005 a identifikuje příčiny jednotlivých vývojových tendencí. Čtenáři je představena teoretická stránka problémů migrace, včetně jednotlivých přístupů k analýze migrace. Následně jsou teoreticky rozebrány jednotlivé ukazatele z pohledu konstrukce ukazatele, výhod i nevýhod jednotlivých ukazatelů. V praktické části práce je proveden výpočet vybraných ukazatelů vnitřní migrace v Moravskoslezském kraji a jejich zhodnocení. Výchozím bodem analýzy je stručná charakteristika kraje a jeho okresů s důrazem na okolnosti, jež mohou migraci ovlivňovat. Analýza dále pokračuje výpočtem jednotlivých ukazatelů pro každý okres a vzájemným srovnáním okresů. V závěru je zhodnocena pozice jednotlivých okresů v kraji a vyhodnocena problematičnost okresu z pohledu vnitřní migrace.
|
|
| |
host ::
RSS.