|
|
Můj nový spolubydlící: Epilepsie+
Mívaltová, Markéta ; Veit, Jakub (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Každý z nás dostal do života jiné karty. Někdo lepší, někdo horší. Někdo bohaté, někdo chudé. Někdo zdravější, někdo méně. Někdo šťastnější, někdo méně. Každý jsme s jinými výzvami a příležitostmi. Ale tom život je, žádný člověk na světě nedostane stejné karty. Ve výsledku však nezáleží na tom, zda jste si vytáhli eso nebo ne. Nezáleží, jaké karty jste do vínku dostali, ale jak s nimi dokážete naložit. Záleží jestli je vyměníte za jiné a lepší, nebo si je necháte až do konce života. Život je jako hra a nikdo neví jak dopadne. Někdo je lepší hráč, jiný zase horší. Co když si ale vytáhnete kartu s epilepsií? Dokázali byste hrát kvalitní hru i s touto kartou? Jak moc to Váš život ovlivní? Bezesporu to ovlivní život mnohem víc, než si kdokoliv, kdo něco podobného nezažil vůbec dokáže představit. Epilepsie je chronické onemocnění, které znamená žít s neustálou nejistotou. Nejistotou, kdy a kde vás zastihne záchvat. Nejistotou, jak na vás budou reagovat ostatní. Nejistotou, jak se vyrovnat s fyzickými a psychickými následky. Lidé s epilepsií se často cítí osamělí, nepochopení nebo odmítáni. Bydlení je pro ně však stejně zásadní otázkou, jako pro kohokoliv jiného. Neboť se jedná o prostor, kde hledají útočiště a bezpečí. Prostor, kde by měli mít možnost žít plnohodnotně a důstojně. Bohužel, mnoho z nich nemá možnost si vybrat adekvátní bydlení, které by odpovídalo jejich specifickým potřebám a finančním možnostem. Jak tedy navrhnout bydlení pro lidi s epilepsií, které by jim umožnilo žít spokojeně a šťastně? Tato práce se pokouší najít odpověď na tuto otázku. Cílem je prozkoumat vztah mezi epilepsií a prostorovým uspořádáním a navrhnout různé typologie bydlení, které by respektovaly individuální potřeby a preference této skupiny lidí. Práce také využívá moderní technologie, které mohou pomoci zlepšit každodenní fungování lidí s epilepsií, a zároveň jim poskytnout větší nezávislost a kontrolu nad svým životem. Cílem práce je ukázat, že i lidé s epilepsií mají právo na kvalitní bydlení, které by jim pomohlo realizovat jejich sny a cíle. Pomoci jim díky další kartě hrát jejich životní hru o něco jednodušeji. Teoretická část projektu se zabývala kromě samotné nemoci také možné spojitosti s kladným či záporným působením okolního prostředí na epileptiky. V potaz byly brány odvětví, jako jsou působení barvy, materiály, zvuk, vůně, teploty, ale také samotná bezpečnost prostoru, která je bezesporu hlavním požadavkem v návrhu. V návaznosti na teoretickou výzkumnou část tohoto projektu jsem se rozhodla v praktické části navrhnout vhodné bydlení pro epileptiky, které bude přizpůsobené jejich specifickým potřebám, jak těm prostorovým, tak například v přidružených funkcích budovy, avšak aby budova stále splňovala požadavky plnohodnotného městského bydlení. Základní funkcí v návrhu bude bydlení, ke kterému se v logické návaznosti přidají další funkce, jakými jsou například dostupná zdravotní péče nebo volnočasové aktivity pro ubytované.
|
|
|
Centrum prevence, Masarykův onkologický ústav v Brně
Buzová, Magdaléna ; Kraus, David (oponent) ; Galeová, Nicol (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh nového Centra prevence rakoviny, stavby, která bude první svého druhu v České republice. Lokalitou projektu je svažitá parcela na jižním úbočí Žlutého kopce v Brně, náležící do areálu Masarykova onkologického ústavu. Hlavním úkolem Centra prevence je, kromě přirozeného rozšíření areálu stávající nemocnice, zaujmout a oslovit obyvatele města k tomu, aby překonali strach z neznáma, podrobili se preventivní prohlídce a v případě potřeby započali svou léčbu. Budova reaguje na tuto skutečnost a nachází cesty vedoucí nejen k oslovení široké veřejnosti, ale také k pomyslnému propojení přilehlého centra města a okolní obytné čtvrti s nemocničním areálem na Žlutém kopci. Svým prostorovým řešením návrh vytváří dynamickou kompozici budov dotvářející charakteristickou zástavbu nemocnice. Ústředními námětem práce je motiv vratkosti, rovnováhy a cesty, témata, která jsou pro nádorová onemocnění charakteristická.
|
|
|
Architekt Antonín Tenzer
Pučerová, Klára ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Dílo Antonína Tenzera zahrnuje tvorbu z období šesti desítek let v bouřlivých etapách vývoje československé architektury. Architekt je znám jako jeden z představitelů avantgardy a vrcholného funkcionalismu, autor fakultní nemocnice v Praze-Motole i dalších zdravotnických budov nebo hotelu Jalta, stavby spojované se socialistickým realismem. Ve své disertační práci jsem se pokusila zmapovat hlavní typologické okruhy, jimiž se Antonín Tenzer zabýval. Mým cílem bylo maximálně rozšířit portfolio známých staveb, na jehož základě jsem definovala architektova hlavní témata i aktuální problémy, na něž reagoval. Vycházela jsem především z dobových materiálů - publikovaných projektů, plánové dokumentace a spisů ze státních i soukromých archivů, jakož i z dílčí pozůstalosti, kterou mi zpřístupnila architektova rodina. V jednotlivých tematických okruzích jsem se zaměřila na Tenzerovy zásadní realizace a úspěšné soutěžní projekty, na které později navazoval a rozvíjel je. Kromě podnětů od spolupracovníků, aktuálních debat a význačných prací jsem hledala prvky a postupy, jimiž na architektonickou diskuzi autor zpětně působil sám. Sledovala jsem vliv historických událostí a společensko-politické situace na jeho tvorbu, například v období hospodářské krize problematiku bydlení a s ní související koncept nejmenšího...
|
|
|
František Čermák - Gustav Paul. Zdravotnické stavby 30. - 60. let
Kopecká, Kristýna ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Halík, Pavel (oponent)
Předmětem této práce jsou zdravotnická zařízení se zaměřením na ty, na kterých spolupracovala dvojice architektů František Čermák a Gustav Paul. První část je věnována obecnému dělení a vývoji systému výstavby těchto zařízení, od pavilonového typu výstavby až po rozsáhlé nemocniční bloky, a je ilustrována jednotlivými příklady. Dále jsou popsány typy nemocnic a jejich řešení, a to zejména v období po roce 1948. Ve stručnosti jsou prezentovány významné projekty zahraniční a československé nemocniční výstavby. Následně jsou představeni architekti František Čermák a Gustav Paul - jejich život a dílo a konečně jejich projekty a realizace, z nichž byly pro tuto práci vybrány projekty městské infekční nemocnice v Bratislavě, klinické a nadační nemocnice v Záhřebu, tuberkulózního sanatoria ve Výšných Hágách a nemocnice v Praze - Motole a dále jejich realizace, a to sanatorium ve Vráži u Písku, barákové nemocnice v Praze - Motole, dostavba hlavního pavilonu nemocnice v Litomyšli a nemocnice v Chrudimi.
|
|
|
Centrum prevence, Masarykův onkologický ústav v Brně
Buzová, Magdaléna ; Kraus, David (oponent) ; Galeová, Nicol (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh nového Centra prevence rakoviny, stavby, která bude první svého druhu v České republice. Lokalitou projektu je svažitá parcela na jižním úbočí Žlutého kopce v Brně, náležící do areálu Masarykova onkologického ústavu. Hlavním úkolem Centra prevence je, kromě přirozeného rozšíření areálu stávající nemocnice, zaujmout a oslovit obyvatele města k tomu, aby překonali strach z neznáma, podrobili se preventivní prohlídce a v případě potřeby započali svou léčbu. Budova reaguje na tuto skutečnost a nachází cesty vedoucí nejen k oslovení široké veřejnosti, ale také k pomyslnému propojení přilehlého centra města a okolní obytné čtvrti s nemocničním areálem na Žlutém kopci. Svým prostorovým řešením návrh vytváří dynamickou kompozici budov dotvářející charakteristickou zástavbu nemocnice. Ústředními námětem práce je motiv vratkosti, rovnováhy a cesty, témata, která jsou pro nádorová onemocnění charakteristická.
|
|
|
Architekt Antonín Tenzer
Pučerová, Klára ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Dílo Antonína Tenzera zahrnuje tvorbu z období šesti desítek let v bouřlivých etapách vývoje československé architektury. Architekt je znám jako jeden z představitelů avantgardy a vrcholného funkcionalismu, autor fakultní nemocnice v Praze-Motole i dalších zdravotnických budov nebo hotelu Jalta, stavby spojované se socialistickým realismem. Ve své disertační práci jsem se pokusila zmapovat hlavní typologické okruhy, jimiž se Antonín Tenzer zabýval. Mým cílem bylo maximálně rozšířit portfolio známých staveb, na jehož základě jsem definovala architektova hlavní témata i aktuální problémy, na něž reagoval. Vycházela jsem především z dobových materiálů - publikovaných projektů, plánové dokumentace a spisů ze státních i soukromých archivů, jakož i z dílčí pozůstalosti, kterou mi zpřístupnila architektova rodina. V jednotlivých tematických okruzích jsem se zaměřila na Tenzerovy zásadní realizace a úspěšné soutěžní projekty, na které později navazoval a rozvíjel je. Kromě podnětů od spolupracovníků, aktuálních debat a význačných prací jsem hledala prvky a postupy, jimiž na architektonickou diskuzi autor zpětně působil sám. Sledovala jsem vliv historických událostí a společensko-politické situace na jeho tvorbu, například v období hospodářské krize problematiku bydlení a s ní související koncept nejmenšího...
|
|
|
František Čermák - Gustav Paul. Zdravotnické stavby 30. - 60. let
Kopecká, Kristýna ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Halík, Pavel (oponent)
Předmětem této práce jsou zdravotnická zařízení se zaměřením na ty, na kterých spolupracovala dvojice architektů František Čermák a Gustav Paul. První část je věnována obecnému dělení a vývoji systému výstavby těchto zařízení, od pavilonového typu výstavby až po rozsáhlé nemocniční bloky, a je ilustrována jednotlivými příklady. Dále jsou popsány typy nemocnic a jejich řešení, a to zejména v období po roce 1948. Ve stručnosti jsou prezentovány významné projekty zahraniční a československé nemocniční výstavby. Následně jsou představeni architekti František Čermák a Gustav Paul - jejich život a dílo a konečně jejich projekty a realizace, z nichž byly pro tuto práci vybrány projekty městské infekční nemocnice v Bratislavě, klinické a nadační nemocnice v Záhřebu, tuberkulózního sanatoria ve Výšných Hágách a nemocnice v Praze - Motole a dále jejich realizace, a to sanatorium ve Vráži u Písku, barákové nemocnice v Praze - Motole, dostavba hlavního pavilonu nemocnice v Litomyšli a nemocnice v Chrudimi.
|
host ::
RSS.