|
|
Úloha a přínos vězeňských kaplanů v procesu rozvoje a reintegrace odsouzených
Galíková, Gabriela ; Kříž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kursch, Martin (oponent)
Diplomová práce analyzuje působení a přínos duchovních ve Vězeňské službě České republiky. V teoretické části práce představuje roli duchovních kaplanů v prostředí vězení, zabývá se také jejím historickým vývojem a klíčovými momenty v dějinách, majícími vliv na současnou podobu duchovní péče odsouzených. Teoretická část dále předkládá výčet možností a specifik rozvoje a vzdělávání odsouzených v systému vězeňské péče a systém fungování vzdělávacího a rozvojového systému, který je odsouzeným po dobu výkonu trestu dostupný. Do tohoto spektra aktivit a činností je dále v teoretické části zasazena právě role duchovní péče. Dále je v teorii formulován vliv duchovní péče na život odsouzených a prožívání trestu. Závěr teoretické části je věnován srovnání českého a mezinárodního kontextu kaplanské a duchovenské činnosti a také tématu postpenitenciární péče, v rámci které práce předkládá specifika a způsoby duchovenské práce při reintegraci odsouzených zpět do společnosti. Teoretická část práce tvoří základ pro empirickou část, která tento výčet a popis zasazuje a ověřuje v praxi. Praktickou část tvoří analýza celkem 4 polostrukturovaných rozhovorů s vězeňskými kaplany a 1 rozhovor s kaplankou, která detailně zachycuje popis vlastního vnímání kaplanské role, specifik této práce, výčet možností práce s...
|
|
|
Aktuální problémy reintegrace osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody
HOJDEKROVÁ, Adriana
Tato bakalářská práce se zabývá aktuální problematikou reintegrace osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Cílem bakalářské práce byla deskripce současného stavu reintegrace osob propuštěných v České republice z vězení a zjištění problémů, se kterými se potýkají sociální kurátoři a probační úředníci působící v postpenitenciární péči. Dílčím cílem bylo i zpracování návrhu některých optimalizačních doporučení pro tuto oblast. Teoretická část je strukturována do tří kapitol, které se zaměřují na současné trendy uplatňované v České republice i v zahraničí. Dále se věnuje procesu reintegrace odsouzených osob od doby jejich uvěznění až po jejich propuštění do společnosti s důrazem na rozvoj a podporu aktivit během výkonu trestu odnětí svobody. Pro výzkumnou část byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1. Jaké problémy spatřují respondenti (sociální kurátoři, probační úředníci) ve své reintegrační práci s osobami propuštěnými z vězení? 2. Jaká řešení reintegračních problémů a potíží respondenti navrhují? K zjištění této problematiky byla použita kvalitativní metoda formou polostrukturovaných rozhovorů se sociálními kurátory a probačními úředníky. Získaná data se za pomoci otevřeného kódování zkategorizovala a výsledky byly zaznamenány do tabulek. V závěru jsou uvedena různá doporučení, která respondenti navrhují, aby reintegrace vedla k co největším pozitivním výsledkům. Z výzkumného šetření vyplývá, že problémy lidí po výkonu trestu odnětí svobody jsou "hluboké", systémové, nikoli jen ty, které jsou patrné na první pohled. Např. bydlení, to vyhodnocuji pouze jako viditelné projevy hlubších příčin. Obávám se, že v současném společensko-politickém nastavení naší společnosti účinné řešení možné není, protože prvoplánová řešení nestačí a k systémovějším plánům nejsme ochotni přistoupit. Za současných okolností se nejvýraznějším prvkem podporujícím reintegraci osob po výkonu trestu odnětí svobody jeví funkční rodinné vztahy. Je potřeba, aby se této cílové skupině během výkonu trestu věnovali odborníci a pracovali s nimi na konkrétních tématech. Protože dá-li se rozbité auto do garáže, také se vám samo neopraví.
|
|
|
Aktuální činnosti a problémy sociální práce v českém vězeňství
DUŠKOVÁ, Soňa
Cílem této bakalářské práce je podrobně zmapovat aktuální činnosti a problémy sociální práce v českém vězeňství, které se při výkonu této profese vyskytují. A současně uvést, jaká řešení dotazovaní sociální pracovníci k dané problematice navrhují. Na základě studia teoretických podkladů byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jaké jsou činnosti a pracovní náplň sociálního pracovníka při prvním kontaktu s odsouzeným, v průběhu výkonu trestu a před či po propuštění odsouzeného z VTOS? S jakými problémy se potýkají sociální pracovníci při výkonu sociální práce ve vězeňství a jaká navrhují řešení?". Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou, přičemž část teoretická zahrnuje deskripci českého vězeňství jednadvacátého století, popis sociální práce a zároveň jsou zde uvedeny specifika sociální práce ve vězeňství. Praktická část je vytvořena na základě kvalitativního výzkumu a pro zpracování byla zvolena metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Celkem bylo provedeno osm polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky pracujícími ve vězeňství, kteří byli vybráni jako výzkumný soubor metodou záměrného výběru. Získaná data byla zpracována technikou otevřeného kódování. Provedené rozhovory byly analyzovány a interpretací získaných dat bylo zjištěno, jaké činnosti sociální pracovníci v rámci pobytu odsouzeného ve výkonu trestu odnětí svobody vykonávají a s jakými problémy se během výkonu své profese potýkají. Přínosem této práce je hlubší vhled do problematiky sociální práce ve vězeňství. Práce současně představuje aktuální činnosti sociálních pracovníků a problémy, se kterými se sociální pracovníci momentálně potýkají.
|
|
|
Jedinci s mentálním postižením ve výkonu trestu odnětí svobody
ZEMANOVÁ, Kristina
Diplomová práce se zabývá problematikou kriminality osob s mentálním postižením a konkrétně pojednává o jedincích s mentálním postižením ve výkonu trestu odnětí svobody. Vzhledem k tomu, že tato problematika nebyla doposud dostatečně zpracována a jedná se stále o opomíjené téma, je cílem práce nejen přiblížit tuto problematiku, ale zároveň zjistit, jak funguje vězeňský systém zaměřený na tuto cílovou skupinu a jakým způsobem je zajišťována speciálně pedagogická péče odsouzeným s mentálním postižením. Diplomová práce rovněž pojednává o účinnosti využívaných metod, tedy zdali aktivity programu zacházení pro odsouzené s mentálním postižením mohou přispět k předcházení či omezení výskytu recidivy. Teoretická část je zaměřena na terminologii a vysvětlení základních pojmů, které s touto problematikou úzce souvisí a praktická část se věnuje výzkumu, který byl realizován v rámci odborné stáže ve Věznici Vinařice a Věznici Stráž pod Ralskem. Jedná se o kvalitativní výzkum, který je proveden formou případové studie dvou zmíněných věznic, konkrétně specializovaných oddílů pro výkon trestu odsouzených s mentálním postižením, přičemž bylo využito dat získaných z rozhovorů se zaměstnanci, které byly doplněné o poznatky z pozorování a poskytnutých materiálů. Na základě výsledků výzkumu byla sepsána doporučení k zajištění prevence kriminality u osob s mentálním postižením.
|
|
| |
|
|
Nové možnosti v oblasti resocializace a edukace odsouzených
Bareš, Jindřich ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá novými možnostmi a přístupy v oblasti edukace a resocializace jedinců ve výkonu trestu odnětí svobody. Proces zacházení s vězni je ve vězeňském systému prováděn systematickými a odbornými metodami zacházení. V současné době je dle aktuálního strategického dokumentu Koncepce vězeňství do roku 2025 kladen důraz především na vzdělávání a zaměstnanost osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Problematika resocializace a dalšího vzdělávání odsouzených je rozpracována v rámci sociální andragogiky. V teoretické části budou analyzovány možnosti využití andragogického, sociálního a sociálně andragogického poradenství ve výkonu trestu odnětí svobody. Dílčím cílem práce je charakterizovat jednotlivé etapy poradenského procesu a definovat jeho přínos pro reintegraci odsouzených. V rámci výzkumu budou sledovány nové metody a jejich využití v rámci dalšího vzdělávání a resocializace odsouzených. Jedná se zejména o koncept otevřené věznice, který je zcela unikátní v ČR a je realizován v rámci věznice Jiřice. Staví na důvěře mezi odsouzenými a pracovníky Vězeňské služby ČR. V současnosti je považován za efektivní model penitenciární péče, která v sobě zahrnuje prvky resocializace, edukace, zaměstnávání odsouzených a smysluplné trávení jejich volného času. Tento model zacházení je aktuálně...
|
|
|
Nové možnosti v oblasti resocializace a edukace odsouzených
Bareš, Jindřich ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá novými možnostmi a přístupy v oblasti edukace a resocializace jedinců ve výkonu trestu odnětí svobody. Proces zacházení s vězni je ve vězeňském systému prováděn systematickými a odbornými metodami zacházení. V současné době je dle aktuálního strategického dokumentu Koncepce vězeňství do roku 2025 kladen důraz především na vzdělávání a zaměstnanost osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Problematika resocializace a dalšího vzdělávání odsouzených je rozpracována v rámci sociální andragogiky. V teoretické části budou analyzovány možnosti využití andragogického, sociálního a sociálně andragogického poradenství ve výkonu trestu odnětí svobody. Dílčím cílem práce je charakterizovat jednotlivé etapy poradenského procesu a definovat jeho přínos pro reintegraci odsouzených. V rámci výzkumu budou sledovány nové metody a jejich využití v rámci dalšího vzdělávání a resocializace odsouzených. Jedná se zejména o koncept otevřené věznice, který je zcela unikátní v ČR a je realizován v rámci věznice Jiřice. Staví na důvěře mezi odsouzenými a pracovníky Vězeňské služby ČR. V současnosti je považován za efektivní model penitenciární péče, která v sobě zahrnuje prvky resocializace, edukace, zaměstnávání odsouzených a smysluplné trávení jejich volného času. Tento model zacházení je aktuálně...
|
|
|
Resocializace odsouzených, jako přechod z penitenciární do postpenitenciární péče
Rohanová, Kateřina ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá resocializací a sociálním začleňováním osob po výkonu trestu odnětí svobody a možnostmi pomoci ze systému penitenciární a postpenitenciární péče. Cílem práce bylo identifikovat potřeby osob při sociálním začleňování po výkonu trestu odnětí svobody, identifikované potřeby dále reflektovat s možnostmi systému penitenciární a postpenitenciární péče a na základě reflexe nabídnout možnosti optimalizace aktuálního systému. Praktickou část práce představoval kvalitativní výzkum, data byla sbírána pomocí patnácti polostrukturovaných rozhovorů s respondenty z řad žen odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody a pracovníků penitenciární a postpenitenciární péče. Pro analýzu dat byla zvolena metoda tematické analýzy využívající otevřené kódování. Pomocí metody posuzování potřeb byly identifikovány konkrétní potřeby v šesti stanovených dimenzích sociálního začleňování po výkonu trestu odnětí svobody. V diplomové práci se podařilo identifikovat potřeby osob při začleňování po výkonu trestu odnětí svobody. Pro začlenění se jako klíčové ukázaly zejména potřeby v dimenzích finančního zajištění a zaměstnání, bydlení a interakce a rodinných vztahů. Pro naplňování potřeb napříč dimenzemi se jako nejvýznamnější ukázala potřeba disponovat sociálním zázemím. Ze zjištění práce vyplývá, že systém...
|
|
|
Sociální dilemata resocializace podmíněně propuštěných osob
LIDOVÁ, Štěpánka
Práce se zabývá dilematickými situacemi, které řeší podmíněně propuštění jedinci. Primárně je cílena na získávání a udržení zaměstnání a s tím vzniklé dilematické situace. První část se věnuje teoretickému popsání procesu znovuzačlenění vězňů, faktoru práce ve věznici a činností Probační a mediační služby během podmíněného propuštění. Další část práce se zaměřuje na zaměstnávání, nástroje znovuzačleňování a dilematické situace u podmíněně propuštěných vězňů. Za účelem popsání dilematických situací, které cílová skupina zažívá během získávání práce byly v rámci sondáže pomocí polostrukturovaných rozhovorů tyto provedeny u vzorku tří informantů. Díky tomu vzniklo několik hlavních dilematických situací. Citace z rozhovorů s informanty jsou v rámci práce reflektovány poznatky z odborné literatury zabývající se problematikou zaměstnávání lidí po výkonu trestu odnětí svobody. V minulosti již mnoho prací popsalo dilemata a dilematické situace, se kterými může přijít do styku probační úředník, či jiný pracovník, zabývající se podmíněným propuštěním. Tato práce má však za cíl poukázat zejména na dilemata, která řeší konkrétně podmíněně propuštění.
|
|
|
Zhodnocení efektu léčby závislostí ve výkonu trestu odnětí svobody
BÍCOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením efektu léčby závislostí ve výkonu trestu odnětí svobody z pohledu odsouzených. V teoretické části popisuji drogovou problematiku, zaměřuji se na pojem závislosti, druhy drog a léčbu závislostí mimo věznici. V druhé části teoretické části se zabývám výkonem trestu odnětí svobody a léčbě ve výkonu trestu odnětí svobody. Praktická část obsahuje zjištění, jestli je léčba ve věznicích aplikovaná a pro odsouzené přínosná. Jsou v ní popsané kazuistiky aktérů, se kterými byl veden rozhovor, a byla provedena analýza rozhovorů, která je shrnuta v diskuzi.
|
host ::
RSS.